|
|
Podpora přímé ošetřovatelské péče středním managementem
MATOUŠKOVÁ, Amalia
Diplomová práce se zabývá problematikou podpory přímé ošetřovatelské péče středním managementem. Vrchní sestry - manažerky střední úrovně jsou zodpovědné za kvalitu poskytované ošetřovatelské péče, a proto je v jejich zájmu vést své podřízené sestry k tomu, aby kvalita přímé ošetřovatelské péče byla udržená či neustále zvyšována, a to nejen pomocí kontrolní činnosti či materiálového zabezpečení, ale převážně pomocí podpory. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak vnímají sestry podporu od středního managementu v rámci zajištění kvalitní přímé ošetřovatelské péče. Cíle bylo dosaženo pomocí kvantitativně - kvalitativních metod. Kvantitativní část výzkumu tvořilo 195 respondentů. Sestavili jsme dotazník, který byl distribuován praktickým a všeobecným sestrám. Dotazník vycházel z předem stanovených deseti hypotéz, které se vztahovaly k cíli práce. U devíti hypotéz byla potvrzená jejich platnost a poslední desátá hypotéza se nepotvrdila. Kvalitativní část výzkumného šetření tvořily rozhovory se sedmi vrchními sestrami, které nás informovaly o jejich pohledu na podporu přímé ošetřovatelské péče. Výsledkem výzkumného šetření bylo zjištění, že vrchní sestry využívají více kontrolní činnost než podpůrnou. I přesto dotazované sestry vnímají podporu jako dostačující. Největší překážkou v podpoře vrchní sestrou je nedostatek motivace. Sestry by uvítaly, aby měly možnost zpětné vazby, dále se vzdělávat a aby se sama vrchní sestra účastnila přímé péče. Z pohledu managementu jsme zjistili, jakými prostředky a způsoby přispívají podřízeným sestrám pro zkvalitnění přímé ošetřovatelské péče Dochází zde ke konfrontaci odpovědí podřízených sester a vrchních sester. Vrchní sestry míní, že své podřízené sestry motivuji, umožňuji jim se dále vzdělávat či pokud je to možné účastní se přímé ošetřovatelské péče. Naopak se vrchní sestry domnívají, že podřízené sestry nic zvláštního v podpoře nepostrádají a pokud ano, tak asi porozumění, či aby byly neustálé přítomné na oddělení. Výstupem diplomové práce je návrh doporučení pro podporu přímé péče středním managementem, které vyplynulo na základě analýzy výzkumného šetření.
|
|
|
Interpersonální vztahy a jejich projekce do kvality poskytování ošetřovatelské péče na jednotkách intenzivní péče
FÜRST, Zdeněk
Předkládaná práce se zaobírá interpersonálními vztahy a jejich projekcí do kvality poskytování ošetřovatelské péče na jednotkách intenzivní péče. Za tímto účelem byly stanoveny 3 cíle a následně definováno 8 hypotéz, které byly statisticky analyzovány. Zmiňovaných cílů bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření realizovaného technikou nestandardizovaného dotazníku (návratnost validních dotazníků: 56,5 %). Výzkumný soubor je tvořen záměrně vybranými 173 respondenty z řad nelékařských zdravotnických pracovníků. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že na pracovištích jednotek intenzivní péče se vyskytují převážně pozitivní interpersonální vztahy (61,3 %). S kolegy se mimo pracovní dobu setkává 87,3 % respondentů. Interpersonální problémy se vyskytují u 44,5 % respondentů, kdežto výskyt interpersonálních konfliktů byl zaznamenán u 59,5 % respondentů. Výskyt šikany byl registrován u 26,6 % respondentů. Nejvíce se respondenti během vykonávání profese setkávají zejména s hádáním a agresivitou (22,1 %), dále s urážkami a ponižováním (18,2 %) a taktéž s pomluvami (18,2 %). Kvalita ošetřovatelské péče byla definována na základě názorů respondentů a jejich schopnosti vzájemné spolupráce. Podíl zastoupení kvalitní a nekvalitní ošetřovatelské péče se neliší (p = 0,323). Zásadním zjištěním je výsledek, že kvalita ošetřovatelské péče s pozitivními a negativními vztahy se liší (p <0,001); negativní vztahy snižují kvalitu ošetřovatelské péče. Předkládanou problematiku považujeme za aktuální. Práce přináší náhled na danou problematiku a může být podkladem pro další výzkumné projekty. Prostřednictvím empirických dat zdůrazňuje význam regulace interpersonálních vztahů na jednotkách intenzivní péče a vybízí k realizaci intervencí, které budou tyto vztahy pozitivně ovlivňovat, což může mít žádoucí efekt na kvalitu ošetřovatelské péče.
|
|
|
Sebedůvěra a sebejistota sester v souvislosti s ošetřovatelskou praxí
SLIPKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na současný stav sebedůvěry a sebejistoty sester při vykonávání ošetřovatelské praxe. Pro zmapování současného stavu byly osloveny všeobecné sestry, u kterých se zjišťovala důležitost a to, zda mají dostatek sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe. Dále jsem pokládala otázky zaměřené na problematiku ohledně budování sebedůvěry a sebejistoty a toho, jak sestry pečují o svou sebedůvěru a sebejistotu. Tato práce je složena z části teoretické a empirické. Teoretická část je zaměřena na osobnost všeobecných sester a její utváření. Dále pak na faktory, které ovlivňují sebedůvěru a sebejistotu sester při vykonávání ošetřovatelské praxe, a zahrnuje i zkoumání toho, co sestry dělají pro své duševní zdraví, aby jejich sebedůvěra a sebejistota byla na vhodné úrovni pro vykonávání ošetřovatelské praxe. Empirická část je tvořena jedním cílem. Tím bylo zjistit, zda sestry mají dostatek sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe. Pro empirickou část práce byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. Získané informace byly zpracovány a rozděleny do devíti kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry dokáží vlastními slovy říct, co je sebedůvěra a sebejistota, a jsou schopny hovořit o důležitosti sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe. Sebedůvěru a sebejistotu mají sestry na vhodné úrovni pro vykonávání ošetřovatelské praxe, ale k práci přistupují zodpovědně a s pokorou, ať jsou to sestry dlouhodobě pracující, či krátkodobě v praxi. Jejich sebedůvěra a sebejistota při vykonávání ošetřovatelské praxe je ovlivňována určitými faktory, které souvisí s jejich povoláním. K dostačující sebedůvěře a sebejistotě jsou důležité i vlastní hodnoty v osobním životě. Při výzkumném šetření se ukázalo, že při vykonávání ošetřovatelské praxe mají sestry sebedůvěru a sebejistotu na větší úrovni než v osobním životě, jelikož by nemohly vykonávat výkony a ošetřovatelskou praxi ve svém nejlepším přesvědčení. Proto, aby sestry měly sebedůvěru a sebejistotu na vhodné úrovni, by měly pečovat o své duševní zdraví. Při rozhovorech se ukázalo, že se sestry snaží o své duševní zdraví pečovat, i když to někdy při náročnosti jejich povolání nelze. Tato práce pomáhá nastínit problematiku sebedůvěry a sebejistoty všeobecných sester na různých odděleních. Jsou zde zahrnuty osobní názory sester na důležitost sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe, faktory, které tyto vlastní hodnoty ovlivňují, a důležitost duševní hygieny pro vykonávání ošetřovatelské praxe.
|
|
|
Komparace podmínek poskytování ošetřovatelské péče na území ČR před rokem 1989 a v současnosti
Čermáková, Lucie ; Švarcová, Eva (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je nastínit vývoj ošetřovatelství, ošetřovatelské péče a ošetřovatelského vzdělávání. Ve své bakalářské práci porovnávám vybrané aspekty poskytování ošetřovatelské péče na interních, neurologických a anesteziologicko-resuscitačních typech pracovišť, a to ve Fakultní nemocnici v Motole a na druhé straně v Krajské nemocnici v Děčíně. Práce je rozdělena na část teoretickou, ve které se zaměřím na stručný popis historie ošetřovatelství, vývoj vybraných faktorů poskytování ošetřovatelské péče a ošetřovatelského vzdělávání, a na část empirickou, která bude obsahovat výzkum zaměřený na vývoj ošetřovatelství pohledem nelékařských zdravotnických pracovníků a také analýzu dokumentů.
|
|
|
Dobrá praxe vybraných ošetřovatelských postupů
MLEZIVOVÁ, Petra
Základní teoretická východiska Ošetřovatelství je samostatná vědecká disciplína, jejímž hlavním cílem je udržovat a podporovat zdraví populace. Ošetřovatelská péče o nemocné je prováděna kvalifikovanou sestrou pomocí ošetřovatelských postupů. Konkrétní postupy základních činností ošetřovatelské péče jsou vždy modifikovány aktuálním zdravotním stavem pacienta a jeho aktuálními potřebami. Stejně jako jiné obory, musí i ošetřovatelství reagovat na změny moderní doby. Ošetřovatelská praxe a teorie vedou k další kvalitativní změně, a to zavedením a realizací praxe založené na důkazech. Praxe založená na důkazech v ošetřovatelství je procesem, ve kterém je spojena nejlepší praxe s odborností sestry a pacientovými preferencemi, předurčujícím optimální péči. Cíle práce Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny tři cíle. První cílem bylo zjistit, na základě čeho, všeobecné sestry vykonávají vybrané ošetřovatelské postupy. Druhým cílem bylo zjistit, zda je dobrá praxe využívaná u vybraných ošetřovatelských postupů. Poslední cíl zjišťoval, jaké podvědomí mají všeobecné sestry o pojmu evidence based practice dobré praxi. Použité metody Výzkumné šetření diplomové práce probíhalo metodou kvalitativního i kvantitativního výzkumného šetření. Kvantitativní výzkumné šetření spočívalo v metodě dotazování formou dotazníků, které byly určeny všeobecným sestrám pracujícím na lůžkových odděleních. Vyhodnocení výsledků šetření, proběhlo pomocí grafů a tabulek a bylo zde využito statistického zpracování dat pomocí Pearsonova chí kvadrát testu. Pro kvalitativní výzkumné šetření posloužila metoda přímého zúčastněného pozorování, kde bylo zvoleno šest kategorií. Údaje byly zaneseny do záznamového archu, podle kterého došlo k vlastní analýze pozorovaných údajů. Pozorování bylo zaměřeno na komplexní hygienickou péči, rozdělenou do kategorií hygieny dutiny ústní, péče o nemocniční oděv, celkové koupele u nesoběstačného pacienta, péče o nehty, mytí vlasů a péče o kůži. Výsledky Výsledky práce napomohly objasnit souvislosti mezi vykonáváním postupu hygienické péče a evidence based practice dobrou praxí. Výsledky mohou být použity jako příspěvek na odborném semináři či konferenci, zabývající se touto problematikou, nebo jako podkladový materiál pro výuku ošetřovatelských postupů. Na základě statisticky zpracovaných dat byly hypotézy vyhodnoceny. H1: Všeobecné sestry vykonávají vybrané ošetřovatelské postupy více podle svých znalostí získaných při studiu, nežli podle lokálních profesních standardů péče. H1 byla potvrzena. H2: Všeobecné sestry nejčastěji vykonávají vybrané ošetřovatelské postupy podle zvyklostí oddělení, kde pracují, než na základě EBN. H2 byla potvrzena. H3: Všeobecné sestry s bakalářským a magisterským vzděláním mají větší podvědomí o pojmu EBP, nežli sestry se středoškolským a vyšším odborným vzděláním. H3 byla potvrzena. Výzkumná otázka zněla takto: VO1: Jakou roli hraje EBN ve vybraných ošetřovatelských postupech v praxi sester? Na základě pozorování vyšlo najevo, že EBN nehraje příliš velkou roli v provádění ošetřovatelského postupu hygienické péče. Závěr Práce by mohla poukázat na nalezená slabá místa v problematice poskytování hygienické péče a evidence based nursing. Mohla by ale také být inspirací pro všechny, kteří svoji profesi vykonávají s radostí a úctou a přejí si pro "své" pacienty jen to nejlepší. A v neposlední řadě pro ty, co chtějí pacientům přinášet kvalitní a bezpečnou péči a ze zaměstnání odcházet s uspokojením z vlastní práce.
|
|
|
Spokojenost s ošetřovatelskou péčí na jednotkách chirurgické intenzivní péče z pohledu pacientů
KRAMAŘÍKOVÁ, Lucie
Základním záměrem diplomové práce bylo vyčlenit a zmapovat spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí v chirurgické intenzivní péči, porovnat výsledky dle pracoviště a délky hospitalizace pacientů. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se skládá z pěti kapitol. Empirická část diplomové práce probíhala metodou kombinovaného výzkumu. První část tvořil výzkum kvalitativní prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, druhou část výzkum kvantitativní, který byl proveden prostřednictvím nestandardizovaného strukturovaného dotazníku a přímým dotazováním tváří v tvář. Výsledky byly zpracovány pomocí programu Excel do přehledných tabulek a grafů. Celé výzkumné šetření bylo založeno na již existujících osmi nejdůležitějších dimenzích stanovených Pickerovým institutem, které zásadně ovlivňují kvalitu péče a spokojenost pacientů s touto péčí. Výzkumný vzorek tvořilo pro kvalitativní část 11 respondentů, pro kvantitativní část 142 respondentů. Samotný sběr dat probíhal na standartním chirurgickém oddělení. Pro účely této diplomové práce byly vymezeny čtyři cíle a k nim se vztahující dvě výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit, jak jsou pacienti spokojeni s pooperační ošetřovatelskou péčí. Druhý cíl se zaměřoval na spokojenost pacientů s činností sester při svém ošetřování. Třetím cílem bylo zjistit faktory v oboru intenzivní péče, které ovlivňují spokojenost pacientů v negativním i pozitivním směru. Čtvrtým cílem bylo zhodnotit spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na JIP dle typu pracoviště a délky hospitalizace. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byly stanoveny dvě výzkumné otázky. 1. Jaké jsou možnosti ošetřovatelské péče ke zlepšení spokojenosti pacientů? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že nejvíce problémová je oblast informovanosti pacientů. Je třeba zlepšit informovanost pacienta po příjmu na jednotku intenzivní péče a při překladu na standartní oddělení. Bolest a její nedostatečné tlumení zvláště v akutní pooperační fázi se vyskytuje poměrně často. Sestry by měly na tomto problému více spolupracovat s lékařem a především více sledovat pacienta a nabízet různé alternativní možnosti tišení bolesti. Další problémy byly zaznamenány v souvislosti s možnostmi úpravy lůžka. I přesto, že se sestry snaží v tomto ohledu dělat naprosté maximum, ne všechny okolnosti mohou ovlivnit, například tvrdost matrace. Poslední problémovou oblastí, která byla respondenty zmíněna, byl pocit samoty. Zde je třeba, aby sestra vedla s pacientem zcela ohleduplnou a citlivou komunikaci, navodila vzájemný pocit důvěry a byla pro pacienta oporou. Druhá výzkumná otázka zněla: Jaké faktory ovlivňují spokojenost pacientů? Zcela jednoznačně se jedná o přístup ošetřovatelského personálu. Dalšími velmi důležitými faktory jsou informovanost pacienta, bolest a její dostatečné tlumení, prostředí JIP a v neposlední řadě i úprava lůžka. Ke zpracování kvantitativní části bylo stanoveno šest hypotéz. Pro správné ověření byly použity statistické metody test nezávislosti chí-kvadrát, chí-kvadrát test s Yatesovou transformací, t-test a korelační a regresní analýza. Identifikační otázky v úvodní části dotazníku byly zpracovány procentuálním vyjádřením v přehledných grafech. Z výzkumného šetření vyplynulo, že respondenti jsou spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí i s činností sester při svém ošetřování. Jako nejvíce problémové oblasti se opět projevily informovanost při příjmu na jednotku intenzivní péče a anonymita personálu. Jako nejdůležitější faktor ovlivňující spokojenost pacientů byl potvrzen přístup ošetřujícího personálu. Oproti tomu faktor bolest a její nedostatečné tlumení nebyl potvrzen jako jednoznačná příčina nespokojenosti pacientů. Stejného zastoupení dosáhl i nedostatek informací o prováděných výkonech. V závěru kvantitativní výzkumné šetření prokázalo, že není statisticky významný rozdíl ve spokojenosti pacientů dle typu zdravotnického zařízení či délky hospitalizace.
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace ve vybraných zemích
ČERNÁ, Simona
Tato práce se zabývá ošetřovatelskou dokumentací v České republice a ve Spolkové republice Německo. Ošetřovatelská dokumentace je nedílnou, avšak samostatnou součástí zdravotnické dokumentace. Měla by odrážet úroveň poskytované ošetřovatelské péče a sloužit jako nástroj pro zvyšování její kvality. S ošetřovatelskou dokumentací úzce souvisí také ošetřovatelský proces, podle kterého by měla sestra pracovat. V úvodu teoretické části je definován pojem ošetřovatelská dokumentace v obou zemích. V další části jsou podrobně rozpracovány jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu a přiblížena problematika zjišťování kvality ošetřovatelské péče. Ošetřovatelská dokumentace slouží jako ukazatel kvality poskytované ošetřovatelské péče, která následně slouží jako podklad pro kontrolní činnost. K naplnění myšlenky této práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat názor sester na práci s ošetřovatelskou dokumentací ve vybraných zdravotnických zařízeních ve dvou vybraných zemích. Druhým cílem bylo porovnat ošetřovatelskou dokumentaci ve vybraných zdravotnických zařízeních ve dvou vybraných zemích. Dále byly položeny dvě výzkumné otázky: Jaký je názor sester na práci s ošetřovatelskou dokumentací v České republice a ve Spolkové republice Německo na vybraných nemocničních odděleních? V čem se liší ošetřovatelská dokumentace na vybraných odděleních v České republice a ve Spolkové republice Německo? Praktická část shrnuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, kterých bylo dosaženo na základě polostrukturovaného rozhovoru a analýzy dokumentace. První část výzkumného šetření představují rozhovory se sestrami, které byly zaznamenány nepřímým přepisem a dále byly zpracovány metodou otevřeného kódování. K sjednocení odpovědí byla využita technika "papír a tužka", která byla následně uspořádána do kategorií a podkategorií metodou "vyložení karet". Druhá část znázorňuje analýzu české a německé ošetřovatelské dokumentace. Provedeným výzkumným šetřením byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Z šetření na první výzkumnou otázku vyplývá, že české sestry vnímají dokumentaci jako nutnost systému. Při své práci ji však aktivně nepoužívají. Dále odpověděly, že veškeré činnosti, které u pacienta provádějí, zapisují zpětně. Německé sestry uvedly, že při obchůzkách nosí ošetřovatelskou dokumentaci na pokoj pacienta. Hlavním důvodem je prý zapsání činností ihned po provedení. Sestry tvrdí, že se tím zajistí nejen efektivita dokumentace, ale i ochrana pacienta. Rovněž uvádějí, že informace o pacientovi mají stále u sebe. Jsou navíc toho názoru, že bez kvalitně vedené dokumentace nemůže být kvalitně poskytovaná ošetřovatelská péče. Hlavním rozdílem mezi oběma nemocnicemi je fakt, že v německé nemocnici je prováděn audit otevřené ošetřovatelské dokumentace. To znamená, že vedení kontroluje především, zda je vykonáno to, co je zapsáno, tudíž péči provedenou u pacientů, kteří jsou ještě hospitalizováni. Oproti tomu je v české nemocnici audit uzavřené ošetřovatelské dokumentace, proto nejsou sestry nuceny dokumentaci aktivně používat. Většina sester se shodla na tom, že administrativy stále přibývá. Druhá výzkumná otázka byla zodpovězena na základě analýzy dokumentace, jež obnášela porovnání ošetřovatelské dokumentace ve vybraných zemích. Předmětem analýzy byla příjmová anamnéza, plán péče, jeho realizace a překladová ošetřovatelská zpráva. Německá dokumentace pro sestru představuje více bodů, které musí za svou směnu projít, než dokumentace v české nemocnici. Dále je více orientována na přímou péči s pacientem, jelikož přináší sestrám více informací o tom, co bylo u pacienta provedeno. Dá se říci, že takřka veškeré informace, které potřebuje sestra vědět k práci s pacientem, zjistí ze správně vedené ošetřovatelské dokumentace.
|
|
|
Vybraná rizika v ošetřovatelské praxi
HLADÍKOVÁ, Šárka
Současný stav: Velká část rizik je právě spojena s poskytováním zdravotnické péče, která může ohrozit jak pacienta, tak i zdravotnický personál (Drahoš, 2007). Cílem výzkumu bylo vyhodnotit nejčastější rizika v ošetřovatelské praxi, která hrozí pacientům při hospitalizaci. Dále zjistit, zda se výskyt daných rizik mění v závislosti na oboru (typu) péče a zda jsou znalosti sester o zásadách podávání léků per os ovlivněny délkou jejich praxe. Metodika: Empirická část bakalářské práce byla vypracována na základě kvantitativního výzkumného šetření sběr dat pomocí dotazníku. Kvantitativní šetření bylo doplněno pozorováním sester technikou auditu. Výzkumný soubor: Dotazník byl určen pro všeobecné sestry pracující na vybraných standardních odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s. Během odborné semestrální praxe byl proveden u šesti sester audit "Podávání léků per os". Výsledky: Z výsledků váženého aritmetického průměru, vyplynulo, že sestry udávají za nejrizikovější rizika riziko pádu pacienta (3,26) a riziko medikačního pochybení (3,01). Dle oslovených sester mezi významná rizika, která hrozí pacientům na interních odděleních, patří: riziko zranění pacienta při hospitalizaci, riziko vzniku nozokomiální nákazy, riziko pádu pacienta a riziko vzniku imobilizačního syndromu. Sestry s nejdelší praxí (nad 11 let) častěji než ostatní sestry volily správnou odpověď v oblasti: frekvence kontroly exspirace léků a teploty v chladničce s léky, příprav léků, likvidace zbylých tablet, péče o půliče tablet, reakce na odmítnutí léků pacientem a v zápisu podaných medikací do dekurzu. Naopak sestry s praxí 6-10 let častěji než ostatní sestry odpovídaly správně na otázky týkající se uložení léků od pacienta, systému podávání léků, zabezpečení pojízdné lékárny a správné optimální hodnoty v chladničce s léky. Sestry s nejkratší dobou praxe (do 5 let) prokázaly nejslabší znalosti zásad bezpečného podávání léků per os. Z výsledků auditu "Podávání léků per os" lze učinit závěr, že mezi nejčastější chyby, kterých se auditované sestry dopouštěly, patří: generická výměna léku sestrou, neprovedení hygienické dezinfekce rukou, sahání na léky rukou, příprava léků na chodbě nikoliv na pokoji u lůžka pacienta, nesprávná likvidace léčiv, kdy zbývající půlky tablet, byly vkládány zpět do balení. Závěry: Ze statisticky významných vztahů mezi pravděpodobností rizik a oborem (typem péče) vyšlo najevo, že riziko zranění pacienta při hospitalizaci, riziko vzniku nozokomiální nákazy, riziko pádu pacienta, riziko vzniku imobilizačního syndromu a riziko agresivního chování pacienta více hrozí pacientům na interních než na chirurgických odděleních. Sestry s délkou praxe více jak 11 let prokázaly nejlepší znalosti zásad bezpečného podávání léků per os. Audit prokázal, že přestože sestry znají zásady bezpečného podávání léků, v praxi je ne zcela dodržují. Výstupem mé práce je návrh standardního ošetřovatelského postupu "Podávání léků per os".
|
|
|
Vliv středního ošetřovatelského managementu na kvalitu ošetřovatelské péče
FLANDEROVÁ, Hana
Téma práce je vliv středního ošetřovatelského managementu na kvalitu ošetřovatelské péče. Teoretická část je zaměřena na vrchní sestry, na jejich preferované vlastnosti, schopnosti, kompetence, styly vedení a na způsob realizace změn. Součástí teoretické části je i popis kvality ošetřovatelské péče a některé způsoby, jak jí dosáhnout. Praktická část je zaměřena na vliv vrchních sester na kvalitu ošetřovatelské péče. Ke zpracování diplomové práce byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního šetření. Náš průzkum probíhal v jihočeských nemocnicích a respondenty byly vrchní sestry. V průběhu dotazníkového šetření a rozhovorů se nám podařilo dosáhnout všech námi předem stanovených cílů. Pomocí rozhovorů se nám podařilo odpovědět na stanovené výzkumné otázky. Zjistili jsme, že všechny dotazované vrchní sestry disponují odbornými znalostmi v oblasti ošetřovatelského managementu. Identifikovali jsme způsoby zavádění změn zvyšujících kvalitu ošetřovatelské péče do praxe. Vrchní sestry uvedly, že sestry tyto změny přijímají po předložení odborných argumentů a že top management vrchní sestry při zavádění změn vede a podporuje. Námi oslovené vrchní sestry se domnívají, že prosazení změn zvyšujících kvalitu ošetřovatelské péče pomůže k zvýšení prestiže ošetřovatelství a podpoří samostatnost oboru. Na základě vyhodnocení výsledků šetření jsme identifikovali jako nejčastější problém při realizaci změn neochotu sester učit se nové věci.
|
|
|
Standardizace ošetřovatelské péče jako nedílná součást přípravy na akreditační šetření.
ŠIMÁČKOVÁ, Alexandra
Diplomová práce je zaměřená na standardizaci v oblasti ošetřovatelské péče v souvislosti s přípravou na akreditační šetření, což znamená vzájemný soulad mezi standardy vydávanými zdravotnickým zařízením a standardy vydávanými akreditační komisí SAK ČR. Standardizace je proces, spočívající kromě jiného v určení nutné, nezbytné a základní normy, která je potřebná pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. Znamená tedy vodítko, podle kterého můžeme hodnotit, jestli ošetřovatelské činnosti odpovídají požadované úrovni. Sestra by měla znát proces vytváření standardů, jeho jednotlivé kroky a aktivně se na něm podílet. Teoretická část popisuje koncepci českého ošetřovatelství v souvislosti s kvalitou ošetřovatelské péče, definuje kvalitu jako takovou, mapuje systémy určené pro její zvyšování ve zdravotnických zařízeních a popisuje vznik ošetřovatelských standardů. V rámci praktické části jsme si stanovily pět cílů: Zmapovat úroveň standardizace ošetřovatelské péče jako součást přípravy na akreditační šetření, zjistit, zda je ošetřovatelská péče v nemocnici realizována metodou ošetřovatelského procesu, zjistit, jestli je ošetřovatelská péče v nemocnici zajištěná řádně vedenou ošetřovatelskou dokumentací, zjistit, zda jsou u každého pacienta posouzeny potřeby edukace a zjistit, jestli si sestry uvědomují důležitost standardizace ošetřovatelské péče. Zvolily jsme kvantitativní metodu výzkumu, formou dotazování a sběrem dat za použití anonymního dotazníku. Bylo rozdáno 250 dotazníků a to tak, že v každé nemocnici 50 dotazníků. Vrátilo se 230 vyplněných dotazníků a výzkumný soubor nakonec tvořilo 204 respondentů pracujících v nemocnicích Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Tábor, Písek a Havlíčkův Brod. V rámci výzkumu jsme splnili určené cíle a potvrdily stanovené hypotézy. Hypotéza H1: Nemocnice splňuje všechny podmínky akreditačního šetření v oblasti standardizace ošetřovatelské péče, se potvrdila. Hypotéza H2: Ošetřovatelská péče v nemocnici je zajištěna prostřednictvím ošetřovatelských standardů metodou ošetřovatelského procesu, se potvrdila. Hypotéza H3: Ošetřovatelská péče v nemocnici je zajištěna řádně vedenou ošetřovatelskou dokumentací, se potvrdila. Hypotéza H4: U každého pacienta jsou posouzeny potřeby edukace a je o tom učiněn záznam do zdravotnické dokumentace, se potvrdila. Hypotéza H5: Sestry si uvědomují důležitost standardizace ošetřovatelské péče, se potvrdila. V kvantitativním šetření bylo zjištěno, že všechny nemocnice splňují podmínky akreditačního šetření v oblasti standardizace ošetřovatelské péče. Ošetřovatelská péče je v nemocnicích zajišťována prostřednictvím ošetřovatelských standardů metodou ošetřovatelského procesu, který je řádně zaznamenáván v ošetřovatelské dokumentaci. V šetření bylo dále zjištěno, že u každého pacienta jsou posouzeny potřeby edukace, což je řádně zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci. Sestry si uvědomují důležitost standardizace ošetřovatelské péče. Zjištěné skutečnosti dokazují, že kvalita ošetřovatelská péče v sledovaných nemocnicích je na dostatečně vysoké úrovni a koresponduje s požadavky akreditačních standardů. Výsledek výzkumu nabídneme vedení nemocnic jako edukační materiál pro sestry a porodní asistentky.
|
host ::
RSS.