|
|
Aktivní reproduktorová skřín pro wavefield syntézu
Naňák, Pavel ; Kubánek, David (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout aktivní reproduktorovou soustavu, jako zdroj zvuku vhodný pro wavefield syntézu. Reproduktorová soustava je uvažována jako jednopásmová a svojí šířkou by neměla přesahovat 15 cm. Měla by být navržena co nejlépe, což se týká hlavně parametrů jako kmitočtová charakteristika a charakteristika směrová. Část práce je věnována teoretické problematice, která pojednává o principu samotné wavefield syntézy a jejím užití na poli prostorového zvuku, dále pak o akustických měničích, speciálně o měniči elektrodynamickém, který je v práci použit a části problematiky o ozvučnicích pro reproduktory. V práci jsou uvedeny dva návrhy ozvučnic, kdy jedna je koncepce uzavřená ozvučnice a druhá je ozvučnice bassreflexová. Obě tyto ozvučnice jsou odsimulovány v programu LEAP-5 a optimalizovány pro užití v této práci. Všechny konstrukční možnosti, v této práci uvedené, jsou přehledně dokumentovány v příloze. Zvláštní pozornost je věnována výběru měniče pro tento reproduktor a popisu jeho vlastností, kdy jsou diskutovány pozitiva a negativa každého z vybraných měničů a vhodnost jeho užití pro tuto práci. Čistě elektronickou částí práce je návrh zesilovače a napájecího zdroje, vhodného pro napájení minimálně čtyř těchto reproduktorů. Zesilovač je uzpůsoben pro přepínání vstupní úrovně signálu mezi -10 dBu a +4 dBu, toho je dosaženo přepínáním zesílení zesilovače. Zesilovač, aby vyhověl malým rozměrům celé soustavy, je realizován ve třídě D. K jeho napájení slouží externí zdroj, který byl především navrhován jako co nejmenší a zároveň co nejvýkonnější. Každý z modulů zdroje a zesilovač mají své schémata a návrhy desek plošného spoje uvedeny přehledně v příloze.
|
|
|
Reproduktorová skříň pro laboratorní měření impedance reproduktoru
Nevole, Tomáš ; Káňa, Ladislav (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
V této práci je řešena problematika návrhu a konstrukce univerzální modulární reproduktorové skříně- ozvučnice, která by měla sloužit pro laboratorní měření impedance širokopásmového elektromagnetického reproduktoru. Toto měření má prokázat, jak se mění elektrické parametry reproduktoru vlivem změny vlastností akustického prostředí, do nějž vyzařuje. V první části je nejprve vysvětlena potřebná teorie ke zvládnutí problému, jako způsob šíření zvukového vlnění látkovým prostředím, vlastnosti a druhy reproduktorů a jejich parametry. Zvláštní pozornost je věnována popisu konstrukce a vlastností elektromagnetického reproduktoru, který byl posléze použit. Dále jsou uvedeny potřebné vztahy pro algebraický návrh ozvučnice, jednotlivé typy ozvučnic (otevřená, uzavřená, bassreflexová) a jejich vlastnosti. V práci je také řešena otázka, zda je možné docílit potřebné těsnosti systému, pakliže bude ozvučnice modulární a nebude-li žádoucí vyrobit spíše 2 až 3 různé ozvučnice. Při návrhu jsou centrem zájmu impedanční charakteristiky, ale práce se zabývá rovněž amplitudovými kmitočtovými charakteristikami. Bohužel hodografy impedance simulační programy neumožnily vygenerovat. Po algebraických výpočtech následují výsledky simulací ozvučnic v programech Unibox 408 a WinISD 0.6 a jejich porovnání s výsledky algebraických výpočtů. V poslední části je již popsána samotná konstrukce a výsledky měření, kterých bylo dosaženo v bezodrazové komoře laboratoře elektroakustiky. Měření modulové impedanční charakteristiky bylo provedeno na volném reproduktoru a všech ozvučnicích, měření amplitudové kmitočtové charakteristiky bylo provedeno pouze na ozvučnicích. Hodografy impedance byly také změřeny. Tyto výsledky jsou porovnány s výpočty a simulacemi a vzniklé nepřesnosti jsou na závěr zdůvodněny. Součástí vyhodnocení je rovněž porovnání charakteristik udaných výrobcem a údajů naměřených v laboratoři.
|
|
|
Reproduktorová soustava pro laboratorní měření směrových charakteristik
Morkus, Filip ; Káňa, Ladislav (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
V první části je pozornost směřována k výběru vhodných reproduktorů. Pro tento výběr bylo zapotřebí si stanovit požadovaná kritéria a parametry. Cílem bylo, aby soustava měla co nejširší reprodukovatelné spektrum kmitočtů, ale aby nebyla příliš rozměrná. Dalším kritériem byla kvalita reproduktorů a jejich cena. V druhé části byla podle parametrů vybraných reproduktorů navrhována kmitočtová výhybka, jak pro spodní kmitočtové pásmo, tak pro pásmo horní. Při stanovení dělícího kmitočtu byly brány v úvahu doporučení výrobce a kmitočtové charakteristiky reproduktorů, aby nebyl dělící kmitočet umístěn do místa, kde nemá reproduktor „konstantní“ charakter. Třetí část se zabývala konstrukcí reproduktorové skříně (ozvučnice). Byla zde podrobněji rozvedena konstrukce reproduktorové soustavy typu D´Appolito a její konstrukční požadavky. V této části bylo rovněž vycházeno z předchozích částí, protože zapojení D´Appolito vyžaduje stanovení vzdálenosti reproduktorů vůči sobě podle dělícího kmitočtu. Přičemž musela být brána v úvahu jejich velikost. Podle parametrů reproduktorů se vypočítal objem reproduktorové skříně, stanovil se její tvar a vypočítaly geometrické rozměry. Vše bylo pak simulováno ve vhodném softwaru. V poslední části byla již zkonstruovaná soustava měřena v bezodrazové komoře. Bylo na ní provedeno měření směrových charakteristik a kmitočtové charakteristiky. Výsledky měření byly porovnány se simulacemi.
|
|
|
Aktivní reproduktorová skřín pro wavefield syntézu
Naňák, Pavel ; Kubánek, David (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout aktivní reproduktorovou soustavu, jako zdroj zvuku vhodný pro wavefield syntézu. Reproduktorová soustava je uvažována jako jednopásmová a svojí šířkou by neměla přesahovat 15 cm. Měla by být navržena co nejlépe, což se týká hlavně parametrů jako kmitočtová charakteristika a charakteristika směrová. Část práce je věnována teoretické problematice, která pojednává o principu samotné wavefield syntézy a jejím užití na poli prostorového zvuku, dále pak o akustických měničích, speciálně o měniči elektrodynamickém, který je v práci použit a části problematiky o ozvučnicích pro reproduktory. V práci jsou uvedeny dva návrhy ozvučnic, kdy jedna je koncepce uzavřená ozvučnice a druhá je ozvučnice bassreflexová. Obě tyto ozvučnice jsou odsimulovány v programu LEAP-5 a optimalizovány pro užití v této práci. Všechny konstrukční možnosti, v této práci uvedené, jsou přehledně dokumentovány v příloze. Zvláštní pozornost je věnována výběru měniče pro tento reproduktor a popisu jeho vlastností, kdy jsou diskutovány pozitiva a negativa každého z vybraných měničů a vhodnost jeho užití pro tuto práci. Čistě elektronickou částí práce je návrh zesilovače a napájecího zdroje, vhodného pro napájení minimálně čtyř těchto reproduktorů. Zesilovač je uzpůsoben pro přepínání vstupní úrovně signálu mezi -10 dBu a +4 dBu, toho je dosaženo přepínáním zesílení zesilovače. Zesilovač, aby vyhověl malým rozměrům celé soustavy, je realizován ve třídě D. K jeho napájení slouží externí zdroj, který byl především navrhován jako co nejmenší a zároveň co nejvýkonnější. Každý z modulů zdroje a zesilovač mají své schémata a návrhy desek plošného spoje uvedeny přehledně v příloze.
|
|
|
Reproduktorová skříň pro laboratorní měření impedance reproduktoru
Nevole, Tomáš ; Káňa, Ladislav (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
V této práci je řešena problematika návrhu a konstrukce univerzální modulární reproduktorové skříně- ozvučnice, která by měla sloužit pro laboratorní měření impedance širokopásmového elektromagnetického reproduktoru. Toto měření má prokázat, jak se mění elektrické parametry reproduktoru vlivem změny vlastností akustického prostředí, do nějž vyzařuje. V první části je nejprve vysvětlena potřebná teorie ke zvládnutí problému, jako způsob šíření zvukového vlnění látkovým prostředím, vlastnosti a druhy reproduktorů a jejich parametry. Zvláštní pozornost je věnována popisu konstrukce a vlastností elektromagnetického reproduktoru, který byl posléze použit. Dále jsou uvedeny potřebné vztahy pro algebraický návrh ozvučnice, jednotlivé typy ozvučnic (otevřená, uzavřená, bassreflexová) a jejich vlastnosti. V práci je také řešena otázka, zda je možné docílit potřebné těsnosti systému, pakliže bude ozvučnice modulární a nebude-li žádoucí vyrobit spíše 2 až 3 různé ozvučnice. Při návrhu jsou centrem zájmu impedanční charakteristiky, ale práce se zabývá rovněž amplitudovými kmitočtovými charakteristikami. Bohužel hodografy impedance simulační programy neumožnily vygenerovat. Po algebraických výpočtech následují výsledky simulací ozvučnic v programech Unibox 408 a WinISD 0.6 a jejich porovnání s výsledky algebraických výpočtů. V poslední části je již popsána samotná konstrukce a výsledky měření, kterých bylo dosaženo v bezodrazové komoře laboratoře elektroakustiky. Měření modulové impedanční charakteristiky bylo provedeno na volném reproduktoru a všech ozvučnicích, měření amplitudové kmitočtové charakteristiky bylo provedeno pouze na ozvučnicích. Hodografy impedance byly také změřeny. Tyto výsledky jsou porovnány s výpočty a simulacemi a vzniklé nepřesnosti jsou na závěr zdůvodněny. Součástí vyhodnocení je rovněž porovnání charakteristik udaných výrobcem a údajů naměřených v laboratoři.
|
|
|
Reproduktorová soustava pro laboratorní měření směrových charakteristik
Morkus, Filip ; Káňa, Ladislav (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
V první části je pozornost směřována k výběru vhodných reproduktorů. Pro tento výběr bylo zapotřebí si stanovit požadovaná kritéria a parametry. Cílem bylo, aby soustava měla co nejširší reprodukovatelné spektrum kmitočtů, ale aby nebyla příliš rozměrná. Dalším kritériem byla kvalita reproduktorů a jejich cena. V druhé části byla podle parametrů vybraných reproduktorů navrhována kmitočtová výhybka, jak pro spodní kmitočtové pásmo, tak pro pásmo horní. Při stanovení dělícího kmitočtu byly brány v úvahu doporučení výrobce a kmitočtové charakteristiky reproduktorů, aby nebyl dělící kmitočet umístěn do místa, kde nemá reproduktor „konstantní“ charakter. Třetí část se zabývala konstrukcí reproduktorové skříně (ozvučnice). Byla zde podrobněji rozvedena konstrukce reproduktorové soustavy typu D´Appolito a její konstrukční požadavky. V této části bylo rovněž vycházeno z předchozích částí, protože zapojení D´Appolito vyžaduje stanovení vzdálenosti reproduktorů vůči sobě podle dělícího kmitočtu. Přičemž musela být brána v úvahu jejich velikost. Podle parametrů reproduktorů se vypočítal objem reproduktorové skříně, stanovil se její tvar a vypočítaly geometrické rozměry. Vše bylo pak simulováno ve vhodném softwaru. V poslední části byla již zkonstruovaná soustava měřena v bezodrazové komoře. Bylo na ní provedeno měření směrových charakteristik a kmitočtové charakteristiky. Výsledky měření byly porovnány se simulacemi.
|
host ::
RSS.