|
|
K historii Rolnické školy v Písku ve světle výročních zpráv školy z let 1870-1927
KUŽELOVÁ, Barbora
Předložená bakalářská práce se věnuje vzniku, historii a vývoji rolnické školy v Písku na přelomu 19. a 20. století, jedné z předních píseckých středních škol, jejíž úspěšné fungování pokračuje až do současné doby a řadí tuto školu mezi devět úspěšných středních škol ve městě Písku. Práce vznikla na základě prostudování odborné literatury, publikací, tištěných výročních zpráv a ročenek vydávaných rolnickou školou. Tato práce je rozdělena do pěti základních kapitol. Jelikož rolnická škola je spjata se zemědělstvím, je právě druhá kapitola věnována vývoji tohoto oboru v naší zemi na přelomu 19. a 20 století. Konkrétně je zde zaznamenán vývoj od mezního data našich dějin, a to od revolučního roku 1848. Další navazující kapitola přibližuje obecně dějiny zemědělského školství a vznik zemědělských, hospodářských a rolnických škol v daném období v našich zemích a v kontextu dějin zemědělství. Přibližuje postupný rozvoj těchto škol a jejich potřebu vzniku pro vzdělání venkovských hospodářů a jejich národní uvědomění. Čtvrtá kapitola se věnuje městu Písek, v němž studovaná škola vznikla a pracovala, a sice jeho dějinám a důležitým událostem v době vzniku a působení školy. Poslední závěrečná kapitola se věnuje rolnické škole od jejího vzniku v roce 1870 až do roku 1949 s malým přesahem do roku 1970. Jsou zde vysvětleny okolnosti a důvody jejího vzniku, analyzován její postupný rozkvět a rozšiřování, jsou zde zachyceny důležité události z dějin školy, statistika žactva a přehled pedagogů působících na škole, přehled konaných odborných kurzů. Samostatná podkapitola je věnována nejvýraznější osobnosti studované školy, kterou byl její dlouholetý ředitel Ladislav Burket.
|
|
|
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za Protektorátu.
Hanák, Zdeněk ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za protektorátu. Předkládaná práce zachycuje osud západomoravské vesnice Dolní Vilémovice v období nacistické okupace. Za využití pramenů úřední provenience a orální historie se snaží vykreslit každodennost českého venkova během druhé světové války a zachytit dopad změněných politických poměrů na život venkovského obyvatelstva. Výše zmíněná vesnice nebyla autorem zvolena náhodně, jedná se totiž o rodiště Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V práci je tak několik pasáží věnováno i německým represím vůči místnímu obyvatelstvu, především rodině Kubišových, a protinacistickému odboji.
|
|
|
EZLN a proměna mexické společnosti
Kinský, Václav ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce pojednává o indiánském povstání v Mexiku v lednu 1994. Práce nejprve shnuje historii Mexika s důrazem na vývoj gerily. Dále se pak snaží charakterizovat zapatistické hnutí, jeho vnitřní složení a pohled z mezinárodního práva. K tomu uvádí základní oddělení gerily od teroristické organizace a od aktivistického hnutí. V další části přichází na řadu analýza vybraných dokumentů. Konkrétně to jsou První deklarace z Lakandonského pralesa, Druhá deklarace z Lakandonského pralesa, Revoluční zákony a jako poslední analyzuje Požadavky představené při zahájení jednání, 21. února 1994. Práce se zabývá celkovým rozborem představených dokumentů a hlavním zkoumaným prvkem se stává problém utváření identity. S tím úzce souvisí přeměnu hnutí z tradičního rolnického na hnutí bojující za práva indiánských obyvatel.
|
|
|
Kolektivizace v obci Chmelná a její dopady na společnost a krajinu
Follerová, Kateřina ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Práce Kolektivizace v obci Chmelná a její dopady na krajinu a společnost se zabývá tématem kolektivizace a tím spojenou proměnou venkova. Jedná se o mikrosondu, která ukazuje aplikování obecných principů kolektivizace na příkladu obce Chmelné (okr. Benešov). Zároveň také ukazuje specifičnost obce, především na její úzkou a fungující komunitou, díky které déle setrvávala mimo struktury JZD. Práce čerpá především z archivních pramenů, je postavena na komparaci výpovědi pamětníků s archiváliemi úředního typu. Úvodní kapitola popisuje kolektivizaci v Československu obecně, zde je čerpáno především z odborné literatury k tématu. Na ně navazují konkrétní příklady násilných kolektivizačních procesů z regionální historie Podblanicka. Práce se zabývá primárně obdobím mezi lety 1949 a 1960, zvláště pak závěrečnými roky kolektivizace. Celá kapitola se věnuje Chmelné, na které je prezentován jak odpor venkova vůči kolektivizaci, tak státní tlak na zapojení obce do kolektivizace. Práce se částečně věnuje i době po založení JZD v obci Chmelná a snaží se zachytit změny ve fungování venkovské společnosti.
|
|
|
EZLN a proměna mexické společnosti
Kinský, Václav ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce pojednává o indiánském povstání v Mexiku v lednu 1994. Práce nejprve shnuje historii Mexika s důrazem na vývoj gerily. Dále se pak snaží charakterizovat zapatistické hnutí, jeho vnitřní složení a pohled z mezinárodního práva. K tomu uvádí základní oddělení gerily od teroristické organizace a od aktivistického hnutí. V další části přichází na řadu analýza vybraných dokumentů. Konkrétně to jsou První deklarace z Lakandonského pralesa, Druhá deklarace z Lakandonského pralesa, Revoluční zákony a jako poslední analyzuje Požadavky představené při zahájení jednání, 21. února 1994. Práce se zabývá celkovým rozborem představených dokumentů a hlavním zkoumaným prvkem se stává problém utváření identity. S tím úzce souvisí přeměnu hnutí z tradičního rolnického na hnutí bojující za práva indiánských obyvatel.
|
|
|
EZLN a proměna mexické společnosti
Kinský, Václav ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce pojednává o indiánském povstání v Mexiku v lednu 1994. Práce nejprve shnuje historii Mexika s důrazem na vývoj gerily. Dále se pak snaží charakterizovat zapatistické hnutí, jeho vnitřní složení a pohled z mezinárodního práva. K tomu uvádí základní oddělení gerily od teroristické organizace a od aktivistického hnutí. V další části přichází na řadu analýza vybraných dokumentů. Konkrétně to jsou První deklarace z Lakandonského pralesa, Druhá deklarace z Lakandonského pralesa, Revoluční zákony a jako poslední analyzuje Požadavky představené při zahájení jednání, 21. února 1994. Práce se zabývá celkovým rozborem představených dokumentů a hlavním zkoumaným prvkem se stává problém utváření identity. S tím úzce souvisí přeměnu hnutí z tradičního rolnického na hnutí bojující za práva indiánských obyvatel.
|
|
|
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za Protektorátu.
Hanák, Zdeněk ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za protektorátu. Předkládaná práce zachycuje osud západomoravské vesnice Dolní Vilémovice v období nacistické okupace. Za využití pramenů úřední provenience a orální historie se snaží vykreslit každodennost českého venkova během druhé světové války a zachytit dopad změněných politických poměrů na život venkovského obyvatelstva. Výše zmíněná vesnice nebyla autorem zvolena náhodně, jedná se totiž o rodiště Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V práci je tak několik pasáží věnováno i německým represím vůči místnímu obyvatelstvu, především rodině Kubišových, a protinacistickému odboji.
|
|
|
Hospodářské instrukce pro poddané do poloviny 16. století (na základě edice Josefa Kalouska)
Koryta, David ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
V pohusitském období se zcela změnila šlechtická mentalita. Jedním z projevů změny byla snaha vést hospodaření svého panství na režijním principu. Bylo nutné zřídit co nejdokonalejší chod panství po správní i finanční stránce. Z toho důvodu začala šlechta vydávat hospodářské instrukce - stručné návody ke správě panství. Práce sleduje vývoj hospodářských instrukcí v jejich rané fázi (do poloviny 16. století). Analyzuje jednotlivé exempláře zahrnuté v edici Josefa Kalouska Archiv český XXII: Řády selské a instrukce hospodářské 1350-1626 spadající do tohoto období.
|
|
|
Příroda a člověk v románu Ďáblův močál od George Sandové.
TROJANOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce bylo proniknout do vztahu mezi venkovanem a přírodou v románu Ďáblův močál od George Sandové, vysvětlit jejich vzájemné postoje a pokusit se stanovit, jakou roli hraje příroda Ďáblova močálu v životě venkovského člověka. Na základě určitých situací, prožívaných hlavními hrdiny, poukazuji na to, do jaké míry příroda ovlivňuje člověka a jak na tento vliv reaguje samotný člověk. V úvodní části své práce jsem rozsáhle zpracovala biografii George Sandové. Zdůrazňuji její intelektuální zájem o nejrůznější sféry uměleckého a vědeckého života. V další kapitole se snažím přiblížit vztah George Sandové k přírodě v Nohant, s cílem vysvětlit autorčino tvůrčí pozadí a inspiraci. Samotným jádrem práce je literární analýza románu na rovině kompoziční, tematické a jazykové, jejímž prostřednictvím jsem se pokoušela stanovit již výše zmíněný cíl.
|
host ::
RSS.