Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Specifika minerální výživy rostlin na hadcových půdách
Škopová, Lucie ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Hadec je metamorfovaná ultrabazická hornina, na které se utváří substrát se specifickými kombinacemi vlastností zodpovědných za tvorbu typických nehostinných podmínek pro život rostlin. Charakteristické chemické složení hadcových půd spočívá v nízkém poměru Ca:Mg iontů, nízkém obsahu biogenních prvků (P, K, N) a naopak ve vysoké koncentraci těžkých kovů (Co, Cr, Ni). Život tamních rostlin stěžují ale i abiotické faktory v podobě skalnatého povrchu, mělké půdní vrstvy a nedostatku vody. Cílem této bakalářské práce bylo shrnout komplex charakteristického hadcového fenoménu, který v mnoha ohledech vytváří stres pro růst rostlin. Díky zmíněné specifitě se hadce vyznačují specifickou flórou a vegetací v čele s řadou endemitů. Práce je zaměřena na specifickou minerální výživu rostlin a shrnuje poznatky o mechanismech adaptace rostlin žijících na hadcovém substrátu. Zaměřila jsem se především na problematiku typického nízkého poměru Ca:Mg iontů v hadcové půdě a popsala funkce těchto prvků v rostlinách a stresové působení nadbytku Mg. Napříč celou touto prací se zároveň zabývám doposud identifikovanými mechanismy přijmu a transportu k hadcům relevantních živin v rostlinách. V závěru se zabývám schopnostmi rostlin přežívat v hadcových půdách i přes velkou koncentraci těžkých kovů, popisuji působení nadbytku...
Význam kořenových exudátů pro pěstování plodin v klimatické změně
Schnürer, Oliver ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Kořenové exudáty jsou látky vylučované kořeny rostlin, které slouží rostlinám k získávání živin z půdy nebo ke zvýšené odolnosti vůči biotickému stresu. Kořenové exudáty tak mohou skrývat velký potenciál, který lze využít v zemědělství. S rostoucí lidskou populací je stále větší tlak na zemědělství, které musí poskytnout dostatek potravin pro uživení celosvětové populace, tedy pro zajištění potravinové bezpečnosti. Doposud se zemědělská činnost pokoušela tuto poptávku uspokojit intenzifikací zemědělství, především šlechtěním vysoce produktivních plodin a intenzivním hnojením, možné benefity kořenových exudátů však při šlechtění zůstávaly přehlížené. Praktiky intenzivního zemědělství mohou dále zhoršovat dopady probíhající klimatické změny, například zvýšenou mineralizaci půdního uhlíku nebo snižováním biodiverzity. Využitím kořenových exudátů v produkci plodin bude možné dosáhnout zpřístupnění nepřístupných forem živin v půdě, i vyšší odolnosti plodiny vůči škůdcům, bez zmíněných negativních dopadů intenzivního zemědělství. V této práci jsem se pokusil popsat hlavní funkce kořenových exudátů, jejich reakci na zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře a další stresory klimatické změny, dále jsem se pokusil popsat využití kořenových exudátů zemědělské produkci, která se potýká s následky...
Cell biology of iron transport in plants.
Batík, Adam ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Rastliny využívajú železo ako kofaktor proteínov fotosyntetických systémov, respiračného reťazca a mnohých ďalších. Železo je pre rastliny ťažko dostupné kvôli jeho výskytu v pôde v nerozpustných oxidovaných zlúčeninách. Rastliny si preto vyvinuli dve rozdielne mechanizmy zisku železa z pôdy. Kvôli toxicite železa spôsobenej produkciou kyslíkových radikálov Fentonovou reakciou, ako aj nešpecifitou transportérov kovov do bunky sa musí vnútorná koncentrácia železa v bunke prísne regulovať.Rastlinysi vyvinuli komplexnýsystém signálnych regulácií ktorý sa v súčasnosti začal intenzívne odkrývať. Okrem regulácie príjmu železa z pôdy sa bunka vyrovnáva s toxicitou kovov ich sekvestráciou do zásobných organel a ich cheláciou. Železo má dôležitú úlohu pri klíčení semien ale v tejto práci sa bude venovať pozornosť predovšetkým transportu železa v rastline na úrovni príjmu z pôdy, transportu medzi bunkami,bunkovými organelami a transportuv celej rastline vodivými pletivami.
Minerální výživa u nosnic
Bielanová, Milena
Abstrakt Práce shrnuje základní poznatky z fyziologie trávení a produkce vejce a z minerální výživy nosnic. Pojednává o potřebě minerálních látek pro správný vývoj kostry drůbeže i pro produkci kvalitních vajec s minimálním počtem nekvalitních vajec s porušenou skořápkou, nebo bez skořápky. Část je věnována také poruchám organismu při nesprávném zásobení minerálními látkami. Poslední kapitola se zabývá analýzou a posouzením 10 směsí pro kuřice od 17. týdne věku do 2 % snášky a 10 směsí určených pro nosnice do 45 týdnů věku. Z hodnocených směsí při porovnání obsahů vápníku a fosforu s normou potřeby živin pro danou kategorii odpovídala pouze jedna krmná směs pro kuřice od 17. týdne, přesto ale měla o 8 % nižší obsah dusíkatých látek, a ze směsí pro nosnice do 45. týdne snášky neodpovídala potřebě živin ani jedna směs. Ze zjištěných údajů vyplývá, že výrobci krmných směsí by měli více hlídat složení směsí a kvalitu komponentů a kontrolovat namíchané směsi na výstupu před prodejem, aby nedocházelo ke zbytečným soudním sporům mezi výrobci krmných směsí a producenty vajec.
Vliv podnožové odrůdy na příjem živin a kvalitu u vybrané PIWI odrůdy
Šimoníková, Lenka
Vliv podnožové odrůdy na příjem živin a kvalitu u vybrané PIWI odrůdy Diplomová práce se zabývá zkoumání podnoží a jejich vlivu na příjem minerálních látek v různých fenofázích u dvou PIWI odrůd (Hibernal a Cerason). Dále vlivu podnoží na kvalitativní parametry (cukernatost, kyseliny, asimilovatelný dusík). Zkoumání proběhlo na pokusu ve školním vinohradu Mendelovy univerzity, zahradické fakulty v Lednici. V závěru je vhodné doporučení k různým podnožím.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.