|
|
Vývoj, optimalizace a validace analytické metody na stanovení kyseliny chikorové a dalších derivátů kyseliny kávové pomocí LC/MS
PAZDERKOVÁ, Nela
This thesis deals with the development, optimization, and validation of an analytical method for the determination of chicoric acid and other caffeic acid derivates using LC/MS. First, the development and optimization of the analytical method was conducted. The following parameters were selected for the optimization: mobile phase composition and flow rate injection volume capillary temperature, voltage S-lens and F-lens voltage, ion injection time, product ion selection, and collision energy. Then, the analytical method was successfully validated and tested for quantitative analysis in a range of Echinacea food matrixes - tea, tablet, and tincture.
|
|
|
Hydroxyskořicové kyseliny v moštových odrůdách révy vinné
Brzobohatá, Anna
Diplomová práce sleduje vývoj obsahu hydroxyskořicových kyselin v bobulích révy vinné. K experimentu, který probíhal v měsících září a říjen roku 2016, bylo vybráno 10 odrůd révy vinné, jež pocházely z Mikulovské vinařské podoblasti z obce Lednice. U čtyř z těchto vybraných odrůd byl sledován vývoj hydroxyskořicových kyselin v průběhu dozrávání a závislost jejich obsahu na základních analytických parametrech moštu. U zbylých šesti odrůd byl porovnáván jejich obsah, jakožto odrůdový znak, ve dvou provedených odběrech. Literární část se zabývá problematikou fenolických látek, se zaměřením na hydroxyskořicové kyseliny - jejich strukturu a formy. Dále obsahuje krátkou charakteristiku deseti odrůd révy vybraných pro experiment.
|
|
|
Vliv před-fermentační macerace na obsahové látky moštu révy vinné
Sapík, Miloslav
Tato diplomová práce se věnuje tématu vliv před-fermentační maceraci na obsahové látky v moštu révy vinné v daném časovém rozmezí. V teoretické části jsou popsány jednotlivé složky struktury hroznu a látek obsažených v moštu, a proces macerace. Praktická část se týká rozborů moštů ze tří odrůd révy vinné ročníku 2013, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Neuburské odebraných v časovém rozmezí macerace 0, 2, 4, 8, 12, 24 a 48 hodin. Ve vzorcích se následně analyzovaly titrovatelné kyseliny, pH, kyselina vinná, kyselina jablečná, antiradikálová aktivita, obsah flavanolů, polyfenolů, kyseliny kaftarové, antokyanů. Data dokazují, že pokud je podobný rok jako ročník 2013, co se týká zvýšeného obsahu titrovatelných kyselin, dá se zvážit delší macerace rmutu, což může sloužit i budoucí harmoničnosti vína. Vhodná postačující doba macerace na případné snížení titrovatelných kyselin odpovídá době macerace 4 -12 hodin. Co se týká kyseliny vinné a jablečné, jako vhodná doba macerace se jeví přibližně 8 hodin. Pokud bychom chtěli získat co největší podíl zdraví prospěšných látek z tohoto ročníku, musel by se mošt macerovat až 48 hodin.
|
host ::
RSS.