|
|
Regulace fotosyntézy a primární produkce fytoplanktonu za podmínek nutričního a světelného stresu.
FELCMANOVÁ, Kristina
Regulation of photosynthesis and primary production in globally important cyanobacterium Prochlorococcus marinus under nitrogen and light stress were examined. The study investigated the model describing relationship between photosynthetic activity and primary production. The photosynthetic energy budget and the efficiency of converting the photosynthetic energy into biomass were described. Molecular and physiological approaches were applied to analyse the utilization of photosynthetic energy and regulation of metabolism to investigate the influence of streamlined oxygen-evolving cluster on the photosynthetic activities.
|
|
|
Mikroorganismy jako primární producenti v ekosystémech nezávislých na fotosyntéze
Burkartová, Kateřina ; Falteisek, Lukáš (vedoucí práce) ; Lhotský, Josef (oponent)
Chemolitotrofie a fotoautotrofie představují dva základní metabolické principy primární produkce organické hmoty na Zemi. Tato práce se zaměřuje na problematiku metabolické provázanosti chemolitotrofních a oxygenně fototrofních mikroorganismů v globálním měřítku. Oxygenní fotosyntéza je příčinou vysoké koncentrace kyslíku v atmosféře, obsahu sulfátů v mořské vodě a jiných oxidantů, které jsou hojně využívány chemolitotrofy při oxidaci anorganických redukovaných sloučenin. Otázkou však je, zda existují chemoautotrofní ekosystémy, které čerpají energii pouze ze substrátů vzniklých abiotickými procesy. Prokázání jejich existence vyžaduje jak geochemické, tak metagenomické přístupy, které přispějí k odhalení původu substrátů respektive metabolismu, který tyto substráty ve zkoumaném ekosystému využívá. V současnosti jsou známy dva dobře podložené typy ekosystémů nezávislých na fotosyntéze, využívajících jako zdroj energie serpentinizační vývěry a radiolýzu vody. Užitečným vodítkem pro hledání takových prostředí je zejména absence fotosyntézou vzniklých finálních akceptorů elektronů pro chemolitotrofní metabolismus a patřičné prostorové oddělení od oblastí s výskytem fotosynteticky vzniklých organických látek a oxidantů. Předmětem této práce je popsat geologické procesy, které produkují nejen dostatečné...
|
|
|
Fotosyntetické charakteristiky fytoplanktonu eutrofních vod
Tesařová, Blanka ; Pechar, Libor (vedoucí práce) ; Fott, Jan (oponent)
Fotosyntéza a primární produkce byly zjišťovány pro fytoplankton třeboňských rybníků během sezón 2008 - 2011. Fotosyntéza byla měřena jako produkce kyslíku pomocí počítačem řízeného systému simulace světelného režimu. Celkem bylo analyzováno 64 vzorků přirozeného fytoplanktonu a 11 vzorků kultur sinic. Sinice a chlorokokální řasy tvořily většinu biomasy fytoplanktonu. Podle charakteru P-I křivek lze usuzovat, že rybniční fytoplankton je adaptovaný na nízké intenzity světla při kterých má vysokou fotosyntetickou účinnost. Mezi P-I křivkami různého fytoplanktonu (s dominancí sinic nebo chlorokokálních řas) nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly. Výsledky tak korespondují s vysoce turbidními podmínkami eutrofních až hypertrofních rybníků. Na druhou stranu fotosyntetická aktivita laboratorních kultur sinic se liší od přirozeného fytoplanktonu a proto nemohou být jejich parametry použity v modelu pro primární produkci. Primární produkce byla odhadnuta podle Tallingova modelu (1957). Data pro výpočet zahrnují denní měření radiace, extinkčního koeficientu vody a sezónním průběh koncentrace chlorofylu. Maximální fotosyntetická kapacita a počátek světelné saturace odvozené z P-I křivek byly použity jako fyziologické parametry Tallingova modelu. Primární produkce rybničního fytoplanktonu (rybníky Rod a Klec v...
|
|
|
Vývoj konceptu ekologické stopy
Vrbová, Anna ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Ekologická stopa je indikátor, který měří velikost bioproduktivní země, potřebné pro zajištění zdrojů a likvidaci odpadů populace při používání stávajících technologií. Je to významný ukazatel udržitelnosti konání lidské populace na planetě. V dnešní době nastávajícího nedostatku řady surovin, je toto téma velice aktuální. Biomasu, kterou využíváme pro své zdroje, vytváří rostliny. Jejich funkce nejen ve fungování ekosystémů, ale i v konceptu ekologické stopy je nezastupitelná. Jednotlivé vegetační porosty se liší svým příspěvkem k celkové produkci ekosystémů, což má následně vliv na výpočet ekologické stopy. Proto se práce zabývá kromě samotného konceptu ekologické stopy i službami ekosystémů a zejména těmi, které poskytují rostliny. Cílem předkládané práce je shromáždit v současnosti dostupné informace o vývoji konceptu ekologické stopy, zjistit, co předcházelo jeho vzniku a zaměřit se na funkci rostlin ve fungování ekosystémů, která podmiňuje výpočet ekologické stopy. Vývoj konceptu ekologické stopy a obecná historie ekologického myšlení je shrnuta v kapitole 1. Kapitola 2 se zabývá službami ekosystémů, jejich ohodnocením a významnou rolí, kterou v nich hrají rostliny. Samotný výpočet ekologické stopy je podrobně popsán v kapitole 3. Jak se liší hodnoty vytovřené biomasy a jejich vliv na výpočet...
|
|
|
Respirace zooplanktonu v eutrofních rybnících
LENDLEROVÁ, Lucie
Procesem dýchání se ve vodě přeměňuje organický uhlík vzniklý fotosyntézou zpět na anorganický uhlík. Největší význam v procesu respirace v rybníku má zoo-plankton. Prioritně je organický uhlík potenciálně k dispozici pro podporu sekundární produkce. Účinnost primární a sekundární produkce v poměru k dýchání je důležitým ukazatelem v rybnících i jiných vodních ekosystémech. Intenzivní dýchání, například v sedimentech, může vést k vyčerpání kyslíku a dokonce i anoxie. A proto sledování kyslíkového režimu má pro ekosystém rybníka rozhodující význam. Z výsledků vyplývá, že 60 i více % respirace systému tvoří respirace zooplanktonu v jarním stádiu čisté vody. Mohou však nastat situace, kdy je díky vysoké průhlednosti umožněn nárůst bentických vláknitých řas. Jejich fotosyntetická asimilace účinně vyrovnává deficit kyslíku způsobený respirací zooplanktonu a nenastávají tak pro ryby nebezpečné deficitní situace, které bývají jinak v tomto období obvyklé.
|
|
|
Studium světelného mikroklimatu vybraného porostu v průběhu vegetace
STOLIČKOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce byla analýza světelného mikroklimatu v závislosti na produkčních charakteristikách ostřicového porostu (Carex acuta L.) v průběhu vegetační sezóny. Byla analyzována světelná propustnost porostu ostřice štíhlé a její změny v průběhu vegetační sezóny. Dále byl hodnocen sezónní chod přicházejícího a odraženého slunečného záření včetně albeda. Byly hodnoceny sezónní změny v přírůstku nadzemní živé biomasy, množství sušiny ve vertikálním profilu porostu, distribuce listové pokryvnosti a změny extinkčního koeficientu v průběhu vegetační sezóny. Studium světelného mikroklimatu a odběr biomasy byl prováděn na Mokrých Loukách u Třeboně ve výtopě rybníka Rožmberk. Největší zastoupení rostlinného druhu zde má ostřice štíhlá ? Carex acuta L. Zjištění relativní ozářenosti a prostupnosti světla bylo měřeno pyranometrem, a odběr nadzemní biomasy byl prováděn destruktivní metodou. Z výsledků je patrné, že propustnost světla je nejvyšší na povrchu porostu a s klesající výškou se propustnost světla snižuje. V srpnu došlo k radikálního poklesu dopadu i odrazu slunečního záření z důvodu vyšší koncentrace vody v půdě i v ovzduší, což vedlo ke snížení albeda. Živé biomasy bylo naměřeno: v červenci 1820g, v srpnu 1670g a v září 1789g. Hodnoty LAI a sušiny zjištěné od července do září se postupně snižovaly a s narůstající měřenou vrstvou v porostu docházelo k poklesu množství sušiny i hodnot pokryvnosti listoví. Hodnoty extinkčního koeficientu se mění v závislosti na stáří porostu. Se stářím porostu se extinkční koeficient zvýšil až na hodnotu 200,38. Bakalářská práce byla zpracována v rámci výzkumného záměru Zemědělské fakulty MSM 6007665806 "Trvale udržitelné způsoby zemědělského hospodaření v podhorských a horských oblastech zaměřené na vytváření souladu mezi jejich produkčním a mimo produkčním uplatněním".
|
|
|
Ekologické aplikace ve skleníku se solárními rastry
LESKOVCOVÁ, Martina
Bakalářská práce na téma "Ekologické aplikace ve skleníku se solárními rastry" se zabývá sledováním rostlin, druhu Phaseolus vulgaris L., (tj. fazol obecný), jež byly pěstovány před čtyřmi různě barevnými stěnami v modulárním skleníku se solárními rastry. V závislosti na charakteru odraženého záření od barevných stěn byla předpokládána různá růstová schopnost rostlin v ohledu listové plochy, celkové biomasy, některých růstových parametrů listů a také v intenzitě fotosyntézy. Statistickým vyhodnocením však nebyl prokázán vliv barevných stěn na velikost listové plochy, hmotnost biomasy a intenzity fotosyntézy. Jediný vliv byl prokázán v případě sledovaných parametrů listů, avšak ne u všech.
|
host ::
RSS.