|
|
Hodnocení významu druhově pestrých směsí trav, jetelovin a bylin pro biodiverzitu
Fiodorová, Daniela
Cílem práce bylo posouzení druhového složení a podílu agrobotanických skupin rostlin v prvním roce růstu v druhově bohatém porostu, který byl založen v roce 2022. Dále bylo také cílem určit krmnou hodnotu, index diverzity, ekvitabilitu a posoudit medonosnost porostu. Bylo zjišťováno, zda má datum vliv na výskyt opylovatelů v porostu a jaké jejich skupiny se v něm vyskytovaly nejčastěji. Porost byl monitorován pomocí fytocenologického snímkování na čtvercové ploše o velikosti 1 m2 uprostřed experimentální plochy. Výskyt hmyzu byl hodnocen pozorováním přímo na pozemku a také odchytem do žlutých misek. V prvním roce růstu směsi bylo zaznamenáno vysoké zaplevelení. Celkově bylo na experimentální ploše pozorováno 28 druhů rostlin. Počtem druhů byla nejvíce zastoupená agrobotanická skupina bylin. Datum měl vliv (p<0,05) na výskyt Apis mellifera a řádu Diptera. Při pozorování náletů i odchytu opylovatelů byl nejpočetnější řád Diptera.
|
|
|
Vzdělávání předškolních dětí v tématu včela medonosná jako významný opylovač.
MERIKOVÁ, Jitka
Předkládaná bakalářská práce byla zaměřena na vytvoření nabídky edukačních aktivit v rámci environmentální výchovy, jejímž cílem bylo zvýšit povědomí předškolních dětí o významu včely medonosné jako našeho významného opylovače. Hlavní důraz byl kladen na hravou formu aktivit, které mají vzbudit zájem dětí o výuku v dané oblasti a pomocí prožitkových metod učení si uvědomit význam opylovačů pro naši společnost a lidstvo jako takové. V teoretické části byly vymezeny základní pedagogické pojmy a terminologie. Další část bakalářské práce byla věnována původu včely medonosné, její biologii a morfologii. Nedílnou součástí této literární části, popis principu opylování, jeho dopad na potravinovou produkci a biodiverzitu prostředí. V praktické části byly představeny aktivity zaměřené na hravou formu prožitkového učení. Prezentované aktivity byly realizovány v prostředí mateřské školy v Jižních Čechách a jsou podrobně popsány. Program byl podroben reflexi, která zhodnotila dopad vzdělávacích nabídek na děti v mateřské školce.
|
|
|
Ecological and Evolutionary Processes Driving the Structure of Plant-Pollinator Networks
Hadrava, Jiří
Abtrakt Rozmnožování většiny druhů rostlin a potrava značné části diverzity živočichů na této planetě přímo závisí na vztazích mezi květy a opylovači. Donedávna se však převážná většina výzkumu opylování zaměřovala pouze na studium opylování konkrétních rostlin a jen málo pozornosti bylo věnováno celým společenstvům rostlin i opylovačů. V posledních desetiletích se však zaměření ekologie opylování posunulo díky zavedení konceptu opylovacích sítí. Tento koncept umožnil zabývat se opylováním v kontextu celého společenstva, poukázal na rozmanitost i komplexitu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači a otevřel řadu nových možností výzkumu těchto vztahů z pohledu jeho významu pro živočichy nebo z pohledu časové a prostorové dynamiky opylovacích interakcí. Přesto však dosud máme jen matné představy o tom, jaké procesy jsou zodpovědné za strukturu a dynamiku těchto sítí. Podoba opylovací sítě je formována jak ekologickými, tak evolučními procesy. Z ekologického pohledu hraje roli například to, jak se druhy v čase a prostoru potkávají nebo jak si jednotlivé taxony opylovačů vybírají mezi rostlinami v závislosti na kontextu prostředí, aktuálních potravních potřebách či nabídce květních zdrojů. Z evolučního pohledu je pak podoba sítě vztahů mezi rostlinami a opylovači určena tím, jak se druhy na sebe vzájemně...
|
|
|
Úbytek opylovačů v krajině
Pokorná, Anna
Bakalářská práce je zaměřena na téma úbytku opylovačů v krajině. Podstatná část je věnována včelám. Práce se věnuje úbytku opylujícího hmyzu, a to jak na globální úrovni, tak i na úrovni České republiky. Jsou zde představeny příčiny a důsledky úbytku opylovačů a současně také konkrétní kroky, doporučení a opatření, které mohou opylovače v krajině podporovat. Konkrétní situace je demonstrována na příkladu včel v okresu Brno-venkov. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů byl proveden kvalitativní průzkum mezi vybranými včelaři. Rozhovory byly zaměřeny na zjištění názorů a pohledů včelařů na úbytek opylovačů v krajině. Dále byly zjišťovány příčiny, které k úbytku přispívají a opatření, která by podle jejich názoru mohla opylovače v krajině podporovat. Z provedených rozhovorů vyplívá, že sami včelaři úbytek svých chovů v dlouhodobém měřítku nepozorují, naopak většinou docházelo k navýšení stavu včelstev od doby začátku chovu. Nicméně úbytek opylovačů obecně, byl zpozorován několika respondenty, nejvíce se jednalo o druhy čmeláků a motýlů. V rámci problematiky úbytku opylovačů a jejich příčin se několik včelařů zmínilo také o zkušenosti se špatnou nebo nedostatečnou spoluprací se zemědělci a negativně se vyjádřilo k chemizaci zemědělství a neohleduplnému přístupu ke krajině.
|
|
|
Krajinářská studie se zaměřením na podporu stanovišť opylovatelů
Řezanina, Zdeněk
Práce je zaměřena na krajinářskou studii zahrnující potravinové nároky opylovatelů, zejména Apis mellifera. Její podstatnou částí je metodika pro hodnocení výživových zdrojů a samotné hodnocení krajiny o ploše téměř 20km2. Současný stav krajiny je srovnán s navrhovaným stavem a tím jsou získána data o vlivu navrhovaných opatření na zdroje potravy pro opylovatele. Dále jsou porovnány 3 různé oblasti z pohledu potencionálních zdrojů potravy pro včely. Výsledkem této práce je metodika pro hodnocení potravinové nabídky pro opylovatele a její aplikace pro současné území a jeho navrhovaný stav.
|
|
|
Ecological and Evolutionary Processes Driving the Structure of Plant-Pollinator Networks
Hadrava, Jiří ; Klečka, Jan (vedoucí práce) ; Gilbert, Francis Sylvest (oponent) ; Vujić, Ante (oponent)
Abtrakt Rozmnožování většiny druhů rostlin a potrava značné části diverzity živočichů na této planetě přímo závisí na vztazích mezi květy a opylovači. Donedávna se však převážná většina výzkumu opylování zaměřovala pouze na studium opylování konkrétních rostlin a jen málo pozornosti bylo věnováno celým společenstvům rostlin i opylovačů. V posledních desetiletích se však zaměření ekologie opylování posunulo díky zavedení konceptu opylovacích sítí. Tento koncept umožnil zabývat se opylováním v kontextu celého společenstva, poukázal na rozmanitost i komplexitu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači a otevřel řadu nových možností výzkumu těchto vztahů z pohledu jeho významu pro živočichy nebo z pohledu časové a prostorové dynamiky opylovacích interakcí. Přesto však dosud máme jen matné představy o tom, jaké procesy jsou zodpovědné za strukturu a dynamiku těchto sítí. Podoba opylovací sítě je formována jak ekologickými, tak evolučními procesy. Z ekologického pohledu hraje roli například to, jak se druhy v čase a prostoru potkávají nebo jak si jednotlivé taxony opylovačů vybírají mezi rostlinami v závislosti na kontextu prostředí, aktuálních potravních potřebách či nabídce květních zdrojů. Z evolučního pohledu je pak podoba sítě vztahů mezi rostlinami a opylovači určena tím, jak se druhy na sebe vzájemně...
|
|
|
Problematika hmyzích opylovatelů a alternativní metody kontroly houbových, bakteriálních a parazitárních onemocnění včel
MRÁZ, Petr
Tato disertační práce se zabývá významem hmyzích opylovatelů a upozorňuje na jejich úbytek vlivem intenzivního zemědělství. Velká pozornost je věnována včele medonosné jakožto hlavnímu opylovateli, především otázce kvalitní výživy včelstev v návaznosti na podpoření detoxikace pesticidů. Dále je pozornost věnována alternativním možnostem kontroly vybraných včelích patogenů a průzkumem jejich prevalence v České republice. Práce je rozdělena na dvě hlavní části: literární rešerši a experimentální část složenou ze šesti podkapitol s výsledky z vlastní výzkumné činnosti. První studie pojednává o vlivu opylení na kvalitativní a kvantitativní parametry výnosu zimolezu modrého. Bylo testováno několik variant opylení a nejlepšího výsledku ve všech sledovaných parametrech bylo dosaženo opylením přirozenými opylovateli. Varianty ruční opylení a bez opylení způsobovaly nerovnoměrné dozrávání i nižší výnos. Dále byla hodnocena diverzita a početnost opylovatelů v blízkosti této plodiny a zjišťovány nejvhodnější opylovatelé, kterými se zdají být čmeláci a včela medonosná. Druhá studie řeší vliv intenzity zemědělství na diverzitu a početnost opylovatelů v krajině. Srovnávány byly lokality s ekologickým a konvenčním režimem hospodaření. Významně vyšší diverzita i početnost opylovatelů byla zaznamenána na lokalitě obhospodařované ekologickým zemědělstvím. Kromě toho byla také sledována kontaminační zátěž rezidui pesticidů ve včelách. Na lokalitě s konvenčním zemědělstvím byla detekována rezidua několika pesticidů, zatímco na lokalitě s ekologickým zemědělstvím nebyla detekována žádná. Třetí studie se zabývá vlivem výživy, konkrétně fenolických látek, na schopnost včel detoxikovat pesticid, kterému byly vystaveny. V provedeném experimentu byly včely v klíckách krmeny směsí vybraných polyfenolů, běžně se vyskytujících v pylu, a pesticidem thiaclopridem. Po dobu 14 dnů byla sledována mortalita, denní spotřeba krmiva a ve stanovených intervalech probíhala analýza míry exprese detoxikačních genů. Byl prokázán pozitivní vliv fenolických látek na délku života intoxikovaných včel, stejně jako vyšší spotřeba krmiva, což může indikovat zvýšenou potřebu těchto látek. Naopak zvýšená míra exprese detoxikačních genů potvrzena nebyla. Další studie se věnují patogenům včely medonosné. Jedna z nich sleduje výskyt a prevalenci vybraných hlavních včelích patogenů na území České republiky a porovnává odlišné typy habitatu, jako jsou městské oblasti, zemědělsky intenzivně obdělávané oblasti a chráněná přírodní oblast. Překvapivě nejčastěji byl detekován patogen Lotmaria passim. Z virových onemocnění pak DWV komplex a ABPV. Obecně se více eukaryotních patogenů vyskytovalo ve městech a zemědělské krajině. Naopak více virových onemocnění bylo zaznamenáno v chráněné přírodní oblasti. Pátá podkapitola se skládá ze čtyř publikací a zabývá se využitím rostlinných silic ke kontrole roztoče Varroa destructor a entomopatogenní houby Ascosphaera apis. První publikace porovnává růst a vývoj houby A. apis na různých kultivačních mediích a navrhuje nové medium s přídavkem včelího plodu, na kterém byla zaznamenána největší sporulace. Další dvě publikace pojednávají o fungicidním účinku vybraných rostlinných silic v laboratorních podmínkách. Nejlepší výsledky vykazovaly silice z tymiánu, cedrového dřeva, hřebíčku a skořice. Čtvrtá publikace se věnuje akaricidnímu účinku vybraných rostlinných silic na roztoče V. destructor a zároveň hodnotí toxicitu těchto silic na dospělé včely. Na základě těchto výsledků byly stanoveny rostlinné silice s největším poměrem LD50 na včely / LD50 na roztoče (selectivity ratio), které mají největší potenciál využití ve včelařské praxi. Jedná se o silice z manuky, máty peprné, dobromysli a vavřínu kubébového (litsea). Poslední kapitola řeší kontrolu původce onemocnění moru včelího plodu, bakterii Paenibacillus larvae, pomocí enzymů trávicího traktu zavíječe voskového. Larvy zavíječe byly krmeny voskovými mezistěnami kontaminovanými bakterií P.
|
|
| |
|
|
Možnosti implementace tématiky opylovačů do učiva ZŠ
MAŠKOVÁ, Anna
Diplomová práce se zabývá obsahem učiva tématiky "opylovači", především možností implementace ve výuce na základní škole. Rešeršní část se věnuje opylování, významu opylovačů, ukotvení tématiky v Rámcově vzdělávacím programu, a především analýze řad učebnic přírodovědy a přírodopisu pro základní školy z hlediska tématu opylovači. K získání potřebných dat byly v metodické části vytvořeny didaktické testy a výukový projekt pro žáky 4. a 6. ročníků základních škol. Na základě získaných poznatků byl vyřčen závěr ohledně možného zařazení tématiky do výuky na základní škole.
|
|
|
Efektivita přenosu pylu vybranými funkčními skupinami opylovačů a možnost rostlin ji ovlivňovat
Freudenfeld, Martin ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klečka, Jan (oponent)
Jednotlivé funkční skupiny opylovačů se díky svým specifickým vlastnostem mezi sebou velmi liší v efektivitě přenosu pylových zrn a ve své důležitosti pro konkrétní druhy kvetoucích rostlin, které se díky svým specifickým vlastnostem mezi sebou taktéž výrazně liší. Abych mohl provést srovnání efektivity přenosu pylových zrn jednotlivých funkčních skupin opylovačů a rozhodnout, které funkční skupiny jsou nejefektivnější a které naopak nejméně efektivní v přenosu pylu, stanovil jsem pomocí stěrů pylových zrn z těl opylovačů jejich přenosové kapacity. Aby bylo srovnání přenosových kapacit funkčních skupin přesnější, vzal jsem v potaz vliv poslední kvetoucí rostliny, kterou opylovač navštívil. Dále jsem zjistil poměry konspecifického a heterospecifického pylu na tělech jednotlivých funkčních skupin opylovačů, abych odhadl jejich efektivitu přenosu pylu. Zároveň jsem porovnal spektra druhů pylových zrn přenášených na jejich tělech, abych zjistil, jak se u jednotlivých funkčních skupin opylovačů liší. Ze získaných výsledků lze vyvodit, že se jednotlivé funkční skupiny opylovačů mezi sebou liší v efektivitě přenosu pylu. Nejvíce pylových zrn na svých tělech nosí včely medonosné a skupina samotářských včel. Naopak nejnižší přenosové kapacity mají motýli a malí dvoukřídlí. Poslední navštívená rostlina má...
|
host ::
RSS.