|
|
Srovnání kinematických a dynamických charakteristik běžeckého kroku při běhu naboso, v minimalistické obuvi, tretrách a běžeckých botách
Frontzová, Kamila ; Hojka, Vladimír (vedoucí práce) ; Vostatková, Pavlína (oponent)
Název: Srovnání kinematických a dynamických charakteristik běžeckého kroku při běhu naboso, v minimalistické obuvi, tretrách a běžeckých botách Cíle: Cílem práce je zjistit, jak se mění vybrané kinematické a dynamické charakteristiky běžeckého kroku v různých typech obuvi (boty, tretry, minimalistická obuv) či naboso. Metody: Měření bylo prováděno na 21 probandech (aktivní atleti soutěžící v atletických disciplínách po dobu minimálně čtyř let, schopní běhat v tretrách). V práci byla provedená biomechanická analýza s využitím dynamometrických desek a optického zařízení Optojump Next. Výzkum byl prováděn na dálkařském rozběžišti na UK FTVS a každý proband proběhl připravenou 30 m trať 8 - 10krát 80 % své maximální rychlosti. Statistická analýza byla provedena metodou magnitude based inference. Výsledky: Frekvence kroku se při běhu naboso zvýšila (boty 3,89 ± 0,23 kroky/s, min 3,90 ± 0,18 kroky/s, tretry 3,91 ± 0,21 kroky/s, naboso 3,94 ± 0,22 kroky/s), délka kroku se při běhu naboso zkrátila (boty 199,3 ± 7,5 cm, min 200,1 ± 6,3 cm, tretry 199,7 ± 6,8 cm, naboso 198,8 ± 6,7 cm) a také se zkrátila v běhu naboso doba letové fáze (boty 0,128 ± 0,011 s, min 0,128 ± 0,009 s, tretry 0,128 ± 0,010 s, naboso 0,125 ± 0,009 s) oproti ostatním podmínkám obuvi. Dále byl porovnán impakt síly (boty 2977 ± 623 N,...
|
|
|
Komparace oporové fáze při odrazu a dokroku za překážkou v bězích na 110 m překážek a 400 m překážek
Musil, Daniel ; Hojka, Vladimír (vedoucí práce) ; Kaplan, Aleš (oponent)
Název práce: Komparace oporové fáze při odrazu a dokroku za překážkou v bězích na 110 m překážek a 400 m překážek Cíle práce: Je identifikovat rozdíl v křivce centra tlaku, ve velikosti a distribuci tlaku na chodidlo při odrazu do překážky a dokroku za překážkou, a to na překážkách 110 m (100 m) a 400 m trati. Metodika: Měření proběhlo pomocí systému Pedar-x. Probandi byli testováni ve třech startech od první do třetí překážky na 110 m (100 m) a 400 m trati. Z naměřených hodnot byl vybrána překážka s nejkratší letovou fází. Tyto překážky byly následně vyhodnocovány. Výsledky: Rozdíl mezi odrazem do překážky na 110 m (100 m) a 400 m trati je v distribuci tlaku a v křivce centra tlaku pouze v brzdné fázi. Rozdíl mezi dokrokem za překážkou na 110 m (100 m) a 400 m trati je v distribuci tlaku znatelný podle provedení aktivního či pasivního dokroku. Křivka centra tlaku při dokroku za překážkou je delší u 400 m tratě. Klíčová slova: překážky, biomechanika, oporová fáze, Pedar-x
|
|
|
Vliv velikosti těla a postury na biomechaniku chůze
Matějovská, Zuzana ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Farana, Roman (oponent)
Během lidské chůze vyvažujeme vnitřní svalové síly a vnější síly okolí, zatímco se snažíme minimalizovat fyziologický energetický výdej a mechanické zatížení těla. Biomechaniku chůze můžou ovlivňovat různé faktory, mezi které patří tělesná velikost. U tělesně větších jedinců se zvětšuje reakční síla podložky, proto by měli mít tělesně větší jedinci vyšší momenty sil v kloubech dolní končetiny. Tento vztah však neplatí vždy - předchozích studie naznačují, že větší jedinci využívají moderační mechanismy v podobě posturální adjustace dolní končetiny, díky kterým snižují zatížení kloubů. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký má vliv velikost těla a postura na biomechaniku chůze v oporové fázi kroku a ověřit přítomnost moderačních mechanismů. Od devatenácti probandů jsme získali kinematická a kinetická data, která byla sbírána během tří druhů chůze, během normální chůze, chůze s extendovanými koleny a přikrčené chůze. Výpočet úhlů a momentů sil v kloubech pravé dolní končetiny jsme provedli pomocí softwaru Visual3D. Nezávislý vliv tělesné hmotnosti, délky dolní končetiny měřené ve Visual3D, délky dolní končetiny měřené antropometricky, bikristální šířky pánve a rychlosti chůze byl testován za pomoci mnohonásobné lineární regrese. Rozdíly maximálních a minimálních hodnot úhlů a momentů sil v kloubech...
|
|
|
Komparace vybraných parametrů skoku dalekého tělesně postižených atletů
Čutková, Michaela ; Feher, Jan (vedoucí práce) ; Červinka, Pavel (oponent)
Název práce: Komparace vybraných parametrů skoku dalekého tělesně postižených atletů. Cíle práce: Hlavním cílem této bakalářské práce je hodnocení vybraných charakteristik u skoku dalekého osob s různým tělesným postižením. Metoda: Data byla získána analýzou skoku dalekého. Zaměřila jsem se na čtyři proměnné ve skoku dalekém, které jsem vyhodnocovala v programu Kinovea. Výsledná data jsem nejdříve srovnávala s hodnotami zdravých skokanů a následně v rámci každé klasifikační třídy. Výsledky: Z hodnot, které mi po analýze vznikly, mi vyšly tyto výsledky. Ideálních hodnot vybraných parametrů dosahovali více zdraví skokani, skokani s tělesným postižením dosahoval nižších výkonů. V rámci různých kategorií byly hodnoty zkoumaných parametrů rozdílné, největší rozdíly byly zaznamenány u skokanů s nadkolenní amputací. Klíčová slova: Skok daleký, tělesně postižení sportovci, náběhová rychlost, oporová fáze, úhel vzletu.
|
|
|
Komparace oporové fáze při odrazu a dokroku za překážkou v bězích na 110 m překážek a 400 m překážek
Musil, Daniel ; Hojka, Vladimír (vedoucí práce) ; Kaplan, Aleš (oponent)
Název práce: Komparace oporové fáze při odrazu a dokroku za překážkou v bězích na 110 m překážek a 400 m překážek Cíle práce: Je identifikovat rozdíl v křivce centra tlaku, ve velikosti a distribuci tlaku na chodidlo při odrazu do překážky a dokroku za překážkou, a to na překážkách 110 m (100 m) a 400 m trati. Metodika: Měření proběhlo pomocí systému Pedar-x. Probandi byli testováni ve třech startech od první do třetí překážky na 110 m (100 m) a 400 m trati. Z naměřených hodnot byl vybrána překážka s nejkratší letovou fází. Tyto překážky byly následně vyhodnocovány. Výsledky: Rozdíl mezi odrazem do překážky na 110 m (100 m) a 400 m trati je v distribuci tlaku a v křivce centra tlaku pouze v brzdné fázi. Rozdíl mezi dokrokem za překážkou na 110 m (100 m) a 400 m trati je v distribuci tlaku znatelný podle provedení aktivního či pasivního dokroku. Křivka centra tlaku při dokroku za překážkou je delší u 400 m tratě. Klíčová slova: překážky, biomechanika, oporová fáze, Pedar-x
|
host ::
RSS.