|
|
Význam podpory komunikačních schopností grafomotorikou u osob s afázií v kontextu komprehenzivní rehabilitace a zlepšení kvality života osob s CMP
Donevová, Monika
Práce je zaměřena na podporu komunikačních schopností grafomotorikou v kontextu komprehenzivní rehabilitace, na zlepšení kvality života u osob s afázií po cévní mozkové příhodě a oporu v jejich rodinách. Hlavním cílem práce je sledovat vývoj vlivu speciálně pedagogické intervence na posílení grafomotoriky a podporu komunikačních schopností. Dílčími cíli je navržení programu speciálně pedagogické intervence pro osoby po cévní mozkové příhodě a zhodnocení účinnosti speciálně pedagogické intervence v roboticky asistované rehabilitaci a distanční rehabilitaci vedené speciálním pedagogem. Cílová skupina je tvořena 34 lidmi dospělého věku od 45 do 75 let, 3-50 měsíců po cévní mozkové příhodě, se zasaženou dominantní rukou a diagnózou afázie, v následné ústavní péči a ambulantní péči. Pro empirický výzkum jsme vybrali pozorování, rozhovor a experiment. V participativním výzkumu jsme zapojili zkoumanou osobu do role výzkumníka. Explorativním výzkumem jsme řešili roboticky asistovanou rehabilitaci a distanční rehabilitaci. Při výzkumu byl použit záznamový arch pro speciálně pedagogickou diagnostiku jemné motoriky, dotazník funkcionální komunikace, nestandardizovaný test, zaměřený na zjištění úrovně (kvality) grafomotorického výkonu pro kategorii osob po cévní mozkové příhodě, soubor uvolňovacích...
|
|
|
Význam podpory komunikačních schopností grafomotorikou u osob s afázií v kontextu komprehenzivní rehabilitace a zlepšení kvality života osob s CMP
Donevová, Monika ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent) ; Vítková, Marie (oponent)
Disertační práce je zaměřena na podporu komunikačních schopností grafomotorikou v kontextu komprehenzivní rehabilitace, na zlepšení kvality života u osob s afázií po cévní mozkové příhodě a oporu v jejich rodinách. Hlavním cílem práce je sledovat vývoj vlivu speciálně pedagogické intervence na posílení grafomotoriky a podporu komunikačních schopností. Dílčími cíli je navržení programu speciálně pedagogické intervence pro osoby po cévní mozkové příhodě a zhodnocení účinnosti speciálně pedagogické intervence v roboticky asistované rehabilitaci a distanční rehabilitaci vedené speciálním pedagogem. Cílová skupina je tvořena 34 lidmi dospělého věku od 45 do 75 let, 3-50 měsíců po cévní mozkové příhodě, se zasaženou dominantní rukou a diagnózou afázie, v následné ústavní péči a ambulantní péči. Pro empirický výzkum jsme vybrali pozorování, rozhovor a experiment. V participativním výzkumu jsme zapojili zkoumanou osobu do role výzkumníka. Explorativním výzkumem jsme řešili roboticky asistovanou rehabilitaci a distanční rehabilitaci. Při výzkumu byl použit záznamový arch pro speciálně pedagogickou diagnostiku jemné motoriky, dotazník funkcionální komunikace, nestandardizovaný test, zaměřený na zjištění úrovně (kvality) grafomotorického výkonu pro kategorii osob po cévní mozkové příhodě, soubor uvolňovacích...
|
|
|
Screening individuální fyzioterapeutické jednotky u pacientů s centrální hemiparézou se zaměřením na časovou dotaci individuální fyzioterapie a počet pohybu jednotlivých segmentů na horní končetině během fyzioterapie
Kindlová, Michaela ; Pětioký, Jakub (vedoucí práce) ; Šebek, Milan (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor: Michaela Kindlová Vedoucí práce: Mgr. Jakub Pětioký Název bakalářské práce: Screening individuální fyzioterapeutické jednotky u pacientů s centrální hemiparézou, se zaměřením na časovou dotaci individuální fyzioterapie a počet pohybů jednotlivých segmentů na horní končetině během fyzioterapie. Abstrakt bakalářské práce: Práce se zabývá screeningem fyzioterapeutických jednotek jak konvenčních, tak roboticky asistované rehabilitace. Pro komplexnější obraz byl zařazen také screening jednotek ergoterapie. Práce je zaměřena na terapii horní končetiny a jejím cílem je porovnat mezi sebou terapie vedené terapeutem a roboticky asistovanou rehabilitaci vedenou robotickým systémem, a to z hlediska intenzity. Konkrétně byl porovnáván čas věnovaný tréninku horní končetiny během terapie a počet opakovaných pohybů v jednotlivých segmentech horní končetiny. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, části teoretické a praktické. V teoretické části, která je psána formou literární rešerše, je shrnuta problematika týkající se cévní mozkové příhody (CMP). Je zde zahrnuta například etiopatogeneze, dále incidence onemocnění, rozdělení CMP, klinický obraz a klasické možnosti rehabilitace, jakými jsou například Bobath koncept či Proprioceptivní neuromuskulární facilitace. Dále teoretická část...
|
host ::
RSS.