|
|
Vliv probiotik na buňky imunitního systému zvířat
Rusňáková, Lenka
Imunitní systém je celek několika reakcí, které reagují na různé vnější a vnitřní podně-ty. Jedním z vnějších podnětů vedoucí ke spuštění imunitních reakcí může být např. zásah lidského faktoru do chovu hospodářských zvířat, podáváním probiotických doplňků stravy. Tato práce zahrnuje definici a funkce vybraných probiotických kmenů používaných u zvířat. Dále obsahuje detailnější popis jednotlivých imunitních kompo-nentů, jejich funkci a mechanismus působení obecně, ale i při probíhajícím zánětu. V návaznosti na tyto informace práce popisuje roli probiotických bakterií v organismu, a to zejména jejich funkci ve střevech a jejich interakci s imunitními komponenty a samotnými patogeny.
|
|
|
Využití metody PCR pro identifikaci probiotik v potravinách
Svobodová, Natali
Probiotika jsou definována jako živé mikroorganizmy, jejichž konzumace v dostatečném množství má pozitivní vliv na zdraví konzumenta. V dnešní době se čím dál větší část populace zajímá o vyvážený životní styl, ke kterému neodmyslitelně patří zdravé stravovací návyky. Mezi hlavní složky tzv. funkčních potravin patří právě probiotika, po kterých se v posledních letech významně zvyšuje poptávka. Tato práce na téma Využití metody PCR pro identifikaci probiotik v potravinách shrnuje dosavadní poznatky o probiotických mikroorganizmech a jejich působení v lidském organizmu. Také jsou charakterizovány technologie výroby probiotických potravin – fermentovaných mléčných výrobků a rostlinných alternativ jogurtů. V praktické části byla v těchto výrobcích detekována přítomnost probiotických mikroorganizmů kultivací na selektivních půdách a následně izolací bakteriální DNA, následovanou polymerázovou řetězovou reakcí. Bylo zjištěno, že probiotické mikroorganizmy ve zkoumaných produktech jsou značně nestabilní a je žádoucí je nakupovat a konzumovat co možná nejčerstvější, je-li deklarovaná informace o obsahu probiotických kultur důvodem jejich nákupu.
|
|
|
Náhrada antibiotik u selat
Klevetová, Tereza
Bakalářská práce řeší problematiku alternativních antibiotických látek ve výživě selat. Pojednává především o použití probiotik, prebiotik, organických kyselin, esenciálních olejů a mikrobiálních peptidů. Dále pak o správném využívání zoohygienických opatření, vakcinaci a správné struktuře krmné dávky. V práci se uvádí i informace o historii a vývoji antimikrobiálních látek, mechanismu jejich působení a vzniku rezistence mikroorganismů vůči těmto látkám. Také popisuje patogenní mikroorganismy působící na odstavovaná selata.
|
|
|
Výskyt nepatogenních E. coli u selat v závislosti na suplementaci diety
Rusová, Lucie
V období života selete je jedním z krizových období odstav od matky a přechod z mléka na pevná krmiva. U selat po odstavu jsou problémem průjmy způsobené patogenními kmeny bakterie Escherichia coli. Díky průjmům často dochází k úhynům selat a souvisejícím ekonomickým ztrátám. Po zákazu krmných antibiotik se jako prevence průjmů selatům podává oxid zinečnatý (ZnO) ve vysokých dávkách. Uvolňování zinku do půdy prostřednictvím výkalů má ale negativní vliv na životní prostředí. Dále bylo prokázáno, že zinek indukuje rezistenci bakterií k antibiotikům. Tato skutečnost vedla v rámci EU k zákazu používání vysokých terapeutických dávek ZnO v krmných směsích pro selata. Zákaz vstoupí v platnost v červnu roku 2022. Potenciální alternativu k současně používaným antimikrobiálním látkám představují probiotické bakterie. Trávicí trakt selete obsahuje kmeny nepatogenních E. coli produkující bakteriociny (koliciny a mikrociny), které inhibují růst příbuzných patogenních bakterií. Používání zinkových suplementů může však inhibovat jejich zastoupení ve střevním mikrobiomu a narušit tak probiotickou činnost přirozeně se vyskytujících bakterií. Další možnou alternativou jsou nanočástice zinku, které mohou při zachování účinku snížit spotřebu zinku až o 60 %. Praktická část této diplomové práce je věnována fenotypové a genotypové charakterizaci izolátů E. coli ze selat krmených různými formami zinku. Z výsledků vyplývá, že suplementace diety různými formami zinku nemá výrazný vliv na přítomnost probiotických E. coli v trávicím traktu selat.
|
|
|
Vliv antioxidantů a probiotik na zdraví člověka
Hendrychová, Adéla
Antioxidanty jsou v posledních letech velmi diskutovaným tématem, především pro jejich význam v prevenci vzniku a snížení negativních účinků volných radikálů, které mají na svědomí řadu vážných, autoimunitních onemocnění. Zaměřila jsem se i na rozdělení antioxidantů, jednotlivé zástupce a jejich hlavní účinky. Ve druhé části bakalářské práce se zabývám pozitivními účinky probiotik na lidské zdraví a jejich rozdělením. Do své práce jsem zahrnula i výsledky různých studií, které dokazují, zda-li jsou účinky antioxidantů a probiotik opravdu zdraví prospěšné.
|
|
|
Zavedení metody lyofilizace probiotických kultur pro výzkumné účely
Drábková, Monika
Experimentální část této diplomové práce se zaměřuje na sledování životaschopnosti a stability u lyofilizovaných probiotických kultur v průběhu skladování (při 4 °C, -20 °C). Dále se zabývá porovnáváním vlivu vybraných protektivních látek u těchto bakterií na přežití procesu lyofilizace. Stanovení počtu životaschopných bakterií bylo provedeno pomocí kultivačních metod v termínech po 5, 10 a 20 dnech. Z výsledků vyplynulo, že aplikace kryoprotektantů zlepšila životaschopnost probiotických bakterií, a to nejen při procesu lyofilizace, ale také po dobu jejich uskladnění. Současně byla pozorována stoupající tendence s prodlužující se dobou uchovávání. Srovnáním vlivu teploty skladování na životaschopnost probiotik bylo zjištěno, že L. acidophilus vykazoval u vzorku bez kryoprotektantů vyšší tendenci přežití při teplotě -20 °C. Naopak kultura se sacharózou směřovala k lepším výsledkům za teploty 4 °C. Zbylé kultury statisticky významný rozdíl nepotvrdily (p < 0,05). V případě L. rhamnosus nebyl zaznamenán statisticky průkazný rozdíl (p > 0,05) ani v jednom ze vzorků, lze tedy tvrdit, že teplota skladování neměla na životaschopnost této bakterie vliv. Celkově nejlepší protektivní účinek vykazovalo odstředěné mléko, dále sacharóza a laktóza.
|
|
|
Technologie výroby zakysaných mléčných výrobků
Parkanová, Veronika
Cílem bakalářské práce je popsat technologii výroby zakysaných mléčných výrobků. První část práce je zaměřena na členění zakysaných mléčných výrobků podle platné legislativy a fyzikálně-chemické požadavky. V další části jsou popsány jednotlivé druhy zakysaných mléčných výrobků (jogurt, kysaná smetana, kysané podmáslí, kefír a další). Dále se práce zabývá technologií výroby zakysaných mléčných výrobků, která je sepsána v jednotlivých bodech, a to od získávání mléka až po plnění do obalů. V závěrečné části jsou zde popsány jednotlivé vlastnosti a zdravotní benefity spojené s konzumací výše uvedených výrobků a mikroorganismy, které mají příznivý účinek na lidské zdraví.
|
|
|
Vliv výživy na imunitní stav jedinců se sedavým typem zaměstnání
KALISTOVÁ, Daniela
Cílem diplomové práce je zjistit výživové návyky a vliv výživy na imunitní stav jedinců se sedavým typem zaměstnání. Teoretická část diplomové práce obsahuje popis funkce imunitního systému a popis vlivu jednotlivých živin (například aminokyselin, vitaminů, antioxidantů, probiotik apod.) na imunitní systém. Praktická část se zabývá zjišťováním výživových návyků a případným vlivem výživy na imunitní stav respondentů prostřednictvím standardizovaného dotazníku. Tato diplomová práce by mohla být přínosem pro jedince zajímající se o zlepšení svého zdraví prostřednictvím výživy.
|
|
|
Role střevní bakterie Akkermansia muciniphila při obezitě
Balský, Šimon ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Podzimek, Štěpán (oponent)
Současné vědecké poznatky poukazují na klíčovou roli střevní mikrobioty (SM) v patogenezi různých onemocnění spojených s obezitou. Akkermansia muciniphila (AM), komensální střevní bakterie přítomná v lidském trávicím traktu, se stala předmětem mnoha výzkumů. Studie provedené na experimentálních zvířecích modelech ukázaly, že AM má významné funkční schopnosti, mezi které patří snižování obezity, glukózové intolerance, inzulínové rezistence, jaterní steatózy a zlepšení střevní permeability. Lze předpokládat, že podobné efekty budou pozorovány i u lidí, což naznačují již první publikované studie. V současné době je AM identifikována jako probiotikum nové generace díky její schopnosti pozitivně ovlivňovat zdraví hostitele. Zahrnutí modulace SM do celkového plánu léčby obezity, zejména prostřednictvím AM, může významně zvýšit efektivitu hubnutí a zlepšit metabolické parametry. Tento přístup může zahrnovat probiotické/postbiotické, dietní a farmakologické intervence, čímž se podporuje zdravější složení SM a obecně funkce mikrobiomu. Tato bakalářská práce si klade za cíl poskytnout komplexní přehled a analýzu výzkumných studií zaměřených na AM u lidí, aby bylo možné hlouběji porozumět jejímu vlivu a funkcím. Na základě provedené analýzy 10 randomizovaných kontrolních studií (RCT) vyplývá, že je zde...
|
|
|
Vliv dysbiózy na proporční zastoupení jednotlivých subpopulací neutrofilů a jejich funkčních vlastností
Sklenářová, Lydie ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Mikrobiota trávicího traktu je důležitá pro udržování fyziologické rovnováhy a ovlivňuje metabolické procesy, imunitní reakce a bariérovou funkci střeva. Dysbióza, neboli nerovnováha mikrobiálního složení, souvisí s řadou zdravotních komplikací, včetně chronických zánětlivých stavů jako jsou nespecifické střevní záněty. Zánětlivé procesy spojené s dysbiózou a změny v mikrobiálních metabolitech mohou přímo ovlivnit aktivaci neutrofilů, což má dopad na patogenezi různých onemocnění. Probiotika jsou definovaná jako živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství přinášejí zdravotní přínos hostiteli, nabízejí potenciál pro pozitivní modulaci těchto zánětlivých stavů. Cílem této diplomové práce bylo prozkoumat, jak experimentálně navozená střevní dysbióza ovlivňuje heterogenitu neutrofilů v kostní dřeni. Dysbióza byla vyvolána podáním antibiotik myším, které byly následně ošetřeny probiotickým kmenem Escherichia coli O83:K24:H31 (EcO83). Fenotypy neutrofilů byly hodnoceny pomocí průtokové cytometrie na základě exprese povrchových znaků CD11b, Ly6G, CD62L a CXCR2. Zatímco genová exprese spojená s jejich antimikrobiálními funkcemi a zánětlivým prostředím byla analyzována kvantitativní PCR. Výsledky předložené v této diplomové práci ukázaly, že dysbióza zásadně ovlivňuje přítomnost buněčných...
|
host ::
RSS.