|
|
Populační vývoj postsocialistických zemí EU na státní i regionální úrovni v kontextu druhého demografického přechodu
Procházka, Ondřej ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Populační vývoj postsocialistických zemí EU na státní i regionální úrovni v kontextu druhého demografického přechodu Abstrakt Tato diplomová práce má za cíl analyzovat změny v demografickém chování v postsocialistických zemích dnešní EU a konfrontovat je s konceptem druhého demografického přechodu, případně s dalšími alternativními koncepty, které jsou v teoretické části podrobněji diskutovány. Zahrnuto bylo období mezi lety 1980-2018, tedy krátce před transformací, v období transformace a po transformaci. Analytická část sestává ze tří celků: státní a regionální analýzy s doplněním výsledků z výběrového šetření GGS. Výsledky potvrdily specifičnost tohoto regionu, odlišnost vývoje tradičních států a liberálních zemí, značnou regionální diferenciaci ve vývoji demografických ukazatelů a odlišné příčiny demografických změn v zemích, které byly transformací nejvíce zasaženy (Bulharsko, Rumunsko a částečně Pobaltí). Závěry korespondují s předchozími výzkumy, které zdůrazňují potřebu uvažovat různé regionálně specifické trajektorie vývoje, případně použití různorodých konceptů. Klíčová slova: druhý demografický přechod, GGS, koncept odkládání plodnosti, koncept sociální anomie, postsocialistické země, regionální úroveň, státní úroveň Počet znaků bez mezer: 134 027
|
|
|
Úhrnná plodnost a rodinná politika: severský a postsocialistický model
Langmajerová, Barbora ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Cílem této práce je nalezení vztahu mezi úhrnnou plodností a rodinnou politikou ve střední Evropě, která zažila v 90. letech mimořádný propad porodnosti, a v severní Evropě, jež se vyznačuje stabilně vysokou mírou plodnosti. Kombinací kvalitativních a kvantitativních metod se tato práce pokusí definovat stávající modely rodinné politiky a nalézt příklady politických opatření, které skutečně motivují mladé lidi k založení rodiny, což se přímo projevuje na demografických datech. Práce si zároveň klade otázku, zdali je případný funkční model rodinné politiky možné přenést také do jiných regionů. Výzkum se zaměří na dvě čtveřice států, které v posledních několika desetiletích prošly podobným vývojem: Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko si s sebou stále nesou dědictví socialismu, zatímco Dánsko, Norsko, Švédsko a Finsko se snažilo o nalezení střední cesty mezi tržní ekonomikou a silným sociálním státem. Oba regiony zároveň na počátku 90. let musely restrukturalizovat svou ekonomiku a transformovat fungování státu. Tento vývoj pomáhal formovat dnešní představy o státní podpoře rodinám, dostupnosti předškolní péče o děti nebo flexibilitě pracovního trhu, jež jsou klíčové při formulaci rodinné politiky.
|
|
|
Daňové výnosy v postsocialistických zemích Evropské unie
Tychnová, Michala ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza daňových výnosů postsocialistických zemí, které jsou členy Evropské unie. V teoretické části popisuji daňové systémy jednotlivých států. V praktické části srovnávám daňové výnosy deseti postsocialistických zemí. Analyzuji jejich daňovou kvótu a její strukturu a rozpočtové určení daní. Dále porovnávám daňové výnosy postsocialistických členských států a patnácti původních členských států Evropské unie. Zaměřuji se opět na daňovou kvótu, daňový mix a rozpočtové určení daní. Z analýzy vyplývá, že daňová kvóta postsocialistických zemí je nižší než ve starších členských zemích Evropské unie a stále klesá. Většina daňových příjmů postsocialistických zemí plyne z nepřímých daní, především daně z přidané hodnoty.
|
host ::
RSS.