|
|
Motivace k pohybovým aktivitám žáků druhého stupně základní školy
Presslová, Natálie ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Komarc, Martin (oponent)
Název: Motivace k pohybovým aktivitám žáků druhého stupně základní školy Cíle: Hlavním cílem této bakalářské práce je popis úrovně motivů vedoucích k pohybové aktivitě žáků druhého stupně základní školy. Dílčím cílem je srovnání úrovně těchto motivů mezi chlapci a děvčaty. Metody: Tato práce je empiricko-teoretická, jedná se o jednorázovou průřezovou deskriptivní studii (cross-sectional study) založenou na dotazníkovém šetření. Výzkumný soubor tvořilo N = 271 žáků druhého stupně základní školy, kterým byl administrován multidimenzionální dotazník, který zjišťuje motivaci k pohybové aktivititě (Motives for Physical Activity Measure - Revised; MPAM-R). Pro zpracování dat byly využity základní deskriptivní statistiky. Výsledky: Výsledky práce ukázaly, že primárním motivem u dotazovaných respondentů je zdatnost/kondice (M = 5,4). Dalšími motivy byly kompetence/výzva (M = 5,1), zájem/prožitek (M = 5,1) a vzhled (M = 4,8). Nejslabším motivem působícím na respondenty se stala sociální interakce (M = 4,5). Rozdíly v motivaci s ohledem na pohlaví byly ve zkoumaném vzorku minimální. Klíčová slova: motivace, pohybová aktivita, sebedeterminace, MPAM-R
|
|
|
Determinants of pro-environmental behavior among students
Kopecká, Lucie
Diplomová práce se zabývá determinanty pro-environmentálního chování studentů a absolventů českých vysokých škol. Podle mnoha vědců z celého světa musí lidstvo změnit své chování ve vztahu k životnímu prostředí, protože jinak může čelit katastrofálním následkům globálního oteplování. Ke změně klimatu značnou měrou přispívá právě nešetrné chování lidí k přírodě. Na základě výzku-mu determinantů pro-environmentálního chování by mělo být možné zjistit, jaké faktory pozitivně ovlivňují chování prospěšné pro životní prostředí. V konečném důsledku pak stanovit metody, které by mohly šetrné chování k přírodě podpořit. Primárním cílem diplomové práce je zjistit, jak vybrané determinanty ovlivňují pro-enviromentální chování studentů a absolventů českých vysokých škol. Na základě těchto zjištění pak vytvořit doporučení pro firmy, s cílem zvýšit pro-environmentální chování studentů a absolventů českých vysokých škol. Sekundárním cílem této práce je zjistit, zda podnikatelské aktivity v oblasti společenské odpovědnosti firem ovlivňují rozhodování studentů při výběru zaměstnání a stanovit doporučení pro firmy. V této práci jsou nejprve objasněna teoretická východiska věnující se pro-environmentálnímu chování a jeho determinantům. Poznatky z této části jsou následně uplatněny v praktické části práce, která zahrnuje vyhodnocení dotazníkového šetření s 232 validními respondenty. Cíl práce byl naplněn pomocí ověření sebedeterminační teorie a teorie sociálních interakcí ve vztahu k pro-environmentálnímu chování. Byla formulována doporučení pro firmy, která mají za cíl zvýšit pro-environmentální chování studentů a absolventů. V neposlední řadě bylo zjištěno, které oblasti a aktivity společenské odpovědnosti firem ovlivňují rozhodování zkoumaných subjektů při výběru zaměstnání. Tyto výsledky poskytly základ pro stanovení doporučení pro firmy, tak aby mohly zvýšit svou atraktivitu na trhu práce.
|
|
| |
|
|
Motivace ve sportu: Vztah k celkové sebeúctě a tělesnému sebevnímání
Harbichová, Ivana ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Štochl, Jan (oponent) ; Pavelková, Isabella (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je ověření vztahu kontextuálně specifické motivace ve sportu ke globální sebeúctě a možných mediačních efektů tělesných sebepercepcí tohoto vztahu. K naplnění tohoto cíle směřovalo šest dílčích studií. Nejprve jsme se zaměřili na překlad diagnostických prostředků Sport motivation scale (SMS; Pelletier et al., 1995) a Social physique anxiety scale (SPAS; Hart, Leary, Rejeski, 1989) do českého jazyka a na ověření validity a reliability skóru získaného pomocí jejich českých verzí. Na základě výsledků strukturálního modelování jsme dospěli k závěru, že je možné obě české verze dotazníků využít jako validní a reliabilní diagnostické nástroje pro měření různých druhů motivace ve sportu (SMS) a negativních tělesných sebepercepcí (sociální tělesná úzkost - SPAS) a zaměřili jsme se na hlavní cíl této disertační práce. Pomocí strukturálního modelování jsme dospěli k závěru, že různé druhy motivace ve sportu (které variují v míře relativní autonomie jednajícího subjektu) ovlivňují jak specifické sebehodnocení spojené s tělem, tak hodnocení sebe sama na globální úrovni. Vztah motivace a globální sebeúcty byl z velké části mediován právě tělesnými sebepercepcemi jedince. Podstatné však je, že při kontrole efektů pohlaví a mediačních efektů tělesných sebepercepcí byl nalezen...
|
|
|
Motivace hráčů fotbalu v závislosti na úrovni soutěže a herní vytíženosti
Hamada, Martin ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Teplan, Jaroslav (oponent)
Název: Motivace hráčů fotbalu v závislosti na úrovni soutěže a herní vytíženosti Cíle práce: Prvním cílem této studie je popsat motivaci fotbalistů. Druhým cílem je zjistit, jak se motivační struktura hráčů mění v závislosti na úrovni hrané soutěže a herním vytížení. Třetím cílem práce je ověřit hypotézy týkající se motivační struktury a jejich změn na stanovených kritériích. Použité metody: Jedná se o cross-sectional studii. Data byla získána za pomocí české verze dotazníku Sport motivation scale. Vztahy mezi motivací a sledovanými proměnnými (příslušnost k danému týmu - úroveň hrané soutěže, herní vytíženost) byly hodnoceny za využití Spearmann korelačního koeficientu. Srovnání motivace u klubů na různé úrovni soutěžení bylo provedeno za pomocí t-testu. Komparací byla data porovnávána s výsledky jiných relevantnícch studií. Výsledky: Na daném zkoumaném vzorku (n = 50) jsme zjistili korelace kladného i záporného směru. Na hladině alfa 0,1 byla zjištěna záporná korelace amotivace na klesající úrovni týmu (R = 0,26; p-hodnota = 0,07). Obdobný výsledek nám udával výsledek t-testu, kdy mezi hráči z AC Sparta Praha a nevýběrových klubů jsme zjistili významný rozdíl (T = 2,8; p-hodnota = 0,01) v subjetktu amotivace ve prospěch hráčů z AC Sparta Praha. Na testovaném souboru jsme také shledali...
|
|
|
Motivace ve sportu: Vztah k celkové sebeúctě a tělesnému sebevnímání
Harbichová, Ivana ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Štochl, Jan (oponent) ; Pavelková, Isabella (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je ověření vztahu kontextuálně specifické motivace ve sportu ke globální sebeúctě a možných mediačních efektů tělesných sebepercepcí tohoto vztahu. K naplnění tohoto cíle směřovalo šest dílčích studií. Nejprve jsme se zaměřili na překlad diagnostických prostředků Sport motivation scale (SMS; Pelletier et al., 1995) a Social physique anxiety scale (SPAS; Hart, Leary, Rejeski, 1989) do českého jazyka a na ověření validity a reliability skóru získaného pomocí jejich českých verzí. Na základě výsledků strukturálního modelování jsme dospěli k závěru, že je možné obě české verze dotazníků využít jako validní a reliabilní diagnostické nástroje pro měření různých druhů motivace ve sportu (SMS) a negativních tělesných sebepercepcí (sociální tělesná úzkost - SPAS) a zaměřili jsme se na hlavní cíl této disertační práce. Pomocí strukturálního modelování jsme dospěli k závěru, že různé druhy motivace ve sportu (které variují v míře relativní autonomie jednajícího subjektu) ovlivňují jak specifické sebehodnocení spojené s tělem, tak hodnocení sebe sama na globální úrovni. Vztah motivace a globální sebeúcty byl z velké části mediován právě tělesnými sebepercepcemi jedince. Podstatné však je, že při kontrole efektů pohlaví a mediačních efektů tělesných sebepercepcí byl nalezen...
|
|
|
Dlouhodobé monitorování osobních cílů v běžných životních podmínkách v porovnání s podmínkami dlouhodobé izolace
KOPNICKÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá problematikou osobních cílů v motivační struktuře jedince v běžných životních podmínkách v porovnání s podmínkami dlouhodobé izolace. V teoretické části je představen izolační experiment ŠTOLA 88, dále pak mezinárodní výzkumný projekt MARS 500. Poté se zabývá tématikou motivace, motivačního systému osobnosti, osobních cílů, teorií sebedeterminace a resiliencí. Empirická část se věnuje sestavení profilů osobních cílů účastníků obou experimentů a zhodnocení jejich proměn v průběhu uběhlých měsíců. Snaží se postihnout především dynamiku změn, a to prostřednictvím kvalitativní analýzy.
|
host ::
RSS.