|
| |
|
|
Životní styl matek jedinců postižených onemocněním vzniklým v perinatálním období
WITZANYOVÁ, Aneta
Narození dítěte v rodině je vždy velkou změnou. Pokud se však narodí dítě, které má své specifické potřeby, pro matku to ve většině případů znamená velkou změnu a zcela jiné uspořádání budoucího života. Jiný životní styl má své přednosti i svá negativa a cílem této práce je otevřít toto společenské téma, která bývá leckdy tabu tématem. Tato bakalářská práce si klade hned několik cílů. Stěžejním cílem je zvýšit osvětu ohledně osob s postižením a upozornit společnost, že matky dětí s postižením jsou mimořádně silné osobnosti, které to ve svém životě rozhodně nemají lehké, ale taktéž nestojí o litování, soucitné ani posměvačné pohledy. Dalším cílem pak je zjistit, jaký je životní styl matek dětí s postižením, jaké jsou jeho změny a zda hrozí riziko sociální izolace. Se sociální izolací úzce souvisí i další cíl a to, zjistit, jaké dopady má místo bydliště na životní styl matky. Teoretická část práce se zabývá rodinou, postižením, ale především úlohou matky dítěte s postižením a dalšími tématy, jako je například sociální izolace, syndrom vyhoření či sociální opora a podpora, které s tímto tématem velmi úzce souvisejí. Empirická část práce se pak zabývá samotným výzkumem, sumarizací a prezentací získaných dat a v neposlední řadě i stanovením odpovědí na výzkumné otázky. Výzkum byl prováděn na základě kvalitativního šetření technikou zakotvené teorie pomocí třístupňového kódování a stanovení zakotvených tvrzení. Data byla zpracovávána v softwarovém programu ATLAS.ti, ve kterém pak následně vznikly i grafické výstupy, které v empirické části bakalářské práce provádějí každou z kategorií. Analýzou a interpretací získaných dat bylo zjištěno, že životní styl matek se po narození dítěte s postižením značně změní v mnoha oblastech. Ať již v oblasti rodinného a pracovního života, tak v oblasti osobnostní, kde je nejčastější reakcí proměna osobnosti a především hodnot. Dále se ukázalo, že místo bydliště značně ovlivňuje životní styl a to konkrétně v přístupu ke službám. Bydliště na vesnici či v malém městě je pro matku s dítětem s postižením velmi limitující z hlediska dostupnosti služeb a dopravy. Tyto změny a skutečnosti však ve většině případů nevedou k negativnímu vnímání života s dítětem s postižením. Výzkum prokázal, že matky dětí s postižením často žijí jiný, ale ne nekvalitní život. Tato bakalářská práce by mohla být přínosem pro větší osvětu ve společnosti, aby si intaktní společnost uvědomila, jak neskutečně silnými osobnostmi tyto matky jsou a přitom svůj život ony samy ve většině případů vnímají jako zcela normální a běžný. Dále by práce mohla být přínosem i pro matky, kterým se narodilo dítě s postižením a s nastalou situací se musí vypořádat. Výzkumná část této práce tak může sloužit jako reálné svědectví, že i s postižením dítěte se dá žít kvalitní a šťastný život.
|
|
| |
|
|
Práce se životními příběhy bezdomovců
KAŠPAROVÁ, Eliška
Diplomová práce se zabývá problematikou práce s životními příběhy bezdomovců. Cílem výzkumného šetření je analýza životních příběhů bezdomovců a analýza změn v životě bezdomovců po čase. Sběr dat byl prováděn individuálními rozhovory a respondenti byli vyhledávání v azylových domech. Analýzou získaných dat byla zjištěna různá období života lidí bez domova a jejich postoje a názory na jejich situace. Dále byly zjištěny změny, které se v jejich životě odehráli po čase pěti měsíců. Dále byla rozebírána otázka odpovědnosti u bezdomovců.
|
|
|
Pacient s implantovaným kardioverterem-defibrilátorem
HEŘMANSKÁ, Marie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou používání implantabilních kardioverterů-defibrilátorů. Jakým způsobem ovlivňují životy pacientů a jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v rámci implantace těchto přístrojů. Implantovaný kardioverter-defibrilátor (dále jen ICD) umožňuje efektivně předcházet či zabránit náhlému srdečnímu selhání, které postihuje přibližně 2 % populace. Téměř 3/4 náhlých úmrtí nastávají doma a u 2/3 takových úmrtí jsou přítomni svědkové. Indikací k implantaci ICD jsou závažné maligní komorové tachykardie (komorová tachykardie, fibrilace a flutter komor), které rychle vedou k zástavě oběhu, bezvědomí a následně smrti. Rychlé ukončení takovéto arytmie pomocí ICD nositeli zachraňuje život. Základem diagnostiky komorových arytmií je standardní elektrokardiogram (EKG). Praktická část bakalářské práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, jehož základem byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo třináct pacientů s implantovaným kardioverterem-defibrilátorem ze Středočeského a Jihočeského kraje, kteří mají ICD alespoň jeden rok. V rámci rozhovoru bylo všem respondentům položeno deset základních otázek. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně přímou transkripcí zpracovány do textové podoby. Při zpracování rozhovorů byla použita technika otevřeného kódování, metoda papír a tužka. Analýzou dat vzniklo pět kategorií: kategorie Obtíže před implantací ICD, kategorie Změna v životě po implantaci ICD s podkategoriemi Životní jistota, Běžné činnosti, Zaměstnání, Řízení vozidel a Psychika, kategorie Defibrilační výboj, kategorie Ošetřovatelská péče a kategorie Význam ICD pro pacienty. Z výzkumného šetření vyplývá, že pacienti jsou s ošetřovatelkou péčí převážně spokojeni. Téměř všichni respondenti nepovažují za nutnost mít zvýšené nároky na ošetřovatelskou péči během hospitalizace. Nejvíc pacienti hodnotili ošetřovatelkou péči o ránu. S tou byli všichni spokojeni, neboť se během hojení rány nevyskytly žádné komplikace a rány se hojily per primam. Nedostatky vidím v edukaci pacientů. Deset respondentů sice udává, že měli dostatek informací, ale pouze od lékaře. Jen jeden respondent uvádí, že mu "něco" zdravotní sestra vysvětlovala. Je možné, že tento fakt může být zkreslený časovou prodlevou od hospitalizace. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že u většiny respondentů do běžného života přístroj ICD příliš nezasahuje. Téměř u všech respondentů došlo k psychické úlevě a zlepšení životní úrovně. Omezení, která vyžaduje život s přístrojem, respondenti nehodnotí záporně. Většina z nich se daná doporučení snaží dodržovat (řízení, cestování, magnetické rámy,) a nijak významně je v běžném životě neomezují. I přesto, že jejich onemocnění je závažné a život ohrožující, díky tomuto přístroji si pacienti můžou dovolit vycestovat do zahraničí, sportovat, být zaměstnaný, zkrátka žít běžný život s daleko menším rizikem náhlé srdeční smrti. Dvanáct respondentů ze třinácti přikládá tomuto přístroji tak velký význam ve svém životě, že by vše podstoupili opakovaně v případě nutnosti. Výstupem této bakalářské práce je příručka pro pacienty s ICD.
|
host ::
RSS.