|
|
Terénní péče ve Šluknovském výběžku
Havránková, Zuzana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá terénní sociální péčí ve Šluknovském výběžku, pohraničním regionu Ústeckého kraje. Teoretická část práce mapuje pokrytí regionu poskytovateli služeb terénní péče a zjišťuje překážky rozvoje jejich kapacit. Jednou z možných bariér rozvoje kapacit poskytovatelů je nedostatečná poptávka po jejich službách z důvodu neznalosti nových konceptů terénní péče cílovou skupinou. Cílem empirické části diplomové práce je poznat postoj potencionálních klientů ke službám terénní péče a zjistit preference typu služby sociální péče. Data sbíraná technikou kvalitativního dotazování jsou analyzována trojitým kódováním a interpretováním vztahů výsledných kategorií. Výzkumná zjištění potvrzují nedůvěřivý postoj potencionálních klientů ke službám terénní péče a ukazují značnou míru neinformovanosti o těchto službách. Osoby řešící potřebu péče v regionu se přiklání spíše k zažitému způsobu řešení, tj. pečovat svými silami a poté využít nabídky pobytových služeb. Vnímání terénních služeb péče obyvateli ovlivňuje její využívání, a proto jsou závěrečná doporučení směřována na změny v práci s cílovou skupinou i s širší veřejností. Klíčová slova: terénní péče, pečovatelská služba, osobní asistence, plánování sociálních služeb, Ústecký kraj, Šluknovský výběžek
|
|
|
Zapojení uživatelů sociálních služeb do procesu komunitního plánování v Karlovarském kraji
Pisár, Robert ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Růžička, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje popisu aktuálního stavu komunitního plánování sociálních služeb a střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji. Práce současně zachycuje historický kontext, který vedl k tomu, že se v České republice začala používat metoda komunitního plánování. V diplomové práci jsou na příkladech ze zahraničí i z České republiky ukázány konkrétní problémy, se kterými se při plánování potýkají zejména jeho organizátoři. Autor svůj výzkum opřel o analýzu rozhovorů s koordinátory plánování v Karlovarském kraji. Z pohledu koordinátorů popisuje, jakou podobu mají procesy plánování sociálních služeb v kraji. Autor se věnuje také tomu, jakou roli v plánování mají uživatelé sociálních služeb, jak organizátoři plánování v kraji komunikují s uživateli sociálních služeb a jak vyhodnocují se zástupci uživatelů dosažené výsledky. Druhým zdrojem informací o průběhu plánování sociálních služeb byly veřejně dostupné zdroje, především webové stránky jednotlivých měst a kraje. Cíle této práce jsou popsat, jak vypadá plánování sociálních služeb v Karlovarském kraji, a zjistit, kdo jsou jeho hlavní aktivní aktéři. Závěr práce autor věnuje shrnutí poznatků jak z teoretické části práce, tak z její praktické části, včetně návrhů opatření, která by dle jeho názoru mohla situaci v...
|
|
|
Komunitní přístupy k rozvoji městské části Praha 13
Prochásková, Andrea ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Macháček, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na komunitní přístupy k rozvoji městské části Praha 13. Cílem je zhodnocení využití stávajících konceptů plánování s důrazem na komunitní a participativní přístupy. Teoretická část práce se věnuje představení komunitního plánování společně s jeho rolemi, principy, nástroji a využitím v územním plánování, strategickém plánování a plánování sociálních služeb. Dále se teoretická část věnuje procesu a plánu participace společně s jejími metodami a riziky. Praktická část se blíže zaměřuje na charakteristiku Prahy 13, na komunitní přístupy ve strategii rozvoje území, územním plánování, plánování sociálních služeb a ve využívání místní Agendy 21. Součástí práce je porovnání městské části Praha 13 s městskou částí Praha 9 ve využívání komunitních přístupů a participace. Výsledkem porovnání je rozsáhlejší využívání komunitních přístupů a metod participace v městské části Praha13 oproti městské části Praha 9. Diplomová práce přináší ucelený pohled a zhodnocení využití komunitních přístupů a participace s občany v městské části Praha 13. Závěrem práce přináší doporučení pro zvýšení participace s občany v oblasti plánování.
|
|
|
KOMPLEXNOST SLUŽEB KRIZOVÉ POMOCI V OKRESE ČESKÉ BUDĚJOVICE A POTŘEBNOST DOSTUPNOSTI VŠECH FOREM KRIZOVÉ POMOCI V JIHOČESKÉM KRAJI
ČECHOVÁ, Barbora
Práce se zabývá službami krizové pomoci na území Jihočeského kraje a okresu České Budějovice. Teoretická část popisuje služby jako takové, jak jsou definovány odbornou literaturou a příslušnou legislativou. Dále práce mapuje služby krizové pomoci v jednotlivých krajích České republiky a v rámci Jihočeského kraje i dle jednotlivých okresů, zohledněny jsou všechny formy poskytování služby krizové pomoci. Pro území Jihočeského kraje a obce s rozšířenou působností České Budějovice popisuje komunitní plány sociálních služeb těchto lokalit ve vztahu ke službám krizové pomoci. Praktická část prostřednictvím výzkumného šetření mapuje názory sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách v Jihočeském kraji a zvlášť v okrese České Budějovice. Zjišťuje jejich vnímání dostupnosti a potřebnosti služeb krizové pomoci a soulad těchto zjištění s komunitními plány uvedených lokalit.
|
|
|
SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI V REGIONU MORAVSKÉ BUDĚJOVICE
ŠRÁMKOVÁ, Jana
Teoretická část pojednává o rodině, sociálních službách jako takových, sociálních službách pro rodiny s dětmi, regionu Moravské Budějovice a o plánování sociálních služeb. Cílem práce je zmapování nabídky sociálních služeb pro rodiny s dětmi regionu a zjištění úrovně informovanosti členů rodin s dětmi o nabídce těchto služeb. Dále jsem se snažila zjistit, jaký je nejčastější zdroj informací o sociálních službách pro rodiny s dětmi v regionu, jaké služby upřednostňují rodiny s dětmi a zda nabídka služeb v regionu odpovídá potřebám rodičů. Byla zmapována nabídka sociálních služeb v regionu. Bylo zjištěno, že v regionu jsou rodinám s dětmi poskytovány tři typy služeb, a to sociální služby registrovaných poskytovatelů, služby na podporu fungující rodiny a služby v rámci sociálně-právní ochrany dětí. Informovanost o těchto službách je v Moravských Budějovicích poměrně vysoká, na rozdíl od obcí regionu, kde je informovanost o službách výrazně nízká. Nejčastějším zdrojem informací o sociálních službách v regionu jsou známí rodičů, v Moravských Budějovicích také internet. Rodiny s dětmi využívají převážně nabídku služeb na podporu fungující rodiny, především volnočasové aktivity pro jednotlivé členy rodiny. Rodiče by ale spíše upřednostňovali volnočasové aktivity pro rodiny jako celek. Potřeby rodičů nejsou v regionu saturovány, především z důvodu nedostatečné nabídky některých sociálních služeb v regionu.
|
|
|
Projekce sociálních služeb pro seniory na vybraných územích
SCHMIDTSCHLÄGER, Radim
Abstrakt Sociální služby jsou poskytovány občanům, kteří je potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, věku nebo nepříznivé sociální situaci, a kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat tíživou sociální situaci nebo nepříznivé poměry. Sociální služby nejsou významné jen proto, že je potřebuje mnoho lidí, ale zejména proto, že bez jejich působení by se významná část občanů nemohla podílet na všech stránkách života společnosti. Bylo by tak znemožněno uplatnění jejich lidských a občanských práv a docházelo by k jejich sociálnímu vyloučení. Sociální rozvoj, lepší životní podmínky, pokroky v medicíně a prosazování sociálních práv vedou k tomu, že méně lidí dnes umírá v dětství, nebo během produktivního života. Lze konstatovat, že seniorů bude stále přibývat a že je to průvodním jevem úspěšného rozvoje civilizace. Touto svou početností se senioři stávají mimořádně závažným subjektem sociální exkluze. Proto je potřeba si uvědomovat určitá znevýhodnění seniorské generace a problematice plánování sociálních služeb věnovat náležitou pozornost. V rámci stanoveného cíle bylo nutné zhodnotit a porovnat jednotlivé střednědobé plány rozvoje sociálních služeb daných lokalit a též porovnat a zhodnotit komunitní plány vybraných měst. Zpracovaná diplomová práce ověřila, že je potřeba věnovat náležitou pozornost promyšlenému plánování sociálních služeb. Je tomu tak z toho důvodu, že je potřeba harmonizovat nabídku a poptávku po sociálních službách Zajištění kvalitní a dostupné sítě sociálních služeb pro seniory, je možné pouze při zajištění komplexní koncepce sociální a zdravotní péče. Vždy je však třeba zohlednit, jak demografické trendy, tak i specifika příslušné oblasti, ale též zainteresovanost všech subjektů, kterých se bezprostředně daná problematika sociálních služeb dotýká. Bezesporu lze konstatovat, že kvalita nabízených sociálních služeb, nejen pro seniory, roste a to jak v souvislosti se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tak s požadavky uživatelů služeb.
|
|
|
Prognóza sociálních služeb v kontextu demografického vývoje na území města Vlachova Březí
PETRŮ, Libuše
Demografický vývoj je významným faktorem, který ovlivňuje celkovou podobu sociálních služeb v daném regionu. Při hodnocení poptávky po sociálních službách je nutno brát zřetel na počet obyvatel v regionu, věkovou strukturu a střední délku života, porodnost a úmrtnost. Ve Vlachově Březí žije k 31.12.2008 1691 obyvatel. Na většinu sociálních služeb, jsou občané odkázáni v rámci jiných obcí prachatického okresu. Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci a slouží především k zajištění sociální péče příjemci příspěvku. Na území obce s rozšířenou působností Prachatice pobíralo k 31.12.2009 příspěvek na péči 1184 příjemců. Cílem práce bylo na základě analýzy dokumentů, jejich statistického zpracování a zařazení do kontextu budoucího demografického vývoje stanovit prognózu poptávky sociálních služeb na území města Vlachova Březí pro roky 2010 - 2020 ve věkových skupinách 0-7 let, 15-18 let a 65+ let. Další cílem pak bylo zhodnotit efektivitu využívání příspěvku na péči jejich příjemci a finanční náklady na příspěvek u věkové skupiny 65+ na území města Vlachova Březí. Z prognóz vývoje počtu obyvatel pro jednotlivé věkové skupiny a zhodnocení současného stavu nabídky sociálních služeb vyplývají následující závěry. Vzhledem k faktu, že raná péče (pro děti ve věku 0 -7 let) v současnosti v nejbližším okolí neexistuje, lze v budoucnosti předpokládat nutnost zřízení takové služby v centru okresu (Prachatice), která bude saturovat potřeby této cílové skupiny v dané spádové oblasti. Pokrytí sociálními službami pro věkovou skupinu 15 - 18 let je v současnosti nedostatečné, a proto by mělo být hlavní prioritou vybudování nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. U věkové skupiny 65+ se předpokládá růst této populace. Domov pro seniory není zřízen ve Vlachově Březí ani v jeho nejbližším okolí a nelze v dohledné době počítat s jeho vybudováním. Jako vhodná alternativa k domovu pro seniory se pro dané území jeví zřízení pečovatelského domu současně s posílením pečovatelské služby. Z výzkumu dále vyplývá, že výdaje na příspěvek na péči nejsou vynakládány efektivně a finanční náklady na jeho výplatu vzrostou během dalších 10 let až 1,5 násobně. Je zřejmé, že v budoucnu bude nutné přehodnotit současný systém výplaty příspěvku případně přehodnotit míry závislosti příjemců. Tato práce může sloužit jako pracovní podklad využitelný pro plánování sociálních služeb v daném regionu. Dalším přínosem pak je možnost využití poznatků v dalším výzkumu této problematiky a možnost diseminace výsledků výzkumu (odborné časopisy, školení).
|
|
|
Vliv zákona o sociálních službách na nabídku a poptávku sociálních služeb v Českých Budějovicích
SCHMIDTSCHLÄGER, Radim
Abstrakt Sociální služby nejsou významné proto, že je potřebuje mnoho lidí, ale proto, že bez jejich působení by se významná část občanů nemohla podílet na všech stránkách života společnosti. Bylo by tak znemožněno uplatnění jejich lidských a občanských práv a docházelo by k jejich sociálnímu vyloučení. Sociální služby jsou poskytovány občanům, kteří je potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, věku nebo nepříznivé sociální situaci, a kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat tíživou sociální situaci nebo nepříznivé poměry. Plánovaná reforma sociálních služeb, jejíž výstupem je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, se zaměřila na tři hlavní aktivity - plánování sociálních služeb, změnu financování sociálních služeb a standardy kvality sociálních služeb. V rámci stanoveného cíle bylo nutné zhodnotit a porovnat jednotlivé komunitní plány sociálních služeb v Českých Budějovicích a to pro období 2005 - 2007 a dále pak pro období let 2008 {--} 2013. Na základě těchto zjištění eliminovat případné nedostatky v postupu rozvoje a nabídce sociálních služeb v daném městě. Jako autor práce se domnívám, že cíl práce, byl splněn. Zpracovaná bakalářská práce ověřila potřebu zpracovávání plánu sociálních služeb města z důvodu využití pro realizaci střednědobého plánu kraje.
|
|
| |
host ::
RSS.