|
|
Hodnocení stravovacích návyků účastnic redukčních kurzů STOB
Severová, Lenka
V úvodní části teoretické části jsou popsána výživová doporučení. Je zde vysvětlen pojem energetický výdej a popsány složky energetického příjmu. Tedy hlavní složky potravy, jejich význam a vliv na lidský organismus. V teoretické části je i kapitola věnována regulačním mechanismům, podílející se na příjmu potravy. Je zde rozebrána problematika nadváhy a obezity, její příčiny, komplikace a možnosti léčby. V závěru teoretické části jsou zmíněny metody analýzy těla a tělesných parametrů. Praktická část je zaměřena na sledování vývoje příjmu energie, tuků, sacharidů a bílkovin účastnic redukčního kurzu STOB. Hodnoty jsou sledovány na začátku, v průběhu a konci kurzů. Získaná data jsou statisticky vyhodnocena v programu STATISTICA 12. Jako vstupní informace slouží údaje z prvního týdne kurzu. Konečné hodnoty jsou porovnávány s hodnotami doporučovanými.
|
|
|
Dietární opatření při chronické pankreatitidě
Pavková, Lucie
Chronická pankreatitida (CHP) patří společně s akutní formou mezi zánětlivá onemocnění slinivky břišní. Zatímco akutní pankreatitida (AP), tak jak název napovídá, je skutečně záležitostí, se kterou se může člověk setkat pouze jednou v životě, má stále úmrtnost 25 -- 30 %. Na rozdíl od akutní pankreatitidy se chronický typ tohoto onemocnění definuje jako stav, při kterém dochází k trvalému úbytku vnější sekretorické funkce pankreatu s nahrazením funkčního pankreatického parenchymu vazivem. Vybrala jsem si přímo CHP, abych teoreticky poukázala na vážnost tohoto onemocnění, které postihuje více a více lidí a upozornila na vnější a vnitřní faktory, které tohle onemocnění můžou jak pozitivně, tak i negativně ovlivnit. Mezi důležitý faktor patří především životospráva, která zahrnuje přísná dietní opatření, bez kterých se pacienti s touto nemocí neobejdou. Za pomoci nutriční terapeutky jsem prozkoumala možnosti daného jídelníčku a sestavila vhodný jídelníček pro jednotlivá stadia onemocnění.
|
|
|
Dieta při cukrovce II. typu a možnosti rozšiřování jídelníčku diabetiků
SCHREIBEROVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá dietou při onemocnění cukrovkou II. typu a možnostmi rozšiřování jídelníčku diabetiků. Teoretická část se věnuje charakteristice onemocnění a dietoterapii ? jaké diety je možné zařadit při onemocnění cukrovkou II. typu. Praktická část práce si klade za hlavní cíl rozšíření jídelníčku diabetiků vhodnými pokrmy. Na základě dotazníků bylo zjištěno, jaké pokrmy by diabetici ve svém jídelníčku uvítali a byly vytvořeny jejich receptury. Podle receptur byly připraveny jednotlivé pokrmy k ochutnávce a k hodnocení. Výsledky byly zhodnoceny a na základě statistického testu určeno, které pokrmy by diabetici do svého jídelníčku zařadili a které nikoli. Součástí praktické části práce je vzorový jídelníček, v němž jsou vybrané pokrmy zahrnuty.
|
|
|
Význam polyfenolů v bobulovitých plodech
MARTANOVÁ, Anna
Výživa člověka je nedílnou součástí našeho života. Do výživy můžeme zahrnout látky, o kterých je dokázáno, že jsou zdraví prospěšné, tudíž při jejich nedostatku lze pozorovat negativní účinky na lidský organismus. Tyto látky označujeme jako mikronutrienty a vitamíny. Jídelníček však můžeme obohatit i o látky, o nichž se domníváme, že jsou zdraví prospěšné, avšak jejich deficit nevyvolává chorobné příznaky. Potraviny, jež řadíme do této skupiny lze označit jako funkční potraviny. Funkční potraviny obsahují látky, které mají pozitivní dopad na naše zdraví. Jednou z těchto látek jsou polyfenoly. Tato problematika je pro mě velmi zajímavá, neboť polyfenoly jsou látky, které se mimo jiné v hojné míře nacházejí v bobulovitých plodech, zejména v borůvkách. Borůvky jsou bobule, které jsou rozšířené po celém světě. Jedním z nejlepších zdrojů borůvek je i Šumava, odkud pocházím a kde jsou borůvky dobře dostupné. V první části své práce pojednávám o problematice funkčních potravin a o složkách, díky nimž jsou tyto potraviny mezi funkční potraviny řazeny: probiotika, prebiotika, synobiotika, mikronutrienty, fytochemika, polyfenoly. Dále v první části své práce pojednávám o bobulovitých plodech, se specializací na brusnici borůvku, její vlastnosti a složení, jež mohou mít příznivý dopad na lidské zdraví. V druhé části jsem si stanovila dva cíle práce. Prvním cílem práce je navrhnout jídelníček, jehož součástí jsou pokrmy, které obsahují optimální příjem polyfenolů, ekvivalent ke 120 ml nativních plodů borůvek. Právě polyfenoly jsou tou součástí borůvek, jež je činí tak výjimečné. Do jídelníčku jsem přednostně zařazovala pokrmy, které prošly tepelnou úpravou. Analýzy obsahu polyfenolů v potravinách a nápojích jsem získávala v rámci programu GEOMED z Nemocnice České Budějovice, a.s., Pracoviště klinické farmakologie. Výsledky o obsahu polyfenolů byly prováděny metodou HPLC. Obsah polyfenolů v nativních borůvkách byl položen jako rovný 1 a obsah v dalších zkoumaných produktech byl následně vyjádřen jako násobek či podíl k nativním borůvkám. Všechny tyto skutečnosti jsem zohlednila při sestavování vzorového jídelníčku. Dalším cílem práce je zmapování výrobků, u nichž je obsah polyfenolů výhodný. Na trhu se vyskytuje vysoké množství výrobků s borůvkovou příchutí. Obsah borůvek však často bývá zanedbatelný. Překvapivým výsledkem byl obsah polyfenolů v limonádě Toma, jejíž relativní hodnota ug/ml činí 2,59 při porovnání s nativním plodem borůvky, který je položen jako rovný 1. Po vypracování práce, při němž jsem získala informace z nastudované literatury, z prodejních sítí a z Pracoviště klinické farmakologie Nemocnice České Budějovice, a.s., si dovoluji tvrdit, že borůvky jsou významným zdrojem polyfenolů a že jídelníček, který bude denní ekvivalent příjmu polyfenolů obsahovat, se nemusí nikterak lišit od běžné racionální stravy. Ani tepelná úprava pokrmů neznemožní sestavení takového jídelníčku, neboť borůvky jsou vůči tepelným změnám poměrně stabilní. Zařazení takového jídelníčku do zařízení hromadného stravování by mohlo přinést v budoucnu pozitivní dopad zvláště u seniorů, a to zlepšením paměťových funkcí a rovnováhy.
|
|
|
Zastoupení cereálních produktů a jejich kvalita v jídelníčku žáků ZŠ a studentů VŠ
JURÁK, Ondřej
V teoretické části práce byly popsány potraviny cereálního charakteru včetně školních výživových programů a zastoupení v jídelníčku žáků základních škol a studentů vysokých škol Ve výzkumné části diplomové práce byla realizována a v souboru žáků vyššího stupně základních škol a v souboru studentů vysokých škol dotazníková akce zaměřená na zastoupení cereálních produktů a jejich význam v jídelníčku. Při hodnocení dotazníkové akce bylo posuzováno množství, jednotlivé druhy a kvalita běžně konzumovaných cereálních výrobků a úroveň stravovacích návyků respondentů v souladu s principy správné výživy. Hodnocením dotazníkové akce bylo zjištěno, že žáci vyššího stupně základních škol mají horší celodenní stravovací návyky než studenti vysokých škol. Potvrdili to zejména odpovědi u otázek týkajících se snídaně, odpolední svačiny a celkového počtu jídel během dne. Studenti vysokých škol preferují celozrnné výrobky více než žáci základních škol. Žáci vyššího stupně základních škol mají nižší úroveň znalostí o cereáliích než studenti vysokých škol.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení pestrosti stravy ve vybraných školních jídelnách Jihočeského kraje
DALIHODOVÁ, Andrea
Školním stravováním se rozumí stravovací služby pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení, plného přímého zaopatření, nebo v rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo internátních služeb. V zájmu přesnějšího dodržení výživových dávek byl stanoven tzv. spotřební koš potravin.V teoretické části se zaměřuji na ucelený přehled stravování školních dětí.Hlavním cílem mé diplomové práce bylo vyhodnotit pestrost školních obědů ve vybraných školních jídelnách z měsíčních jídelních lístků z hlediska racionální výživy. Dílčí cíle se zaměřily na posouzení kvality obědů z vyhodnocených spotřebních košů a vyhodnocení postupu vedoucích školních jídelen při sestavování jídelních lístků.Praktická část výzkumu je zpracována za využití kvalitativního výzkumu. Výběr zkoumaných objektů proběhl pomocí prostého záměrného výběru.Datový soubor byl tvořen jídelními lístky za měsíc prosinec 2012, leden 2013 a únor 2013 a spotřebními koši za téže období. Analýza pestrosti stravy a hodnocení spotřebních košů byla doplněna polostrukturovanými rozhovory.Výzkumné otázky se týkaly koeficientů pestrosti stravy ve stravovacích zařízeních a plnění spotřebních košů. Dále se týkaly dodržování zásad racionální stravy, kvality pokrmů, technologií a možností zlepšení ve školních jídelnách.V praktické části se nejprve věnuji vyhodnocení pestrosti polévek jednotlivých školních jídelen. Pestrost polévek byla hodnocena za každý měsíc a jídelnu samostatně. Dále se věnuji vyhodnocení pestrosti hlavních jídel, příkrmů, příloh a doplňků. Výsledky hodnocení jsou zaznamenány v přehledných tabulkách.Další část diplomové práce se zabývá vyhodnocením spotřebních košů.Poslední část výzkumu tvoří rozhovory s vedoucími školních jídelen.Z odpovědí na výzkumné otázky jsem si stanovila tři hypotézy. První hypotéza zní:Vybrané školní jídelny Jihočeského kraje poskytují strávníkům pestrou stravu dodržující zásady racionální výživy.Odpovědi na ostatní výzkumné otázky mi pomohly formulovat druhou a třetí hypotézu: ?Školní jídelny naplňují stanovené normy pro doporučené plnění měsíčního spotřebního koše pro komoditu maso, mléko, mléčné výrobky, tuky volné, cukry volné, zelenina a brambory.Třetí hypotézu jsem formulovala následovně:Školní jídelny nenaplňují stanovené normy pro doporučené plnění měsíčního spotřebního koše pro komoditu ovoce a luštěniny.Všechny zkoumané školní jídelny se snaží velmi dobře dodržovat veškeré zásady zdravé výživy. Vedoucí školních jídelen se dle poskytnutých rozhovorů dále vzdělávají v oblasti stravování.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.