|
|
Štefan Polakovič a slovenský politický katolicizmus
Lenčéšová, Michaela ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Dizertačná práca skúma politické myslenie katolíckeho filozofa Štefana Polakoviča (1912-1999), ktorý je považovaný za jedného z hlavných ideológov politiky Jozefa Tisa počas slovenského štátu (1939-1945). V kontexte vnútropolitického mocenského súboja medzi prezidentom Tisom a predsedom vlády Vojtechom Tukom sa Polakovič podieľal na nacizácii slovenského politického katolíckeho myslenia prostredníctvom vytvárania slovenských a katolíckych pojmov inšpirovaných ideológiou nemeckých národných socialistov. Po druhej svetovej vojne sa z Argentíny snažil o dosiahnutie zvrátenia zániku slovenského štátu a v deväťdesiatych rokoch patril k apologétom Jozefa Tisa a podporovateľom interpretácie o protifašistického katolíckom odboji v prostredí Hlinkovej slovenskej ľudovej strany. Hlavným cieľom tejto dizertačnej práce je zistiť, aké boli príčiny Polakovičovej fašizácie a prečo považoval vlastný národný štát za jedinú prijateľnú formu štátnosti pre slovenský národ. Práca sa síce koncentruje hlavne na Polakovičovo myslenie v období slovenského štátu, ale v snahe zachytiť vývoj jeho myslenia naprieč 20. storočím si všíma aj Polakovičove koncepcie z prostredia argentínskej emigrácie. Predkladaná dizertačná práca najskôr popisuje vznik a vývoj slovenského politického katolicizmu v kontexte európskeho politického...
|
|
|
Osvícenství a jeho vliv na duchovní a národní formování lidí v českých zemích 18. a 19. století
Karasová, Ivana ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o duchovním vývoji směřujícímu k národnímu sebevědomí v době osvícenství v českých zemích od počátku vlády Marie Terezie až do revolučního roku 1848. Osvícenství- evropský fenomén, který je charakteristický změnou myšlení, sebeuvědomováním se, ideou tolerance a emancipace člověka přispěl v důsledku reforem k zásadním společenským, politickým i církevním změnám. Tyto změny vycházejí nejen z filozofických vlivů, ale také z panovnických reforem za doby vlády Marie Terezie a především Josefa II. Tereziánský osvícenský katolicizmus a josefínský reformizmus plně nastartovaly cestu od osvícenství k liberalizmu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Opinions of a German about the value-shifts in the society after the Second World War. Interpretation of the novel "Clown" by Heinrich Böll and its film adaptation
Leššová, Barbora ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Název Názory jednoho Němce na změnu hodnot v společnosti po druhé světové válce. Interpretace románu "Klanunovy názory" od Heinricha Bölla a jeho filmového zpracování Abstrakt Tato diplomová práce se zaobírá románem Klaunovy názory (1963) od významného představitele německé literatury a nositele Nobelovy ceny Heinricha Bölla a jeho filmovou adaptací (1974) se stejným názvem od českého režiséra Vojtěcha Jasného. V první části práce je představený autorův život a literární dílo. Zároveň jsou objasněny kořeny jeho humanisttických přesvědčení a světonázoru, ve kterém hrají důležitou úlohu jeho křesťanská víra a hodnotová orientace. Hlavní část této diplomové práce tvoří interpretace klíčového Böllova románu Klaunovy názory, ve kterém se jasně odráží kritický pohled autora na společensko-kulturní směřování poválečné německé společnosti. Na základě biblického motta knihy je dále objasněn výrazný antiklerikalismus a ostrý, satirický tón románu. V poslední kapitole je poukázáno na hlavní mírné rozdíly mezi knihou a její filmovou adaptací. Klíčová slova Heinrich Böll, změna hodnot, německá společnost po druhé světové válce, katolicizmus
|
|
|
Political philosophy of Lord Acton and its influence on the political thought of 20th century
Virdzek, Andrej ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Bakalárska diplomová práca sa zaoberá politickou filozofiou britského historika Lorda Actona a jej vplyvom na politické myslenie 20. storočia. Cieľom práce bolo predstaviť politické myslenie v kontexte doby a ukázať jeho vplyv na 20. storočie. Acton sa vyjadroval k mnohým problémom vtedajšej doby a jeho filozofia ako taká sa dotýka veľkého spektra problémov. Z tohto dôvodu bolo nutné mierne abstrahovať a sústrediť prácu najmä na Actonov pokus o teoretickú fúziu katolicizmu a liberalizmu. Práca je rozdelená do troch častí: V prvej predstavujem Actonovo pojatie slobody a skrze toto pojatie Actonov liberalizmus v teórii. Každý pokus o systematizáciu Actonovej filozofie musí prebiehať práve skrze predstavenie pojmu slobody, ktoré bolo v politickom myslení Actona kľúčové. Práve tento pojem slobody v sebe implicitne zahŕňa aj základne prvky etickej náuky katolíckej cirkvi, čo robí jeho poňatie liberalizmu omnoho jednoduchšie zlúčiteľné s katolicizmom. V druhej časti sa venujem Actonovmu hodnoteniu Francúzskej revolúcie. Na tomto príklade je totiž možné dostatočne ilustrovať zmenu Actonovho politického myslenia počas jeho života. Jedná sa najmä o prechod od konzervativizmu k liberalizmu. Túto zmenu môžeme sledovať v Actonových prednáškach a esejách. V tretej časti predstavujem kritiku Actonovej filozofie v 20....
|
|
|
Antonín Švehla a čeští katolíci v období první republiky
DĚDOVÁ, Miroslava
Tato diplomová práce se zabývá vztahem agrárního politika Antonína Švehly a katolického tábora v době první Československé republiky. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je Úvod, v níž se seznamujeme s cílem této práce a s nejdůležitějšími zdroji, které byly při psaní použity. Druhá kapitola je strukturována do dalších pěti podkapitol a nazývá se Osobnost Antonína Švehly. Je v ní představen život tohoto významného agrárníka, dále jeho politické působení, charakteristika všech tří vlád, ve kterých byl premiérem a vítězství jeho strany v parlamentních volbách roku 1925. Třetí kapitola, s názvem Vztah Antonína Švehly ke katolicizmu, je rozdělena do čtyř podkapitol. Jádrem této kapitoly je analýza Švehlových názorů na náboženství, jeho vztahu k politickému katolicizmu, katolickým osobnostem a Šrámkově Československé straně lidové. Poslední kapitolu tvoří Závěr, jenž shrnuje hlavní přínos diplomové práce.
|
host ::
RSS.