|
|
Vliv sametové revoluce na veřejný život v Milevsku v letech 1989-1990
Wimmerová, Lucie ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Petřík, Martin (oponent)
Práce popisuje politické události započaté 17. listopadem roku 1989, které vedly po 42 letech k ukončení vlády jedné strany a odstartovaly dlouhotrvající proces demokratizace Československa. Poukazuje na paralely a odlišnosti milevské a celostátní politiky v období od 17. listopadu 1989 do červnových voleb do Federálního shromáždění a České národní rady roku 1990. Popisuje, jak se demokratizační proces započatý sametovou revolucí v Praze promítl do veřejného života na malém městě. Odkrývá odpovědi na otázky, zda došlo k politickým, ekonomickým a společenským změnám v Milevsku z iniciativy občanů města, či byly tyto doporučeny z revolučního centra v Praze? Jak se k těmto změnám stavěli občané Milevska? Požadovali stejně jako v Praze obměnu politiků a pracovníků městských institucí, nebo měli své specifické požadavky odlišné od Prahy?
|
|
|
Význam voleb a nastavení volebního systému při změně režimu v zemích střední Evropy
Urbanová, Barbora ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Kuta, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá procesy přechodů k demokracii a souvisejícím ustanovování volebních systémů v průběhu nebo po pádu autoritářského režimu v Československu, Maďarsku a Polsku. Cílem práce je analyzovat události, které s pádem režimu souvisely a objasnit vliv a důležitost výběru volebního systému, který napomohl ustanovení a udržení demokracie v těchto zemích. První kapitola se zabývá volebními systémy. Druhá kapitola se týká procesů přechodů k demokracii a jejich klasifikování. Třetí kapitola se zabývá konkrétními případovými studiemi o jednotlivých srovnávaných zemích. Každá ze srovnávaných zemí prošla rozdílným typem přechodu k demokracii z hlediska ustanovování nového, demokratického režimu. Role elit byla v každé zemi jiná -- v Maďarsku byla jejich důležitost zdůrazněna, v Československu byly elity odstupujícího režimu zcela potlačeny díky společenské podpoře nové demokratické opozice, v Polsku se vládnoucí elity snažily o poklidné řešení situace s tím, že si chtěly ponechat co největší moc (o kterou je ale opozice rychle připravila). Volební systémy pro podporu tohoto procesy byly taky odlišné, ve všech zemích se ale podařilo transformací projít bez větších problémů. Důležitost volebních procesů souvisela zejména s obnovením a obrozením stranického systému, který se ukázal jako stavební kámen politického systému demokratických zemí.
|
|
|
Ekonomický vývoj Španělska v letech 1975-1986
Voneš, Jakub ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Podgorný, Pavel (oponent)
Obsahem této práce je popis politicko-hospodářského vývoje Španělska během období přechodu k demokracii v letech 1975-1986. Země v tomto období prošla změnou od frankismu k demokracii. Práce se především zaměřuje na hlavní reformy, problémy spojené s přechodem, snahou o zapojení do Evropského hospodářského společenství a měnícím se hospodářstvím. Analyzuje dopady probíhající krize a snahy o její vyřešení. Práce taktéž poukazuje na problémy mimo hospodářství, jako jsou terorismus a role armády. Při výzkumu využiji českou, španělskou a anglickou provenienci, dílčí studie a nevydané prameny z Národního archivu v Praze.
|
host ::
RSS.