|
|
Vliv pravidelného plavání na robusticitu horní končetiny člověka
Toperczerová, Barbora ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Struška, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vlivu pravidelného plavání na robusticitu kostní tkáně člověka. Cílem práce je shrnout výsledky studií zaměřujících se na kostní tkáň plavců a popsat, proč se plavci vyznačují méně robustní kostní tkání než jedinci věnující se jiným sportovním aktivitám. První část práce je věnována vysvětlení robusticity, modelace a remodelace kostní tkáně a odpovědi kostní tkáně na podněty spojené se sportovní aktivitou. Dále se práce zaměřuje konkrétně na pravidelné plavání. Popsány jsou síly, které působí na tělo plavce ve vodě a umožňují jeho pohyb. Dále jsou popsány čtyři plavecké způsoby a jaké svaly jsou při nich nejvíce zapojovány. Vlastnosti kostní tkáně jsou porovnávány mezi plavci a dalšími sportovci i nesportovci. Zvláštní pozornost je věnována kostní tkáni horních končetin plavců. Nakonec je popsán vliv prostředí, ve kterém dochází k odlehčení tělesné hmotnosti a absenci mechanických nárazů na kostní tkáň. Klíčová slova robusticita, funkční adaptace kosti, plavání, plavecké způsoby, horní končetina
|
|
|
Vývoj postkraniální kostry člověka v závislosti na terénu
Turková, Eliška ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Kost člověka je dynamická struktura reagující na vnější i vnitřní podněty změnou uspořádání tkáně. Vnější podněty jsou mechanické, environmentální, klimatické a další. Působení mechanických podnětů se na kosti projevuje už při přirozených pohybech, jako jsou chůze a běh, konkrétně změnou tvaru transverzálního průřezu kosti. Změny na průřezech kostí lze pozorovat na kosterních nálezech minulých populací. Tvary průřezů dlouhých kostí dolních končetin se mění od paleolitických populací po neolitické populace trendem vzrůstající cirkularity transverzálního průřezu kostí dolní končetiny. Vysvětlením tohoto trendu je změna subsistenční strategie populací od paleolitických po neolitické. Subsistenční ekonomika paleolitických populací vyžadovala více pohybu, naproti tomu neolitické populace žily na základě subsistenčních ekonomik vyžadujících spíše sedavý způsob života. Tento trend by mohly vyvracet některé kosterní nálezy neolitických populací z hornatých oblastí (např: Liguria v Itálii), jejichž transverzální průřezy dlouhých kostí dolních končetin jsou spíše eliptického tvaru. Tato naleziště se většinou nacházejí v hornatých oblastech s náročným terénem. Výsledky studií prezentované v této práci naznačují, že terén je jedním z faktorů ovlivňující distribuci kostní tkáně.
|
|
|
Faktory ovlivňující ontogenezi robusticity kostry u nedospělých jedinců
Königová, Viktória ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Rmoutilová, Rebeka (oponent)
Robusticita kostry je využívána pro rekonstrukci habituální aktivity minulých populací. Cílem práce je shrnout proces vývoje biomechanických vlastností kostí a vytvořit přehled faktorů, které mohou ovlivňovat formování robusticity v průběhu ontogeneze. Práce se zbývá vlivem genetické determinace, ekogeografických podmínek a faktorů souvisejících se subsistencí člověka. Zvláštní pozornost je věnována působení mechanické zátěže jako klíčového determinantu postkraniální robusticity. Dále jsou diskutovány vzájemné interakce faktorů působících na robusticitu nedospělých jedinců a jejich dopady na výslednou robusticitu kostí. Klíčová slova: funkční adaptace kosti, habituální aktivita, mechanická deformace, ontogeneze, robusticita
|
|
|
Direkcionální asymetrie aktivity svalů horní končetiny a zad při nátahu luku; implikace pro bioarcheologii
Véle, Dominik ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Galeta, Patrik (oponent)
Práce se zabývá svalovou aktivitou při nátahu luku. Cílem práce je zjistit, jestli direkcionální asymetrie svalové aktivity odpovídá nárůstu mechanické robusticity levé pažní kosti v mezolitu. Svalová aktivita je měřena pomocí povrchové elektromyografie na svalech horních končetin a zad. Měřenými svaly jsou: m. deltoideus, m. infraspinatus, m biceps brachii, m. triceps brachii, m. latissimus dorsi. Soubor tvoří dvacet mužů lukostřelců. Je měřena svalová aktivitu při nátahu luku u tří dřevěných luků odlišných sil. Luky použité v tomto experimentu mají mechanické vlastnosti podobné lukům používaným v mezolitické Evropě. Výsledky této práce dokládají, že změny asymetrie mechanické robusticity pažních kostí v mezolitu mohly být způsobeny četnějším používáním luku v podmínkách post-glaciální Evropy.
|
|
|
Vývoj postkraniální kostry člověka v závislosti na terénu
Turková, Eliška ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Kost člověka je dynamická struktura reagující na vnější i vnitřní podněty změnou uspořádání tkáně. Vnější podněty jsou mechanické, environmentální, klimatické a další. Působení mechanických podnětů se na kosti projevuje už při přirozených pohybech, jako jsou chůze a běh, konkrétně změnou tvaru transverzálního průřezu kosti. Změny na průřezech kostí lze pozorovat na kosterních nálezech minulých populací. Tvary průřezů dlouhých kostí dolních končetin se mění od paleolitických populací po neolitické populace trendem vzrůstající cirkularity transverzálního průřezu kostí dolní končetiny. Vysvětlením tohoto trendu je změna subsistenční strategie populací od paleolitických po neolitické. Subsistenční ekonomika paleolitických populací vyžadovala více pohybu, naproti tomu neolitické populace žily na základě subsistenčních ekonomik vyžadujících spíše sedavý způsob života. Tento trend by mohly vyvracet některé kosterní nálezy neolitických populací z hornatých oblastí (např: Liguria v Itálii), jejichž transverzální průřezy dlouhých kostí dolních končetin jsou spíše eliptického tvaru. Tato naleziště se většinou nacházejí v hornatých oblastech s náročným terénem. Výsledky studií prezentované v této práci naznačují, že terén je jedním z faktorů ovlivňující distribuci kostní tkáně.
|
host ::
RSS.