|
|
Koncept "Responsibility to Protect" v mezinárodním společenství. Případová studie Súdánu
Linková, Zuzana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem "Responsibility to protect" v mezinárodním společenství z obecného hlediska a také v praxi na případu konfliktu v Dárfúru. První část práce je teoretická a věnuje se samotnému konceptu. Jsou v ní popsány jeho vznik, obsah, tři hlavní pilíře a definice kategorií zločinů, na které se koncept vztahuje. V první části práce jsou také analyzovány postoje nejdůležitějších mezinárodních aktérů ke konceptu z hlediska jeho možného použití v praxi. Poslední kapitola první části analyzuje problémy, úskalí a výzvy konceptu, na které může mezinárodní společenství při jeho implementaci narazit. Druhá část práce se zaměřuje na konflikt v Dárfúru; pro pochopení souvislostí se nejdříve věnuje historickému vývoji Súdánu a Dárfúru a poté konfliktu, který propukl v roce 2003. Nejprve se kapitola zabývá průběhem konfliktu mezi lety 2003-2009 a poté je diskutováno zapojení a vliv mezinárodních aktérů v konfliktu tj. především Rady bezpečnosti OSN, Africké unie a USA. Ve své třetí části práce propojuje koncept R2P a konflikt v Dárfúru. V rámci každého pilíře jsou aplikovány jeho hlavní principy na konflikt v Dárfúru, analyzuje se, zda došlo ke spáchání zločinů popsaných v R2P, aby mohl být koncept aplikován. Dále se ve třetí části zkoumá, zda se R2P v chování zainteresovaných...
|
|
|
Mezinárodní intervence - příčina sebevražedného terorismu?
Tesařová, Šárka ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zdali může být mezinárodní intervence hlavní příčinou sebevražedného terorismu. Pro zjištění přítomnosti kauzálního vztahu sebevražedného terorismu a mezinárodní intervence testuje práce nacionalistickou teorii Roberta Papea. Výzkumný vzorek tvořený z případů Afghánistánu, Iráku, Pákistánu a Palestiny byl vybrán na základě databáze Suicide Terrorism Attack. K potvrzení anebo vyvrácení platnosti výzkumných hypotéz je v práci aplikována empiricko-analytická metodologie za použití metody vícepřípadové studie. Výsledkem provedené analýzy je zjištění, že hlavním spouštěčem sebevražedné teroristické kampaně je výrazně silnější protivník, společenské klima nakloněné sebeobětování a individuální pocit bezvýchodnosti situace. Přítomnost mezinárodní intervence splňuje všechny tyto znaky, avšak teorie má své limity, a to výhradní zaměření na zahraniční intervenci a státocentrismus.
|
|
|
Analýza legitimizačních strategií Vysokého představitele v Bosně a Hercegovině Paddyho Ashdowna
Kašparová, Zuzana ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Na začátku druhého tisíciletí narůstal v Bosně a Hercegovině vliv Evropské unie; do popředí se tudíž dostal diskurz tranzice, tzv. přesun "od Daytonu k Bruselu". od uspořádání na základě Daytonské mírové smlouvy, která ukončila válečný konflikt v roce 1995, směrem k postupné integraci do euroatlantických struktur. V půlce první dekády století byl Vysokým představitelem ího společenství pro Bosnu a Hercegovinu britský politik Paddy Ashdown, který se tudíž na konstruování tohoto diskurzu podílel. Předmětem zkoumání v této práci je způsob, jakým Ashdown diskurz tranzice legitimizuje. Konkrétní legitimizační strategie jsou z dekoloniální optikou s pomocí kritické diskurzivní analýzy (KDA) Ashdownova projevů. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, zda je legitimizační strategie součástí koloniálního matrixu moci. S pomocí KDA a dekoloniálního přístupu byla rozpoznána zastřešující legitimizační strategie diskurzu tranzice, která byla na základě kategorizace podle Theo van Leeuwena označena za mythopoesis (odkazování na mýty a příběhy) s kořeny v koloniálním matrixu moci. Ashdownova argumentace je totiž vystavěna kolem příběhu o putování BaH ke šťastnému konci či do země zaslíbené, kterou reprezentuje Evropská unie. Kořeny legitimizace jsou umístěny v koloniálním matrixu moci na základě jazykové opožděné na...
|
|
|
Role mezinárodní intervence na ukončení války v Bosně a Hercegovině se zaměřením na operaci NATO Rozvážná síla
Doležal, Jan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
V letech 1992-1995 probíhal v Bosně a Hercegovině komplikovaný občanský konflikt, který byl součástí procesu rozpadu Jugoslávie, a během kterého byly válčící strany významně podporovány vnějšími aktéry. Konflikt se neobešel bez výrazné role mezinárodního společenství, jehož přístup během války prošel výrazným vývojem. Zpočátku striktně neutrální mírová a humanitární intervence prezentovaná především jednotkami UNPROFOR nedisponovala dostatečným mandátem a byla dlouho neefektivní ve snaze nastolit mír. Zásadní zlom v přístupu mezinárodního společenství k bosenské krizi nastal v létě 1995, kdy se NATO v návaznosti na opakované porušování rezolucí Rady bezpečnosti OSN poprvé v historii prostřednictvím letecké operace Rozvážná síla odhodlalo k provedení rozsáhlé vojenské akce. Právě demonstrace letecké síly NATO je v literatuře často vnímána jako klíčový faktor, který přinutil lídry bosenských Srbů k zahájení mírových hovorů, a vedl tak k ukončení celého konfliktu. Primárním cílem operace Rozvážná síla však nebylo samotné ukončení války, nýbrž pouhé ukončení obléhání Sarajeva a zastavení útoků na další tzv. bezpečné zóny pod patronátem OSN. Operace Rozvážná síla navíc probíhala souběžně s mohutnou pozemní bosňácko-chorvatskou ofenzivou. Hlavním cílem práce je zanalyzovat dopad operace Rozvážná síla na ukončení...
|
|
|
Mezinárodní intervence - příčina sebevražedného terorismu?
Tesařová, Šárka ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zdali může být mezinárodní intervence hlavní příčinou sebevražedného terorismu. Pro zjištění přítomnosti kauzálního vztahu sebevražedného terorismu a mezinárodní intervence testuje práce nacionalistickou teorii Roberta Papea. Výzkumný vzorek tvořený z případů Afghánistánu, Iráku, Pákistánu a Palestiny byl vybrán na základě databáze Suicide Terrorism Attack. K potvrzení anebo vyvrácení platnosti výzkumných hypotéz je v práci aplikována empiricko-analytická metodologie za použití metody vícepřípadové studie. Výsledkem provedené analýzy je zjištění, že hlavním spouštěčem sebevražedné teroristické kampaně je výrazně silnější protivník, společenské klima nakloněné sebeobětování a individuální pocit bezvýchodnosti situace. Přítomnost mezinárodní intervence splňuje všechny tyto znaky, avšak teorie má své limity, a to výhradní zaměření na zahraniční intervenci a státocentrismus.
|
|
|
Kosovo - angažovanost mezinárodního společenství
Gregorová, Jana ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Balkánská oblast je význačná různorodostí kultur, náboženství a etnik. Tato různorodost předurčuje balkánský region k neklidným obdobím, která ho provázejí po celou jeho historie. Balkánský poloostrov byl tak vždy považován za značně nestabilní oblast. Bakalářská práce se zabývá kosovským konfliktem v 90. letech 20. století, který se v roce 1998 stupňuje, jeho průběhem a charakteristikou důvodů zapojení mezinárodního společenství do konfliktu. Konflikt mezi dvěma etnickými skupinami - kosovskými Albánci a Srby - přerostl ve válku spojenou s etnickými čistkami na obou stranách, která skončila po bombardování Srbska jednotkami NATO v čele s USA roku 1999. Práce nastiňuje historické pozadí balkánského regionu, stručně uvádí možné důvody pro nenávist mezi dvěma zmíněnými etnickými skupinami a prozkoumává vývoj v Kosovu koncem 20. století, kdy se konflikt vyhrocuje. Mezinárodní společenství se snažilo bezúspěšně o vyřešení konfliktu diplomatickou cestu. Práce se soustředí na angažování mezinárodního společenství, především OSN a NATO, v kosovském konfliktu a pokouší se objasnit důvody a charakter intervencí. Cílem práce je odpovědět na otázku, co vedlo mezinárodní společenství k intervenci v kosovském konfliktu.
|
|
|
Koncept "Responsibility to Protect" v mezinárodním společenství. Případová studie Súdánu
Linková, Zuzana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem "Responsibility to protect" v mezinárodním společenství z obecného hlediska a také v praxi na případu konfliktu v Dárfúru. První část práce je teoretická a věnuje se samotnému konceptu. Jsou v ní popsány jeho vznik, obsah, tři hlavní pilíře a definice kategorií zločinů, na které se koncept vztahuje. V první části práce jsou také analyzovány postoje nejdůležitějších mezinárodních aktérů ke konceptu z hlediska jeho možného použití v praxi. Poslední kapitola první části analyzuje problémy, úskalí a výzvy konceptu, na které může mezinárodní společenství při jeho implementaci narazit. Druhá část práce se zaměřuje na konflikt v Dárfúru; pro pochopení souvislostí se nejdříve věnuje historickému vývoji Súdánu a Dárfúru a poté konfliktu, který propukl v roce 2003. Nejprve se kapitola zabývá průběhem konfliktu mezi lety 2003-2009 a poté je diskutováno zapojení a vliv mezinárodních aktérů v konfliktu tj. především Rady bezpečnosti OSN, Africké unie a USA. Ve své třetí části práce propojuje koncept R2P a konflikt v Dárfúru. V rámci každého pilíře jsou aplikovány jeho hlavní principy na konflikt v Dárfúru, analyzuje se, zda došlo ke spáchání zločinů popsaných v R2P, aby mohl být koncept aplikován. Dále se ve třetí části zkoumá, zda se R2P v chování zainteresovaných...
|
|
|
Analýza postkonfliktní rekonstrukce v Afganistanu z pohledu institucionální ekonomie
Hrušková, Adéla ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám postkonfliktní rekonstrukcí v Afghánistánu od americké vojenské invaze v roce 2001, a to především tím, jaké institucionální reformy zde byly provedeny a zda správně fungují. Nejprve se věnuji tomu, k jakým závěrům došli teoretikové institucionální ekonomie ohledně toho, jakou roli hrají instituce v hospodářském růstu, jak politické a ekonomické instituce vznikají a jak se vyvíjejí a zda je možné institucionální prostředí v zemi změnit. Institucemi, které vedou k hospodářskému růstu, jsou především rovnost před zákonem, rovnost příležitostí, vláda práva, svobodné podnikání a obchod. Ne ve všech zemích se ale toto optimální institucionální prostředí vytvořilo, a to z důvodu vzájemného působení odlišného ekonomického a politického vývoje. Tyto země pak často trpí chudobou a nestabilitou a mezinárodní společenství v řadě těchto případů zasahuje, aby tuto nepříznivou situaci změnilo. Jak se však na řadě neúspěšných intervencí ukázalo, změnit institucionální uspořádání země není jednoduché. Spontánně neboli zdola vyvinuté instituce jsou ve společnosti hluboce zakořeněné, a pokud nejsou v souladu s přijatými institucionálními reformami, tyto nové instituce pravděpodobně nebudou fungovat a mohou působit dokonce kontraproduktivně. V případě Afghánistánu došlo lety občanské války k vytvoření válečné ekonomiky a k naprostému rozpadu státních institucí, přičemž toto mocenské vakuum bylo vyplňováno mocenským vzestupem warlordů, kteří pomocí svých ozbrojených milic ovládali určitá území a vydělávali na nelegálním obchodování. Reformní proces nastartovaný po úspěšné vojenské intervenci v roce 2001 a svržení režimu Talibánu s cílem zavést v Afghánistánu liberální demokracii západního typu nebyl úspěšný. Většina území je opět pod kontrolou Talibánu, ekonomiku tvoří převážně pěstování opia a nelegální obchod a země je stále velmi chudá a nestabilní a navzdory změně formálních pravidel se prakticky nic nezměnilo -- Afghánistán je stále válečnou ekonomikou a padlým státem.
|
host ::
RSS.