|
|
Wayusa as a tool for local and community development in Ecuador
Hrušovský, Tadeáš
Tato diplomová práce se zabývá tématem: „Rostlina Ilex guayusa (wayusa) jako nástroj pro dosažení udržitelného rozvoje v komunitách v Ekvádoru“. Cílem je určit, jestli wayusa, jako zemědělská komodita, může být v místních komunitách využita jako nástroj pro dosažení udržitelného rozvoje a jakou roli v tom hraje komercionalizace a certifikace. Literární rešerše představuje terminologii udržitelného rozvoje v podobných regionech světa, se zaměřením na zemědělské plodiny, a jejich vliv na místní komunity. Rovněž jsou prezentovány pojmy cash-crops, nové potraviny, certifikace, komercionalizace a jejich role v procesu udržitelného rozvoje. Výzkum analyzuje data ze zkoumaných oblastí Gualaquiza, Macas, Tena, kde jsou na základě semi-strukturovaných rozhovorů zjištěny informace, o tom jak místní aktéři vnímají wayusu z pohledu komunity, její důležitost pro region, v jakém stavu je komercionalizace a certifikace a jaký dopady mají mezinárodní organizace a turismus. Výsledky vykazují, že ve většině případů místní nevnímají wayusu jako komoditu s dostatečnou ekonomickou silou, která by mohla ovlivnit místní komunity. Pokud je ale zaměření na externí trhy (export), kde je poptávka po wayuse relativně velká, má potenciál zabezpečit příjem pro tyto komunity. Certifikace je využívaná jen zřídka, hlavně v rozvinutějších oblastech (Tena), protože prodeje wayusy na místním trhu nedokážou pokrýt náklady s ní spojené. Potenciál pro wayusu je hlavně v zaměření na export, větší komercionalizaci, využívaní dobrovolné certifikace a zapojení turistů do agro-turismu v tradičních zemědělských systémech.
|
|
|
Odpor místních komunit vůči nízkoprahovým službám pro uživatele drog v Praze
Valachová, Zuzana ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Tůmová, Kateřina (oponent)
Předložená práce se věnuje tematice nízkoprahových služeb pro drogově závislé v kontextu s postoji NIMBY, tedy s odporem místních komunit vůči umístění těchto služeb do jejich sousedství. Praha se v současné době potýká s nedostatkem těchto služeb, který se i přes naléhání odborníků na důležitost situace nedaří vyřešit. Tato práce se snaží porozumět situaci, ve které se kontaktní centra ve spojitosti s postoji NIMBY nachází, a jaký mají tyto postoje na činnost center vliv. Odhaluje další faktory, které jejich činnost ovlivňují, a jak s danými postoji (ne)souvisí. Na závěr práce vymezuje hlavní problémy těchto center a možné návrhy jejich řešení. Dosažení těchto cílů bylo možné pomocí vícepřípadové studie kontaktních center Drop In a Progressive, které bylo dosaženo rozhovory s jejich vedoucími. Pro získání pohledu na situaci od dalších zúčastněných aktérů byla provedena mediální rešerše. Bylo zjištěno, že KC Drop In se s nepokoji nepotýká, zatímco KC Progressive bylo kvůli nepokojům místních obyvatel, které přešly v politickou úroveň, uzavřeno. Hlavním faktorem nepokojů se ukázal být objem klientů v dané lokalitě, který zde narušoval klid a bezpečí. Velký objem klientů kontaktních center je způsoben nedostatkem daných center a jiných adiktologických služeb v Praze. Kdyby se zátěž rozprostřela do...
|
|
|
Vliv cestovního ruchu na socio-kulturní sféry regionů
Mokrošová, Petra ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Cestovní ruch je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících ekonomických odvětví na světě. Díky multiplikačnímu efektu, který je jednou z jeho významných vlastností, vytváří vhodné podmínky pro ekonomické i společensko-kulturní zhodnocení regionu. Toto zhodnocení ovšem závisí na rozvinutosti daného regionu, potenciálu rozvíjet cestovní ruch a koordinaci aktivit, které případný rozvoj zajišťují. Většina výzkumů se doposud zabývala spíše ekonomickými dopady rozvoje cestovního ruchu v regionech. Ovšem velice významné jsou také jeho dopady na socio-kulturní prostředí. Pokud je rozvoj cestovního ruchu v určitém regionu řízen zodpovědně, může mít značné pozitivní dopady na místní komunity (především zvýšení celkové životní úrovně, rozvoj občanské vybavenosti apod.). V opačném případě ale může přinést nenávratné negativní efekty zejména v podobě změn v životním stylu místních obyvatel, změn v místních společenských a kulturních hodnotách nebo například celkových změn fyzického prostředí. Na jedné straně cestovní ruch přispívá k uchování kulturní diverzity a je zprostředkovatelem poznání a interakce mezi různými lidmi a kulturami, na straně druhé je nositelem negativních aspektů globalizace, které mívají ničivé účinky na tradice a kultury jednotlivých regionů. Cílem diplomové práce je tudíž poukázat na psychologické a sociologické aspekty cestovního ruchu, jeho vztah ke kultuře a kulturní identitě a jeho dopady na místní komunity. Analytická část se zabývá charakteristikou destinace Praha a dopady cestovního ruchu na její socio-kulturní prostředí.
|
host ::
RSS.