Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 859 záznamů.  začátekpředchozí626 - 635dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Metody oceňování mimoprodukčních funkcí a ekosystémových služeb v agroekosystémech
TOMANOVÁ, Michaela
V práci jsem se zaměřila na metody oceňování mimoprodukčních funkcí a ekosystémových služeb a dále na význam krajiny, biotopů a krajinných prvků pro poskytování těchto služeb a funkcí. V práci jsem se také zmínila o negativech současného intenzivního zemědělství a opatřeních, která tato negativa eliminují. Bakalářskou práci jsem zpracovala formou literární rešerše.
Vliv krajinných prvků na biodiverzitu drobných zemních savců
MARŠÁLEK, Martin
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu liniových krajinných prvků na biodiverzitu drobných zemních savců (DZS) v zemědělské krajině jižních Čech. Teoretická část shrnuje dosavadní obecné poznatky o biodiverzitě v agroekosystémech, ekotonech, krajinných prvcích a životních nárocích drobných hlodavců a hmyzožravců. Praktická část má za cíl porovnat biodiverzitu DZS v liniovém krajinném prvku, na jeho okraji a na přilehlé zemědělské ploše. Byla použita metoda zpětných odchytů do živochytných pastí a značení ušními štítky. V průběhu vegetační sezóny 2013 proběhly tři třídenní odchyty DZS, v každém ze tří studovaných biotopů byla položena linie 30 pastí ve vzdálenosti 5 metrů. U chycených zvířat byl určen druh, pohlaví, hmotnost, délka zadního chodidla a přibližný věk. Celkem bylo odchyceno 36 jedinců drobných zemních savců 3 druhů (myšice křovinná Apodemus sylvaticus, norník rudý Myodes glareolus a hraboš polní Microtus arvalis). Jednotlivé linie se statisticky významně lišily v abundanci odchycených DZS (Chí-Kvadrát 66,167; s. v. = 2; p < 0, 0001). Nejvyšší druhová diverzita i abundance byla zjištěna v krajinném prvku (aleji), kde se podařilo odchytit 35 jedinců všech zaznamenaných druhů DZS. V přechodové zóně na rozhraní aleje a louky byl zaznamenán pouze jeden jedinec a na zemědělsky využívané louce nebyl odchycen žádný drobný savec.
Obce v pozici příjemců dotací z grantového programu Rozvoj venkova a krajiny v letech 2009 ? 2012 ? vyhodnocení programu z hlediska vlivu na biodiverzitu
MARKOVÁ CHOCHOLOVÁ, Jana
V diplomové práci bylo provedeno vyhodnocení grantového programu ?Rozvoj venkova a krajiny, opatření 1 Tvorba krajiny a podpora biodiverzity?, kdy v rámci tohoto programu byly zrealizované akce, jejichž výsledkem je revitalizace a ochrana biodiverzity. Bylo vybráno a zhodnoceno 20 obcí, které byly z grantového programu podpořené Jihočeským krajem v letech 2009 ? 2012. Hodnocené obce patří do kategorie malých obcí kromě 4, které spadají do kategorie obcí velkých (město Sezimovo Ústí, Blatná, Netolice a Písek). Do hodnocení byl zahrnut intravilán i extravilán obce. Pomocí dotazníkové metody bylo zjištěno, jaké je postavení obcí v grantovém programu, tedy zda by byly obce schopné v rámci svých rozpočtů realizovat akce bez uvedené grantové podpory a zároveň s jakými kroky se obce musí vypořádat, aby byly úspěšnými žadateli. Dále bylo porovnáno a vyhodnoceno zastoupení ekologicky stabilních a ekologicky labilních biotopů ve studovaných obcích a to pomocí snímků. Výsledkem toho bylo zařazení jednotlivých biotopů do kostry ekologické stability. Bylo zjištěno, že ve studovaných obcích je kostra ekologické stability na velmi dobré úrovni, neboť obce spadají převážně do skupiny č. 2 (biotopy se střední stabilitou) a do skupiny č. 3. (biotopy s vysokou stabilitou). V rámci ekologického šetření byly též v obcích terénním průzkumem zmapované invazní druhy. Kolem méně udržovaných toků a v soukromé zahradě byl zaznamenán v 6 obcích pouze nejčastěji se vyskytující invazní druhu v České republice a to bolševník velkolepý, z čehož vyplývá, že do základní péče o krajinotvorné prvky obce zařazují postupy potlačující invazní druhy rostlin.
Vliv telekomunikačních vysílačů na estetickou hodnotu krajinného rázu
Binderová, Vanda ; Melichar, Jan (vedoucí práce) ; Kaprová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem telekomunikačních vysílačů na estetickou hodnotu krajinného rázu, kde využívá přístupy jak environmentální, tak sociologické. Předmětem zkoumání je vztah mezi estetickým podnětem, krajinou, a jeho příjemcem, člověkem. K analýze využívá kvantitativní metody Scenic Beauty Estimation jakožto psychologické procedury sloužící k měření estetických preferencí a umožňující adekvátně vyhodnotit, jak vnímá společnost přítomnost různých typů telekomunikačních vysílačů v krajině, včetně tzv. kamufláží. Součástí analýzy je rovněž komparace dotčené a nedotčené skupiny obyvatel. Cílem práce je vyhodnotit, zda vnímá společnost přítomnost telekomunikačních vysílačů v krajině negativně. Dále je v této práci řešena hypotéza, že "kamufláže" snižují negativní vnímání telekomunikačních vysílačů v krajině.
Systém přírodně blízkých protierozních a protipovodňových opatření a jejich optimalizace v krajině
PICMAUS, Miloslav
Častou příčinou půdní eroze a vzniku povodní je snížená schopnost krajiny zadržovat vodu. Řešením mohou být přírodě blízká protierozní a protipovodňová opatření, která nejen poskytují primární protierozní a protipovodňovou ochranu, ale přispívají také k trvalé udržitelnosti využívání zemědělské půdy, zlepšení vodní bilance krajiny a zvyšování biodiverzity. Účinným nástrojem při návrhu ochranných opatření jsou komplexní pozemkové úpravy. Na modelovém území katastrálního území Zápy je popsána konkrétní realizace těchto opatření.
Historický vývoj polních cest se specifikací na Jihočeský region
SUPOVÁ, Monika
Tato diplomová práce se zabývá tématem historického vývoje polních cest s důrazem na Jihočeský region. Důraz byl kladen především na vývojové etapy pozemkových úprav v souvislosti s polními cestami. Hlavním záměrem byla analýza proměny polních cest během různých dějinných etap. Změny ve vývoji polních cest byly vyhodnoceny na konkrétních zájmových územích. Pro účely této práce byly oblastí zkoumání zvoleny dvě zájmové lokality v Jihočeském regionu s odlišnými přírodními podmínkami. Katastrální území Dynín v okrese České Budějovice a katastrální území Křenov u Kájova v okrese Český Krumlov. Pro posouzení historického vývoje byly určeny jednotlivé historické etapy, ve kterých byla cestní síť zachycena a popsána. Tato síť v zájmových územích byla následně porovnána a posouzena dle navržených hodnotících kritérií. Součástí práce bylo vyhodnocení a znázornění změn cestní sítě v jednotlivých historických etapách využitím mapových podkladů prostřednictvím softwarového programu GIS.
Polyfunkčnost cestní sítě a její začlenění do krajiny
SCHICKEROVÁ, Petra
V práci je pojednáno o jednotlivých funkcích cestní sítě. Je zde popsán její vliv na krajinný ráz, detailně rozebrána protierozní ochrana a přístup k pozemkům. V práci jsou uvedeny obecné charakteristiky pozemních komunikací, vliv cestní sítě na fragmentaci krajiny a nejrozsáhlejší bod tvoří migrace živočichů přes cestní síť a možnosti jejího řešení. Práce objasňuje danou problematiku a nalézá odpovědi s ní spjaté.
Historická analýza vývoje land use ve vybraném území
KALTOUNEK, Ondřej
Hlavním tématem této diplomové práce je historická analýza vývoje land use ve vybraném území. Za toto území bylo vybráno katastrální území Krchova Lomná. Tato práce si klade za cíl vyhodnotit změny v zájmovém území mezi třemi různými časovými obdobími. Analýza byla provedena na základě mapových podkladů a ortofotomap, které obsahují informace o land use. Pro tuto analýzu byly vybrány tři různá časová období. První je období II. vojenského mapování a pro toto období byla použita právě mapa II. vojenského mapování, které probíhalo v letech 1836-1852. Druhým obdobím jsou padesátá léta 20. století. Podkladem pro toto období byla ortofotomapa z té doby. A období třetí je současný stav land use v zájmovém území a jako podklad posloužila ortofotomapa, kterou poskytuje ČÚZK. Ostatní mapy byly získány z Národního geoportálu INSPIRE. Následně byly tyto mapy zpracovány pro potřeby analýzy v programu ArcMap. Výsledkem jsou pak grafické výstupy a grafy, na kterých jsou patrné změny land use mezi sledovanými obdobími. Nakonec je nastíněno, jak by se mohlo sledované území dále vyvíjet.
Zmapování rozptýlené zeleně a návrh výsadby ve vybraném katastrálním území
SKALOVÁ, Jana
Cílem této práce je zmapování rozptýlené zeleně v katastrálním území obce Zachotín. Jedná se o obec ležící v Kraji Vysočina a v okrese Pelhřimov. Součástí popisu celého území bylo vytvoření digitální vrstvy LandUse a vyhodnocení využívání půdy. Rozptýlená zeleň je neodmyslitelnou součástí krajiny a jejího estetického vyjádření. Mimo její estetické hodnoty má také význam pro život a migraci živočichů a pro tvorbu protierozních opatření. V práci jsou popsány všechny prvky rozptýlené zeleně, zhodnocení jejich zdravotního stavu, funkčnosti, rozlohy a druhového složení. Taktéž jsou zakresleny v mapových přílohách. Součástí je také návrh rozptýlené zeleně a dosadba již existujících prvků.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 859 záznamů.   začátekpředchozí626 - 635dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.