Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Motivace k pohybovým aktivitám žáků druhého stupně základní školy
Presslová, Natálie ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Komarc, Martin (oponent)
Název: Motivace k pohybovým aktivitám žáků druhého stupně základní školy Cíle: Hlavním cílem této bakalářské práce je popis úrovně motivů vedoucích k pohybové aktivitě žáků druhého stupně základní školy. Dílčím cílem je srovnání úrovně těchto motivů mezi chlapci a děvčaty. Metody: Tato práce je empiricko-teoretická, jedná se o jednorázovou průřezovou deskriptivní studii (cross-sectional study) založenou na dotazníkovém šetření. Výzkumný soubor tvořilo N = 271 žáků druhého stupně základní školy, kterým byl administrován multidimenzionální dotazník, který zjišťuje motivaci k pohybové aktivititě (Motives for Physical Activity Measure - Revised; MPAM-R). Pro zpracování dat byly využity základní deskriptivní statistiky. Výsledky: Výsledky práce ukázaly, že primárním motivem u dotazovaných respondentů je zdatnost/kondice (M = 5,4). Dalšími motivy byly kompetence/výzva (M = 5,1), zájem/prožitek (M = 5,1) a vzhled (M = 4,8). Nejslabším motivem působícím na respondenty se stala sociální interakce (M = 4,5). Rozdíly v motivaci s ohledem na pohlaví byly ve zkoumaném vzorku minimální. Klíčová slova: motivace, pohybová aktivita, sebedeterminace, MPAM-R
Determinants of pro-environmental behavior among students
Kopecká, Lucie
Diplomová práce se zabývá determinanty pro-environmentálního chování studentů a absolventů českých vysokých škol. Podle mnoha vědců z celého světa musí lidstvo změnit své chování ve vztahu k životnímu prostředí, protože jinak může čelit katastrofálním následkům globálního oteplování. Ke změně klimatu značnou měrou přispívá právě nešetrné chování lidí k přírodě. Na základě výzku-mu determinantů pro-environmentálního chování by mělo být možné zjistit, jaké faktory pozitivně ovlivňují chování prospěšné pro životní prostředí. V konečném důsledku pak stanovit metody, které by mohly šetrné chování k přírodě podpořit. Primárním cílem diplomové práce je zjistit, jak vybrané determinanty ovlivňují pro-enviromentální chování studentů a absolventů českých vysokých škol. Na základě těchto zjištění pak vytvořit doporučení pro firmy, s cílem zvýšit pro-environmentální chování studentů a absolventů českých vysokých škol. Sekundárním cílem této práce je zjistit, zda podnikatelské aktivity v oblasti společenské odpovědnosti firem ovlivňují rozhodování studentů při výběru zaměstnání a stanovit doporučení pro firmy. V této práci jsou nejprve objasněna teoretická východiska věnující se pro-environmentálnímu chování a jeho determinantům. Poznatky z této části jsou následně uplatněny v praktické části práce, která zahrnuje vyhodnocení dotazníkového šetření s 232 validními respondenty. Cíl práce byl naplněn pomocí ověření sebedeterminační teorie a teorie sociálních interakcí ve vztahu k pro-environmentálnímu chování. Byla formulována doporučení pro firmy, která mají za cíl zvýšit pro-environmentální chování studentů a absolventů. V neposlední řadě bylo zjištěno, které oblasti a aktivity společenské odpovědnosti firem ovlivňují rozhodování zkoumaných subjektů při výběru zaměstnání. Tyto výsledky poskytly základ pro stanovení doporučení pro firmy, tak aby mohly zvýšit svou atraktivitu na trhu práce.
Motivace ve sportu: Vztah k celkové sebeúctě a tělesnému sebevnímání
Harbichová, Ivana ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Štochl, Jan (oponent) ; Pavelková, Isabella (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je ověření vztahu kontextuálně specifické motivace ve sportu ke globální sebeúctě a možných mediačních efektů tělesných sebepercepcí tohoto vztahu. K naplnění tohoto cíle směřovalo šest dílčích studií. Nejprve jsme se zaměřili na překlad diagnostických prostředků Sport motivation scale (SMS; Pelletier et al., 1995) a Social physique anxiety scale (SPAS; Hart, Leary, Rejeski, 1989) do českého jazyka a na ověření validity a reliability skóru získaného pomocí jejich českých verzí. Na základě výsledků strukturálního modelování jsme dospěli k závěru, že je možné obě české verze dotazníků využít jako validní a reliabilní diagnostické nástroje pro měření různých druhů motivace ve sportu (SMS) a negativních tělesných sebepercepcí (sociální tělesná úzkost - SPAS) a zaměřili jsme se na hlavní cíl této disertační práce. Pomocí strukturálního modelování jsme dospěli k závěru, že různé druhy motivace ve sportu (které variují v míře relativní autonomie jednajícího subjektu) ovlivňují jak specifické sebehodnocení spojené s tělem, tak hodnocení sebe sama na globální úrovni. Vztah motivace a globální sebeúcty byl z velké části mediován právě tělesnými sebepercepcemi jedince. Podstatné však je, že při kontrole efektů pohlaví a mediačních efektů tělesných sebepercepcí byl nalezen...
Motivace hráčů fotbalu v závislosti na úrovni soutěže a herní vytíženosti
Hamada, Martin ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Teplan, Jaroslav (oponent)
Název: Motivace hráčů fotbalu v závislosti na úrovni soutěže a herní vytíženosti Cíle práce: Prvním cílem této studie je popsat motivaci fotbalistů. Druhým cílem je zjistit, jak se motivační struktura hráčů mění v závislosti na úrovni hrané soutěže a herním vytížení. Třetím cílem práce je ověřit hypotézy týkající se motivační struktury a jejich změn na stanovených kritériích. Použité metody: Jedná se o cross-sectional studii. Data byla získána za pomocí české verze dotazníku Sport motivation scale. Vztahy mezi motivací a sledovanými proměnnými (příslušnost k danému týmu - úroveň hrané soutěže, herní vytíženost) byly hodnoceny za využití Spearmann korelačního koeficientu. Srovnání motivace u klubů na různé úrovni soutěžení bylo provedeno za pomocí t-testu. Komparací byla data porovnávána s výsledky jiných relevantnícch studií. Výsledky: Na daném zkoumaném vzorku (n = 50) jsme zjistili korelace kladného i záporného směru. Na hladině alfa 0,1 byla zjištěna záporná korelace amotivace na klesající úrovni týmu (R = 0,26; p-hodnota = 0,07). Obdobný výsledek nám udával výsledek t-testu, kdy mezi hráči z AC Sparta Praha a nevýběrových klubů jsme zjistili významný rozdíl (T = 2,8; p-hodnota = 0,01) v subjetktu amotivace ve prospěch hráčů z AC Sparta Praha. Na testovaném souboru jsme také shledali...
Motivace ve sportu: Vztah k celkové sebeúctě a tělesnému sebevnímání
Harbichová, Ivana ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Štochl, Jan (oponent) ; Pavelková, Isabella (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je ověření vztahu kontextuálně specifické motivace ve sportu ke globální sebeúctě a možných mediačních efektů tělesných sebepercepcí tohoto vztahu. K naplnění tohoto cíle směřovalo šest dílčích studií. Nejprve jsme se zaměřili na překlad diagnostických prostředků Sport motivation scale (SMS; Pelletier et al., 1995) a Social physique anxiety scale (SPAS; Hart, Leary, Rejeski, 1989) do českého jazyka a na ověření validity a reliability skóru získaného pomocí jejich českých verzí. Na základě výsledků strukturálního modelování jsme dospěli k závěru, že je možné obě české verze dotazníků využít jako validní a reliabilní diagnostické nástroje pro měření různých druhů motivace ve sportu (SMS) a negativních tělesných sebepercepcí (sociální tělesná úzkost - SPAS) a zaměřili jsme se na hlavní cíl této disertační práce. Pomocí strukturálního modelování jsme dospěli k závěru, že různé druhy motivace ve sportu (které variují v míře relativní autonomie jednajícího subjektu) ovlivňují jak specifické sebehodnocení spojené s tělem, tak hodnocení sebe sama na globální úrovni. Vztah motivace a globální sebeúcty byl z velké části mediován právě tělesnými sebepercepcemi jedince. Podstatné však je, že při kontrole efektů pohlaví a mediačních efektů tělesných sebepercepcí byl nalezen...
Dlouhodobé monitorování osobních cílů v běžných životních podmínkách v porovnání s podmínkami dlouhodobé izolace
KOPNICKÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá problematikou osobních cílů v motivační struktuře jedince v běžných životních podmínkách v porovnání s podmínkami dlouhodobé izolace. V teoretické části je představen izolační experiment ŠTOLA 88, dále pak mezinárodní výzkumný projekt MARS 500. Poté se zabývá tématikou motivace, motivačního systému osobnosti, osobních cílů, teorií sebedeterminace a resiliencí. Empirická část se věnuje sestavení profilů osobních cílů účastníků obou experimentů a zhodnocení jejich proměn v průběhu uběhlých měsíců. Snaží se postihnout především dynamiku změn, a to prostřednictvím kvalitativní analýzy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.