Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium povrchových úprav borem dopované diamantové elektrody pro voltametrii dopaminu a serotoninu
Eremina, Anna ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Dejmková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studiem elektrochemického chováni a detekce dvou strukturně odlišných neurotransmiterů, dopaminu (DA) a serotoninu (5-HT), v roztocích běžně používaných pro kultivaci neuronů, konkrétně Neurobasalu (NB), NB s fenolovoučervení a ve fosfátovém pufru(PB) o pH blízkém fyziologickému.Ke studiu byla využitá elektroda na bázi borem dopovaného diamantu,přičemž byly prozkoumány dva typy povrchů: po anodické oxidaci (O-BDD) a mechanickém leštění (p-BDD) a dvě voltametrické techniky, cyklická a diferenční pulzní voltametrie. Při studiu bylo odhaleno, že oxidace DA je děj kvazireverzibilní, kdežto 5-HT se na O-BDD a p-BDD oxiduje ireverzibilně. V případě obou neurotransmiterů je jejich oxidace na obou BDD površích řízena difuzi. V důsledku pasivace elektrodového povrchu byla nejprve vyzkoušena anodická reaktivace (Eakt =+2400mV, t = 30 s) k regeneraci O-BDD povrchu během měření s DA a 5-HT. Na O-BDD u DA už nedocházelo ke kontinuálnímupoklesu proudu píků a měřené signály se vyznačovaly vysokou opakovatelností ve všech studovaných médiích (sr (Ip) 1,1 % v PB o pH 7,0, 1,7 % v NB o pH 7,34, 0, 9 % v NB s fenolovoučervení opH 7,48). V případě 5-HT se anodická reaktivace byla účinná pouze v prostředí PB o pH 7,0 (sr (Ip) 0,18 %), zatímco v obou NB se nepodařilo dosáhnout...
Životní cyklus zelené řasy Haematococcus pluvialis produkující astaxantin, podmínky kultivace a použitá kultivační média
Vávrová, Karolína ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Haematococcus pluvialis je jednobuněčná zelená řasa (Chlorophyceae, Chlamydomonadales), kterou je možné nalézt v efemérních nádržkách na kamenech nebo v ptačích koupalištích. Tato řasa je nejlepším přírodním producentem červeného sekundárního karotenoidu astaxanthinu se silnými antioxidačními vlastnostmi, který se používá jako pigment v akvakulturách a v chovech drůbeže a který má pozitivní účinky na lidské zdraví. Haematococcus pluvialis má poměrně komplexní životní cyklus, v němž se objevují čtyři stádia, dvoubičíkaté zoospory, nepohyblivé kulaté palmely, tlustostěnné akinety (aplanospory, cysty) s vysokým obsahem astaxanthinu a malé dvoubičíkaté gamety. Akinety, které umožňují H. pluvialis přečkat období desikace v jeho přirozeném prostředí, jsou tvořeny při vystavení stresovým podmínkám, jako je vysoké ozáření a teplota a nedostatek živin. Během přeměny na cysty dochází v buňkách k výrazným ultrastrukturálním změnám. Sníží se objem chloroplastu, výsledkem syntézy velkého množství astaxanthinu a mastných kyselin je přítomnost tukových tělísek, jejichž tvorba postupuje od středu buňky směrem k periferii. Je vytvořena i tlustá buněčná stěna obsahující algaenan. Kultivace H. pluvialis většinou probíhá ve dvou fázích, první zelená fáze zaměřená na produkci biomasy je následovaná červenou fází, ve...
Navození sporulace a tvorby pohlavního stádia u Ascomycota (Fungi)
Dudová, Zuzana ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotný, David (oponent)
V této práci jsem se zabývala faktory indukujícími sporulaci nepohlavního stádia a tvorbu pohlavního stádia u ascomycet, mezi které v závislosti na druhu patří světlo, dostupnost vody, vzduchu a esenciálních látek, přítomnost různých chemických látek a osmolarita. Některé druhy vyžadují pro sporulaci a tvorbu pohlavního stádia velmi specifické podmínky a stejně tak i složení médií, kterým je též věnována část mé práce. V kapitole o genetickém pozadí fruktifikace a sporulace jsem svoji pozornost zaměřila především na párovací (MAT) geny a geny hrající roli v procesu sporulace. Klíčová slova: sporulace, tvorba pohlavního stádia, MAT geny, párovací faktory, anamofa, teleomorfa, Ascomycota, homothalismus, heterothalismus.
Květinářské využití Dionaea muscipula a její kultura in vitro
Danko, Jiří ; Augustinová, Ludmila (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Tato práce se věnuje správnému založení kultury mucholapky podivné (Dionaea muscipula Ell.) v podmínkách in vitro. Hypotézou této práce je, že roztok Sava, které obsahuje chlornan sodný, o určité koncentraci bude schopný účinně sterilizovat semena mucholapky bez jejich poškození. Pokus byl založen ve třech opakováních na dvou místech - v Botanické zahradě hl. m. Prahy, kde bylo založeno jedno opakování, a na katedře zahradnictví na České zemědělské univerzitě, kde byla založena dvě další opakování. Semena byla ošetřena v 5 roztocích Sava Original a to o koncentraci 5, 10, 15, 20 a 25% s přídavkem smáčedla Trend 90 a dále nasazena na 1/2 MS médium, kde byla kultivována po dobu 4 měsíců a dále přepasážována na stejné médium na další 4 měsíce. Kultivace probíhala za světelných podmínek 16 hodin světlo, 8 hodin tma. Během kultivace se sledoval vznik kontaminací po založení kultury, počet vzešlých semen a počet rostlin, které vytvořily pravé listy. Dále také kvalitativní vzhled rostlin. Po kultivaci se sledovala hmotnost rostlin. Z výsledků vyplývá, že všechny roztoky Sava působí dostatečně pro sterilizaci semen pro in vitro kulturu. Vliv jednotlivých roztoků na průběh klíčení je statisticky průkazný u dvou roztoků - 15 a 20 % Sava. U těchto roztoků byl průběh klíčení mnohem rychlejší než u ostatních. Na výsledný počet vyklíčených semen ani na výslednou hmotnost ale tyto roztoky neměly statisticky průkazný vliv. Během kultivace se vyskytlo i několik zajímavých jevů - samovolná multiplikace vzešlých rostlin, tvorba polyfenolů, kvetení explantátů, chlorózy a vitrifikace pletiv. Po ukončení předchozí kultivace byly rostliny převedeny na nesterilní substrát. Variantami substrátů byly perlit, rašelina a perlit v poměru 2:1 a čistá rašelina. Substráty byly před kultivací ošetřeny fungicidem Previcur Energy. Pro kultivaci byla zajištěna vysoká vzdušná vlhkost. Pro tyto podmínky se jako nejvýhodnějším substrátem s minimem ztrát jeví substrát směsi rašeliny a perlitu.
Semikvantitativní bakteriologické vyšetření moče
VITANOVSKÁ, Alena
Moč je kapalný produkt látkové výměny vylučovaný ledvinami. Poukazuje na celkový zdravotní stav organismu. Infekce močových cest patří mezi druhé nejčastější onemocnění, způsobené různými patogeny. Nejčastěji se vyskytuje patogen E. coli. S vysokým výskytem přetrvávajících infekcí a jejich léčbou souvisí nárůst rezistence bakteriálních patogenů k antibiotikům. Hlavními cíli této bakalářské práce je seznámení se s bakteriologickým vyšetřením infekcí močového ústrojí, osvojení si techniky semikvantitativního bakteriologického vyšetření moče a dalších postupů vedoucích k diagnostice močových patogenů na Oddělení lékařské mikrobiologie Klatovské nemocnice, a.s.. Dalším cílem je na základě přebraných dat z LISu OLM vyhodnotit získané výsledky a porovnat je s literárními údaji. Úvodní část práce se věnuje definicím základních pojmů, které jsou spojeny s močovým ústrojím, jeho infekcemi a vyskytujícími se patogeny. Jsou zde popsány jednotlivé fáze laboratorního postupu, zejména jeho analytická část, která se věnuje teoretickému popisu metod laboratorní diagnostiky. V metodice jsou popsány postupy identifikačních metod, tak jak byly použity na Oddělení lékařské mikrobiologie Klatovské nemocnice, a.s. Popsáno je semikvantitativní vyšetření, mikroskopie, jednotlivé identifikační biochemické testy pro dourčení patogenů a postup stanovení citlivosti. Výsledky výzkumu jsou vyhodnoceny pomocí jednoduché statistiky v tabulkách a grafech. V roce 2014 přijala laboratoř mikrobiologie 8623 vzorků moče, z nichž 6267 pocházelo od pacientů z nemocnic. Pro statistické vyhodnocení byly použity právě tyto vzorky. Ve 1260 případech byla detekována E. coli, v 829 případech Enterococcus a v 297 případech Proteus. Dalšímu statistickému vyhodnocení byly podrobeny jen případy E. coli, u kterých se stanovila citlivost na nitrofurantoin. Těch bylo 1030, z toho 819 žen a 211 mužů. Nejvyšší výskyt tohoto patogenu byl u žen ve věkové kategorii nad 61 let, jednalo se o 542 pacientek. U mužů byl záchyt taktéž nejvyšší ve věku nad 61 let, a to u 166 pacientů. Záchyt E. coli u mužů i žen byl oproti ostatním kategoriím nejnižší ve věku 7-17 let.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.