Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Metodika psychoakustických experimentů pro testování subjektů poslechové skupiny
Mikšátko, Jan ; Kiska, Tomáš (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tématem této semestrální práce je metodika psychoakustických experimentů pro tes-tování subjektů poslechové skupiny. Práce nejprve ověří vhodnost námi zvolené místnosti pro uskutečnění navrhovaných testů. Dále se zabývá metodikou provádění psychologických a psychoakustických experimentů a v jejím závěru je navržena možná varianta souboru poslechových testů, experiment je uskutečněn a vyhodnocen.
Subjektivní a objektivní hodnocení kvality řečového signálu
Bezdíček, Martin ; Balík, Miroslav (oponent) ; Vondra, Martin (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na subjektivní a objektivní metody pro měření kvality řečového signálu. Nejdříve se zabývá kvalitou přenosu řečového signálu, vlivy a složkami, které jí ovlivňují. Poté jsou v této práci postupně uvedeny použité subjektivní a objektivní metody hodnocení kvality řečového signálu. Jako objektivní metody byly zvoleny: poměr signálu k šumu SNR a jeho modifikaci pro řečový signál SSNR, metody ve spektrální oblasti (Itakurova míra a Kepstrální vzdálenost) a také metoda PESQ. V další části je popsána korelační analýza, která byla použita k porovnání subjektivních a objektivních metod hodnocení řečového signálu zvýrazněného algoritmy pro potlačení šumu. Poslední část této bakalářské práce obsahuje výsledky a to jak subjektivní metody, tak i objektivních metod. Na základě výsledků korelační analýzy byla v závěru doporučena nejlepší objektivní metoda, která nejvíce korelovala s výsledky subjektivní metody.
Analýza vlivu jednotlivých harmonických složek nebo formantových oblastí na vjem barvy zvuku
Klimeš, Martin ; Indrák, Michal (oponent) ; Jirásek, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výzkumem vlivu jednotlivých harmonických složek na vjem barvy zvuku. Byla vytvořena aplikace s dotazníkem, ve kterém respondenti posuzovali celkem 29 vzorků na různých bipolárních škálách. Vzorky byly buď vymodelované pomocí aditivní syntézy, nebo vytvořeny upravením hudebních nástrojů. Cílem bylo zkoumat, jak a jaké kombinace vyšších harmonických složek ovlivňují vjem barvy zvuku. Experiment je založen na metodě sémantického diferenciálu. Vzorky byly rozděleny do několika skupin a v rámci těchto skupin porovnány a dány do souvislosti s předpokládaným vjemem barev.
Hodnocení maskování harmonických složek v mixtuře
Kovanda, Jindřich ; Indrák, Michal (oponent) ; Jirásek, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce zpracovává návrh a tvorbu poslechového testu, ve kterém jeho respondenti nastavovali určitou harmonickou složku do mixtury tónu složeného z až 16 harmonických složek. Respondenti nastavovali intenzitu harmonické složky do hraniční polohy tak, aby harmonická složka nebyla maskována ostatními harmonickými složkami a vystoupila z mixtury. Takto nastavovali respondenti harmonické složky od 1. do 16. vždy v různých typech spektra, výšky tónu a jeho intenzity. Na základě odpovědí byly nalezeny vztahy určující, jak se mění vnímání maskování harmonických složek s jejich pořadím ve spektru.
Optimalizace reprodukčního řetězce pro poslechové testy
Halaš, Rostislav ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Kratochvíl, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce popisuje základní kroky vedoucí k řešení problému s neuspokojivou reprodukcí nahrávek zvuků, vznikajících při provozu automobilu, v poslechové místnosti hlukové zkušebny firmy Škoda Auto a.s.. Nejprve jsou přehledně shrnuty základní technické parametry jednotlivých prvků reprodukčního systému. Dále jsou stručně vysvětleny základní pojmy akustiky prostoru, rozložení zvukového pole v ohraničeném prostoru. Na základě teoretických vztahů jsou vypočítány módy kvádru s rozměry poslechové místnosti hlukové zkušebny. Poté je použit program pro výpočet přenosové charakteristiky, s jehož pomocí jsou simulovány jak různé idealizace prostoru (rozměry místnosti, absorpční koeficienty jednotlivých ploch...), tak i poslechová místa. Teoretické odsimulované výsledky jsou porovnávány s výsledky získanými měřením. Na základě těchto měření je posouzena kvalita akustických úprav poslechové místnosti. V dalších kapitolách je shrnut průběh optimalizace reprodukčního řetězce a nastavení programu Automotive Sound Quality. Na závěr jsou zhodnoceny dosažené výsledky a navrženy další kroky navazující na tuto práci.
Analýza vnímání výšek v závislosti na spektru
Slávik, Martin ; Indrák, Michal (oponent) ; Jirásek, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výzkumem vlivu jednotlivých harmonických složek na vjem výšky zvuku. Jako součást práce vznikl dotazník na webové stránce www.analyzavyšek.9e.cz, kde jednotlivý respondenti vyplňovali poslechový test celkem z 46 vzorků. Experiment vychází z metody sémantického diferenciálu. Jednotlivé vzorky jsou složené ze sinusovky – tónu a zkoumaného zvuku, který respondent hodnotí na třech bipolárních škálách. Vzorky byly vymodelované pomocí aditivní syntézy, nebo byly použity upravené samplované zvuky nástrojů. Jednotlivé vzorky byly rozděleny do čtyř hlavních kategorií a následně pro přehlednost do různých podkategorií. Cílem bylo zjistit jaké části, kombinace, jednotlivé harmonické složky zvuku a tónu dokážou ovlivnit vjem výšky tónu.
Analýza psychoakustického vnímání akordů složených z různě sytých a různě barevných signálů
Vejmělka, Daniel ; Musil, Jaroslav (oponent) ; Jirásek, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem frekvenčního spektra hudebních zvuků na psychoakustické vnímání posluchače. Zkoumá, jak ovlivní různě syté harmonické spektrum schopnost posluchače rozeznat jednotlivé tóny v akordu a jaký vliv má přítomnost inharmonických složek na srozumitelnost souzvuku. Věnuje se různým metodám psychoakustických měření a následného zpracování výsledků. Experiment je založen na metodě párového srovnávání a byl proveden formou poslechového testu s více než 100 respondenty. Test se zaměřuje na typické zástupce různých skupin hudebních nástrojů. Zkoumá vliv odlišnosti barvy zvuku u různých typů akordů. Dále práce obsahuje statistické zpracování získaných výsledků.
Hodnocení maskování harmonických složek v mixtuře
Kovanda, Jindřich ; Indrák, Michal (oponent) ; Jirásek, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce zpracovává návrh a tvorbu poslechového testu, ve kterém jeho respondenti nastavovali určitou harmonickou složku do mixtury tónu složeného z až 16 harmonických složek. Respondenti nastavovali intenzitu harmonické složky do hraniční polohy tak, aby harmonická složka nebyla maskována ostatními harmonickými složkami a vystoupila z mixtury. Takto nastavovali respondenti harmonické složky od 1. do 16. vždy v různých typech spektra, výšky tónu a jeho intenzity. Na základě odpovědí byly nalezeny vztahy určující, jak se mění vnímání maskování harmonických složek s jejich pořadím ve spektru.
Analýza vnímání výšek v závislosti na spektru
Slávik, Martin ; Indrák, Michal (oponent) ; Jirásek, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výzkumem vlivu jednotlivých harmonických složek na vjem výšky zvuku. Jako součást práce vznikl dotazník na webové stránce www.analyzavyšek.9e.cz, kde jednotlivý respondenti vyplňovali poslechový test celkem z 46 vzorků. Experiment vychází z metody sémantického diferenciálu. Jednotlivé vzorky jsou složené ze sinusovky – tónu a zkoumaného zvuku, který respondent hodnotí na třech bipolárních škálách. Vzorky byly vymodelované pomocí aditivní syntézy, nebo byly použity upravené samplované zvuky nástrojů. Jednotlivé vzorky byly rozděleny do čtyř hlavních kategorií a následně pro přehlednost do různých podkategorií. Cílem bylo zjistit jaké části, kombinace, jednotlivé harmonické složky zvuku a tónu dokážou ovlivnit vjem výšky tónu.
Analýza vlivu jednotlivých harmonických složek nebo formantových oblastí na vjem barvy zvuku
Klimeš, Martin ; Indrák, Michal (oponent) ; Jirásek, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výzkumem vlivu jednotlivých harmonických složek na vjem barvy zvuku. Byla vytvořena aplikace s dotazníkem, ve kterém respondenti posuzovali celkem 29 vzorků na různých bipolárních škálách. Vzorky byly buď vymodelované pomocí aditivní syntézy, nebo vytvořeny upravením hudebních nástrojů. Cílem bylo zkoumat, jak a jaké kombinace vyšších harmonických složek ovlivňují vjem barvy zvuku. Experiment je založen na metodě sémantického diferenciálu. Vzorky byly rozděleny do několika skupin a v rámci těchto skupin porovnány a dány do souvislosti s předpokládaným vjemem barev.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.