Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Přírodovědná a historická charakteristika Jizerský hor
Procházková, Michaela ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Rešeršní bakalářská práce souhrnným způsobem zaznamenává přírodní poměry a historii Jizerských hor. První část se zabývá geologickými a geomorfologickými procesy utvářejícími zdejší krajinu až do její nynější podoby a také klimatickými a hydrologickými poměry. V další části se práce věnuje flóře, která je vzhledem k minerálně chudému podloží, málo bohatá. Výjimku představují rašeliniště, nejcennější a nejvýznamnější biotopy Jizerských hor, kde nalezneme řadu unikátních a chráněných druhů rostlin i živočichů. Podrobně rozepsána je i historie Jizerských hor mapující osídlení od pravěkých dob až do novověku. Neopomínám zmínit ani vývoj textilního a sklářského průmyslu ekonomicky významného pro zdejší oblast. Podstatným milníkem byl odsun Němců po 2. světové válce, v jehož důsledku bylo téměř celé pohraničí vysídleno. Lidé se do hor vrátili až díky turismu a rozmachu chalupaření v 60. a 70. letech 20 století. Se vzrůstajícím počtem návštěvníků vyvstala otázka ochrany nejcennějších lokalit jizerskohorské přírody. Poslední část práce se věnuje právě tomuto tématu. Práce je koncipována jako souborný materiál důležitých aspektů Jizerských hor, které mají zejména edukativní charakter. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Přírodovědná a historická charakteristika Jizerský hor
Procházková, Michaela ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Rešeršní bakalářská práce souhrnným způsobem zaznamenává přírodní poměry a historii Jizerských hor. První část se zabývá geologickými a geomorfologickými procesy utvářejícími zdejší krajinu až do její nynější podoby a také klimatickými a hydrologickými poměry. V další části se práce věnuje flóře, která je vzhledem k minerálně chudému podloží, málo bohatá. Výjimku představují rašeliniště, nejcennější a nejvýznamnější biotopy Jizerských hor, kde nalezneme řadu unikátních a chráněných druhů rostlin i živočichů. Podrobně rozepsána je i historie Jizerských hor mapující osídlení od pravěkých dob až do novověku. Neopomínám zmínit ani vývoj textilního a sklářského průmyslu ekonomicky významného pro zdejší oblast. Podstatným milníkem byl odsun Němců po 2. světové válce, v jehož důsledku bylo téměř celé pohraničí vysídleno. Lidé se do hor vrátili až díky turismu a rozmachu chalupaření v 60. a 70. letech 20 století. Se vzrůstajícím počtem návštěvníků vyvstala otázka ochrany nejcennějších lokalit jizerskohorské přírody. Poslední část práce se věnuje právě tomuto tématu. Práce je koncipována jako souborný materiál důležitých aspektů Jizerských hor, které mají zejména edukativní charakter. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Zvláště chráněná území v České republice a ve světě
VANČUROVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zaměřuje na zvláště chráněná území v České republice, zmíněna je také situace ve světě. Tato území jsou právně ukotvena v našem zákonodárství a představují jeden z nejvýznamnějších nástrojů ochrany přírody a krajiny. Zvláště chráněná území se zřizují na přírodovědecky nebo esteticky významných lokalitách s jedinečnou nebo důležitou biologickou rozmanitostí, s unikátní geologickou stavbou, s charakterizujícími prvky krajinného rázu kulturní krajiny a lokality důležité pro vědecký výzkum. Dělí se na různé kategorie, které určují míru ochrany na vyhlášeném území. Cílem zvláště chráněných území je zabezpečit, udržovat i zlepšovat dochovaný stav území, nebo území ponechat jeho samovolnému vývoji.
Monitoring turismu a jeho dopadu na přírodní ekosystémy v Národní přírodní rezervaci Čertova stěna-Luč
HYŠPLER, Robin
NPR Čertova stěna {--} Luč se nachází na východním okraji Šumavy. Důvodem ochrany jsou především reliktní smrkové a březové bory, kamenné moře a přirozené koryto řeky Vltavy. Ve své práci jsem na dvou lokalitách hodnotil vliv turismu na přírodní ekosystémy. První lokalita byla na vyhlídce Čertovy stěny a druhá lokalita byla na levém břehu Vltavy na křižovatce turistických cest. Provedl jsem 14 terénních pozorování, dotazníkové šetření a zmapování nepůvodních a ruderálních druhů rostlin. Největší vliv turismu je patrný na vyhlídce Čertovy stěny, kde je bylinné patro silně ovlivněno sešlapem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.