|
|
Mediační činnost u mladistvých delikventů
Herman, Iryna ; Podaná, Zuzana (vedoucí práce) ; Homolová, Pavla (oponent)
(česky) Práce se zabývá restorativní spravedlností, respektive její nejrozšířenější metodou, kterou představuje mediace. Tato metoda je pak popsána ve standardní podobě užívané v ČR a dále ve variantě upravené pro násilnou trestnou činnost využívanou v USA, což je obsahem první teoretické části práce. V praktické části jsou pak tyto dvě podoby mediace mezi sebou srovnány. Rozdílné momenty jsou následně reflektovány na třech případových studiích, kde proběhla mediace násilné trestné činnosti mládeže. Z výsledků porovnání vyplývá, že upravené parametry mediace pro užití v násilných trestných činech se v případových studiích neprojevily. Tato skutečnost může být důsledkem toho, že všechny skutky byly menší závažnosti a násilí nebylo hlavní skutkovou podstatou činu, proto nemuselo být těchto prvků vůbec zapotřebí využít.
|
|
|
Mediační činnost u mladistvých delikventů
Herman, Iryna ; Podaná, Zuzana (vedoucí práce) ; Homolová, Pavla (oponent)
(česky) Práce se zabývá restorativní spravedlností, respektive její nejrozšířenější metodou, kterou představuje mediace. Tato metoda je pak popsána ve standardní podobě užívané v ČR a dále ve variantě upravené pro násilnou trestnou činnost využívanou v USA, což je obsahem první teoretické části práce. V praktické části jsou pak tyto dvě podoby mediace mezi sebou srovnány. Rozdílné momenty jsou následně reflektovány na třech případových studiích, kde proběhla mediace násilné trestné činnosti mládeže. Z výsledků porovnání vyplývá, že upravené parametry mediace pro užití v násilných trestných činech se v případových studiích neprojevily. Tato skutečnost může být důsledkem toho, že všechny skutky byly menší závažnosti a násilí nebylo hlavní skutkovou podstatou činu, proto nemuselo být těchto prvků vůbec zapotřebí využít.
|
|
|
Vede (příjmová) nerovnost k většímu násilí ve společnosti?
Mlčoch, Tomáš ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Bartoň, Petr (oponent)
Práce zkoumá vliv příjmové nerovnosti na násilí ve společnosti za použití dat z EU pro roky 2005 až 2008. Výsledky ukazují pozitivní a signifikantní vliv (v roce 2005) nerovnosti na násilné trestné činy, když zvýšení Giniho indexu o jeden bod znamená zvýšení násilných trestných činů o 6,1%. Dále nacházím významný vztah růstu HDP a počtu uvězněných osob s agresivitou a negativní korelaci s HND PPP na hlavu a počtem policistů. Především však Power Distance Index (měřící vnímanou nerovnost a centralizaci moci) vykazuje statisticky velmi významný a pozitivní vliv na násilné trestné činy, když jeho zvýšení o 1 bod značí zvýšení násilných trestných činů o 1,8%. Je rovněž diskutován faktor rezidenční segregace jakožto omezení či zkreslení při zkoumání vlivu nerovnosti a násilí za použití dat z menších územních celků nežli je státní úroveň.
|
|
|
Další kriminalita pachatelů domácího násilí
DVOŘÁK, Vlastimil
Domácí násilí je závažný problém naší populace, jde o nejrozšířenější formu násilí vůbec a dotýká se všech skupin obyvatel. Při domácím násilí dochází souběžně k páchání jiných trestně právních činů, ale žádné statistiky již nesledují souvislost mezi domácím násilím a spáchanou trestnou činností násilného charakteru. Jestliže komunikace s okolím selže, nastupuje násilí ať už ve verbální (ponižování, vyhrožování, nadávky) či v neverbální (odmítání komunikace jako prostředek k vydírání, náznaky napadání gestem a samozřejmě samotná násilná agrese). Pojem {\clqq}domov`` značí nejen místo, kde agresor i oběť přebývá a žije, domov je subjektivní pojem pro místo a skupinu lidí. Domov a skupinu lidí k němu přináležející nelze situovat na určité místo. Nicméně domov a domácí prostředí je na místech, která se nacházejí mimo kontrolu veřejnosti a skupina domácích osob je oddělena od ostatních. V tomto prostředí jsou zahrnuty vztahy mezi jednotlivými domácími osobami, mezi rodiči, dětmi, sourozenci či partnery. Stejně jako neexistuje typická oběť domácího násilí, neexistuje ani typický pachatel domácího násilí. Žádná příslušnost ke společenské skupině na základě sociálních, rasových či jiných uspořádání, věku, povolání či národnosti, nedává předpoklad pro vytvoření určité typičnosti Tato práce a její výzkum je zaměřená jak na problematiku domácího násilí, tak i na problematiku spáchaných trestných činů před i v průběhu domácího násilí. První hypotézou, kterou se tato práce zaobírá, je ta, že pachatelé domácího násilí jsou osoby s kriminální minulostí. Kvantitativním výzkumem se tato hypotéza nepotvrdila. Druhá hypotéza, že pachatelé domácího násilí s kriminální minulostí častěji páchají násilnou trestnou činnost než majetkovou či jinou trestnou činnost se potvrdila, avšak byla do jisté míry její relevantnost oslabena účastí respondentů výzkumu, respektive sociologickým složením respondentů. Výsledky výzkumu zaměřeného na samotné domácí násilí se ztotožnily s všeobecně přijímanými a respektovanými fakty. Respondenti se i ve statistických odpovědích významně neodkláněli od výsledků jiných statistických šetření, avšak bylo potřeba očistit výsledky výzkumu od subjektivních dojmů respondentů z řad policistů, jež vyplývají z povahy jejich zaměstnání. Použití případného potencionálního vyznačení možných pachatelů násilné trestné činnosti či páchání domácího násilí s ohledem na jejich trestně právní skutky z minulosti je pro potřeby základních útvarů územních odborů Policie ČR využitelné.
|
|
|
Názory mladistvých osob na násilnou trestnou činnost
PROKOPOVÁ, Michaela
Cílem této bakalářské práce je zjistit názory mladistvých studentů středních škol na oblast týkající se problematiky násilné trestné činnosti, její represe a prevence a zároveň zjistit jejich obavy z těchto trestných činů. V teoretické části je objasněn vývoj represe za vybrané násilné trestné činy v průběhu historie, dále je vymezen pojem násilná trestná činnost a popsány pojmy, které s touto skupinou trestných činů souvisí. Další kapitoly se zabývají kriminální agresí, kriminologickou teorií násilné trestné činnosti, její fenomenologií, etiologií a prevencí, pocitem bezpečí a obavami z těchto trestných činů. V poslední kapitole jsou popsány násilné trestné činy- trestný čin vraždy, loupeže, ublížení na zdraví a trestný čin zabití, který je účinný od 1. 1. 2010 v novém trestním zákoníku. Před realizací výzkumu byly stanoveny 4 hypotézy. První hypotéza, tvrdící, že více než 60% všech respondentů uvede, že počet násilných trestných činů klesá, byla vyvrácena. Druhá hypotéza potvrzuje, že více než 70% všech respondentů uvede, že brutalita pachatelů násilných trestných činů stoupá. Třetí hypotéza potvrzuje, že více studentů SOU by uložilo u vraždy prosté i vraždy s rozmyslem a po předchozím uvážení trest smrti než studentů gymnázia. Čtvrtá hypotéza tvrdící, že více než 80% obětí násilných trestných činů z řad respondentů se ve svém bydlišti necítí bezpečně, byla vyvrácena. K získání dat byl zvolen kvantitativní výzkum. Použitou metodou bylo dotazování a technikou sběru dat anonymní dotazník. Respondenty byli studenti středního odborného učiliště a gymnázia. Vzorek byl zvolen kvótním výběrem, kdy kvótou byl věk, pohlaví a typ studované školy. Soubory byly mezi sebou komparovány. Závěry výzkumného šetření poukazují na fakt, že respondenti nejsou dostatečně informováni o problematice násilné trestné činnosti. Bylo poukázáno na určité zkreslení přenosu informací směrem k veřejnosti, na nedostatky v prevenci trestné činnosti a na nebezpečnost nadměrného sledování pořadů a hraní počítačových her s násilnou tématikou u dětí. Na základě těchto zjištění byla naznačena možná řešení problematiky. Výsledky práce by mohli využít policisté, kteří se zabývají prevencí kriminality, ale byly by poučením i pro rodiče. Také by mohly být zveřejněny v některém z kriminologických nebo policejních časopisů.
|
host ::
RSS.