|
| |
|
|
Basové smyčcové nástroje používané v církevní (kůrové) a lidové hudbě v Praze a středních Čechách
Špaček, Jan ; ŽALUD, Radomír (vedoucí práce) ; HUDEC, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na shrnutí a porovnání nástrojů používaných v církevní
a lidové hudbě v Praze a jejím okolí. Nejprve dochází ke jmenování jednotlivých typů nástrojů a popis jejich charakteristických rysů. Pokračuje výběrem houslařů, kteří měli vliv na vývoj a rozšíření kontrabasu u nás. Následuje výběr konkrétních nástrojů
a jejich popis.
V poslední části pojednává práce o Ondřejovi Horníkovi a jeho sbírce, která
je neocenitelným zdrojem informací a hmotné dokumentace hudebního vývoje českých zemí.
Součástí práce je soubor obrazových příloh umístěný na jejím konci.
|
|
|
Vlivy východní tradice v soudobé kontrabasové literatuře
Kellerová, Anna ; ŽALUD, Radomír (vedoucí práce) ; HUDEC, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o soudobé literatuře pro sólový kontrabas a pro komorní ansámbly s kontrabasem, ovlivněné východní kulturou. Zabývá se díly jak evropských, tak i asijských skladatelů, mezi nimi do větší hloubky rozebírá život a kontrabasové skladby italského komponisty Giacinta Scelsiho a duo pro housle a kontrabas Together od Isanga Yuna. Hledá vztahy mezi tradiční hudbou různých kultur a soudobou vážnou hudbou. Dále se zde píše o technikách hry používaných v soudobé hudbě a o inovátorech sólové kontrabasové hry. Informace jsou čerpány z dostupné literatury, dále z webových stránek a hudebních nahrávek. Jedním ze zdrojů je též rozhovor s kontrabasistkou Joëlle Léandre.
|
|
|
Kontrabasová skupina České filharmonie
Bartoschová, Iva ; ŽALUD, Radomír (vedoucí práce) ; HUDEC, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce představuje osobnosti, které prošly kontrabasovou skupinou od vzniku České filharmonie až po současnost. Jedná se o vůbec první ucelený seznam členů kontrabasové skupiny. Vyzdvihuje ty z nich, jejichž činnost, a to nejen pedagogická, ovlivnila nastupující generace nejvíce. Zároveň představuje členy kontrabasové skupiny, kteří v České filharmonii působí dnes.
|
|
| |
|
|
Funkce a podoba kontrabasu v době W. A. Mozarta
Hudec, Pavel ; HUDEC, Jiří (vedoucí práce) ; ŽALUD, Radomír (oponent)
Kontrabas je mezi smyčcovými hudebními nástroji svým vývojem velice ojedinělý.
Jako jeden z mála nástrojů nemá ještě ani dnes ustálený tvar a způsob hry. Za dobu
svého pestrého vývoje zaznamenal několik zvratů a také důležitých vývojových zlomů.
Rád bych zdůraznil, že jméno W. A. Mozarta figuruje v případě mé práce pouze jako jakési
orientační časové vymezení (je tedy myšlena především druhá polovina 18. století) a
hlavně symbolika; s Mozartovým životem je nejvíce spjaté město Vídeň, ve kterém poprvé
zaznamenal kontrabas úspěchy jako hojně využívaný solový a komorní nástroj. Chtěl bych
se v této práci zaměřit především na tuto dobu včetně období, které jsou pro ni co do
souvislostí důležité, a přiblížit, jakým způsobem a k jakým účelům byl kontrabas v této
době využíván. K bližšímu a věrnějšímu přiblížení přikládám překlady vybraných dobových
zdrojů, které dosud nebyly do češtiny přeloženy. Cílem této práce je podat celkové
informace o třech zemích, ve kterých se v 18. století formoval hudební život, tj. ve Francii,
Itálii, a německých zemích.
|
|
|
Vývoj stavby kontrabasu
Špaček, Jan ; ŽALUD, Radomír (vedoucí práce) ; HUDEC, Jiří (oponent)
Účel práce je sumarizovat informace o kontrabasu a jeho vývoji. První kapitola pojednává o historických spojitostech mezi prapůvodními smyčcovými nástroji a violami da gamba a da braccio. Následně o přerodu největší violy da gamba v kontrabas. Kapitola druhá se zaměřuje na současnou podobu kontrabasu, jeho stavbu a rozdíly v ní. V kapitole třetí je stejným způsobem rozebrán kontrabasový smyčec. Nejprve jeho vývoj a následně popis moderní varianty. V kapitole čtvrté práce srovnává velikosti nástrojů v průběhu historie a informuje o nástrojích nevšedně velkých rozměrů.
Důležitou součástí práce jsou také přílohy, ve kterých je na obrázcích a v tabulkách dobře vidět, o čem konkrétní části práce hovoří. Přílohy jsou umístěné na konci práce.
|
|
|
Kontrabas v jazzu jako sólový nástroj
Tichý, Petr ; HONZÁK, Jaromír (vedoucí práce) ; Novotný, Marek (oponent)
Cílem hledání této práce je mapování cesty kontrabasové hry a její emancipace od doprovázení v raných jazzových kapelách až po sólové koncerty. Práce mimo jiné popisuje okolnosti a důvody vzniku prvního alba sólového kontrabasu nahraného v prosinci roku 1968 Barrem Phillipsem.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.