|
|
Rekognice
Košacká, Kristýna ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Vybrané aspekty rekognice osob Abstrakt Tématem této diplomové práce je rekognice osob, jako významný a v praxi hojně užívaný důkazní prostředek. Práce se zejména snaží poukázat na významné problematické a nejasné aspekty právní úpravy rekognice a na základě komparace naší právní úpravy s právní úpravou v zahraničí, a to především v rámci Spojených států, navrhnout právní úpravu de lege ferenda, která by mohla přispět ke spolehlivějším výsledkům rekognice a menšímu zásahu do práv poznávané osoby. Diplomová práce se nejdříve věnuje obecné právní úpravě rekognice, se zaměřením na rekognici osob in natura, zejména její povaze, fázím, zásadám provedení a některým zvláštním způsobům provedení rekognice osob. Stěžejní část diplomové práce se zabývá problematickými a nejasnými aspekty provedení rekognice osob, a to konkrétně provedením rekognice jako neopakovatelného úkonu, provedením rekognice jako neodkladného úkonu a úpravou povinností poznávané osoby ve vztahu k rekognici, se zaměřím na současnou právní úpravu daných aspektů, názory odborníků a komparaci současné právní úpravy daných aspektů s právní úpravou ve Spojených státech. Závěrečná část diplomové práce se věnuje možným způsobům právní úpravy vybraných problematických aspektů de lege ferenda. Klíčová slova zvláštní způsoby dokazování, rekognice,...
|
|
|
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus
Hanák, Milan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus Abstrakt Tato práce pojednává o zvláštních způsobech dokazování v trestním řízení, kterými jsou konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce a prověrka na místě, a které jsou upraveny v oddílu třetím hlavy páté trestního řádu. V úvodu práce je stručně popsán historický vývoj zvláštních způsobů dokazování a nalezneme zde i zamyšlení nad rozdíly kriminalistických metod a procesních úkonů. Úvodní část také popisuje zákonnou úpravu zvláštních způsobů dokazování v platném trestním řádu, a co této úpravě předcházelo. Práce se v jednotlivých částech věnuje všem zvláštním způsobům dokazování, pro bližší zkoumání si autor zvolil konfrontaci, rekognici a vyšetřovací pokus. Každá část obsahuje definici dané problematiky, zvláštnosti úkonu, jeho praktické použití a problémy s nimiž se praxe nejčastěji potýká. Části rekognice a vyšetřovací pokus byly navíc doplněny o kazuistiku z těchto oblastí. Část konfrontace mimo jiné uvádí zásady provádění konfrontace, pojednává o praktickém průběhu konfrontace, konfrontovaných subjektech a osobách přítomných konfrontaci, věnuje se také předchozímu výslechu konfrontovaných osob, dokumentaci konfrontace, aplikaci ustanovení trestního řádu o výpovědi obviněného a o svědcích,...
|
|
|
Rekognice
Mufová, Alžběta ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Předmětem předkládané práce je jeden z důkazních prostředků trestního řízení, a to rekognice, která je upravena v § 104b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním. Daná problematika je posouzena komplexně, z mnoha různých pohledů, a to jak teoretických, tak i z vlastní praktické zkušenosti. Práce je zaměřena zejména na rekognici živých osob in natura, možná úskalí tohoto typu rekognice a nabízí také možná řešení, jak těmto úskalím čelit. V prvních kapitole se diplomová práce věnuje problematice rekognice po teoretické stránce a jejímu vymezení, pohledu na její neodkladnost a neopakovatelnost a také otázce toho, zda má poznávaný objekt povinnost se jí zúčastnit. Dále sleduje její historický vývoj a předkládá nejen současné náhledy na rekognici jako důkazní prostředek, ale také na to, jak byla rekognice vnímána v minulosti, a to včetně poznatku, že právně zakotven byl tento institut až v nedávné minulosti. Poměrně dlouho byla rekognice vnímána pouze jako zvláštní druh výslechu svědka (a tento pohled dodnes přetrvává i u některých teoretiků), jako zvláštní důkazní prostředek byla rekognice do právního prostředí zakotvena až velkou novelou trestního řádu. Rekognice je dále srovnávána s dalšími důkazními prostředky, které trestní řád upravuje a blíže se věnuje jednotlivým druhům rekognice, které...
|
|
|
Rekognice v trestním řízení
Rešlová, Anna ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou rekognice v trestním řízení, která je upravena v ustanovení § 104b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Práce pohlíží na rekognici jak z pohledu trestního práva, tak i z pohledu kriminalistiky a přináší též vzhled do několika psychologických aspektů tohoto významného procesního úkonu, zejména paměťových stop. Cílem této rigorózní práce je provedení kritické analýzy současného stavu jak z pohledu zákonné úpravy, tak i z pohledu správnosti a efektivity nastavených postupů. To vše za účelem zodpovězení otázky, zda úprava de lege lata vyhovuje požadavkům moderního trestního práva procesního. Rigorózní práce se nejprve věnuje rekognici jako zvláštní formě identifikace včetně problematiky paměťových stop a jejích specifikům. Dále se věnuje nahlížení na rekognici z pohledu trestního práva, kdy se zabývá samotným pojmem rekognice, historickým vývojem procesního úkonu, včetně shrnutí několika teoretických definic, které se v odborné literatuře nejčastěji objevují. V další části práce je blíže rozebrána samotná rekogniční procedura, dle jednotlivých fází rekognice, od procesu přípravy až po samotné znovupoznání včetně dokumentace a následného hodnocení rekognice. Pozornost je věnována zejména dostatečnému poučení subjektů rekognice a způsobu...
|
|
|
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus
Hanák, Milan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus Abstrakt Tato práce pojednává o zvláštních způsobech dokazování v trestním řízení, kterými jsou konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce a prověrka na místě, a které jsou upraveny v oddílu třetím hlavy páté trestního řádu. V úvodu práce je stručně popsán historický vývoj zvláštních způsobů dokazování a nalezneme zde i zamyšlení nad rozdíly kriminalistických metod a procesních úkonů. Úvodní část také popisuje zákonnou úpravu zvláštních způsobů dokazování v platném trestním řádu, a co této úpravě předcházelo. Práce se v jednotlivých částech věnuje všem zvláštním způsobům dokazování, pro bližší zkoumání si autor zvolil konfrontaci, rekognici a vyšetřovací pokus. Každá část obsahuje definici dané problematiky, zvláštnosti úkonu, jeho praktické použití a problémy s nimiž se praxe nejčastěji potýká. Části rekognice a vyšetřovací pokus byly navíc doplněny o kazuistiku z těchto oblastí. Část konfrontace mimo jiné uvádí zásady provádění konfrontace, pojednává o praktickém průběhu konfrontace, konfrontovaných subjektech a osobách přítomných konfrontaci, věnuje se také předchozímu výslechu konfrontovaných osob, dokumentaci konfrontace, aplikaci ustanovení trestního řádu o výpovědi obviněného a o svědcích,...
|
|
|
Rekognice
Janulková, Kateřina ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato rigorózní práce se věnuje rekognici, která představuje frekventovaný procesní úkon a jednu ze základních kriminalisticko-taktických metod. Práce pohlíží na rekognici jako na velmi důležitý důkazní prostředek, a to z pohledu trestního práva procesního i kriminalistiky. Rekognice je také úkonem velmi specifickým, neboť proces znovupoznání probíhá v mozku člověka a nelze ho nijak kontrolovat nebo ověřit. Všechny tyto charakteristiky zvyšují požadavky na řádnou přípravu a provedení rekognice. Rigorózní práce také poukazuje na skutečnost, že rekognice je významným procesním úkonem i v případech, kdy nedojde ke ztotožnění nebo výsledek rekognice nebude věrohodný, neboť takový výsledek může být využit pro další postupy při vyšetřování. Cílem rigorózní práce je komplexně a přehledně zpracovat problematiku rekognice a analyzovat, zda současná právní úprava rekognice odpovídá významu tohoto procesního úkonu. Dále je cílem práce analyzovat postup při provedení rekognice a jeho správnost a efektivnost. V návaznosti na tyto cíle práce poukazuje na problémy, vady a nejasnosti spojené s rekognicí a nastiňuje možné způsoby jejich odstranění. Rigorózní práce se nejdříve věnuje obecným poznatkům o rekognici, druhům rekognice a vztahu rekognice k dalším kriminalistickým metodám. Stěžejní část rigorózní práce se...
|
|
|
Rekognice osob v trestním řízení
Dvořák, Marek ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou rekognice osob v trestním řízení, která je upravena v ustanovení § 104b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Rekognice osob je jedním ze zvláštních způsobů dokazování v trestním řízení, který mnohdy přináší klíčové důkazy vedoucí ve svém důsledku až k pravomocnému rozhodnutí ve věci samé. Ačkoliv se na první pohled jeví tento úkon jako jednoduchý až intuitivní, jeho provedení klade vysoké nároky na orgány činné v trestním řízení. Jakékoliv pochybení mívá zpravidla za následek absolutní neúčinnost z rekognice získaného důkazu, což je umocněno povahou rekognice jakožto v zásadě neopakovatelného (a mnohdy neodkladného) úkonu trestního řízení. Právě možnost opakování rekognice osob je jedním z problematických aspektů, kterým se blíže věnuje předkládaná diplomová práce. Text práce výrazněji reflektuje i zahraniční poznatky, neboť právě v zahraničí byly v uplynulých letech prováděny rozsáhlé výzkumy, které bohužel potvrdily mnohdy chybná provádění rekognice osob s fatálními důsledky spočívajícími v usvědčení nevinných osob, které byly mnohdy následně po desítky let neprávem drženy ve vězení. Pozornost je dále věnována možným návrhům na zlepšení současné právní úpravy, tedy návrhům "de lege ferenda". Mezi takové návrhy lze zařadit...
|
|
|
Historie reprezentace Československa a České republiky ve volejbale
KOTĚŠOVSKÝ, Pavel
Tato bakalářská práce mapuje dějiny zabývající se historií reprezentace Československa a České republiky ve volejbale. Z hlediska časového je předmět práce zaměřen na období 40. ? 60. let, dále období 70. ? 80. let a na historii české volejbalové reprezentace v období po r. 1990 ? 2011. Práce je z hlediska obsahového zaměřena na vývoj a výsledky historie mužské volejbalové reprezentace Československa a České republiky, kde napříč období docházelo k výrazným výkonnostním změnám, které se výrazně odrážely na konečných výsledcích volejbalové reprezentace. Prameny k této bakalářské práci byly použity z archivu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích ? z dobových periodik měsíčníků, vycházejících v Československé a České republice.
|
host ::
RSS.