|
|
Detekce hypoxických markerů v nádorech hlavy a krku
Šťovíčková, Eliška ; Šmahelová, Jana (vedoucí práce) ; Rösel, Daniel (oponent)
Nádory hlavy a krku (HNSCC) jsou vysoce heterogenní skupinou nádorů. Rizikovými faktory jsou zejména kouření a konzumace alkoholu. Část těchto nádorů je spojena s infekcí lidským papilomavirem (HPV), která významným pozitivním prognostickým faktorem. Tyto nádory se od nádorů negativních na HPV liší klinickopatologickými charakteristikami, nádorovým mikroprostředím i odpovědí na léčbu. Hypoxie je jevem běžně se vyskytujícím v nádorech včetně HNSCC a je považována za významný prognostický a prediktivní faktor. Objasnění míry hypoxie v souvislosti s infekcí HPV by mohlo částečně vysvětlit rozdíly v prognóze těchto pacientů a také umožnit vhodnější volbu terapie. Významným negativním prognostickým faktorem řady nádorů je také aspartát-β-hydroxyláza, jejíž role v HNSCC ale zatím zkoumána nebyla. Ve své práci jsem se zaměřila na detekci exprese hypoxických markerů a aspartát-β- hydroxylázy ve vzorcích od pacientů s HNSCC na úrovni mRNA pomocí kvantitativní PCR a na úrovni proteinu metodou multispektrální imunohistochemie. Míru exprese těchto markerů jsem porovnávala u nádorů rozdělených dle virové etiologie i jiných charakteristik jako je kouření, lokalizace nebo stádium nádoru. Nejvyšší vliv na expresi těchto markerů měla infekce HPV, ale na základě dosavadních výsledků nelze jednoznačně ukázat na vyšší míru...
|
|
|
Role PDZ-vazebné domény E6 onkoproteinu v patogenezi vysoce onkogenních papillomavirů
Faflíková, Tereza ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Plocek, Vítězslav (oponent)
Infekce některými lidskými papillomaviry (HPV) je spojena s vysokým rizikem karcinomů. U E6 proteinu tzv. vysoce rizikových α-HPV se na úplném C'-konci nachází PDZ-vazebná doména. Touto doménou se E6 váže na buněčné proteiny obsahující PDZ doménu, které se podílejí na udržování buněčné polarity, stabilizaci mezibuněčných spojů nebo regulaci buněčných signálních drah. Mezi tyto interagující buněčné proteiny patří hDlg (lidský homolog Discs large proteinu), hScrib (lidský homolog tumor supresoru Scribble), MAGI-1 (membránově asociovaná guanylát cykláza 1) a několik další proteinů. Spojení E6 a buněčných proteinů přes PDZ-vazebnou zabraňuje indukci apoptózy a má také vliv na urychlení tempa růstu infikovaných buněk, degradaci buněčných těsných spojů, regulaci buněčné polarity a vezikulárního transportu. Zároveň se zvyšuje i stabilita samotného E6 proteinu, který je prostřednictvím PDZ-vazebné domény chráněn před proteazomální degradací. Působením PDZ-vazebné domény se vysoce rizikové HPV podílejí na rozvoji maligních nádorů.
|
|
|
Analýza miRNA u nádorů asociovaných s lidskými papilomaviry
Pagáčová, Lucie ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Papilomaviry jsou malé DNA viry, které jsou spojovány s indukcí epiteliálních nádorů. HPV je známý jako infekční agens způsobující téměř 100 % nádorů cervixu, ale může být též původcem karcinomů v dalších místech anogenitálního traktu či nádorů hlavy a krku mužů i žen. Aktivní infekce HPV navozuje změny exprese miRNA, které mohou dále přispívat ke vzniku a progresi nádorů. Je již známo, že papilomaviry nekódují své vlastní virové miRNA, ale mohou ovlivňovat expresi buněčných miRNA. V této diplomové práci jsem u vybraných typů epiteliálních nádorů (vulvy, cervixu, anu a tonsil) určila jejich etiologii. Výskyt miRNA v tkáních jsem otestovala pomocí sekvenování nové generace. Ze získaných dat jsem určila expresní profily deregulovaných miRNA ve vztahu ke zdravé tkáni příslušné lokalizace. Ačkoli byl analyzován dostatečný počet vzorků, z důvodu nepřítomnosti statisticky relevantních diferenciálně exprimovaných miRNA ve vulvárních nádorech pozitivních na HPV, nebylo možné prokazatelně určit HPV-core miRNA společné pro všechny testované nádory vyvolané HPV. Mezi nádory ostatních lokalizací jsem nalezla překryv ve třech miRNA. Jedna z těchto miRNA (miR-139-5p) a dále miR-9-5p, které jsem určila na základě studia ostatních publikovaných dat, byly následně vybrané pro funkční testování in vitro. U HPV...
|
|
|
Vesikulární transport z kyselých endosomálních kompartmentů do endoplasmatického retikula
Polidarová, Markéta ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Plocek, Vítězslav (oponent)
Retrográdní transport z endozomů do Golgiho aparátu a dál do endoplasmatického retikula slouží buňkám pro opětovné využití receptorů a dalších proteinů. Existuje řada drah začínající na různých typech endozomů cílená do trans-Golgi síťoviny a z ní dál do endoplasmatického retikula. Z časných a maturujících endozomů jsou proteiny transportovány pomocí retromeru, pro pohyb z pozdních endozomů je zásadní GTPáza Rab9 a v transportu z recyklujících endozomů se uplatňují Rab6 a Rab11. V rámci Golgiho aparátu jsou známé dvě dráhy. Jedna pomocí COPI váčků regulovaná GTPázou Arf1, která je citlivá k brefeldinu A. Druhá dráha je regulována GTPázou Rab6. Retrográdní transport využívají kromě endogenních proteinů také proteinové toxiny a malé neobalené DNA viry. Pro Shiga toxin je charakteristické využívání Rab6 dráhy z recyklujících endozomů i přes Golgiho aparát. Retrográdní transport ricinu začíná na časných endozomech a je méně jasný. Transport malých neobalených DNA virů začínají vědci teprve poodkrývat.
|
|
|
Analýza miRNA u nádorů asociovaných s lidskými papilomaviry
Pagáčová, Lucie ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Papilomaviry jsou malé DNA viry, které jsou spojovány s indukcí epiteliálních nádorů. HPV je známý jako infekční agens způsobující téměř 100 % nádorů cervixu, ale může být též původcem karcinomů v dalších místech anogenitálního traktu či nádorů hlavy a krku mužů i žen. Aktivní infekce HPV navozuje změny exprese miRNA, které mohou dále přispívat ke vzniku a progresi nádorů. Je již známo, že papilomaviry nekódují své vlastní virové miRNA, ale mohou ovlivňovat expresi buněčných miRNA. V této diplomové práci jsem u vybraných typů epiteliálních nádorů (vulvy, cervixu, anu a tonsil) určila jejich etiologii. Výskyt miRNA v tkáních jsem otestovala pomocí sekvenování nové generace. Ze získaných dat jsem určila expresní profily deregulovaných miRNA ve vztahu ke zdravé tkáni příslušné lokalizace. Ačkoli byl analyzován dostatečný počet vzorků, z důvodu nepřítomnosti statisticky relevantních diferenciálně exprimovaných miRNA ve vulvárních nádorech pozitivních na HPV, nebylo možné prokazatelně určit HPV-core miRNA společné pro všechny testované nádory vyvolané HPV. Mezi nádory ostatních lokalizací jsem nalezla překryv ve třech miRNA. Jedna z těchto miRNA (miR-139-5p) a dále miR-9-5p, které jsem určila na základě studia ostatních publikovaných dat, byly následně vybrané pro funkční testování in vitro. U HPV...
|
|
|
Biologická léčba a její vliv na průběh latentních virových infekcí u pacientů s psoriázou
Laurin, Josef ; Šmahelová, Jana (vedoucí práce) ; Janovec, Václav (oponent)
Existuje přes 80 identifikovaných autoimunitních onemocnění. Mezi ty s nejvyšší prevalencí patří psoriáza, jejíž celosvětová prevalence se pohybuje okolo 2-5 %. Léčebné postupy tohoto zánětlivého onemocnění kůže lze rozdělit následovně: v případech nízké závažnosti se používají topické přípravky pro lokální léčbu a při jejich nedostatečném efektu se přistupuje k silnějším terapiím. Při střední závažnosti onemocnění je nasazována fototerapie a dále při středních až těžkých formách onemocnění se nasazuje léčba systémová. Mezi možnosti systémové terapie patří například cytostatikum metotrexát a imunosupresivum cyklosporin, případně retinoidy (analogy vitaminu A). Ani systémové terapie však nemusí mít žádaný efekt nebo mohou mít negativní vliv na celkový stav pacienta. V takových případech se využívá biologická léčba. Biologická léčba je obvykle prováděna protilátkami a fúzními proteiny, které jsou vyrobeny pomocí rekombinantních technologií. Pro léčbu psoriázy se používají nejčastěji inhibitory faktoru nádorové nekrózy α (TNF-α) a interleukinů 12, 17 a 23 (IL-12, IL-17 a IL- 23). Při inhibici imunitního systému biologiky bylo potvrzeno, že může docházet k reaktivaci virových infekcí. Ty mohou následně vést až k rozvoji onemocnění vyvolaných latentními virovými infekcemi.
|
|
|
Vesikulární transport z kyselých endosomálních kompartmentů do endoplasmatického retikula
Polidarová, Markéta ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Plocek, Vítězslav (oponent)
Retrográdní transport z endozomů do Golgiho aparátu a dál do endoplasmatického retikula slouží buňkám pro opětovné využití receptorů a dalších proteinů. Existuje řada drah začínající na různých typech endozomů cílená do trans-Golgi síťoviny a z ní dál do endoplasmatického retikula. Z časných a maturujících endozomů jsou proteiny transportovány pomocí retromeru, pro pohyb z pozdních endozomů je zásadní GTPáza Rab9 a v transportu z recyklujících endozomů se uplatňují Rab6 a Rab11. V rámci Golgiho aparátu jsou známé dvě dráhy. Jedna pomocí COPI váčků regulovaná GTPázou Arf1, která je citlivá k brefeldinu A. Druhá dráha je regulována GTPázou Rab6. Retrográdní transport využívají kromě endogenních proteinů také proteinové toxiny a malé neobalené DNA viry. Pro Shiga toxin je charakteristické využívání Rab6 dráhy z recyklujících endozomů i přes Golgiho aparát. Retrográdní transport ricinu začíná na časných endozomech a je méně jasný. Transport malých neobalených DNA virů začínají vědci teprve poodkrývat.
|
|
|
Role PDZ-vazebné domény E6 onkoproteinu v patogenezi vysoce onkogenních papillomavirů
Faflíková, Tereza ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Plocek, Vítězslav (oponent)
Infekce některými lidskými papillomaviry (HPV) je spojena s vysokým rizikem karcinomů. U E6 proteinu tzv. vysoce rizikových α-HPV se na úplném C'-konci nachází PDZ-vazebná doména. Touto doménou se E6 váže na buněčné proteiny obsahující PDZ doménu, které se podílejí na udržování buněčné polarity, stabilizaci mezibuněčných spojů nebo regulaci buněčných signálních drah. Mezi tyto interagující buněčné proteiny patří hDlg (lidský homolog Discs large proteinu), hScrib (lidský homolog tumor supresoru Scribble), MAGI-1 (membránově asociovaná guanylát cykláza 1) a několik další proteinů. Spojení E6 a buněčných proteinů přes PDZ-vazebnou zabraňuje indukci apoptózy a má také vliv na urychlení tempa růstu infikovaných buněk, degradaci buněčných těsných spojů, regulaci buněčné polarity a vezikulárního transportu. Zároveň se zvyšuje i stabilita samotného E6 proteinu, který je prostřednictvím PDZ-vazebné domény chráněn před proteazomální degradací. Působením PDZ-vazebné domény se vysoce rizikové HPV podílejí na rozvoji maligních nádorů.
|
host ::
RSS.