|
|
Sonda znalostí živé přírody u žáků na druhém stupni ZŠ
SKALICKÁ, Karolína
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit úroveň znalostí o živé přírodě u žáků šestých tříd. Po absolvování didaktického testu byla s jednou ze šestých tříd uskutečněna vycházka naučnou lesní stezkou. Tam si měli možnost ověřit právě získané zkušenosti. K vyřešení didaktického testu žákům sloužily patřičné exponáty. Dané přírodniny byly vybírány na základě učebnic, dle kterých se žáci v předchozích letech učili. V jedné z kapitol je také zmiňována charakteristika didaktického testu nebo témata probíraná v předmětech prvouka, přírodověda a přírodopis. Praktická část obsahuje výsledky testování a popisuje průběh vycházky. Závěrem jsou porovnány výsledky této práce s podobnými studiemi.
|
|
|
Rostliny jako modelové organizmy pro přírodovědná bádání žáků 1. stupně ZŠ
JINDROVÁ, Aneta
Badatelsky orientované vyučování představuje jednu z cest pro atraktivní vyučování (nejen) přírodovědných předmětů. Na 1. stupni základní školy je příležitostí pro rozvíjení badatelských kompetencí žáků. Rostliny jsou vhodným materiálem, se kterým lze provádět jednoduché experimenty, pozorování a badatelské aktivity. Cílem práce je jednak nalézt možnosti využití rostlinného materiálu v přírodovědných bádáních žáků během vyučování, ale spolu s tím zhodnotit, jak badatelské aktivity přijímají žáci, jak jsou schopni takové úlohy řešit a jak jsou při řešení badatelských úloh kreativní. Práce by měla ukázat možnosti, jak lze kombinovat standardní úlohy založené na pozorování rostlin s úlohami založenými na různých úrovních badatelské aktivity žáků. Diplomová práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Řešení práce je realizováno ve čtyřech krocích. V prvním kroku je analyzováno učivo a obsah vybraných učebnic se zaměřením na problematiku učení o živé přírodě, ve druhém kroku je představena vzdělávací nabídka, v dalším kroku je provedeno ověření navržené vzdělávací nabídky se současným sledováním a analýzou způsobu žákovského řešení badatelských úloh a kreativity žáků. V posledním kroku jsou vyhodnoceny výsledky šetření a interpretována získaná data. Tato diplomová práce byla vypracována v rámci projektu GAJU 123/2019/S.
|
|
|
Antropocentrismus ve vztahu k živé přírodě
Kirsová, Jana ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou antropocentrismu ve vztahu k živé přírodě. Je nesporné, že antropocentrismus přispěl velkou měrou k současné ekologické krizi. Autorka se pokouší vymezit definiční rámec antropocentrismu a nalézt jeho společenské, vědecké i náboženské kořeny, a najít možnou cestu z krize ven. Uvádí klíčové koncepty a teorie, které jsou neantropocentricky orientované a předkládají možný alternativní přístup k životnímu prostředí spojený s transformací hodnot. Konkrétně se zaobírá například teorií Gaia Jamese Lovelocka, hlubokou ekologií a ekosofií Arne Naesse či novým paradigmatem Fritjofa Capry. Dále navazuje možností praktické změny konceptu života a jako její příklad popisuje koncept dobrovolné skromnosti a New Age.
|
|
|
Živá příroda ve 3. ročníku
Pokorná, Daniela ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Práce se na základě výzkumu a s přihlédnutím k literatuře zabývá tím, jak je ve třetí třídě základní školy dětem prezentováno učivo o živé přírodě, jak je procvičováno a zkoušeno a jakých chyb se děti při tomto zkoušení dopouštějí. Vychází z pozorování, rozhovorů a analýzy artefaktů, na které je nahlíženo s využitím Piagetovy teorie kognitivního vývoje a závěrů jeho výzkumu o dětském pojetí života. V první části se snaží hledat odpovědi na otázky: Jak je pojem "živá příroda" ve výuce strukturován z hlediska logických a infralogických struktur? Co je vlastně pro děti při procvičování a zkoušení tohoto pojmu pracné? S jakými jednotlivými pojmy, náležejícími do obsahu pojmu "živá příroda", se v hodinách děti setkávají? Výzkum ukazuje, že látka o živé přírodě je s dětmi probírána a procvičována prostřednictvím některých logických (vyjmenovávání, seskupování a třídění) i infralogických operací (vztahy v čase a prostoru). Děti o něco více děti chybují tam, kde mají vyjmenovávat a seskupovat pojmy. Do obtížnosti může vstupovat to, že prostřednictvím těchto myšlenkových operací se děti učí uspořádat to, co mnohdy znají z vlastní zkušenosti. A právě rozdílná zkušenost může být dětem pomocí, ale také bariérou v osvojení učiva. Posledním důvodem chybování dětí mohou být i samotné pojmy, se kterými se při...
|
|
|
Antropocentrismus ve vztahu k živé přírodě
Kirsová, Jana ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou antropocentrismu ve vztahu k živé přírodě. Je nesporné, že antropocentrismus přispěl velkou měrou k současné ekologické krizi. Autorka se pokouší vymezit definiční rámec antropocentrismu a nalézt jeho společenské, vědecké i náboženské kořeny, a najít možnou cestu z krize ven. Uvádí klíčové koncepty a teorie, které jsou neantropocentricky orientované a předkládají možný alternativní přístup k životnímu prostředí spojený s transformací hodnot. Konkrétně se zaobírá například teorií Gaia Jamese Lovelocka, hlubokou ekologií a ekosofií Arne Naesse či novým paradigmatem Fritjofa Capry. Dále navazuje možností praktické změny konceptu života a jako její příklad popisuje koncept dobrovolné skromnosti a New Age.
|
|
|
Živá příroda ve 3. ročníku
Pokorná, Daniela ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Práce se na základě výzkumu a s přihlédnutím k literatuře zabývá tím, jak je ve třetí třídě základní školy dětem prezentováno učivo o živé přírodě, jak je procvičováno a zkoušeno a jakých chyb se děti při tomto zkoušení dopouštějí. Vychází z pozorování, rozhovorů a analýzy artefaktů, na které je nahlíženo s využitím Piagetovy teorie kognitivního vývoje a závěrů jeho výzkumu o dětském pojetí života. V první části se snaží hledat odpovědi na otázky: Jak je pojem "živá příroda" ve výuce strukturován z hlediska logických a infralogických struktur? Co je vlastně pro děti při procvičování a zkoušení tohoto pojmu pracné? S jakými jednotlivými pojmy, náležejícími do obsahu pojmu "živá příroda", se v hodinách děti setkávají? Výzkum ukazuje, že látka o živé přírodě je s dětmi probírána a procvičována prostřednictvím některých logických (vyjmenovávání, seskupování a třídění) i infralogických operací (vztahy v čase a prostoru). Děti o něco více děti chybují tam, kde mají vyjmenovávat a seskupovat pojmy. Do obtížnosti může vstupovat to, že prostřednictvím těchto myšlenkových operací se děti učí uspořádat to, co mnohdy znají z vlastní zkušenosti. A právě rozdílná zkušenost může být dětem pomocí, ale také bariérou v osvojení učiva. Posledním důvodem chybování dětí mohou být i samotné pojmy, se kterými se při...
|
host ::
RSS.