Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Přenos energie ve studiu hydrofobních domén koloidních systémů
Kučerová, Petra ; Čeppan, Michal (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V diplomové práci byl studován rezonanční přenos energie mezi perylenem a fluoresceinem v roztoku tetradecyltrimethylamoniumbromidu (TTAB) a vliv přídavku nativního a modifikovaného hyaluronanu na účinnost přenosu. Bylo zjištěno, že přídavek nativního hyaluronanu podporuje účinnost přenosu energie při nižších koncentracích fluoresceinu a přídavek modifikovaného hyaluronanu ovlivňuje maximální hodnotu dosažené účinnosti. Při stanovováni hodnoty kritické micelární koncentrace (CMC) bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu výrazně ovlivnil hodnotu CMC TTAB, data naznačují nejen tvorbu micel, ale také tvorbu agregátů hyaluronanu s TTAB. Pomocí zhášení fluorescence pyrenu cetylpyridiniumchloridem (CPC) byla vypočtena agregační čísla TTAB a TTAB s přídavkem nativního či modifikovaného hyaluronanu. Bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu do roztoku TTAB mění hodnotu průměrného agregačního čísla. Pomocí zhášení fluorescence bylo také zkoumáno, zda dochází k výměně rozpuštěné hydrofobní látky mezi micelami TTAB a jaký má přídavek modifikovaného hyaluronanu vliv na tuto výměnu. Výsledkem experimentu bylo, že za daných podmínek k výměně rozpuštěné látky nedochází ani v samotném TTAB ani v TTAB s přídavkem modifikovaného hyaluronanu.
Rezonanční přenos energie v prostředí hydrogelové matrice
Janča, David ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rezonančním přenosem energie v prostředí hydrogelové matrice. V teoretické části práce jsou shrnuty všechny důležité vlastnosti těchto systémů a jejich složek a dále jsou popsány všechny principy pro vysvětlení využívané metody. Práce také obsahuje krátkou literární rešerši. V experimentální části práce byl měřen rezonanční přenos energie v micelárních roztocích a v hydrogelech v prostředí 0,15 M NaCl. Hydrogely byly tvořeny na základě interakce tenzidu s opačně nabitým polyelektrolytem. Jako kladně nabitý tenzid byl zvolen karbethopendeciniumbromid (Septonex) a jako záporně nabitý polyelektrolyt hyaluronan. Jako fluorescenční páry pro RET byly vybrány perylen s fluoresceinem a perylen s DiO. Bylo zjištěno, že zvyšující se koncentrace akceptorní molekuly zvyšuje i intenzitu RET, neboli míru vázání akceptoru na donor. Při studiu fluorescenčního páru perylenu s DiO bylo pozorováno, že není vhodné fluorescenční sondu DiO využívat při vyšších koncentracích. Byly provedeny experimenty, které měly zjistit, zda dochází ke změnám RET v časovém průběhu od smíchání donorní a akceptorní fluorescenční sondy. Tento jev nebyl potvrzen. U hydrogelů pak byl pozorován vliv zvyšující se koncentrace tenzidu a molekulové hmotnosti hyaluronanu. Výsledná analýza ukázala, že molekulová hmotnost hyaluronanu má významný vliv na efektivitu RET v hydrogelech.
UV zářením indukované kvantové tečky a jejich použití v biosenzorech
Pavelková, Kamila
Bakalářská práce je zaměřena na studium kvantových teček, polovodičových nano-krystalů, jejichž velikost je v rozmezí 1–10 nm. V současné době je o kvantové tečky velký zájem z důvodu široké škály využití v nejrůznějších oborech a výhodným vlastnos-tem jako je schopnost fluorescence, odolnost vůči degradaci a vysoký kvantový výtěžek. Cílem této práce bylo vytvoření uceleného přehledu o kvantových tečkách, jejich stručná charakterizace. Dále byly popsané nejrůznější způsoby jejich syntézy a využití těchto nanočástic v optických biosenzorech. Experimentální část byla věnována optimalizaci přípravy termálně a UV zářením indukovaných kvantových teček.
Rezonanční přenos energie v prostředí hydrogelové matrice
Janča, David ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rezonančním přenosem energie v prostředí hydrogelové matrice. V teoretické části práce jsou shrnuty všechny důležité vlastnosti těchto systémů a jejich složek a dále jsou popsány všechny principy pro vysvětlení využívané metody. Práce také obsahuje krátkou literární rešerši. V experimentální části práce byl měřen rezonanční přenos energie v micelárních roztocích a v hydrogelech v prostředí 0,15 M NaCl. Hydrogely byly tvořeny na základě interakce tenzidu s opačně nabitým polyelektrolytem. Jako kladně nabitý tenzid byl zvolen karbethopendeciniumbromid (Septonex) a jako záporně nabitý polyelektrolyt hyaluronan. Jako fluorescenční páry pro RET byly vybrány perylen s fluoresceinem a perylen s DiO. Bylo zjištěno, že zvyšující se koncentrace akceptorní molekuly zvyšuje i intenzitu RET, neboli míru vázání akceptoru na donor. Při studiu fluorescenčního páru perylenu s DiO bylo pozorováno, že není vhodné fluorescenční sondu DiO využívat při vyšších koncentracích. Byly provedeny experimenty, které měly zjistit, zda dochází ke změnám RET v časovém průběhu od smíchání donorní a akceptorní fluorescenční sondy. Tento jev nebyl potvrzen. U hydrogelů pak byl pozorován vliv zvyšující se koncentrace tenzidu a molekulové hmotnosti hyaluronanu. Výsledná analýza ukázala, že molekulová hmotnost hyaluronanu má významný vliv na efektivitu RET v hydrogelech.
Přenos energie ve studiu hydrofobních domén koloidních systémů
Kučerová, Petra ; Čeppan, Michal (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V diplomové práci byl studován rezonanční přenos energie mezi perylenem a fluoresceinem v roztoku tetradecyltrimethylamoniumbromidu (TTAB) a vliv přídavku nativního a modifikovaného hyaluronanu na účinnost přenosu. Bylo zjištěno, že přídavek nativního hyaluronanu podporuje účinnost přenosu energie při nižších koncentracích fluoresceinu a přídavek modifikovaného hyaluronanu ovlivňuje maximální hodnotu dosažené účinnosti. Při stanovováni hodnoty kritické micelární koncentrace (CMC) bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu výrazně ovlivnil hodnotu CMC TTAB, data naznačují nejen tvorbu micel, ale také tvorbu agregátů hyaluronanu s TTAB. Pomocí zhášení fluorescence pyrenu cetylpyridiniumchloridem (CPC) byla vypočtena agregační čísla TTAB a TTAB s přídavkem nativního či modifikovaného hyaluronanu. Bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu do roztoku TTAB mění hodnotu průměrného agregačního čísla. Pomocí zhášení fluorescence bylo také zkoumáno, zda dochází k výměně rozpuštěné hydrofobní látky mezi micelami TTAB a jaký má přídavek modifikovaného hyaluronanu vliv na tuto výměnu. Výsledkem experimentu bylo, že za daných podmínek k výměně rozpuštěné látky nedochází ani v samotném TTAB ani v TTAB s přídavkem modifikovaného hyaluronanu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.