Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analysis of the institutional environment in the context of small business tax-evasion in Russia
Lopatina, Anastasia ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
In this work we make analysis of the tax evasion practices which have become widely used by the small and medium enterprises in the Russian transitional economy. Taxation has always been the issue best describing relations between state and private business; in Russian economy taxation has come to characterize specificity of interactions between authorities at different levels of government and businessmen. We look at the current situation through the theoretical framework provided by the neoinstitutional theory which allows us to consider data and facts collected on the problem through the perspective of institutional change. By employing analytical tools of the neoinstitutionalism we consider tax evasion as a part of evolving institutional environment. Persistence and prevalence of the schemes used by small businesses to avoid payment of full tax liabilities leads us to qualify the current situation as an institutional dead-lock or in other words inefficient socio­ economic equilibrium: tax-evasion is seen as an illegal activity by the state and development-hampering by businesses, nonetheless the practice persists for decades. We consider that institutions are promoted and supported by different groups united by common socio-economic interest, therefore to describe and analyse this situation we identify...
Institucionální rovnováha v redistribučních systémech
Wawrosz, Petr ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Chytil, Zdeněk (oponent) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Práce rozebírá problematiku institucionální rovnováhy, jejího nastolování a porušování. Ukazuje, že pro většinu lidských systémů je charakteristické, že v nich dochází k určité redistribuci. Proto se práce jmenuje "Institucionální rovnováha v redistribučních systémech". Práce začíná analýzou institucionální ekonomie (kam problematika institucionální rovnováhy patří), kde přináší přehled, čím se institucionální ekonomie liší od "mainstreamové ekonomie", definuje pojem instituce, metodologický institucionalismus i příčiny evoluce institucí. V následující části je popsána problematika redistribuce, kdy redistribuce je rozdělena na potřebnou a nepotřebnou. Práce přináší obecný model redistribučního systému, který analyzuje, jak v tomto systému vznikají koalice, v jejichž prospěch probíhá redistribuce. K podstatným závěrům práce patří, že tento proces musí být upraven institucemi a že instituce zároveň definují vyjednávací sílu jednotlivých hráčů (různí hráči tak mohou mít odlišnou sílu) a stabilizují jejich postavení. Ve čtvrté kapitole práce definuje pojem institucionální rovnováhy, přináší přehled důsledků tohoto stavu, respektive jaké podmínky musí být splněny, aby rovnováha nastala. Rovněž ukazuje, proč stavu rovnováhy nemusí být dosaženo. Problematika dosahování a narušování institucionální rovnováhy je dále detailněji rozebrána pro tzv. uzavřené a otevřené systémy, přičemž důraz je kladen na otevřené systémy. V těchto systémech dochází k procesům kreativní destrukce (neustálých změn), které institucionální rovnováhu mohou narušovat. Práce si potom klade otázku, zda v otevřeném systému může existovat taková struktura institucí, která se přes probíhající změny (např. v podobě technologického pokroku, nových objevů, apod.) nebude měnit, respektive, kterou členové daného systému nebudou mít schopnost měnit. Práce dospívá k závěru, že předpokladem pro vznik soustavy institucí umožňujících institucionální rovnováhu, jsou a) investice do schopností jednotlivých členů systému; b) volný vstup do a odchod ze systému. Zároveň práce ukazuje, že splněním těchto předpokladů může docházet ke snížení nepotřebné redistribuce. Pátá kapitola rozebírá jeden specifický typ narušení institucionální rovnováhy -- paralelní redistribuční hry, což jsou skryté hry, kdy hráči hrající tyto hry nechtějí, aby byly odhaleny, přičemž tyto hry porušují nějaké normy legálních (dovolených) her. Práce zkoumá příčiny těchto her, faktory, proč se tyto hry nedaří odhalovat, i strategie, které uplatňují hráči hrající tyto hry vůči hráčům, kteří je neznají. Výsledkem dané analýzy je formulace podmínek, na jejichž základě mohou být paralelní hry omezeny. Tyto podmínky by měly splňovat i instituce omezující dané hry. V závěru páté kapitoly práce na základě předcházejícího rozboru definuje strukturu institucí, která může zaručit, že v systému, kde je tato struktura zavedena, dochází k omezení paralelních her a případnému nastolení stavu institucionální rovnováhy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.