|
|
Mapování problematiky ošetřovatelské péče z pohledu sester u pacientů s projevy agrese vlivem vysazení návykových látek na vybraných metabolických jednotkách intenzivní péče
Kousalová, Hedvika ; Trnková, Ivana (vedoucí práce) ; Těšínský, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče u pacientů s projevy agrese vlivem syndromu z odnětí návykové látky na metabolických jednotkách intenzivní péče. Dotazníkové šetření bylo provedeno u všeobecných sester, zdravotnických záchranářů a praktických sester. Byly stanoveny tři dílčí cíle, které měly detekovat nejpoužívanější ošetřovatelské intervence ve zkoumané problematice, míru vnímané psychické a fyzické zátěže zdravotního personálu a jejich zájem o rozšířené vzdělávání v této problematice. Teoretická východiska práce se zabývají definicemi návykového užívání, druhy návykových látek (NL), syndromem z odnětí a specifiky ošetřovatelské péče o pacienty s projevy agrese včetně vzdělávání a právních aspektů použití omezovacích prostředků ve zdravotnických zařízení. Pro sběr dat k řešení výzkumné části byly použity anonymní nestandardizované dotazníky (příloha č. 1) určené pro všeobecné sestry zdravotnické záchranáře a praktické sestry, pracující na metabolických jednotkách intenzivní péče ve vybraných fakultních nemocnicích v Praze. Závěrem diplomové práce je souhrnné doporučení pro klinickou praxi z oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s projevy agrese po vysazení návykové látky na základě porovnání výsledků výzkumné části diplomové práce a zahraničních zdrojů. Klíčová slova...
|
|
|
Používání omezovacích prostředků na odděleních interních oborů v nemocnicích Jihočeského kraje
RŮŽIČKOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce je prací teoretickou i praktickou. V první části teorie se zaměřuje na agresivního pacienta, příčiny agresivity, projevy, prevenci, léčbu a přístup k agresivnímu pacientovi. Zmiňuje se také o agresivitě v nemocnicích. Ve druhé části jsou tématem omezovací prostředky, které se často používají právě u agresivních pacientů. Blíže pojednává o druzích omezovacích prostředků, o zásadách při jejich používání, o zákonech, kterými se řídí, o dokumentaci a o ošetřovatelské péči o pacienta v omezení. Výzkumné cíle: V této bakalářské práci byly stanoveny 3 cíle. Prvním bylo zmapovat zkušenosti sester s omezovacími prostředky v praxi. Druhým cílem bylo zjistit, jaký postoj mají sestry k těmto prostředkům. Třetím cílem bylo zjistit, jaké nedostatky vidí sestry v problematice používání omezovacích prostředků. Výzkumné otázky: K cílům práce byly stanoveny 3 výzkumné otázky. 1. Jaké zkušenosti mají všeobecné sestry s používáním omezovacích prostředků? 2. Jaký postoj zaujímají všeobecné sestry k omezovacím prostředkům? 3. Vnímají všeobecné sestry nějaké nedostatky v používání omezovacích prostředků? Metodika: V praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat probíhal polostrukturovanými rozhovory, které byly prováděny s všeobecnými sestrami na odděleních interních oborů v nemocnicích Jihočeského kraje. Výběr informantů byl záměrný, jejich celkový počet byl 12. Výsledky: Pomocí analýzy dat metodou tužka papír jsme vytvořili 3 kategorie otázek a 21 podkategorií. Všechny sestry mají z praxe zkušenost s používáním kurtů a medikací. Četnost jejich používání se liší dle oddělení, na kterém pracují. Téměř polovina sester má špatnou zkušenost s nesprávným použitím restriktivních prostředků. Postoje sester mírně převažují kladné převážně z důvodu ochrany pacienta a personálu. Z pohledu sester převažují v restriktivních prostředcích jejich pozitiva nad negativy. Polovina sester se vyjádřila, že si uvědomuje nedostatky v této problematice. Nejčastěji zmiňovaným byla nedostatečná dostupnost sanitářů či ochranky na oddělní.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o neklidné pacienty
BARÁKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o neklidné pacienty.Věnuje se neklidnému chování, které je považováno za projev aktuálního klinického stavu, nedá se proto hodnotit jako chování úmyslné. S ohledem na skutečnosti, které s sebou neklidné chování nese,je informovanost o zmíněné problematice velmi důležitá. Vzhledem ke specifikům, která jsou spjata s poskytováním ošetřovatelské péče u neklidných pacientů,by se měl zdravotnický personál dobře orientovat v probíraném tématu.Tato bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část se věnuje vysvětlení neklidného chování, příčinám neklidu, ošetřovatelskému přístupu k agresivním pacientům a restriktivním postupům. Dále například ošetřovatelské péči před/ při/ po omezení, komunikaci s neklidným pacientem a právní problematice. Část výzkumná byla zrealizována výzkumným šetřením pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl sestaven z 18 otázek. Otázky byly pokládány záměrně vybranému výzkumnému souboru, který tvořily sestry pracující převážně na psychiatrických odděleních, interním oddělení a oddělení neurologie. Získané informace byly zpracovány do 4 kategorií a celkem 14 podkategorií. Vrámci 3. kategorie bylo zrealizováno krátké pozorování, které bylo zaměřeno na celkovou hygienu u neklidných pacientů. Z výzkumného šetření vyplývá, že je velmi důležité mít přehled o zásadách správné komunikace s neklidným pacientem, přístupu k takovému pacientovi a umět zareagovat na vzniklou situaci.
|
|
|
Zkušenosti sester s násilím ze strany pacientů
KREJČÍ, Natálie
Předkládaná bakalářská práce se zabývá zkušenostmi sester s agresivním pacientem. Cílem naší bakalářské práce tedy bylo zmapovat zkušenosti sester s násilím ze strany pacientů. Dle uvedeného cíle jsme si stanovili tyto výzkumné otázky: Jaké jsou zkušenosti sester s násilím ze strany pacientů? Jaká jsou specifika péče o agresivního pacienta? K provedení výzkumného šetření jsme zvolili kvalitativní přístup. Pro naše informanty jsme vypracovali polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo celkem dvanáct sester, které mají zkušenosti s agresivním pacientem. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že sestry mají zkušenosti především se slovním napadením ve formě nadávek a vulgarismů. Většina sester na slovní agresi reagovala slovním uklidněním, ovšem málo pozornosti věnovaly mimoslovní komunikaci. Při fyzickém napadení sestry většinou využívají omezovací prostředky, přičemž ale většina sester nepovažuje za omezovací prostředky podání či aplikaci medikace. Dále se sestry při fyzickém napadení snažily zajistit si větší personální obsazení, tedy dbaly o vlastní bezpečnost. Mezi omezovací prostředky sestry nejčastěji řadily ochranné pásy a místnost určenou pro bezpečný pohyb pacientů, které také nejčastěji využívají. Sestry při péči o omezeného pacienta věnují více pozornosti fyzickým potřebám pacienta než psychickým. Dále jsme zjistili, že sestry nejsou příliš často seznamovány s danou problematikou po teoretické ani po praktické části, například pomocí přednášek či kurzů sebeobrany. Všichni informanti by ale více vzdělání v dané problematice uvítali. Bakalářská práce může být využita jako studijní materiál pro sestry, které se s násilím ze strany pacientů setkávají a mohla by tak pomoci jeho předcházení.
|
|
|
Používání omezovacích prostředků na oddělení geriatrie
Lorencovičová, Eva ; Doskočil, Ondřej (vedoucí práce) ; Petr, Tomáš (oponent)
Vzhledem k demografickému vývoji naší populace je potřebné zabývat se problematikou stáří a problémy geriatrických pacientů. S ní souvisí i kontroverzní téma omezovacích prostředků, které je ve spojitosti se starými křehkými lidmi obzvláště citlivé. Problematiku omezovacích prostředků upravuje zákon. Je však potřebné se zaobírat také etickými aspekty jejich používání. Teoretická část této diplomové práce se zaobírá tématem stáří a vážnými problémy, které sebou toto období lidského života nese, včetně psychických poruch. Představuje obor geriatrie a geriatrického pacienta. V dalších kapitolách tato práce pojednává o omezovacích prostředcích a o etické problematice týkající se jejich používání. Empirická část práce pomocí metod kvalitativního výzkumu mapuje postoje zdravotnických pracovníků k této problematice. Pojednává o konkrétních omezovacích prostředích a důvodech, pro které jsou používány. Z výsledků vyplývá, že nejdůležitější hodnotou zdravotnických pracovníků je zdraví a nejvíce respektovaným etickým principem je princip beneficience. Klíčová slova: stáří, geriatrický pacient, riziko poškození zdraví, omezovací prostředky, etické principy
|
|
|
Detenční řízení v České republice
Procházka, Jakub ; Frintová, Dita (oponent)
Detenční řízení v České republice Abstrakt Rigorózní práce Detenční řízení v České republice se zabývá účinnou hmotněprávní i procesněprávní úpravou řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu, které je zkráceně označováno jako detenční řízení. Pojednává tedy zejména o řízeních, která jsou vedena ohledně osob, které byly bez svého souhlasu hospitalizovány ve zdravotním ústavu a také o řízeních o posouzení zákonnosti omezení osoby hospitalizované se svým souhlasem ve volném pohybu nebo ve styku s vnějším světem omezovacími prostředky. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí a třetí části, která obsahuje úvahy de lege ferenda. První část práce je zaměřena na východiska detenčního řízení obsažená v mezinárodních úmluvách a v ústavním pořádku České republiky, dále se zaměřuje na právní úpravu detenčního řízení de lege lata v občanském zákoníku, v zákoně o zdravotních službách a v zákoně o zvláštních řízeních soudních. Práce podrobně rozebírá jednotlivé druhy a jednotlivé fáze detenčního řízení, a to jak z pohledu teorie, tak z pohledu praxe, když jsou v práci reflektovány praktické zkušenosti s detenčním řízením z pozice asistenta soudce zabývajícího se touto agendou. Práce se dále v první části věnuje důsledkům, které mohou nastat v případě, že byly bez souhlasu...
|
|
|
Problematika používání omezovacích prostředků z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků
SIEBEROVÁ, Markéta
V teoretické části bakalářské práce "Problematika používání omezovacích prostředků z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků" jsme se zabývali použitím omezovacích prostředků v České republice, problematikou ošetřovatelské péče u pacienta, u kterého je nutné použít omezovací prostředky i důvody použití omezovacích prostředků. Výzkumná část byla zaměřena na postoje nelékařského zdravotnického personálu k používání omezovacích prostředků a také na jejich pocity při aplikaci. Výzkumné cíle: V této bakalářské práci byly vytyčeny 2 cíle. Prvním cílem bylo porovnat postoje nelékařských zdravotnických pracovníků k používání omezovacích prostředků na vybraných odděleních. Druhý cíl se zaměřil na zjištění zkušeností nelékařských zdravotnických pracovníků s používáním omezovacích prostředků na vybraných odděleních. Výzkumné otázky: k cílům práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky 1. Jaké jsou postoje nelékařských zdravotnických pracovníků k používání omezovacích prostředků na vybraných odděleních? 2. Jaké jsou zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků s používáním omezovacích prostředků na vybraných odděleních? Metodika: K dosažení cílů bylo využito kvalitativní výzkumné šetření metodou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly prováděny se sestrami v různých zdravotnických zařízeních v České republice, výběr respondentů do výzkumného souboru byl záměrný, respondentů bylo 9. Výsledky: Na základě analýzy dat jsme stanovili 3 kategorie otázek a následně 18 podkategorií. Z výzkumného šetření vyplývá, že postoje sester jsou různé, ale mají společný názor, že pro pacienta je omezení prospěšné v případě, že by mělo dojít ke zranění pacienta, ostatních pacientů nebo personálu. Zkušenosti sester se liší dle oddělení, na kterém pracují a také dle doby praxe na tomto oddělení.
|
|
|
Násilí a agresivita na zdravotnickém pracovišti se zaměřením na pracoviště akutní psychiatrické péče
Němec, Tomáš ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Záměrem bakalářské práce bylo přinést základní informace o agresivitě na vybraných pracovištích Psychiatrické nemocnice Bohnice. V rámci zpracování bakalářské práce byl zadán dotazník 194 respondentům vykonávajícím povolání všeobecné sestry nebo zdravotnického asistenta, na odděleních akutní péče a následné péče psychiatrické, protitoxikomanské a gerontopsychiatrické. Šetření proběhlo v průběhu prosince 2016 a ledna 2017. Z hlavních výsledků vyplynulo, že respondenti z PN Bohnice se s agresivními pacienty setkávají s vysokou frekvencí, tj. denně nebo týdně v 60 % případů. Většina respondentů (92 %) se setkala s agresí slovní i fyzickou. Nejčetnějším druhem fyzické agrese je ničení věcí (52 %), napadení zdravotníka (40 %) a sebepoškozování (39 %). Nejčastějším agresorem je pacient (muž 50 %; žena 44 %), méně často návštěvy a rodina pacienta (3 %). U mužů je vyšší podíl fyzické agrese, než u žen o více jak 13 %. Podle zdravotníků je nejčastější příčinou agrese nemoc (67 %), dále strach a úzkost (32 %) a na třetím místě skončilo prostředí (27 %). Zdravotníci řeší konfliktní situace nejčastěji domluvou (97 %), v druhém pořadí ve spolupráci s dalšími zdravotnickými pracovníky, tzn., že volají příslužbu (55 %) eventuálně lékaře (44 %). Z omezovacích prostředků se na odděleních nejčastěji používá medikace...
|
|
|
Používání omezovacích prostředků na oddělení geriatrie
Lorencovičová, Eva ; Doskočil, Ondřej (vedoucí práce) ; Petr, Tomáš (oponent)
Vzhledem k demografickému vývoji naší populace je potřebné zabývat se problematikou stáří a problémy geriatrických pacientů. S ní souvisí i kontroverzní téma omezovacích prostředků, které je ve spojitosti se starými křehkými lidmi obzvláště citlivé. Problematiku omezovacích prostředků upravuje zákon. Je však potřebné se zaobírat také etickými aspekty jejich používání. Teoretická část této diplomové práce se zaobírá tématem stáří a vážnými problémy, které sebou toto období lidského života nese, včetně psychických poruch. Představuje obor geriatrie a geriatrického pacienta. V dalších kapitolách tato práce pojednává o omezovacích prostředcích a o etické problematice týkající se jejich používání. Empirická část práce pomocí metod kvalitativního výzkumu mapuje postoje zdravotnických pracovníků k této problematice. Pojednává o konkrétních omezovacích prostředích a důvodech, pro které jsou používány. Z výsledků vyplývá, že nejdůležitější hodnotou zdravotnických pracovníků je zdraví a nejvíce respektovaným etickým principem je princip beneficience. Klíčová slova: stáří, geriatrický pacient, riziko poškození zdraví, omezovací prostředky, etické principy
|
|
| |
host ::
RSS.