|
|
The trickster in Herman Melville's The Confidence-Man: His Masquerade and the works of Charles W.Chesnutt
Kyselová, Alžběta ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Šibalové jsou oblíbenými kulturními a literárními postavami, které se objevují napříč regiony a žánry v různých podobách. Postavy Strýčka Julia ze sbírky povídek Charles W. Chesnutta The Conjure Woman a podvodníka z románu The Confidence-Man: His Masquerade od Hermana Melvilla jsou obě šibaly vycházející z významných kulturních tradic: afro(-amerického) náboženského šibala, respektive skutečného podvodníka Williama Thompsona. Tato práce porovnává šibaly v tematických a structurálních prvcích. Původ literárních postav určuje očekávání čtenářů a jejich vnímání těchto šibalů. Melville a Chesnutt u čtenářů podporují stereotypní chápání postav, ale zároveň do textů přidávají alternativní pojetí. Střet těchto vnímání slouží k představení několika sociálních témat týkajících se otroctví v The Conjure Woman a soběstačnosti v The Confidence-Man, obě tato témata v důsledku poukazují na problematické rozložení svobody v americké společnosti. Šibalové se v textech objevují jako literární postavy a také jako literární nástroje, čímž naplňují rys mnohoznačnosti typický pro archetyp šibala.
|
|
|
Komiks jako médium uměleckého sdělení
Valentová, Simona ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Kořínek, Pavel (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce na téma "Komiks jako médium uměleckého sdělení" obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části je představena definice komiksu, stručná historie a některé důležité pojmy z komiksové terminologie. Dále se tato část zabývá specifickými narativními konstrukcemi komiksového média, popisuje fungování a kooperaci obrazové a textové složky. V samostatné kapitole je stručně popsán japonský komiks (manga), jeho charakteristika a odlišné aspekty vůči klasickému euro-americkému komiksu. Konec teoretické části je věnován teorii uměleckého sdělení a jeho konkrétním prostředkům, které užívá komiks. Praktickou část práce tvoří analýza dvou klasických komiksových děl a jedné japonské mangy. Jedná se o díla Vrána, Vrána: Soumrak bohů a Město světel. Díla byla záměrně vybrána díky jejich technické, tematické i kulturní odlišnosti, čímž mohl rozbor pracovat se širší škálou uměleckých prostředků. Práce se snaží obhájit názor, že komiksové médium je multifunkční, může obsahovat plnohodnotné umělecké sdělení a je schopné pracovat s jakýmkoli obsahem. Pro větší konkretizaci je práce doplněna ilustrativním obrazovým materiálem.
|
|
|
The trickster in Herman Melville's The Confidence-Man: His Masquerade and the works of Charles W.Chesnutt
Kyselová, Alžběta ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Šibalové jsou oblíbenými kulturními a literárními postavami, které se objevují napříč regiony a žánry v různých podobách. Postavy Strýčka Julia ze sbírky povídek Charles W. Chesnutta The Conjure Woman a podvodníka z románu The Confidence-Man: His Masquerade od Hermana Melvilla jsou obě šibaly vycházející z významných kulturních tradic: afro(-amerického) náboženského šibala, respektive skutečného podvodníka Williama Thompsona. Tato práce porovnává šibaly v tematických a structurálních prvcích. Původ literárních postav určuje očekávání čtenářů a jejich vnímání těchto šibalů. Melville a Chesnutt u čtenářů podporují stereotypní chápání postav, ale zároveň do textů přidávají alternativní pojetí. Střet těchto vnímání slouží k představení několika sociálních témat týkajících se otroctví v The Conjure Woman a soběstačnosti v The Confidence-Man, obě tato témata v důsledku poukazují na problematické rozložení svobody v americké společnosti. Šibalové se v textech objevují jako literární postavy a také jako literární nástroje, čímž naplňují rys mnohoznačnosti typický pro archetyp šibala.
|
host ::
RSS.