Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sensometrické diskriminační testování - porovnání párové porovnávací zkoušky a pořadové zkoušky
Švarcová, Karolína ; Antoch, Jaromír (vedoucí práce) ; Omelka, Marek (oponent)
Sensometrické zkoušky jsou vhodné k rozhodnutí, zda mezi dvěma či více výrobky existuje vnímatelný senzorický rozdíl. Zkoušky se dají rozdělit do dvou hlavních skupin - první pro určení existence rozdílu na základě konkrétní známé senzorické vlastnosti, a druhé pro toto určení, když konkrétní rozdíl v senzorické vlastnosti není známý. V této práci se zabýváme sensometrickými zkouškami z první skupiny a popisujeme rozdíl ve statistickém přístupu zkoušky hodnotící dva vzorky a zkoušky hodnotící více vzorků najednou. Zejména v případě párové porovnávací zkoušky jsou výpočty založeny na binomickém rozdělení, zatímco pro pořadovou zkoušku se využijí statistické testy založené na pořadí náhodných výběrů. K ilustraci průběhu sensometrické zkoušky jsme uskutečnili jeden párový test a dále naznačili, jak se vybírá vhodná zkouška pro daný problém.
Změny vybraného sušeného ovoce během skladování a jejich vliv na senzorickou jakost
HUDSKÁ, Miluše
Práce se zabývá sušením jablek a jejich změnami v průběhu dlouhodobého skladování. Teoretická část byla zpracována rešerší, která přináší poznatky o sušení jablek, jejich požadavkům při prodeji, volbě správné suroviny, zákroky vůči enzymům a senzorické analýze. Senzorická analýza byla významnou součástí praktické části, neboť na jejím základě byla postavena praktická část. Cílem práce bylo porovnat mezi sebou tři odrůdy sušených jablek. Bodovou stupnicovou zkouškou nebyly zjištěny rozdíly mezi odrůdami, ale při každém posuzovaném deskriptoru bylo zjištěno, že kvalita klesá. Pořadová zkouška byla použita jako druhá zkouška senzorické analýzy, kterou se stanovilo vývoj senzorické jakosti a seřazení vzorků od nejlepšího po nejhorší. Bylo zjištěno, že všechny tři odrůdy si uchovaly své specifické znaky pět měsíců, tedy devět měsíců od počátku výroby. Delší skladování bylo zjištěno jako nevyhovující.
Vliv surovin a technologie na senzorickou jakost čokolády
ŠINÁKLOVÁ, Petra
Diplomová práce s názvem Vliv surovin a technologie na senzorickou jakost čokolády se zabývá v teoretické části popisem komodity, její legislativou, surovinami pro výrobu čokolády, náhradou některých základních surovin a také postupy výroby. Součástí teoretické části je i popis významu čokolády pro lidskou výživu a rozbor vad, které se mohou v čokoládách vyskytovat. Praktická část si klade za cíl zjistit názory vybrané skupiny spotřebitelů na vybrané druhy čokolád. Výsledky jsou rozčleněny na dvě části. V první části jsem se zaměřila na hromadné hodnocení (muži, ženy společně) a v druhé části jsem výsledky hodnotila zvlášť podle pohlaví (muži, ženy zvlášť) s cílem zjistit odlišnosti senzorického hodnocení této komodity mezi oběma skupinami. Preferenci hodnotitelů mezi třemi druhy hořkých čokolád shodné značky s různým množstvím kakaa jsem prováděla a vyhodnocovala pořadovou zkouškou. Preferenci mezi dvěma druhy hořkých čokolád s pomerančovou příchutí, ale různých výrobců, jsem vyhodnocovala párovou zkouškou. Dále jsem provedla a vyhodnotila dotazníkové šetření, které bylo zaměřené na zjišťování obliby různých druhů čokolád s různým složením.
Senzorické hodnocení vybraného druhu masného výrobku v závislosti na výrobci.
VLČEK, Jiří
Diplomová práce popisuje problematiku senzorického hodnocení potravin a potravinářských produktů, konkrétně senzorické hodnocení vybraného druhu masného produktu v závislosti na výrobci. Pro senzorické hodnocení byl vybrán trvanlivý sálám Vysočina, a to z důvodu jeho velké obliby u českých spotřebitelů. Do testování bylo zařazeno šest náhodně vybraných výrobců. Hodnocení se uskutečnilo v laboratořích Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Samotné testování provedlo 58 hodnotitelů z řad studentů a pracovníků Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Pro senzorické hodnocení byla použita metoda pořadové zkoušky, kdy každý z hodnotitelů obdržel jeden vzorek od každého výrobce a měl za úkol seřadit vzorky podle klesající jakosti. Podle součtu pořadí bylo stanoveno pořadí: 1. Vysočina Hodice, 2. MP Krásno, 3. Maso Planá, 4. Kostelecké uzeniny, 5. KMOTR ? Masna Kroměříž a 6. Masna Příbram. Pro zjištění průkaznosti rozdílů mezi hodnocenými vzorky se postupovalo metodou podle Friedmana. Výsledná hodnota ukázala, že mezi hodnocenými vzorky na hladině pravděpodobnosti 99 % průkazné rozdíly existují.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.