|
|
Poslanecké kluby v Poslanecké sněmovně a obdobná uskupení dolních komor zahraničních parlamentů
Adamov, Jan ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Poslanecké kluby v Poslanecké sněmovně a obdobná uskupení dolních komor zahraničních parlamentů Abstrakt Cílem této práce bylo představit historický vývoj poslaneckých klubů v rámci československého a českého parlamentarismu, kdy akcent byl kladen na právní úpravu poslaneckých klubů v rámci jednotlivých jednacích řádů, a to s přihlédnutím k jejich skutečné aplikaci v praxi. Ačkoliv právní úprava poslaneckých klubů byla v rámci první republiky velmi strohá a kusá, ukázalo se, že právě v tomto období byly poslanecké kluby klíčovým aktérem Národního shromáždění. Dnešní poslanecké kluby sice mají nezastupitelnou úlohu v ústavním systému České republiky, přesto nedosahují takové dominance v dolní komoře parlamentu, jako tomu bylo v začátcích československé státnosti. Hegemonie poslaneckých klubů za první republiky však byla zapříčena odklonem od některých volebních a ústavních principů, obzvláště co se volného mandátu týče. Prvorepublikový parlamentní systém byl založen na úzké spolupráci představitelů politických stran zastoupených na půdě Národního shromáždění, kdy tato spolupráce probíhala jak na jednacím řádem předpokládané úrovni, tak i na neformální bázi. Takové jednání lze dnešní optikou označit za vysoce netransparentní a a priori vylučující některé politické subjekty z podílu na rozhodovacích procesech...
|
|
|
Struktura parlamentu: existuje optimální model?
Holeček, Adam ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Struktura parlamentu: existuje optimální model? Abstrakt Diplomová práce na téma "Struktura parlamentu: existuje optimální model?" se zabývá otázkou ideálního modelu složení parlamentu z hlediska počtu jeho komor. Jejím cílem je poskytnout zevrubný přehled jednotlivých možností, které se v historii nebo současnosti objevily. Z toho se snaží vyvodit závěry pro odpověď na otázku, zda preferovat unikameralismus či bikameralismus. Daná otázka je pak i přenesena do kontextu českého Senátu. První kapitola práce řeší obecně otázku institutu parlamentu. Pojednává o definici tohoto pojmu, jenž nabýval v různých časových epochách či na různých místech odlišných významů. Dále se pak zabývá pro práci stěžejním pojmem parlamentní struktury. V druhé kapitole je pojednáváno o unikamerální formě parlamentní struktury, a to včetně jeho charakteristiky, historického a intelektuálního vývoje. Následně jsou popsány čtyři konkrétní od sebe odlišné příklady jednokomorových parlamentů ve světě. Konkrétně jde o parlamenty Slovenska, jakožto příkladu unikameralismu v čisté formě, Íránu, který je případem jednokomorového parlamentu s teokratickými prvky, Botswany, jež disponuje prvkem kmenovým, a příklad takzvaného modifikovaného unikameralismu, který je jakousi střední cestou mezi unikameralismem a bikameralismem, s původem ve...
|
host ::
RSS.