|
|
Computational Methods for Comparative Music Performance Analysis
Ištvánek, Matěj ; Róka,, Rastislav (oponent) ; Jirásek, Ondřej (oponent) ; Smékal, Zdeněk (vedoucí práce)
The availability of digital music content and various interpretations of musical pieces is increasing rapidly. Simultaneously, even though the computational methods of Music Information Retrieval (MIR) are evolving at a quick pace, they are not always reflected in related fields such as Music Performance Analysis (MPA). The main topic of this dissertation is the utilization of computational methods and digital music processing for the goals of MPA. It aims to combine MIR principles to analyze and compare differences in musical performances and their parameters. The thesis examines the limitations of conventional and machine learning-based onset and beat detectors to correctly estimate the ground-truth data under the effect of input audio degradations, sampling rate reductions, or in complex musical structures. Furthermore, this work shows the possibilities of music synchronization, parameter extraction, and feature selection application on novel string quartet data to provide a semi-automated strategy for binary classification of performers’ origin. Finally, it demonstrates a software tool for comparative music analysis by combining a comfortable user environment for playback, navigation, and visualization of music performance data with the computation methods of MIR.
|
|
|
Vamp Plugin for Sonic Visualiser
Pilát, Peter ; Zvončák, Vojtěch (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
In my Bachelor Thesis, I devote myself to obtaining information from music, the way it can be obtained, the aspect of musical information, and the use of the methods themselves. Then I analyze content-oriented music management methods and also include parameterisation of music recordings and audio signal overall. After familiarizing with the specific parameterization tools to implement the Vamp plugin, which are Sonic Visualiser and Sonic Anotator, I characterize the Vamp Plugin and explain in detail its composition. As explained in the manuals and the calculations in progress, the RMS calculation function of the given signal with the possibility of segmentation functions as well as the function of displaying the sound rate or possible changes in the track temperature. Last but not least, we mention the possible use of these supplements in the future and in different sectors.
|
|
|
Porovnávání zvukových nahrávek za pomoci parametrů popisující barvu zvuku
Miklánek, Štěpán ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výzkumem parametrů popisující nahrávky na základě barvy zvuku. Nejprve je popsán historický vývoj a novodobý přístup v oblasti Music Information Retrieval (MIR), poté je popsán postup při zpracovávání hudebního signálu a daná problematika je nastíněna jak z pohledu hudební teorie, tak z pohledu číslicového zpracování signálu. Následuje popis předzpracování signálu, tato část je důležitá z hlediska parametrizace hudebního signálu. V kapitole parametrizace jsou shrnuty poznatky o parametrech, které jsou běžně využívány při získávání informací z nahrávek, přičemž je kladen důraz zejména na parametry týkající se barvy zvuku. Je také představena databáze nahrávek k analýze a návrh vyhodnocovacího systému, který bude nahrávky analyzovat. Nakonec je představena individuální analýza parametrů, kterými jsou popisovány nahrávky na základě barvy zvuku.
|
|
|
Doporučování hudebního obsahu založené na technikách získávání hudební informace
Semela, René ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem, implementací a testováním obsahově založeného systému pro doporučování hudebního obsahu založeném na technikách získávání hudební informace. V úvodu je pozornost věnována problematice získávání hudebních informací, oblastem jejich využití a nástrojům pro jejich získávání. V další řadě jsou popsány nejpoužívanější typy doporučovacích systémů včetně jejich typických problémů. Jako další jsou zmíněny možnosti hybridizace těchto systémů a jako příklad jsou zmíněny populární systémy pro doporučování hudby včetně nástinu principu jejich činnosti. Následující část je věnována parametrizaci hudebních děl a věnuje se popisu konkrétních nejpoužívanějších parametrů. Další část je potom věnována návrhu obsahově založeného doporučovacího systému včetně vytyčení konkrétních parametrů sloužících k diferenciaci hudebních nahrávek pomocí algoritmu mRMR a dalších postupů. Samotný návrh doporučovacího systému je orientován na klasifikační algoritmus k-nejbližších sousedů. Dále je věnována pozornost modelu uživatelského vkusu zaznamenávaného pomocí Rocchio algoritmu. V druhé polovině této práce je systém implementován podle návrhu a je zde popsána jeho činnost včetně procesů probíhajících na pozadí. Závěr práce se potom věnuje testování systému na skupině uživatelů a následnému vyhodnocení.
|
|
|
Rozpoznání hudebního slohu z orchestrální nahrávky za pomoci technik Music Information Retrieval
Jelínková, Jana ; Zvončák, Vojtěch (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
Pojem klasická hudba obsahuje, stejně jako žánry populární hudby, mnoho žánrových variant. Cílem práce je pomocí strojového učení rozlišit tyto žánrové varianty z orchestrálních nahrávek. Tato práce se zaměřuje na skladby z období od konce 16. století do začátku 20. století, jedná se tedy o baroko, klasicismus a romantismus. K identifikaci těchto tří hudebních slohů je využita metoda Music Information Retrieval, která spočívá v získávání parametrů z nahrávek a jejich evaluaci. Evaluované parametry jsou využity jako vstupní data pro klasifikátory. Klasifikace probíhá pomocí metod strojového učení, konkrétně se jedná o algoritmy kNN (K-Nearest Neighbor, v češtině k-nejbližší soused), LDA (Linear Discriminant Analysis, lineárně diskriminační analýza), GMM (Gaussian Mixture Models, Gaussovy smíšené modely) a SVM (Support Vector Machines, podpůrné vektory). V závěru práce je shrnuta dosažená úspěšnost jednotlivých klasifikačních algoritmů. Výsledky ukázaly, že značná odlišnost barokního slohu od zbylých dvou slohů, umožňuje jeho velmi přesnou klasifikaci. Naproti tomu klasicismus vykazuje velkou podobnost s romantismem a jeho identifikace proto dosahuje nižší úspěšnosti. Toto zjištění je ve shodě s předpokladem, který vychází z hudebně-teoretické charakteristiky slohů, která je popsána v první kapitole této práce.
|
|
|
Nástroj pro simultánní přehrávání více interpretací jedné skladby
Švejcar, Michael ; Ištvánek, Matěj (oponent) ; Miklánek, Štěpán (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo vytvoření programu umožňujícího simultánní přehrávání více interpretací jedné skladby a plynulého přepínání mezi nimi. K těmto účelům byl použit App Designer v prostředí MATLAB, jenž je určen k vývoji aplikací s grafickým uživatelským rozhraním. Pro vývoj aplikace bylo klíčové zejména použití dostupných toolboxů spolu s algoritmy pro výpočet víceúrovňového dynamického borcení časové osy. Výsledný přehrávač IntSwitcher umožňuje uživateli načíst dvě nahrávky interpretací jedné skladby. Ze vstupních souborů jsou nejprve vypočteny chromagramy, které jednotlivé nahrávky charakterizují z hlediska tónového vývoje v čase. Následně je na chromagramy aplikována metoda víceúrovňového dynamického borcení časové osy, jejímž výstupem je optimální cesta. Jedná se o matici, ve které jsou k sobě přiřazeny hudebně korespondující vzorky načtených audio souborů s rozlišením 50 ms. Dle této závislosti je během přehrávání určována korespondující časová pozice aktuálně neaktivní stopy, společně s pozicí jejího posuvníku. V případě přepnutí přehrávané nahrávky tedy začne druhá stopa hrát ve stejné části skladby, i pokud se tato část nachází v rozdílných časech jednotlivých nahrávek. Výsledná aplikace se jeví jako užitečný nástroj ke studování rozdílů mezi různými interpretacemi stejného hudebního díla.
|
|
|
Systémy pro určení rytmických struktur v hudebních nahrávkách
Staňková, Karolína ; Miklánek, Štěpán (oponent) ; Ištvánek, Matěj (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá systémy pro detekci rytmických struktur hudebních nahrávek. Obor získávání informací z hudby (MIR) umožňuje zkoumat harmonické a tonální vlastnosti hudby, rytmus, tempo apod., a využívá se v akademické i komerční sféře. V oblasti detekce rytmických struktur se využívají různé algoritmy, nicméně dnes většina nových metod využívá neuronové sítě. Cílem této práce je shrnout dosavadní výsledky výzkumů systémů pro detekci hudebních dob a tempa v oboru MIR, popsat způsoby výpočtu a vyhodnocení parametrů hudebních nahrávek, a implementovat program, který umožní srovnání dostupných detekčních systémů. Výsledkem práce je program v jazyce Python, který využívá k detekci rytmické struktury testovacích nahrávek šest různých systémů. Výstupy algoritmů následně kontroluje podle zadané reference a pomocí několika hodnotících veličin dané systémy porovnává mezi sebou. K tomu využívá dvou databází hudebních nahrávek, jedné větší převzaté a jedné menší vytvořené v rámci této práce (včetně anotací, tedy referenčních časů dob pro jednotlivé nahrávky). Program též umožňuje zobrazení výsledků v grafech a přehrání libovolné nahrávky doplněné o stopu obsahující detekované časy dob.
|
|
|
Rozpoznávání hudební nálady a emocí za pomoci technik Music Information Retrieval
Smělý, Pavel ; Mucha, Ján (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá oblastí Music Information Retrieval, přesněji její podoblastí zaměřující se na rozpoznávání hudebních emocí s názvem Music Emotion Recognition. Počáteční kapitoly práce se věnují obecnému přehledu a definici MER, kategorizaci jednotlivých metod a nabízejí tak komplexní pohled na tuto vědní disciplínu. Práce se dále zabývá výběrem a popisem vhodných parametrů pro rozpoznávání emocí, k čemuž využívá nástroje openSMILE a MIRtoolbox. K získání databáze nahrávek a jejich subjektivních emočních popisů byla použita volně dostupná databáze DEAM. Praktická část práce se již plně zabývá návrhem statického dimenzionálního regresního vyhodnocovacího systému pro číselnou predikci hudebních emocí u hudebních nahrávek, přesněji jejich polohy v AV emočním prostoru. Práce publikuje a komentuje přehled dosažených výsledků jak pro individuální analýzu významnosti jednotlivých parametrů pro úspěšnost predikce, tak celkové analýzy úspěšnosti predikce navrženého modelu.
|
|
|
Rozpoznávání hudebního žánru za pomoci technik Music Information Retrieval
Zemánková, Šárka ; Zvončák, Vojtěch (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rozpoznáváním hudebního žánru za pomoci technik Music Information Retrieval. Je zde stručně popsána podstata této oblasti výzkumu i její podobor zvaný Music Genre Recognition. Následující kapitola obsahuje výběr nejvhodnějších parametrů pro určení hudebního žánru. Dále jsou v této práci popsány metody strojového učení, využívané v této oblasti. Další kapitola se věnuje popisu databází nahrávek vytvořených pro výzkumy žánrové klasifikace. Následuje návrh a implementace vyhodnocovacího systému pro rozpoznávání hudebního žánru. V poslední části práce jsou popsány výsledky analýzy dílčích parametrů, závislost přesnosti žánrové klasifikace na množství využitých parametrů a diskutovány příčiny úspěšnosti zařazení jednotlivých žánrů.
|
|
|
Vyhledávání v hudebních signálech
Skála, František ; Szőke, Igor (oponent) ; Černocký, Jan (vedoucí práce)
Tato práce obsahuje přehled metod používaných v oblasti získávání informací z hudby, zejména pro účely vyhledávání hudebních nahrávek. Představeno je několik již existujících služeb, které se vyhledáváním a identifikací nahrávek zabývají, a jsou popsány jejich metody pro identifikaci nahrávky. Práce se dále zabývá možnými úpravami těchto postupů pro vyhledávání cover verzí písniček a pro možnost hledání na základě hlasem zadávaných vzorků.
|
host ::
RSS.