Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Igboské národní vědomí
Štěpánková, Hana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Před přímým kontaktem s Evropou obývali dnešní jihovýchodní Nigérii skupiny lidí, které měly pouze vesnické nebo lokální vědomí. V roce 1967 však představitelé této oblasti vyhlásili nezávislý stát Biafra a chtěli se odtrhnout od Nigérie, což svědčí o silném kolektivním vědomí. Nositelé tohoto vědomí sami sebe označují za Igby a jejich kolektivita má znaky národa. Ve své diplomové práci se tedy věnuji igboskému národnímu vědomí. V teoretickém úvodu umisťuji národ do sféry idejí. Historiografická část práce se soustředí na vytváření igboského národa. Zabývá se tradiční kulturou, obchodem, misijní činností, školstvím, koloniální správou, migrací, dekolonizací a politikou v nezávislé Nigérii. Druhá, semiologická část práce vychází z výzkumu, který jsem uskutečnila mezi Igby v Praze. Zaměřuje se na to, jak je národní vědomí inter-subjektivně udržováno. K vysvětlení je použit koncept národních symbolů, které lze chápat jako narace živící představu kontinuity, posilující hranice a ujišťující o vnitřní stejnorodosti odlišitelné od vnější jinakosti.
Igboské národní vědomí
Štěpánková, Hana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Před přímým kontaktem s Evropou obývali dnešní jihovýchodní Nigérii skupiny lidí, které měly pouze vesnické nebo lokální vědomí. V roce 1967 však představitelé této oblasti vyhlásili nezávislý stát Biafra a chtěli se odtrhnout od Nigérie, což svědčí o silném kolektivním vědomí. Nositelé tohoto vědomí sami sebe označují za Igby a jejich kolektivita má znaky národa. Ve své diplomové práci se tedy věnuji igboskému národnímu vědomí. V teoretickém úvodu umisťuji národ do sféry idejí. Historiografická část práce se soustředí na vytváření igboského národa. Zabývá se tradiční kulturou, obchodem, misijní činností, školstvím, koloniální správou, migrací, dekolonizací a politikou v nezávislé Nigérii. Druhá, semiologická část práce vychází z výzkumu, který jsem uskutečnila mezi Igby v Praze. Zaměřuje se na to, jak je národní vědomí inter-subjektivně udržováno. K vysvětlení je použit koncept národních symbolů, které lze chápat jako narace živící představu kontinuity, posilující hranice a ujišťující o vnitřní stejnorodosti odlišitelné od vnější jinakosti.
Proměna symbolu svatého Václava a jeho kultu v českém tisku v obdobích kolem bodů zlomu české historie 20. století
Joura, Adam ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Práce se zabývá proměnami symbolu svatého Václava a jeho kultu v českém tisku v obdobích kolem bodů zlomu české historie 20. století. Táže se na vliv soudobé politiky a události na prezentaci symbolu sv. Václava, dále na součásti svatováclavského kultu a nakonec na spojení symbolu sv. Václava s dalšími symboly. Práce vychází z předpokladu, že je národní identita konstruována skrze kolektivní paměť příslušníků národa, příslušnou symboliku a interpretaci historie. Výzkum užívá kvalitativní metody (diskursivní analýza). Vzorek tvoří články českých (převážně) celostátních periodik, které se vztahují k osobě sv. Václava či jeho kultu, z období kolem svátku sv. Václava (28. září), v několikaletých intervalech okolo stanovených bodů zlomu (1918, 1938, 1939, 1945, 1948, 1968 a 1989). Bylo zjištěno, 1. že symbol Sv. Václav reprezentuje neměnné spojení církve a národa v případě katolické perspektivy, 2. v ohrožení mobilizuje a symbolizuje státnost a sílu národa v případě nacionalistického užití a 3. může podpořit legitimitu nově ustaveného režimu. Národní symbolika je spojena s konzervativním a nacionalistickým přístupem, symbol sv. Václava navíc s náboženstvím, proto jej levicová a intelektuální média nereflektují a proto se také v průběhu 40leté komunistické totality takřka vytrácí z kolektivní paměti...
Reprezentace národních symbolů, ikon a příběhů v době okupace
HUBKOVÁ, Helena
Předkládaná práce se soustředí na národní symboly, ikony a příběhy ve specifickém období národní nesvobody v průběhu německé okupace 1939-1945. Cílem práce je analyzovat literární texty, které byly publikované v daném období nebo s ním přímo souvisí, a zachytit možné proměny sledovaných národních symbolů, ikon a příběhů v průběhu druhé světové války. Práce se zaměřuje na způsoby užití sledovaných entit a jejich následnou reflexi.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.