Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Poetika prostoru v Alexandrijském kvartetu.
Malý, Lukáš ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Poetiku prostoru v Alexandrijském kvartetu tvoří několikaúrovňová struktura. Tato poetika je úzce svázána s ústředním prostorem příběhu Alexandrií, která je zároveň jedním z témat románu. Jednotlivé roviny navrhuji v souvislosti s různými teoretickými koncepcemi, které následně využívám pro vlastní analýzu. Alexandrie je nejprve estetickou kulisou příběhu, kterou ztvárňují popisné pasáže. Silně subjektivní a lyrizované popisy města zakládají celkové naladění vyprávění a potenciálně podporují experienciální iluzi čtenáře. Alexandrie a její specifičnost je dále modulována a tematizována jejími ozvláštněnými makrostrukturními podmínkami, které ohraničují Alexandrii jakožto autonomní fikční prostor s vlastními pravidly uvnitř fikčního světa románu. Součástí poetiky prostoru v románu je i ztvárnění časoprostorových aspektů skutečnosti (chronotopu), a to jak na úrovni příběhu, tak na úrovni vyprávění. Alexandrie je dále explicitní rétorikou i skrze sémantickou indexaci personifikována a vstupuje do sémantických vztahů s postavami a událostmi. Jednotlivé úrovně se komplementárně doplňují a jsou součástí sémantického gesta románu. Alexandrie se stává samostatným znakem, mytickou entitou, jejíž význam interpretuji v poslední části této diplomové práce. V závěru jsou naznačeny možnosti srovnání poetiky...
Poetika prostoru v Alexandrijském kvartetu.
Malý, Lukáš ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Poetiku prostoru v Alexandrijském kvartetu tvoří několikaúrovňová struktura. Tato poetika je úzce svázána s ústředním prostorem příběhu Alexandrií, která je zároveň jedním z témat románu. Jednotlivé roviny navrhuji v souvislosti s různými teoretickými koncepcemi, které následně využívám pro vlastní analýzu. Alexandrie je nejprve estetickou kulisou příběhu, kterou ztvárňují popisné pasáže. Silně subjektivní a lyrizované popisy města zakládají celkové naladění vyprávění a potenciálně podporují experienciální iluzi čtenáře. Alexandrie a její specifičnost je dále modulována a tematizována jejími ozvláštněnými makrostrukturními podmínkami, které ohraničují Alexandrii jakožto autonomní fikční prostor s vlastními pravidly uvnitř fikčního světa románu. Součástí poetiky prostoru v románu je i ztvárnění časoprostorových aspektů skutečnosti (chronotopu), a to jak na úrovni příběhu, tak na úrovni vyprávění. Alexandrie je dále explicitní rétorikou i skrze sémantickou indexaci personifikována a vstupuje do sémantických vztahů s postavami a událostmi. Jednotlivé úrovně se komplementárně doplňují a jsou součástí sémantického gesta románu. Alexandrie se stává samostatným znakem, mytickou entitou, jejíž význam interpretuji v poslední části této diplomové práce. V závěru jsou naznačeny možnosti srovnání poetiky...
Poetika místa v pohádkách bratří Grimmů a ve vybraných pohádkách Karla Jaromíra Erbena
Ledinská, Šárka ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Poetika prostoru je velmi zajímavá oblast, která byla doposud ve srovnání s ostatními poetikami literárního díla z teoretického hlediska opomíjena a kusé informace o ní se často skrývaly jen v pracích, jež poetiku prostoru aplikovaly na určitá konkrétní díla. Abych se tedy mohla začít věnovat poetice prostoru v pohádkách, bylo nutno v první části mé práce položit základy pro samotnou poetiku prostoru. Těmi se staly kapitoly, v nichž jsem se zabývala poetikou literárního díla a v nichž jsem sesbírala, utřídila a zpřehlednila dosavadní teoretické informace o poetice prostoru a jejích částech, prostoru a místě. Z těchto kapitol jsem následně vycházela při specifikaci daných pojmů v rámci své práce. To mi umožnilo se v druhé části práce plně zaměřit na poetiku prostoru v pohádkách. Za materiál zkoumání, na kterém jsem si ověřovala platnost jednotlivých hypotéz, jsem zvolila pohádky bratří Grimmů a osm pohádek Erbenových. V rámci svého zkoumání jsem se zabývala pojmy jako poetika prostoru v širším a užším smyslu, hranice pohádkového prostoru, jeho popis a uspořádání, hlavní a vedlejší hrdina z hlediska poetiky prostoru, cesta v pohádkovém prostoru atd. Daných osm Erbenových pohádek bylo vybráno za materiál zkoumání z důvodu jejich velké podobnosti (téměř analogie) s osmi pohádkami bratří Grimmů. Proto...
Poetika prostoru v Durychově Boží duze a Körnerově Adelheid
KRLÍN, Jan
Bakalářská práce se zabývá poetikou prostoru v Boží duze a v Adelheid. Obě dvě díla jsou výjimečná v kontrastu předchozích děl a dobového kontextu. Zejména Boží duha, která vznikla v první polovině 50. let, ostře kontrastuje s dříve napsanými díly. Boží duha i Adelheid se věnují problematice odsunu Němců z pohraničí. Problematikou odsunu se zabýval již těsně po válce román Dům na zeleném svahu Anny Sedlmayerové. Úloha Němců je zobrazována negativně, ale vedle kolonizačního nadšení se objevuje i náznak projevení lítosti. V Zemi dokořán Bohumila Říhy je budována dětská idyla bez náznaků problematičnosti. Nejvýraznější opozici Boží duze a Adelheid představuje román Václava Řezáče Nástup (1951). V díle převládá schematizace v určení povahových vlastností Němců a Čechů. Němci jsou vyhnáni a čeští kolonizátoři mohou spokojeně obhospodařovat jejich majetek. Boží duha přestavuje zcela odlišné uchopení problematiky odsunu a vymyká se tím dobovému kontextu. Adelheid patří do široké skupiny děl, jež vznikala v 60. letech a mohla svobodněji reagovat na svázanost děl vzniklých v 50. letech. Prostor je významnou naratologickou kategorií a je určován vzájemnými vztahy s dalšími kategoriemi vyprávění, zvláště s časem a s postavami. Konstituovaný prostor v uměleckých textech je při interpretaci textů vnímán jako významotvorná kategorie literárních textů. Rozbor uvedených novel poukazuje na význam prostorů, z nichž člověk vychází. Prostory formují lidskou identitu a jednání. Právě odlišné výchozí prostory mají za následek, že čtenář vnímá Lotmanovu prostorovou koncepci My a Oni u jednotlivých postav rozdílným způsobem. Pro některé postavy je hranice mezi My a Oni nepřekonatelná, pro jiné volně průchozí. Významnost děl a jejich přesah do současnosti je dán tím, že účinně pracují s pojmy lítost a odpuštění. Bez nich není možné překonávat bariéry.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.