|
|
Social Irrationalism in the Era of Neo-liberal Crisis? The Role of Politics, Science, Agrochemical Industry, and Civil Society in the Context of the TTIP Debate
Kučera, David ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Transatlantické obchodní partnerství (TTIP) mělo být 'game-changer' a oživit ekonomiku EU vytvořením více pracovních míst a podpořit ekonomický růst po dozvucích finanční krize z roku 2008. Odstraněním zbývajících obchodních překážek by byla vytvořena transatlantická obchodní zóna, spojující dvě nejsilnější ekonomiky světa. Tato diplomová práce využívá čtyři koncepty neomarxistické teorie: klíčové premisy Amsterdamské školy, teorii státu Boba Jessopa a Nicose Poulantzase, kombinuje pojem rizikové společnosti Ulricha Becka s rolí intelektuálů Antonia Gramsciho a nastiňuje premisu komodifikace jako součást politické ekologie. Neomarxistické teoretické prizma ulehčí zmapování stěžejních sociálních agentů v roli zastánců agendy TTIP jako hegemonického projektu a sil bojujících proti dohodě jako proti-hegemonické hnutí. Tato práce dále odhaluje, jak byla smlouva TTIP legitimizována jejími zastánci, ale problémy transparentnosti a další rozporuplnosti kolem smlouvy přilákaly pozornost různorodých organizací občanské společnosti (CSOs), které byly znepokojeny potenciálním dopadem TTIP na veřejné zdraví a životní prostředí. Tři empirické případy zaměřující se na princip předběžné opatrnosti (PP), endokrinní disruptory (EDCs) a glyfosátovou ságu poukážou na to, proč se tyto debaty plné kontroverzí dostaly...
|
|
|
Obraz problematiky sociální patologie v díle E. Durheima a jeho nové souvislosti
VALICSEK, Martin
Cílem tohoto textu je seznámit čtenáře s problematikou sociálně patologických jevů a s teoretickými přístupy k výzkumu daných jevů. Toto je náplní především teoretické části textu. V rámci praktické části se pak autor pokouší na problém sociální patologie nahlédnout poněkud méně typickou optikou. Odkrývá možné spojitosti mezi sociálně patologickými projevy a současnými podobami práce. Émile Durkheim, resp. dílo,v němž se danou problematikou svého času zabýval, autorovi textu posloužilo jako pomyslný bod, do něhož jednak ústí úvodní kapitoly praktické části, a který je zároveň jakýmsi odrazovým můstkem pro následný chronologický posun vstříc přítomnosti a charakteristikám práce, které jsou typické pro její současnou organizovanou podobu. Snahou autora je též poukázat na stále aktuální Durkheimovy úvahy o vztahu mezi některými formami práce a sociálně patologickými jevy. Autor v textu klade značný důraz na historicko-ekonomický kontext proměn práce a snaží se též zachytit podstatné znaky způsobů uvažování, které bylo typické pro období, v němž E. Durkheim tvořil. Značná část prostoru v textu je věnována současnému neoliberalismu či fenoménům spojeným s postmodernou, jejich vztahu a přístupu k sociálně patologickým jevům.
|
|
| |
host ::
RSS.