|
|
Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců
Ambrož, Antonín ; Rössner, Pavel (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent) ; Gábelová, Alena (oponent)
Většina lidské populace je v každodenním životě vystavena toxickým látkám antropogenního původu. Tyto látky jsou rovněž přítomné v ovzduší a jejich účinky představují dlouhodobou zátěž pro lidské zdraví. V současnosti jsou intenzivně studovány prachové částice (PM) s aerodynamickým průměrem <2.5 μm (PM2.5) společně s karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou na ně navázány, jako např. benzo[a]pyren (B[a]P), jenž je považován za referenční karcinogenní PAU. Vzhledem ke svým rozměrům částice PM2.5 primárně pronikají do organismu dýchacími cestami a v porovnání s většími částicemi představují zvýšené zdravotní riziko. Negativní účinky antropogenních částic PM2.5, které jsou produkovány např. spalováním fosilních paliv, souvisí nejen s jejich malou velikostí, ale i s relativně velkým povrchem, na kterém jsou kromě PAU adsorbovány i další látky škodlivé pro lidské zdraví. PAU vznikající v důsledku neúplného spalování organické hmoty mohou do organismu vstoupit požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími účinky. Jedním ze společných jmenovatelů těchto účinků je oxidační stres, jenž je současně považován za hlavní mechanismus působení PM...
|
|
|
Analýza znalostí sester při resuscitaci novorozence
Žáková, Jana ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Předkládaná bakalářské práce ,,Analýza znalostí sester při resuscitaci novorozence", se zaměřuje na vyhodnocení míry znalostí sester pracujících na novorozeneckých odděleních a porodních sálech. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část práce přináší ucelený přehled informací o klasifikaci novorozence, stavech vyžadujících resuscitaci, poporodní adaptaci a prvním ošetření novorozence. Podrobně se teoretická část práce zabývá postupem resuscitace novorozence a poresuscitační péčí podle nejnovějších doporučení evropské a české resuscitační rady. Cílem empirické části práce je komparace získané analýzy znalostí sester vybraných odborných pracovišť, a to Thomayerovy nemocnice a nemocnice Bulovka. Metodou pro získání dat byl zvolen kvantitativní výzkum za pomoci dotazníku vlastní konstrukce, který obsahuje 26 uzavřených otázek. Z toho 20 bylo zaměřeno na ověření znalostí sester na novorozeneckých odděleních a porodních sálech. Distribuováno bylo 120 dotazníků, návratnost činila 81,66 %, analyzováno tedy bylo 98 dotazníků. Výsledky výzkumu prokázaly statisticky významný rozdíl pouze v závislosti na pravidelném přeškolování v resuscitaci novorozence v rámci zaměstnání. Naopak se nepodařilo prokázat rozdíl ve znalostech sester v závislosti na délce praxe, oddělení,...
|
|
|
Placentární transfuze u extrémně nezralých novorozenců.
Primaková, Barbora ; Lamberská, Tereza (vedoucí práce) ; Šimják, Patrik (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem placentární transfuze u extrémně nezralých novorozenců. Hlavním cílem práce je seznámení české odborné veřejnosti s unikátní metodou stabilizace extrémně nezralých novorozenců na neporušeném pupečníku. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Úvodní kapitoly teoretické části se zabývají problematikou poporodní adaptace extrémně nezralých novorozenců. Dále je uveden literární přehled současně používaných metod placentární transfuze, důraz je kladen zvláště na metody placentární transfuze používané při stabilizaci a resuscitaci extrémně nezralých novorozenců. V praktické části je formou kazuistik podrobně popsána poporodní adaptace extrémně nezralých novorozenců, úspěšné provedení úvodní stabilizace na neporušeném pupečníku, další průběh hospitalizace a ošetřovatelská péče o tyto křehké novorozence. Klíčová slova: Placentární transfuze, extrémně nezralý novorozenec, odložený podvaz pupečníku, milking pupečníku, porod
|
|
|
Vulnerabilita a možnosti reparace peroperačního iatrogenního poškození chámovodu v experimentu
Štichhauer, Radek ; Kaška, Milan (vedoucí práce) ; Rygl, Michal (oponent) ; Plánka, Ladislav (oponent)
Souhrn Úvod: Plastika tříselné kýly patří k nejčastějším operačním výkonům dětské chirurgie. Výskyt komplikací, které mohou po těchto operacích následovat, není zanedbatelný. Možnosti léčby a postupy ošetření poraněných struktur tříselného kanálu, zejména chámovodu, nejsou v dětském věku dosud standardizovány. Cílem této experimentální práce bylo posoudit vliv zhmoždění chámovodu v průběhu operace chirurgickým nástrojem. Druhým úkolem studie bylo porovnání jednotlivých metod ošetření poraněného chámovodu a vytvoření algoritmu jeho ošetření v podmínkách standardních pracovišť dětské chirurgie bez možnosti použití operačního mikroskopu, jen s použitím lupových brýlí. Metodika: Do experimentální studie bylo zařazeno 70 potkanů - samců, kteří byli rozděleni do sedmi skupin podle arteficiálního typu poranění chámovodu a jeho následného ošetření: 1. zhmoždění chámovodu, 2. přetětí chámovodu a anastomóza jeho konců pomocí jednotlivých stehů vstřebatelným šicím materiálem, 3. přetětí chámovodu a spojení jeho konců pomocí intraluminálně zavedeného vlákna vstřebatelného šicího materiálu uzleného na zevní straně stěny chámovodu, 4. = 3. s použitím nevstřebatelného šicího materiálu, 5. = 2. doplněná o intraluminálně uložené vlákno vstřebatelného šicího materiálu fixovaného na zevní straně stěny chámovodu, 6. = 5. s...
|
|
|
Asistovaná reprodukce - vliv na plodnost a vybrané charakteristiky novorozenců v Česku
Martínková, Kateřina ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Asistovaná reprodukce - vliv na plodnost a vybrané charakteristiky novorozenců v Česku Abstrakt Využívání asistované reprodukce (ART) se v posledních letech velmi rozšiřuje, a to i v českém prostředí. Cíl této práce je identifikovat vliv ART na úroveň plodnosti a na vybrané charakteristiky novorozenců, a to především v demografickém kontextu Česka. První část práce se zaměřuje na popsání procesu odkladu plodnosti a s tím související využívání metod ART. Druhá část se již věnuje samotné analýze úrovně a časování plodnosti a vybraných charakteristik novorozenců s důrazem na porovnání dětí dle způsobu početí. K analýze je využit datový soubor, který vznikl propojením údajů o provedených cyklech ART z Národního registru asistované reprodukce s daty za narozené děti shromažďovanými Českým statistickým úřadem. Podrobná analýza ukazuje, že se rozšiřování asistované reprodukce významně odráží i na celkové demografické situaci v Česku, a to především v možnosti starších žen realizovat svou plodnost. Tato analýza také naznačuje určité rozdíly mezi dětmi narozenými po ART oproti dětem narozeným bez využití ART z hlediska poporodních charakteristik. Binární logistickou regresí je také potvrzen jistý vliv výběru metody ART na výskyt nízké porodní hmotnosti. Klíčová slova: plodnost, odklad plodnosti, asistovaná...
|
|
|
Kojení v době COVID-19
Brožková, Adéla ; Laštůvka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Černý, Andrej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice kojení a zabývá se kompetencemi porodní asistentky, které jsou v péči o kojící ženu nenahraditelné. Práce je koncipována jako teoreticko - praktická. Cílem teoretické části je shrnout poznatky týkající se kojení obecně a specificky se zaměřit také na infekční onemocnění COVID-19 a jeho vliv na laktaci žen. Praktickou část této práce tvoří výsledky sledované populace žen ze zdravotnické dokumentace, doplněné o data zjištěná z dotazníku, adresovaného homogenní skupině žen. Výzkum se zabývá sledováním rozdílů v počtu plně kojených dětí, dětí částečně kojených s dokrmem nebo krmených pouze umělou výživou. Sledujeme způsob kojení při odchodu z porodnice a následně ve třetím a šestém měsíci po porodu. Zjištěná data jsou porovnána mezi kontrolním rokem 2019 a rokem 2020, kdy svět zachvátilo nové infekční onemocnění COVID-19 a nastala různá omezení během hospitalizace. Výzkum se nadále zabývá ještě vlivem bondingu v souvislosti s kojením. Statistickými metodami byla potvrzena první ze stanovených hypotéz, a to že nebyly žádné signifikantní rozdíly v laktaci žen při odchodu z porodnice mezi pandemickým rokem 2020 a rokem kontrolním. Další dvě hypotézy byly zamítnuty, ukázalo se, že ve třetím i v šestém měsíci po porodu se počet plně kojených dětí razantně snižuje v...
|
|
|
Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců
Ambrož, Antonín
Většina lidské populace je v každodenním životě vystavena toxickým látkám antropogenního původu. Tyto látky jsou rovněž přítomné v ovzduší a jejich účinky představují dlouhodobou zátěž pro lidské zdraví. V současnosti jsou intenzivně studovány prachové částice (PM) s aerodynamickým průměrem <2.5 μm (PM2.5) společně s karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou na ně navázány, jako např. benzo[a]pyren (B[a]P), jenž je považován za referenční karcinogenní PAU. Vzhledem ke svým rozměrům částice PM2.5 primárně pronikají do organismu dýchacími cestami a v porovnání s většími částicemi představují zvýšené zdravotní riziko. Negativní účinky antropogenních částic PM2.5, které jsou produkovány např. spalováním fosilních paliv, souvisí nejen s jejich malou velikostí, ale i s relativně velkým povrchem, na kterém jsou kromě PAU adsorbovány i další látky škodlivé pro lidské zdraví. PAU vznikající v důsledku neúplného spalování organické hmoty mohou do organismu vstoupit požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími účinky. Jedním ze společných jmenovatelů těchto účinků je oxidační stres, jenž je současně považován za hlavní mechanismus působení PM...
|
|
|
Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců
Ambrož, Antonín
Většina lidské populace je v každodenním životě vystavena toxickým látkám antropogenního původu. Tyto látky jsou rovněž přítomné v ovzduší a jejich účinky představují dlouhodobou zátěž pro lidské zdraví. V současnosti jsou intenzivně studovány prachové částice (PM) s aerodynamickým průměrem <2.5 μm (PM2.5) společně s karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou na ně navázány, jako např. benzo[a]pyren (B[a]P), jenž je považován za referenční karcinogenní PAU. Vzhledem ke svým rozměrům částice PM2.5 primárně pronikají do organismu dýchacími cestami a v porovnání s většími částicemi představují zvýšené zdravotní riziko. Negativní účinky antropogenních částic PM2.5, které jsou produkovány např. spalováním fosilních paliv, souvisí nejen s jejich malou velikostí, ale i s relativně velkým povrchem, na kterém jsou kromě PAU adsorbovány i další látky škodlivé pro lidské zdraví. PAU vznikající v důsledku neúplného spalování organické hmoty mohou do organismu vstoupit požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími účinky. Jedním ze společných jmenovatelů těchto účinků je oxidační stres, jenž je současně považován za hlavní mechanismus působení PM...
|
|
|
Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců
Ambrož, Antonín ; Rössner, Pavel (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent) ; Gábelová, Alena (oponent)
Většina lidské populace je v každodenním životě vystavena toxickým látkám antropogenního původu. Tyto látky jsou rovněž přítomné v ovzduší a jejich účinky představují dlouhodobou zátěž pro lidské zdraví. V současnosti jsou intenzivně studovány prachové částice (PM) s aerodynamickým průměrem <2.5 μm (PM2.5) společně s karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou na ně navázány, jako např. benzo[a]pyren (B[a]P), jenž je považován za referenční karcinogenní PAU. Vzhledem ke svým rozměrům částice PM2.5 primárně pronikají do organismu dýchacími cestami a v porovnání s většími částicemi představují zvýšené zdravotní riziko. Negativní účinky antropogenních částic PM2.5, které jsou produkovány např. spalováním fosilních paliv, souvisí nejen s jejich malou velikostí, ale i s relativně velkým povrchem, na kterém jsou kromě PAU adsorbovány i další látky škodlivé pro lidské zdraví. PAU vznikající v důsledku neúplného spalování organické hmoty mohou do organismu vstoupit požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími účinky. Jedním ze společných jmenovatelů těchto účinků je oxidační stres, jenž je současně považován za hlavní mechanismus působení PM...
|
|
|
Placentární transfuze u extrémně nezralých novorozenců.
Primaková, Barbora ; Lamberská, Tereza (vedoucí práce) ; Šimják, Patrik (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem placentární transfuze u extrémně nezralých novorozenců. Hlavním cílem práce je seznámení české odborné veřejnosti s unikátní metodou stabilizace extrémně nezralých novorozenců na neporušeném pupečníku. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Úvodní kapitoly teoretické části se zabývají problematikou poporodní adaptace extrémně nezralých novorozenců. Dále je uveden literární přehled současně používaných metod placentární transfuze, důraz je kladen zvláště na metody placentární transfuze používané při stabilizaci a resuscitaci extrémně nezralých novorozenců. V praktické části je formou kazuistik podrobně popsána poporodní adaptace extrémně nezralých novorozenců, úspěšné provedení úvodní stabilizace na neporušeném pupečníku, další průběh hospitalizace a ošetřovatelská péče o tyto křehké novorozence. Klíčová slova: Placentární transfuze, extrémně nezralý novorozenec, odložený podvaz pupečníku, milking pupečníku, porod
|
host ::
RSS.