|
|
Metodika archivního průzkumu uměleckých děl druhé poloviny 20. století ve veřejném prostoru
Říhová, Vladislava ; Křenková, Zuzana
Cílem metodiky je seznámit odbornou veřejnost s možnostmi archivního výzkumu uměleckých děl druhé poloviny 20. století, umístěných v architektuře a veřejném prostoru. Její vznik souvisí se stále aktuálnějšími problémy zachování těchto výtvarných realizací. Spektrum využitelných písemných a obrazových pramenů sahá od soukromých archivů a pozůstalostí výtvarníků nebo architektů, přes různě důkladnou dokumentaci regionálních muzeí a galerií, po fondy zachycující oficiální schvalovací procesy děl. Ty probíhaly na úrovni státních orgánů (národních výborů) a v rámci agendy profesních organizací. Text poskytuje základní orientaci v archivních fondech. Zaměřuje se především na systematičtější možnosti bádání v archiváliích podniku Dílo Českého fondu výtvarných umění. U tohoto původce, který v socialistickém státu od roku 1954 centrálně spravoval objednávky uměleckých zakázek, je možné díla sledovat nikoliv osaměle, ale v širším kontextu jejich vzniku, v rámci jednotlivých regionů atp. Do metodiky zařazujeme členění regionálních fondů tohoto typu a představujeme zde charakteristické druhy archiválií, které je možné při bádání využít.
Plný text:  PDF
|
|
|
Amenhotep III. - sluneční a královská ideologie
Bělohoubková, Dana ; Mynářová, Jana (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Vláda Amenhotepa III. představuje významný mezník 18. dynastie. Královská ideologie, jako jeden z významných nástrojů moci egyptského panovníka, se v průběhu 18. dynastie zásadním způsobem vyvíjela. Ve spojení s Amenhotepem III. je často diskutována možnost, že byl deifikován již za svého života. Žádná ze studií se však nezabývá analýzou soudobých pramenů, ať už královské redakce, či pramenů spojených s poddanými panovníka. Tato práce, právě pomocí analýzy textů a ikonografie reflektující postavu Amenhotepa III., na tuto otázku odpovídá. Není opomenut ani pohled na panovníka skrze materiál spojený s lidmi v jeho okolí, kteří spoluvytvářeli obraz svého pána na veřejnosti, a navíc skrze něj legitimizovali své vlastní postavení. Detailní studií jmen, epitet a zobrazení panovníka bylo nejen zjištěno, že ke zbožštění panovníka došlo ještě za jeho života, navíc bylo možné definovat charakteristiky slunečního božstva, kterým se Amenhotep III. v závěru své vlády stal.
|
|
|
Ledenice. Sondy do dějin jihočeského městečka ve středověku a raném novověku
KAMLACHOVÁ, Petra
Tato práce analyzuje především písemné prameny vztahující se k Ledenicím a jejich majitelům z období let 1278 až 1611. Sleduje majetkové přesuny mezi jihočeskými rody neboli střídání se vrchností, jimž byli zdejší lidé podřízeni. Ve druhé rovině je zde nepřímo rekonstruován každodenní život obyvatel Ledenic ve sledovaném období, a to prostřednictvím vykreslení místních přírodních podmínek majících vliv na hospodářskou produkci, dále stavebního vývoje obce, který nám může prozradit leccos o možnostech obživy a vrůstající či klesající prestiži lokality, a v neposlední řadě též prostřednictvím udělených privilegií, jež měly klíčový dopad na tehdejší obyvatele, povznášejíc je nad úroveň prostých vesničanů, ačkoli je nestaví na roveň měšťanům. Práce využívá interdisciplinárního přístupu, především kombinace historických metod a archeologických poznatků, což nám umožnilo i pokus o rekonstrukci historické podoby Ledenic a i hrubý náčrt nám dnes neznámé podoby zaniklého hradu. To významně přispělo k dosažení cíle práce, jímž bylo přinést co možná nejkomplexnější poznání o Ledenicích ve vymezeném období.
|
|
| |
host ::
RSS.