|
|
Zdravotní gramotnost těhotných žen
ČERMÁKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce "Zdravotní gramotnost těhotných žen" pojednává o znalostech těhotných žen ohledně zdravého životního stylu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti těhotných žen o zdraví a zdravém životním stylu v průběhu těhotenství. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V první, teoretické části jsou popsány jednotlivé složky zdravého životního stylu v těhotenství a jejich problematika. Zaměřuje se i na zdravotní gramotnost a edukační činnost porodní asistentky. Druhá část se skládá z výzkumného šetření, které se soustředí na znalosti těhotných žen ohledně zdravého životního stylu v těhotenství. Na základě stanoveného cíle bylo vytvořeno pět výzkumných otázek. Pro výzkumné šetření bylo použito kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo dvanáct těhotných žen. Rozhovory byly po předchozí domluvě a se souhlasem žen nahrávány pomocí diktafonu s přepisem rozhovorů do textu. Získaná data byla zpracována, analyzována a roztříděna do tří kategorií (Prekoncepční příprava, Informovanost žen, Životní styl v těhotenství), které byly rozděleny do podkategorií. Kategorie Prekoncepční příprava byla rozdělena do čtyř podkategorií (Plánované těhotenství, Změna životního stylu, Vitamínové doplňky, Pohybová aktivita). Druhá kategorie s názvem Informovanost žen obsahuje tři podkategorie (Složky zdravého životního stylu, Zdroj informací, Předporodní kurzy). Třetí složka Životní styl v těhotenství zahrnuje šest podkategorií (Stravování, Vitamínové doplňky, Rizikové faktory - alkohol, kouření, Pohybová aktivita, Pohlavní styk, Cestování). Informantky, u kterých těhotenství bylo plánováno, se snažily v rámci prekoncepční péče změnit své dosavadní životní zvyklosti v oblasti stravování, sportu či rizikového chování. Zlepšení životního stylu následovalo i během těhotenství. Ženy upravily své stravovací návyky, strava byla pravidelná, pestrá, bohatá na ovoce a zeleninu. Ženy měly všeobecné znalosti o stravě, kterou by měly v těhotenství omezit. Přes veškerou snahu o dodržování zdravého stravování, některé užívaly v těhotenství vitamínové doplňky stravy. Ohledně pitného režimu, preferovaly čistou vodu či slazené nápoje. Jako nevhodné uváděly nápoje obsahující alkohol či kofein. Rizikové chování bylo však velmi časté. Některé požívaly malé množství alkoholických nápojů během těhotenství, některé pily kávu obsahující kofein a jedna dotazovaná během těhotenství kouřila. Přesto ve výzkumném šetření vyšlo najevo, že dotazované ženy mají informace ohledně negativních vlivů alkoholu či cigaret. Ohledně sportování v těhotenství, kromě jedné, provozovaly sporty bezpečné a zdraví prospěšné a měly přehled o nevhodných aktivitách během těhotenství. Ohledně cestování jsou více opatrné, obávají se o zdravotní péči v cizích zemích. Všechny označily letadlo za nevhodný a nebezpečný dopravní prostředek pro těhotnou ženu. Za hlavní zdroj informací označily internet, získávají však informace i od kamarádek, matek či čerpají ze svého předchozího těhotenství. Pouze některé získávají informace od porodní asistentky, z toho dvě dotazované ženy chodí na předporodní kurzy. Další informantky již mají předporodní kurzy zaplacené. Z výzkumného šetření tedy vyplývá, že pouze malý počet dotazovaných žen využívá poradenskou a edukační činnost porodní asistentky. Informace a výsledky získané výzkumným šetřením mohou posloužit jako materiál pro porodní asistentky při poradenské a edukační činnosti.
|
|
|
Monitorování stavu plodu během porodu porodní asistentkou
SVOBODOVÁ, Jana
Tématem bakalářské práce je monitorování stavu plodu během porodu porodní asistentkou. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se nejprve věnuje historii monitorování plodu, metodám, kterými se stav plodu v děloze stanovoval, a dále vývoji metod, kterými se stav plodu sleduje v současnosti. Další kapitola se zaměřuje na auskultaci srdečních ozev pomocí stetoskopu. Tato metoda je i přes své limity stále používanou metodou k orientačnímu stanovení stavu plodu. V další kapitole se podrobně věnuji kardiotokografii (CTG). Výše zmíněná metoda se stala obrovským přínosem pro snižování perinatální morbidity a mortality. Zároveň ale došlo k nárůstu frekvence operativních porodů, jelikož bylo prokázáno, že tato metoda je sice metodou vysoce senzitivní, ale na druhé straně se prokazuje nízkou specificitou. Nicméně i přes to zůstává kardiotokografie zlatým standardem v monitorování plodu. V této kapitole dále popisuji princip metody, jednotlivé frekvenční jevy a hodnocení kardiotokogramu. Následující kapitola je zaměřena na selektivní metody, které jsou vždy vázány na kardiotokografii. Práce se věnuje intrapartální fetální pulzní oxymetrii (IFPO), jejímu principu a hodnotám saturace tkání kyslíkem (SpO2) v průběhu porodu. Dále se věnuji analýze úseku ST fetálního elektrokardiogramu (STAN). I v této kapitole nejprve popisuji princip metody, dále indikaci k použití a podmínky použití. Předposlední kapitolu věnuji ošetřovatelské péči. Tato kapitola je zaměřena na ošetřovatelskou péči při monitorování plodu během I. a II. doby porodní, při intermitentním a kontinuálním monitorování a samozřejmostí jsou i reakce porodní asistentky během monitorování. Nakonec se zabývám tím, jak monitorování stavu plodu během porodu vnímá laická veřejnost. Praktická část práce se zaměřuje na to, jak ženy vnímají monitoring svého dítěte během porodu. Pro výzkum byl stanoven jeden cíl. Cílem práce bylo zjistit, jak ženy vnímají monitorování plodu. Na základě cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zněla: Jaké mají ženy pocity během monitorování? Druhá výzkumná otázka mapuje důvěru žen v porodní asistentky. Poslední výzkumná otázka zjišťuje, zda vnímají ženy monitorování jako omezující. K dosažení cílů bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření pomocí polosrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření probíhalo v Nemocnici České Budějovice a.s., na oddělení šestinedělí s ženami první den po vaginálním nebo neplánovaném operativním porodu v měsíci dubnu roku 2013. Výzkumný vzorek tvořilo devět žen. Jednotlivá data byla zachycena formou audiozáznamu. Nahrávky byly přepsány/transkribovány do formy spisovného textu. Při tlumočení dat byly použity citace respondentek. Ze zjištěných výsledků bylo zodpovězeno na všechny tři stanovené výzkumné otázky. Z výzkumu vyplývá, že nejčastějším pozitivním pocitem žen během monitorování stavu jejich dítěte, byl pocit klidu a jistoty, že je dítě v pořádku. Naopak jako negativní pocity respondentky uváděly nervozitu, nejistotu až strach. Dále všechny respondentky uvedly, že své porodní asistence důvěřovaly, a to především kvůli profesionálnímu a individuálnímu přístupu, který k nim porodní asistentky měly. Dále bylo z výzkumného šetření zjištěno, že ženy, jejichž plod byl monitorován intermitentně, žádné větší omezení nepociťovaly. Jedna z žen, jejíž plod byl sledován kontinuálně, uvedla, že si do určité míry přišla omezená především ve volnosti pohybu. Z uskutečněného výzkumu tedy vyplývá, že ženy vnímají monitorování plodu pozitivně, především jako dobrý zdroj informací o jejich dítěti a jeho aktuálním stavu. V závěru byla tato práce doporučena pro využití při seminářích či přednáškách pro odbornou i laickou veřejnost. Další možností je publikace v odborném časopise. Práce může dále sloužit studentkám porodní asistence jako studijní materiál.
|
host ::
RSS.