|
|
Analýza funkčních vlastností proteinových izolátů
Vojtasová, Tereza ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Bílkoviny jsou důležitou součástí lidské potravy a jejich nedostatek může vést k mnoha zdravotním problémům. Proto se často přidávají do potravin za účelem jejich obohacení. Pro aplikace v potravinářství je žádoucí znát funkční vlastnosti používaných proteinů, protože mohou významně ovlivňovat výslednou kvalitu potravin. Bakalářská práce byla zaměřena na stanovení funkčních vlastností některých komerčně dostupných proteinových prášků: hráškového, hovězího, konopného, rýžového, vaječného, sójového, syrovátkového, a laboratorně připraveného proteinového prášku z pšeničných otrub, a jejich možné aplikace v potravinářství. V teoretické části byly popsány proteiny, jejich funkční vlastnosti, výroba, hodnocení kvality, dále pak rostlinné a živočišné proteiny a metody charakterizace proteinových izolátů a koncentrátů. V experimentální části byly provedeny jednotlivé stanovení funkčních vlastností a diskutovány jejich aplikace v potravinářství. Rozpustnost testovaných proteinových prášků byla variabilní, přičemž nejvyšší rozpustnost měly prášky živočišného původu. Nejnižší rozpustnost byla zjištěna při pH 3–5, kde se nacházel izoelektrický bod většiny bílkovin. Sójový proteinový izolát vykazoval nejlepší vaznost vody 10,65 gH2O/g, pěnotvornou kapacitu 109,6 % a emulzní vlastnosti. Po něm následoval hráškový protein s VV 5,32 gH2O/g. Pšeničný otrubový koncentrát měl nejlepší vaznost oleje 2,18 golej/g. Pěnotvorné vlastnosti byly velmi rozdílné, nicméně pozitivně korelovaly s vazností vody. Emulzní aktivita byla u většiny proteinových prášků velmi podobná, s výjimkou hovězího, konopného a rýžového prášku, které nevykazovaly žádné dobré funkční vlastnosti. Pouze hovězí hydrolyzovaný kolagen byl plně rozpustný. Emulzní vrstva se po tepelné úpravě mírně zvýšila u proteinů, které již tvořily celkem stabilní emulze, s výjimkou otrubového prášku. Konopný a otrubový proteinový prášek měly nejvýraznější barvu, přičemž vaječný a hovězí ji měly nejsvětlejší. Sójový a hráškový proteinový izolát vykazovaly pěnotvorné a emulzní vlastnosti podobné proteinům vaječného bílku, což naznačuje, že by mohly být použity jako částečná nebo úplná náhrada vaječných bílkovin v potravinách. Závěrem lze říci, že pro úspěšné přijetí proteiny obohaceného výrobku spotřebitelem je klíčové vybrat proteinové izoláty s vhodnými funkčními a senzorickými vlastnostmi pro konkrétní potravinářskou aplikaci.
|
|
|
Senzorické vlastnosti sladiny
Piechová, Hana
Pěnivost je jednou z hlavních senzorických vlastností piva. Vznik pěny pozitivně ovlivňují polypeptidy, naopak negativní vliv mají lipidy. Sladina obsahuje oba typy látek, sama o sobě ale nepění z důvodu nedostatku oxidu uhličitého. Cílem práce bylo zjistit, zda existuje vliv odrůdy a ročníku na pěnivosti sladiny. Sledováno bylo 14 odrůd sladovnického ječmene jarního ze sklizňových ročníků 2020–2022 a devíti lokalit. Pěnivost sladiny byla měřena na přístroji 1-CUBE typu FA ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském, a.s. Zjištěné hodnoty pěnivosti sladiny byly průkazně ovlivněny ze 30 % ročníkem a ze 33 % odrůdou. Statisticky průkazně nejnižší pěnivost odrůd byla zjištěna ve sklizňovém ročníku 2020. Průměrná stabilita pěnivosti sladiny byla 170 s a u jednotlivých odrůd se pohybovala v rozmezí 111–220 s. Statisticky významně nejnižší stabilitu pěny sladiny poskytly odrůdy Overture a KWS Amadora, nejvyšší hodnoty pěnivosti sladiny byly zjištěny u odrůd LG Ester a Spitfire. Největší variabilitu pěnivosti vykazovala odrůda KWS Amadora (70 %), nejnižší LG Stamgast (18,5 %). Hodnoty pěnivosti sladiny mohou potenciálně predikovat pěnivost piva.
|
host ::
RSS.