|
|
Vliv aktivní podtlakové žilní drenáže na červené krevní elementy a další biochemické ukazatele orgánového postižení při kardiochirurgických operacích
Škorpil, Jiří ; Tošovský, Jan (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Semrád, Michal (oponent)
Vliv aktivní podtlakové žilní drenáže (VAVD) na červené krevní elementy a další biochemické ukazatele orgánového postižení při kardiochirurgických operacích Úvod: Použitím podtlakové žilní drenáže dochází ke zkvalitnění žilního návratu do rezervoáru mimotělního oběhu a zmenšení náplně mimotělního oběhu. Cílem práce je, v prospektivní randomizované studii prokázat, že výše aktivního negativního tlaku -20 mm Hg až -80 mm Hg nevede k významnému poškození erytrocytů a nezvyšuje významně hladiny biochemických ukazatelů orgánového poškození při kardiochirurgických operacích. Metodika: V prospektivní randomizované studii jsme hodnotili parametry u 85 nemocných indikovaných ke kombinovanému kardiochirurgickému výkonu. Nemocní byli randomizováni do skupin A, B (aplikován podtlak -20 až -80 mm Hg) a C (bez podtlaku). V šesti odběrech byly vyhodnoceny parametry hemolýzy a další ukazatele orgánového postižení Výsledky: Jednotlivé skupiny nevykazovaly soustavně významně vyšší hodnoty indikátorů intravaskulární hemolýzy, poškození formovaných elementů a dalšího postižení orgánů. Taktéž v operační mortalitě, množství krevních transfuzí nebyl dokumentován významný rozdíl. Závěry: Výsledky dokumentují bezpečnost použití VAVD v kardiochirurgii. Analýzy neprokázaly významnou hemolýzu, poškození formovaných elementů či známky...
|
|
|
Změny v expresi membránových molekul CD200R, CD95, CD95L a solubilního CD200R regulujících zánětlivou odpověď u pacientů podstupujících kardiochirurgický zákrok
Holmannová, Drahomíra ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Brát, Radim (oponent) ; Turánek, Jaroslav (oponent)
Souhrn Srdeční operace jsou spojené s rozvojem komplexní fyziologické reakce s aktivací imunitního systému (SIRS), neurohormonální odpovědí, metabolickými změnami, koagulopatiemi atd. SIRS je spuštěna poškozením tkání, myokardiální ischemií a reperfuzí, použitím anestezie, kardioplegie, využitím mimotělního oběhu aj. Nadměrná aktivace imunitního systému je spojená s progresí SIRS, s rozvojem život ohrožujícího multiorgánové selhání, a tím i se zvýšenou morbiditou a mortalitou v postoperačním období. Odpověď imunitního systému je regulována a ukončována díky buněčným i humorálním regulačním a inhibičním mechanismům, mezi něž patří také změny exprese v naší studii monitorovaných molekul CD200R, sCD200R, CD95 a CD95L. Metody: Studie zahrnovala měření exprese CD95, CD95L, CD200R, a sCD200R na površích granulocytů a monocytů ve vzorcích 30 pacientů, kteří se podrobili srdeční operaci s použitím mimotělního oběhu. Krevní vzorky byly odebírány v preoperačním, bezprostředně po operaci a dále pak 1., 3. a 7. den po operaci a analyzovány pomocí průtokové cytometrie a v případě sCD200R metodou ELISA. Výsledky: Zjistili jsme, že okamžitě po operaci dochází k výraznému relativnímu nárůstu granulocytární populace exprimující protizánětlivou molekulu CD200R, a to z 5 % na 17,8 %. Dle toho, že tato populace je převážně...
|
|
|
Hojení operační rány po kardiochirurgické operaci
Mrkvičková, Petra ; Gigalová, Veronika (vedoucí práce) ; Votroubková, Michaela (oponent)
Autor: Petra Mrkvičková Instituce: Ústav sociálního lékařství Lékařské fakulty v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Hojení operační rány po kardiochirurgické operaci Vedoucí práce: Mgr. Veronika Gigalová Počet stran: 136 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2019 Klíčová slova: pacient, kardiochirurgická operace, sternotomie, hojení operační rány, ošetřovatelská péče Bakalářská práce se věnuje problematice hojení operační rány po kardiochirurgické operaci. V teoretické části se práce zabývá fakty z oblasti kardiochirurgie, nejběžnějšími srdečními onemocněními, která jsou indikována ke kardiochirurgické operaci, a vhodnými operačními přístupy. Poukazuje na rizikové skupiny pacientů, u kterých mohou nastat komplikace v rámci hojení operační rány. Tato práce se zaměřuje především na ošetřovatelskou péči o sternotomii spolu s jejím hojením a možnými komplikacemi. Poukazuje na důležitost pravidelných kontrol sternotomie, důkladných převazů rány za aseptických podmínek, edukace a péče o psychiku pacientů. V empirické části se práce zaměřuje na kvantitativní i kvalitativní výzkumné šetření. Kvantitativní výzkum byl veden pomocí nestandardizovaného dotazníku a kvalitativní výzkum polostrukturovaným rozhovorem. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, existují-li nedostatky v rámci ošetřovatelské...
|
|
|
Změny v expresi membránových molekul CD200R, CD95, CD95L a solubilního CD200R regulujících zánětlivou odpověď u pacientů podstupujících kardiochirurgický zákrok
Holmannová, Drahomíra ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Brát, Radim (oponent) ; Turánek, Jaroslav (oponent)
Souhrn Srdeční operace jsou spojené s rozvojem komplexní fyziologické reakce s aktivací imunitního systému (SIRS), neurohormonální odpovědí, metabolickými změnami, koagulopatiemi atd. SIRS je spuštěna poškozením tkání, myokardiální ischemií a reperfuzí, použitím anestezie, kardioplegie, využitím mimotělního oběhu aj. Nadměrná aktivace imunitního systému je spojená s progresí SIRS, s rozvojem život ohrožujícího multiorgánové selhání, a tím i se zvýšenou morbiditou a mortalitou v postoperačním období. Odpověď imunitního systému je regulována a ukončována díky buněčným i humorálním regulačním a inhibičním mechanismům, mezi něž patří také změny exprese v naší studii monitorovaných molekul CD200R, sCD200R, CD95 a CD95L. Metody: Studie zahrnovala měření exprese CD95, CD95L, CD200R, a sCD200R na površích granulocytů a monocytů ve vzorcích 30 pacientů, kteří se podrobili srdeční operaci s použitím mimotělního oběhu. Krevní vzorky byly odebírány v preoperačním, bezprostředně po operaci a dále pak 1., 3. a 7. den po operaci a analyzovány pomocí průtokové cytometrie a v případě sCD200R metodou ELISA. Výsledky: Zjistili jsme, že okamžitě po operaci dochází k výraznému relativnímu nárůstu granulocytární populace exprimující protizánětlivou molekulu CD200R, a to z 5 % na 17,8 %. Dle toho, že tato populace je převážně...
|
|
|
Vliv aktivní podtlakové žilní drenáže na červené krevní elementy a další biochemické ukazatele orgánového postižení při kardiochirurgických operacích
Škorpil, Jiří ; Tošovský, Jan (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Semrád, Michal (oponent)
Vliv aktivní podtlakové žilní drenáže (VAVD) na červené krevní elementy a další biochemické ukazatele orgánového postižení při kardiochirurgických operacích Úvod: Použitím podtlakové žilní drenáže dochází ke zkvalitnění žilního návratu do rezervoáru mimotělního oběhu a zmenšení náplně mimotělního oběhu. Cílem práce je, v prospektivní randomizované studii prokázat, že výše aktivního negativního tlaku -20 mm Hg až -80 mm Hg nevede k významnému poškození erytrocytů a nezvyšuje významně hladiny biochemických ukazatelů orgánového poškození při kardiochirurgických operacích. Metodika: V prospektivní randomizované studii jsme hodnotili parametry u 85 nemocných indikovaných ke kombinovanému kardiochirurgickému výkonu. Nemocní byli randomizováni do skupin A, B (aplikován podtlak -20 až -80 mm Hg) a C (bez podtlaku). V šesti odběrech byly vyhodnoceny parametry hemolýzy a další ukazatele orgánového postižení Výsledky: Jednotlivé skupiny nevykazovaly soustavně významně vyšší hodnoty indikátorů intravaskulární hemolýzy, poškození formovaných elementů a dalšího postižení orgánů. Taktéž v operační mortalitě, množství krevních transfuzí nebyl dokumentován významný rozdíl. Závěry: Výsledky dokumentují bezpečnost použití VAVD v kardiochirurgii. Analýzy neprokázaly významnou hemolýzu, poškození formovaných elementů či známky...
|
|
|
Imunitní odpověď u kriticky nemocných pacientů
Melichová, Jana ; Průcha, Miroslav (vedoucí práce) ; Zazula, Roman (oponent)
Kardiochirurgická operace vyvolává nespecifickou aktivaci systémové zánětlivé odpovědi podobně jako sepse u kriticky nemocných. Významnou roli zde proto hraje diferenciální diagnostika infekční a neinfekční etiologie systémové zánětlivé odpovědi. Cílem práce bylo srovnání vybraných biomarkerů u pacientů po kardiochirurgickém zákroku a u pacientů se sepsí. Vyšetřeno bylo 24 pacientů, kteří splňovali kritéria diagnózy sepse a 8 pacientů po kardiochirurgické operaci. Prokázali jsme vyšší senzitivitu a specificitu PCT ve srovnání s CRP při diagnostice sepse. sTREM-1, exprese TREM-1 na monocytech, TREM-1 na granulocytech a počet FoxP3+ T regulačních lymfocytů neumožňují spolehlivou diferenciální diagnostiku infekční a neinfekční etiologie u vyšetřovaných skupin pacientů. Stanovení lymfocytů u pacientů se sepsí je užitečným parametrem při této diagnostice. Kardiochirurgická operace je významným podnětem vyvolání systémové zánětlivé odpovědi neinfekční etiologie.
|
|
|
Kardiochirurgická operace z pohledu pacienta
CHMELÍKOVÁ, Petra
V dnešní uspěchané době neustále přibývá lidí s kardiovaskulárním onemocněním. Je to dáno celou řadou faktorů. Mezi nejčastější patří stres, kterému jsou lidé vystavováni kvůli moderní zrychlené době. Dále pak nevhodná strava, obezita, diabetes mellitus, kouření a mnoho dalších negativních faktorů. Pacienti jsou pak v souvislosti s kardiovaskulárním onemocněním postaveni před rozhodnutí, zda mají podstoupit kardiochirurgickou operaci či nikoli. Pacienti oprávněně prožívají řadu emocí, obav a pocitů (strach, úzkost, bolest, nejistota{\dots}) v souvislosti s kardiochirurgickou operací. Kardiochirurgickým pacientům probíhá v hlavě řada otázek. Proto je úlohou sester, lékařů i rodiny pomoci pacientovi najít odpovědi na tyto otázky, a to nejen za účelem poskytování kvalitní ošetřovatelské péče z oblasti kardiochirurgie, ale také z oblasti holistické péče. Pro výzkumné šetření je vybrán kvantitativní výzkum, který probíhá formou anonymního nestandardizovaného dotazníku, který byl určen pro hospitalizované kardiochirurgické pacienty před i po operaci srdce. V dotazníku jsou použity uzavřené otázky i otevřené otázky. Celkem bylo použito 185 dotazníků. Úvodní část otázek v dotazníku se zaměřuje na identifikační údaje o pacientovi. Převážná část otázek dotazníku je zaměřena na pocity, obavy kardiochirurgického pacienta, které pociťuje z důvodu operace srdce. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak kardiochirurgický pacient vnímá sám sebe, svoji rodinu a svou budoucnost v souvislosti s kardiochirurgickým výkonem. Dále zjistit nejčastější obavy, s kterými se kardiochirurgický pacient potýká v souvislosti s operací srdce a zjisti oblasti nesaturovaných potřeb kardiochirurgického pacienta v době hospitalizace po operačním výkonu. K jednotlivým cílům jsme si stanovili hypotézy. Hypotéza 1: Kardiochirurgický pacient vnímá kardiochirurgickou operaci jako výsledek svého životního stylu. Hypotéza 2: Kardiochirurgický pacient cítí po operaci srdce, že selhal v očích rodiny. Hypotéza 3: Psychická pohoda kardiochirurgického pacienta je závislá na poskytování podpory rodinou (zázemím) v době rekonvalescence. Hypotéza 4: Kardiochirurgický pacient věří, že se bude moci zapojit do běžného života jako před vznikem zdravotních problémů, které vedly ke kardiochirurgické operaci. Hypotéza 5: Vysoce specializovaná ošetřovatelská péče o kardiochirurgického pacienta je zaměřená na nejčastější obavy těchto pacientů. Hypotéza 6: V ošetřovatelské péči o kardiochirurgického pacienta převládají problémy z oblasti neuspokojování psychických potřeb nad neuspokojováním potřeb základních. Cíle práce byly splněny. 4 hypotézy byly potvrzeny a 2 nepotvrzeny. Výsledky práce bude možné využít při práci sester na kardiochirurgickém oddělení pro zkvalitňování ošetřovatelské péče o kardiochirurgické pacienty. To, jak budou pacienti psychicky vyrovnáni s kardiochirurgickou operací, bude mít vliv i na celý jejich pooperační průběh a rekonvalescenci.
|
host ::
RSS.