|
|
Pozemní komunikace a jejich užívání
Mlích, Petr ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Vedral, Josef (oponent)
Pozemní komunikace a jejich užívání Abstrakt Práce obsahuje historický pohled do právní úpravy silnic a veřejných cest a výklad a rozbor právní úpravy základních otázek pozemních komunikací a jejich veřejného užívání ob- sažené v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikací, ve znění pozdějších předpisů. Právní úpravu rovněž analyzuje z hlediska její konzistentnosti a vnitřní logiky. V otázkách, v nichž je právní úprava shledána nedostatečnou, obsahuje práce také návrhy de lege ferenda. První část práce obsahuje historický výklad a druhá vymezuje silniční právo, jeho vnitřní členění a prameny, pojem pozemní komunikace a význam tohoto pojmu. Třetí část je věnována soukromoprávním otázkám týkajících se pozemních komunikací - otázce stavby po- zemní komunikace jako věci v právním smyslu (uplatnění zásady superficies solo cedit v platné úpravě), vlastnictví pozemních komunikací a vymezení jejich součástí a příslušenství. Čtvrtá část analyzuje současné rozdělení pozemních komunikací do jednotlivých kate- gorií a tříd. Věnuje se zejména koncepci účelových komunikací, kterým je věnováno jen mi- nimum platné právní úpravy. Obsahuje také výklad otázek spojených s lesními a polními ce- stami a příslušných ustanovení lesního zákona, případně zákona o ochraně přírody a krajiny a jiných předpisů, které je nutné...
|
|
|
Instituty správního práva omezující vlastnické právo
Balounová, Jana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Staša, Josef (oponent) ; Průcha, Petr (oponent)
Instituty správního práva omezující vlastnické právo Abstrakt V rámci právního řádu je možné se setkat s celou řadou institutů, které základní ústavně garantované právo vlastnické určitým způsobem omezují, resp. jej mohou omezit. Tato práce je zaměřena na analýzu vybraných institutů, jež jsou upraveny správním právem a prostřednictvím nichž je zasahováno do vlastnického práva, které je v České republice garantované Listinou základních práv a svobod a na evropské úrovni Dodatkovým protokolem k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Práce je rozdělena do deseti kapitol, které jsou dále členěny na jednotlivé podkapitoly. První kapitola je věnována charakteristice, vymezení a kategorizaci institutů správního práva omezující vlastnické právo. Druhá kapitola práce je zaměřena na samotné vlastnické právo, jeho ústavněprávní východiska, limity a ochranu. Ve vztahu k tématu disertační práce je dále důležité, jak jsou tyto v právním řádu zakotveny a zejména výsledkem jaké formy správní činnosti jsou. Jednotlivými formami správních činností ve vztahu k omezení vlastnického práva se zabývá třetí kapitola. Následující čtyři kapitoly jsou zaměřeny na vybrané instituty správního správa, v jejichž důsledku dochází k omezení vlastnického práva. Na prvním místě je pozornost věnována veřejnému užívání, které...
|
|
|
Veřejné prostranství
Bušková, Vendula ; Rajchl, Jiří (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na problematiku veřejných prostranství. Veřejná prostranství jsou definována v zákoně o obcích a v zákoně o hlavním městě Praze a jsou jimi všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Je to jediná definice v českém právním řádu a mnohé další normy se na ni odkazují. Hlavním účelem veřejných prostranství je obecné užívání, proto právní normy upravují též mantinely různých činností na veřejných prostranstvích. Stávající právní úprava je spíše stručná a ani odborná literatura se tématem zatím dostatečně nezabývá. Cílem práce je shrnout právní úpravu veřejných prostranství a regulaci činností na nich a identifikovat problémy či nejasnosti, které z nedostatečné právní úpravy vyvstávají. První část práce se zabývá vymezením pojmu veřejné prostranství a jeho historií, problematikou vzniku a zániku veřejných prostranství. Legální definice vymezuje veřejné prostranství pomocí vyjmenování konkrétních typů prostor a odkazem na společný znak, kterým je obecná přístupnost. Zdůrazňuje, že vlastnictví není pro vymezení veřejných prostranství určující. Finanční aspekty užívání veřejného prostranství jsou náplní druhé části. Základní...
|
|
|
Institut veřejného užívání se zaměřením na jeho uplatňování v plzeňském centrálním obvodě ve střetu s právem shromažďovacím a právem petičním
Balounová, Jana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na analýzu pojmu veřejného užívání, na rozbor toho, jak veřejné užívání funguje v praxi a na střet veřejného užívání s právem shromažďovacím a právem petičním. Cílem práce je provést souhrnné vymezení pojmu veřejného užívání a analyzovat, jak tento institut funguje v centrálním obvodu statutárního města Plzeň, to v souvislosti s vzájemným vztahem veřejného užívání a práva shromažďovacího a práva petičního Práce je rozdělena do pěti částí. První část se zabývá vymezením pojmu veřejného užívání, jeho historií, teorií a povahou, předmětem veřejného užívání, jeho subjekty, ochranou a též vztahem veřejného užívání a vlastnictví. V druhé části je pozornost věnována druhům veřejného užívání - obecnému veřejnému užívání a zvláštnímu veřejnému užívání. Třetí část práce představuje teoretické vymezení práva shromažďovacího a práva petičního. Čtvrtá část je pak zaměřena na to, jak funguje veřejné užívání v praxi, konkrétně v plzeňském centrálním obvodě. Tato část se mimo jiné zabývá úkony a postupem veřejné správy, povinnostmi žadatele o povolení zvláštního veřejného užívání či specifiky, které pro plzeňský centrální obvod platí. Poslední část práce je věnována vzájemnému vztahu, resp. střetu veřejného užívání a práva shromažďovacího a práva petičního
|
host ::
RSS.