|
|
Interactions among free-living prokaryotes and protists in microbial communities
Jirouchová, Kateřina ; Pánek, Tomáš (vedoucí práce) ; Fiala, Ivan (oponent)
Prvoci a prokaryota žijí v přirozeném prostředí jako součást komplexních mikrobiálních společenstev, jejichž členové spolu vzájemně interagují. Komunity se mohou skládat z několika málo nebo i mnoho druhů, které spolu interagují mnoha různými způsoby, jako například můžeme zmínit vztahy predátor/kořist ekto/endosymbiózu, parazitismus, ovlivnění vývoje nebo chování interakčního partnera či škodlivé baktericidní či algicidní interakce, vedoucí k vzniku složité sítě vztahů, které ovlivňují strukturu mikrobiálního společenstva, jakož i metabolismus a chování v něm přítomných druhů. Tato bakalářská práce si klade za cíl poskytnout ucelený přehled interakcí mezi volně žijícími prvoky a prokaryoty v mikrobiálních společenstvech s výjimkou dobře prozkoumaných interakcí jako jsou predace, ekto/endosymbióza a parazitismus. Práce je zaměřená na méně známé interakce, jejich význam a nastiňuje možnosti dalšího výzkumu.
|
|
|
Soil microbial communities in agroecosystems and natural habitats contributing to resistance and resilience of the soil environment
Sarikhani, Ensyeh ; Kopecký, Jan (vedoucí práce) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Větrovský, Tomáš (oponent)
Ensyeh Sarikhani Půdní mikrobiální společenstva přispívající k rezistenci a resilienci půdního prostředí v agroekosystémech a na přírodních stanovištích. Souhrn Regulace obecné strupovitosti brambor (CS) zahrnuje rezistentní odrůdy (kultivary), hnojení, zvyšování vlhkosti půdy a chemická ošetření. Přesto tyto postupy nedosahují na různých lokalitách obdobných nebo reprodukovatelných výsledků. Na 32 lokalitách byla provedena monitorovací studie za účelem vyhodnocení vztahu mezi CS a biologickými / chemickými parametry půdy. Byly pozorovány korelace mezi závažností onemocnění a obsahem živin Fe, N a Ca v půdě a peridermu, a mezi závažností onemocnění a množstvím aktinobakterií a celkových bakterií, spolu s determinantem patogenity, genem txtB (biosyntetický gen thaxtominu), rovněž v půdě i v peridermu brambor. Tato zjištění vedla k novým závěrům, které mohou pomoci porozumět vztahům využitelným při kontrole strupovitosti. Přídavky rašeliny a železa chelatovaného DTPA do půdy s vysokým výskytem CS (konduktivní) byly použity v nádobovém pokusu pro zjištění účinků půdní organické hmoty, železa a pH na rozvoj CS. Výsledky byly porovnány s údaji získanými pro půdu z blízkého pole s přirozeně nízkým výskytem CS (supresivní). Přídavky rašeliny i železa snižovaly CS, a kombinace těchto dvou ošetření snižovala...
|
|
|
Mikrobiální komunita v sedimentech potoka kontaminovaném farmaky
Brťková, Hana ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Farmaceutické látky představují mikropolutanty, které se do životního prostředí dostávají zejména přes čistírny odpadních vod (ČOV). V této práci byla studována mikrobiální komunita v sedimentech potoka, který se nachází v blízkosti ČOV a dochází k jeho kontaminaci těmito látkami. Předmětem této práce bylo stanovit výskyt farmaceutických látek a mikrobiální komunity ve studované lokalitě a poukázat na možné vzájemné vztahy mezi nimi. Ve studovaném potoku bylo identifikováno 12 farmaceutických látek v koncentracích ng/g. Tyto látky vytváří gradient, který klesá s rostoucí vzdáleností od ČOV. Pro analýzu mikrobiální biomasy byla provedena analýza fosfolipidových mastných kyselin a sekvenace DNA pro identifikaci mikrobiální komunity. Analýza fosfolipidových mastných kyselin poukázala na klesající množství mikrobiální biomasy s rostoucí vzdáleností od ČOV. Sekvenace DNA poukázala na velkou mikrobiální diverzitu ve studovaném sedimentu. Pro vyhodnocení vztahů mezi přítomnou mikrobiální komunitou byla využita analýza hlavních komponent (PCA). Výsledek PCA ukázal, že v sedimentu potoka, v hloubce 10-30 cm, Betaproteobacteria negativně korelují s triclosanem a Clostridia negativně korelují s tramadolem. Klíčová slova: mikrobiální komunita, farmaka, mikropolutanty, biodegradace
|
|
|
Soil microbial communities in agroecosystems and natural habitats contributing to resistance and resilience of the soil environment
Sarikhani, Ensyeh ; Kopecký, Jan (vedoucí práce) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Větrovský, Tomáš (oponent)
Ensyeh Sarikhani Půdní mikrobiální společenstva přispívající k rezistenci a resilienci půdního prostředí v agroekosystémech a na přírodních stanovištích. Souhrn Regulace obecné strupovitosti brambor (CS) zahrnuje rezistentní odrůdy (kultivary), hnojení, zvyšování vlhkosti půdy a chemická ošetření. Přesto tyto postupy nedosahují na různých lokalitách obdobných nebo reprodukovatelných výsledků. Na 32 lokalitách byla provedena monitorovací studie za účelem vyhodnocení vztahu mezi CS a biologickými / chemickými parametry půdy. Byly pozorovány korelace mezi závažností onemocnění a obsahem živin Fe, N a Ca v půdě a peridermu, a mezi závažností onemocnění a množstvím aktinobakterií a celkových bakterií, spolu s determinantem patogenity, genem txtB (biosyntetický gen thaxtominu), rovněž v půdě i v peridermu brambor. Tato zjištění vedla k novým závěrům, které mohou pomoci porozumět vztahům využitelným při kontrole strupovitosti. Přídavky rašeliny a železa chelatovaného DTPA do půdy s vysokým výskytem CS (konduktivní) byly použity v nádobovém pokusu pro zjištění účinků půdní organické hmoty, železa a pH na rozvoj CS. Výsledky byly porovnány s údaji získanými pro půdu z blízkého pole s přirozeně nízkým výskytem CS (supresivní). Přídavky rašeliny i železa snižovaly CS, a kombinace těchto dvou ošetření snižovala...
|
|
|
Importance of fungal decomposition of wood in the ecosystems of natural forests
Štercová, Lucie ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Rozklad organických částí představuje důležitou součást globálního cyklu uhlíku a ovlivňuje jeho světové změny prostřednictvím uvolňování CO2. V temperátních lesích představuje mrtvé dřevo velký zásobník uhlíku, jeho množství a rozklad je klíčovým pro biodiversitu afungování ekosystémů. Houby jsou všudypřítomní mocní rozkladači ve všech terestrických ekosystémech. Jejich schopnost rozkládat všechny součásti dřeva, halvně lignocelulózu, je vysoce důležitá. Bez hub by rozklad dřeva a uvolňování zadržovaných živin zpátky do nutričních cyklů nebyl možný. Zatímco se většina studií soustředila na odhad rychlosti tlení dřeva, stale hlubší poznání o mikrobiálních dekompozičních procesech a diverzitě saproxylických druhů a jejich interakcí je potřeba. Houby jsou stále nedostatečně zastoupeny ve studijích mrtvého dřeva. Tato studie měla dva hlavní cíle. Prvním bylo popsat houbovou komunitu na ležícím mrtvém dřevě Fagus sylvatica a Abies alba v přírodním lese Salajka v České republice, pro reflexi změn substrátu během různých tříd tlení a k propojení enzymových aktivit se složením houbového společenstva a jejich popsaných ecofyziologijí. A druhý cíl byl popsat houbové komunity na stojících a ležících mrtvých kmenech Fagus sylvatica, Picea abies a Abies alba, v přírodním lese Žofín, v České republice, k určení...
|
|
| |
|
|
Vliv agrotechnických a výživářských opatření na biologickou aktivitu půdy
KINCL, Petr
Bakalářská práce je literární rešerší, zkoumající vliv agrotechnických a výživářských opatření na biologickou aktivitu půdy. Bakalářská práce je systematicky rozčleněna do několika kapitol. Na začátku práce jsou zahrnuté důležité termíny ohledně půdní organické hmoty a edafonu. Další část bakalářské práce se již zabývá studiem vlivu hnojení a vápnění na biologickou aktivitu půdy. Dále jsou zde uvedeny studie ohledně vlivu agrotechnických opatření a vliv aplikace pesticidů. V práci jsou také uvedeny metody zkoumající biologickou aktivitu půdy.
|
|
|
Biodegradabilita rozpuštěné půdní organické hmoty v rašelinných smrčinách
ŽAMPACH, Ondřej
Cílem této práce bylo vyhodnotit biodegradabilitu rozpuštěné organické hmoty v rašelinné smrčině na plochách s různou rostlinnou dominantou a hladinou spodní vody. Odběr vzorků probíhal na třech lokalitách ležících v NP Šumava v České republice. Hlavní hypotézou bylo, že přítomnost různých dominant ovlivňuje celkovou kvalitu a biodegradabilitu DOM.
|
|
|
Hunters or gardeners? Plant-microbe interactions in rootless carnivorous Utricularia
SIROVÁ, Dagmara
Various aspects of the ecophysiology of rootless carnivorous Utricularia plants were assessed, with focus on nutrient acquisition and mutualistic interactions within trapping organs. The study includes extracellular enzyme measurements, the evaluation of commensal microbial community structure and function, stable isotope labelling to determine plant carbon allocation, and ion chromatography analyses of trap fluid composition
|
|
| |
host ::
RSS.