|
|
Jenská škola lidskosti
Brejtrová, Jitka ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá pojetím výchovy německého pedagoga a univerzitního profesora Petera Petersena, na jehož základě vypracoval a ověřoval pedagogickou koncepci nazvanou jenský plán, který je syntézou odlišných linií mezinárodního reformně pedagogického hnutí začátku minulého století. Už jen deset let zbývá, a uplyne jedno století od prvního ověřování této koncepce na cvičné škole při unverzitě v Jeně a prvního knižního zveřejnění pod titulem Malý jenský plán (Der keine Jena-Plan, 1927). Přesto je stále výzvou, která podněcuje promýšlení změn v práci běžné školy. Stále znovu zpochybňuje ustrnulé stereotypy a slouží jako současný vzor školy, jako dílny lidskosti. V první kapitole se věnuji dějinnému pozadí reformně pedagogického hnutí a základním znakům reformní pedagogiky. Druhá kapitola popisuje život Petera Petersena. Třetí kapitola je věnována základním prvkům Petersenovy pedagogiky a principům jenské školy. Čtvrtá kapiola tvoří jádro teoretické části práce a na základě analýzy citací z Petersenových spisů popisuje a vykládá jeho pojetí pedagogické antropologie, která je východiskem výchovy k lidskosti. Pátá kapitola je přechodem k praktické části a zamýšlí se nad současnou situací společnosti a školy a navrhuje pět základních okruhů, kterými by se běžná škola mohla inspirovat od jenského plánu a...
|
|
|
Pohled studentů PF JU na alternativní přístupy ve vzdělávání a na případné využití těchto metod ve vlastní praxi
MIESBAUEROVÁ, Lucie
Diplomová práce je zaměřena na subjektivní pohled studentů PF JU na alternativní přístupy ve vzdělávání a na případné využití těchto metod ve vlastní praxi. Součástí práce je literární rešerše charakterizující jednotlivé typy alternativních škol a alternativní přístupy ke vzdělávání. Data byla získávána na základě dotazníkového šetření a s využitím didaktického testu. Na průzkumu spolupracovalo 139 studentů Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Ve výsledkové části práce jsou zahrnuty zjištění, která poukazují na skutečnost, že většina respondentů by prvky alternativního vzdělávání do vlastní praxe zařadila a to i přesto, že jen málo z nich má osobní zkušenost s návštěvou některé z alternativních škol. Vyšší procento dotazovaných uvedlo, že informace o alternativním vzdělávání spíše nemají, což potvrdil didaktický test znalostí. Průměrná úspěšnost respondentů byla 50%.
|
|
|
Historie waldorfské školy ve světě a ČR, porovnání waldorfské pedagogiky s ostatními klasickými reformními směry
NOLČOVÁ, Karolína
Práce se zabývá historií waldorfských škol a porovnává waldorfskou pedagogiku s ostatními klasickými reformními školami. Na začátku práce je vymezen pojem alternativní škola a typologie alternativních škol. Dále je práce zaměřena na vznik a vývoj waldorfských škol ve světě a České republice. Podrobněji popisuje vznik první waldorfské školy v Německu a v Čechách. Zmíněn je zakladatel waldorfské pedagogiky Rudolf Steiner. V kapitole o první waldorfské škole v Čechách text vychází z rozhovorů s iniciátorem a prvním třídním učitelem. Z počtu waldorfských škol ve světě v průběhu let 1991 až 2013 je vyvozen zájem o waldorfskou pedagogiku. Třetí závěrečná část práce porovnává waldorfskou pedagogiku s ostatními klasicky/klasickými reformními školami. Mezi tyto školy patří waldorfská škola, škola montessoriovská, daltonská škola, moderní/pracovní škola Célestina Freineta a Jenský plán.
|
|
|
POVĚDOMÍ ČESKÉ SPOLEČNOSTI O ALTERNATIVNÍCH PEDAGOGICKÝCH SMĚRECH
BARTESOVÁ, Adéla
Alternativní školy označují vzdělávání, které se odlišuje zcela nebo částečně svými cíli, učebními obsahy, formami učení a vyučování od vzdělávání nabízeného státem nebo jinými tradičními institucemi. V teoretické části bakalářské práce byla použita metoda sekundární analýzy dat. Pro ověření předpokládaných hypotéz a splnění cílů výzkumné části práce byla zvolena metoda dotazování, technika dotazník. Hlavním cílem práce bylo zjistit informovanost české společnosti o možnostech alternativního vzdělávání. Dílčím cílem bylo zmapovat názory veřejnosti na formu tohoto vzdělávání. Předpokládaná hypotéza, že rodiče upřednostňují vzdělávání ve standardních (běžných) školách dané vzdělávací soustavy před vzděláváním alternativním, se potvrdila s jasnou návazností na dílčí hypotézu, která říká, že hlavním důvodem, proč rodiče upřednostňují vzdělávání ve standardních (běžných) školách dané vzdělávací soustavy před vzděláváním alternativním, je neznalost kurikula nabízené alternativy.
|
host ::
RSS.