|
|
The impact of the implementation of competitiveness strategies on the course of the debt crisis in EU
Vojtovičová, Anna ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Hlavním přístupem k řešení dluhové krize, která v EU začala koncem roku 2010, byly především opatření zeměřená na fiskální konsolidaci. Navzdory jejich přijetí ale není možné tvrdit, že se dluhovou krizi podařilo vyřešit definitivně a hospodářská stagnace EU nadále přetrváva. Tahle práce sa zabývá alternativním přístupen k řešení dluhové krize, a to opatřeními zeměřenými na podporu ekonomického růstu. Zkoumá, jak se rozdílný stupeň implementace strategií konkurenceschopnosti, kterých cílem je společně se zvyšováním konkurenceschopnosti taky podpora hospodářskeho růstu, projevil na dopadu dluhové krize na vybrané státy. Na základě toho zjišťuje, zda právě opatření zeměřená na hospodářský růst představují účinnější řešení dluhové krize.
|
|
|
Koordinace hospodářských politik EU se zaměřením na země Visegrádské skupiny
Dvořák, Pavel ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem koordinace hospodářských politik Evropské unie na příkladu zemí Visegrádské skupiny. Úvodní kapitola charakterizuje vývoj koordinace hospodářských politik, rozebírá klíčové právní dokumenty, které nejvíce ovlivnily podobu koordinačního procesu, a posuzuje význam koordinace pro evropskou integraci. Druhá kapitola se zaměřuje na nejaktuálnější změny v legislativě spojené s koordinací hospodářských politik. Poslední kapitola popisuje vliv nejzásadnějších nástrojů koordinace na země Visegrádské skupiny. Posuzuje míru odlišnosti zapojení Slovenska do procesu koordinace, jako jediného státu ze skupiny, který přijal euro. Hodnotí vliv krize na koordinační vývoj a lehce se dotýká otázky budoucího přijetí eura v zemích Visegrádské skupiny, které stále používají národní měnu.
|
|
|
Governance of the Lisbon strategy
Buranovský, Martin ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Pluskalová, Eva (oponent)
Záměrem bakalářské práce je analyzovat, jaké mechanismy a konkrétní nástroje governance byly použity při realizaci Lisabonské strategie. Práce dále zkoumá dosažené výsledky a posuzuje, zda zvolená realizační metoda spolu s jednotlivými nástroji mohla reálně zajistit realizaci stanovených cílů. V neposlední řadě má tato práce ambici předestřít názor autora na budoucí úspěch resp. Neúspěch nového strategického plánu Evropa 2020 a také prezentuje nově založený pakt Euro plus a stručně posuzuje jeho možný přínos pro Unii.
|
|
|
ČR v procesu asociace k EU
Hobza, Alexandr ; Štěňhová, Božena (vedoucí práce) ; Jakš, Jaroslav (oponent) ; Klosová, Anna (oponent) ; Plecitý, Jiří (oponent)
Tato dizertační práce se zaměřuje na problematiku koordinace strukturálních reforem v kontextu přičleňování ČR k EU. Zkoumá, zda proces koordinace reforem v EU, navržený pro ?staré? členské země je aktuální i pro ČR, jakožto ?novou? členskou zemi, která prošla procesem transformace z centrálně plánované na tržní ekonomiku. Práce vytváří všeobecný analytický rámec, který bere do úvahy nejen potenciál koordinace politik ovlivnit obsahovou stránku národních reformních strategií, ale také její potenciál vytvořit vhodné podmínky pro jejich implementaci. Uzavírá, že Lisabonská strategie koordinace reforem může přispět implementaci potřebných strukturálních reforem, ačkoliv je to podmíněno řadou faktorů.
|
host ::
RSS.