Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Komparační studie čtyř romských životních příběhů
Ryvolová, Karolína ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Acton, Thomas (oponent) ; Soukup, Daniel (oponent)
Resumé Cílem této práce je skrze srovnávací analýzu čtyř romských životních příběhů z různých částí světa identifikovat rysy psaní Romů, které by bylo možné považovat za univerzálně sdílené. Komparace děl V. Vishnevského Memories of a Gypsy, M. Walshe Gypsy Boy a Gypsy Boy on the Run, I. Eliášové Naše osada a A. Gini Paťiv. Ještě víme, co je úcta přináší cenné informace o tom, jak romští autoři konstruují svou identitu a do jaké míry lze jejich práce zařadit do stávajících literárních kategorií. Romistika je multidisciplinární obor, jehož teoretická východiska i úskalí jsou rozebrána v rozsáhlém úvodu. Na příkladu rozkolu mezi tzv. primordialisty a radikálními konstruktivisty v české romistice dokladuji dvě obecnější tendence ve světových romských studiích a naznačuji svou pozici v rámci této debaty. Současně vyhodnocuji dosavadní teoretickou literaturu k tématu romského písemnictví a shledávám ji nedostatečnou. K analýze jednotlivých textů jsou zkušebně použity zavedené teoretické rámce, konkrétně postkoloniální teorie, afroamerická literární teorie, koncept orálních a typografických kultur v pojetí Waltera Onga a pojmy habitus, misrecognition a geneze literárního pole, jak je zavedl Pierre Bourdieu. Považuji je za dílčím způsobem použitelné a inspirativní, ale nikdy ne bez výhrad. Domnívám se, že do...
Užití vyprávění v pastýřské péči
Diopová, Lalia-Irena ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Macek, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá využitím vyprávění v pastoračním rozhovoru. Klade si za cíl popsat přístupy, které se vyprávěním příběhů zabývají, zjistit za jakých podmínek je možné je aplikovat a jakým způsobem kladou důraz na vyprávění. Pro snazší orientaci mapuje vývoj pastorační péče v minulém století v Čechách a vzhledem k americkému rozvoji narativních forem pastorační péče i v zahraničí. Ústředním tématem je představení čtyř přístupů k vyprávění příběhu v průběhu pastoračního rozhovoru. Jsou rozřazeny do dvou skupin podle strany, na jejíž vyprávění je upřena pozornost v rámci rozhovoru. Nejprve popisuje vyprávění pastorujícího a soustředí se především na biblické příběhy jím odvyprávěné směrem k pastorovanému a možnost jejich dalšího uplatnění. Druhá část se zabývá pojetími pastorační péče, které vznikly inspirací narativní psychoterapie. Přesouvá se zde zřetel na vyprávění životního příběhu pastorovaného. V neposlední řadě si práce klade za cíl vytyčit rozdíly mezi způsoby využití vyprávění a jejich možné nedostatky.
Narativní analýza životních příběhů žen trpících agorafobií
Koťová, Magdalena ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Tavel, Peter (oponent) ; Jakubů, Jiří (oponent)
Disertační práce zahrnuje teoretický a empirický výzkum onemocnění agorafobií. V rámci teoretické části je nastíněna historie diagnózy agorafobie od poloviny devatenáctého století po současnost prostřednictvím vybraných teorií tohoto onemocnění. Tematizováno je i pojetí normality a diagnostika onemocnění agorafobií dle MKN-10, DSM IV a DSM V., prostor je věnován i filosofickému pojetí úzkosti a těla ve vztahu k prostoru. V rámci empirické části práce je zpracována narativní analýza životních příběhů a narativních rozhovorů s ženami trpícími onemocněním agorafobií. Vzorek představuje deset žen. Získaná výzkumná data jsou analyzována pomocí metody kategoriálně- formální analýzy. V rámci výzkumu byly stanoveny výzkumné cíle: analyzovat význam onemocnění v životě participantek, popsat individuálně specifickou podobu onemocnění, analyzovat individuální význam a smysl, který svému onemocnění participantky výzkumu prostřednictvím vyprávění dávají, popsat jednotlivé aspekty ztvárnění života. Cílem byl též popis způsobů, jakým svou nemoc participantky zvládaly, a to včetně terapie. Narativní analýza životních příběhů žen trpících onemocněním agorafobií se ukázala jako metoda, jejímž prostřednictvím bylo možné porozumět zejména smyslu onemocnění agorafobií a významu, který nemoci dávají samy participantky....
Komparační studie čtyř romských životních příběhů
Ryvolová, Karolína ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Acton, Thomas (oponent) ; Soukup, Daniel (oponent)
Resumé Cílem této práce je skrze srovnávací analýzu čtyř romských životních příběhů z různých částí světa identifikovat rysy psaní Romů, které by bylo možné považovat za univerzálně sdílené. Komparace děl V. Vishnevského Memories of a Gypsy, M. Walshe Gypsy Boy a Gypsy Boy on the Run, I. Eliášové Naše osada a A. Gini Paťiv. Ještě víme, co je úcta přináší cenné informace o tom, jak romští autoři konstruují svou identitu a do jaké míry lze jejich práce zařadit do stávajících literárních kategorií. Romistika je multidisciplinární obor, jehož teoretická východiska i úskalí jsou rozebrána v rozsáhlém úvodu. Na příkladu rozkolu mezi tzv. primordialisty a radikálními konstruktivisty v české romistice dokladuji dvě obecnější tendence ve světových romských studiích a naznačuji svou pozici v rámci této debaty. Současně vyhodnocuji dosavadní teoretickou literaturu k tématu romského písemnictví a shledávám ji nedostatečnou. K analýze jednotlivých textů jsou zkušebně použity zavedené teoretické rámce, konkrétně postkoloniální teorie, afroamerická literární teorie, koncept orálních a typografických kultur v pojetí Waltera Onga a pojmy habitus, misrecognition a geneze literárního pole, jak je zavedl Pierre Bourdieu. Považuji je za dílčím způsobem použitelné a inspirativní, ale nikdy ne bez výhrad. Domnívám se, že do...
Narativní terapie: mnohohlasný chór
Čermák, Ivo
Stručně je charakterizována narativní terapie a důvody, které objasňují její existenci. Diskutovány jsou tři různé verze narativní terapie ů psychodynamická, kognitivně-konstruktivistická a sociálně-konstruktionistická, jejich zdroje, pojetí příběhu a dílčí varianty. Jsou uvedeny argumenty pro tvrzení, že životní příběh člověka sbližuje různé terapeutické přístupy. Psychoterapie se pak bez ohledu na teoretická východiska jeví jako proces tří překrývajících se stadií: 1. vyprávění příběhu, 2. čtení příběhu, 3. převyprávění životního příběhu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.