|
|
Endokrinní onemocnění vyskytující se u fretek
Bulvová, Anna
Diplomová práce s názvem „Endokrinní onemocnění vyskytující se u fretek“ se zabývá zhodnocením současné situace endokrinních onemocnění u fretek chovaných v České republice a zahraničí se zaměřením na hyperadrenokorticismus a inzulinom. V teoretické části práce je popsán význam a historie chovu fretek, představena zdravotní problematika a shrnuty dosavadní poznatky o vybraných endokrinních onemocněních vyskytujících se u fretek. Praktická část práce zahrnuje vyhodnocení dotazníkového šetření od 235 respondentů z 39 států, z nichž 142 chovatelů se ve svém chovu setkalo s nějakým endokrinním onemocněním. Dále jsou zpracovány informace o 93 jedincích s inzulinomem a 89 jedincích s hyperadrenokorticismem. Posuzovány jsou údaje o pohlaví, věku, diagnóze, kastraci, léčbě apod. Ze získaných odpovědí bylo také možné vyvodit odlišnosti mezi Českou republikou a zahraničím, jelikož v zahraničí se až o 20,1 % více chovatelů setkalo s nějakým endokrinním onemocněním fretek.
|
|
|
Potřeby pacientů s onemocněním štítné žlázy
HANUSOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá potřebami pacientů s onemocněním štítné žlázy. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Mezi onemocnění štítné žlázy se řadí struma, záněty, nádory, hypotyreóza a hypertyreóza. Práce byla zaměřena na potřeby pacientů s hypotyreózou a hypertyreózou. Uvedená dvě onemocnění se liší ve funkčnosti štítné žlázy, která je u hypotyreózy snížená a u hypertyreózy zvýšená. Obě onemocnění doprovází spousta nespecifických příznaků, které se objevují ve všech systémech. Léčba onemocnění probíhá u hypotyreózy v substituci hormonů štítné žlázy a u hypertyreózy buď také v substituci hormonů, nebo se řeší operativně či pomocí radioaktivního jódu. Léčbu je důležité dodržovat, neboť i u těchto dvou onemocnění může dojít k vystupňování příznaků a k následnému myxedémovému kómatu či tyreotoxické krizi, což jsou život ohrožující stavy. Teoretická část se zabývá i hierarchií potřeb, protože od těchto znalostí se následně odvíjí ošetřovatelský proces. Nemoc může pacientovy potřeby jistým způsobem ovlivnit a v případě jejich neuspokojování pacient strádá ve fyzické, psychické anebo sociální oblasti. Praktická část bakalářské práce se věnuje kvalitativnímu výzkumu. Daný výzkum byl tvořen deseti probandy, kteří se léčí buď s hypotyreózou, nebo hypertyreózou. Pro sběr dat byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru, jenž byl použit při komunikaci s probandy trpícími onemocněním štítné žlázy. Rozhovory byly zformulovány na základě stanoveného cíle: zmapovat potřeby pacientů s onemocněním štítné žlázy. Výzkumné šetření probíhalo v domácím prostředí. Výsledky, které jsme od dotazovaných pomocí rozhovorů získali, byly rozděleny do několika kategorií a následně zpracovány. Dle našeho výzkumu je pro každého pacienta důležitá jiná potřeba. Ráda bych však poznamenala, že některé dotazované se i po nasazení medikace stále potýkají s únavou, kterou se snaží do jisté míry překonávat, ale i tak jsou někdy nuceny únavě podlehnout a jít si během dne odpočinout. Dále bych ráda zmínila i sníženou toleranci teplého prostředí, která se u některých dotazovaných objevila, a i po nasazení medikace u nemocných nevymizela. Nakonec bych ráda podotkla, že dle našeho výzkumu se některé dotazované obávají těhotenství z důvodu jejich nemoci, což je do budoucna nejspíš bude omezovat. Tato práce poslouží studentům k získání nových informací o daných onemocněních a mohla by také posloužit jako zdroj informací pro nově diagnostikované pacienty.
|
|
|
Potraviny ovlivňující funkci štítné žlázy
Ciprová, Markéta ; Chrpová, Diana (vedoucí práce) ; Ezechiášová, Věra (oponent)
4 Abstrakt Východiska: Tato magisterská práce se zabývá problematikou potravin ovlivňujících funkci štítné žlázy. Štítná žláza je významným endokrinním orgánem zasahujícím do mnoha tělesných pochodů, je zcela závislá na vnějším příjmu jodu a současně je náchylná vůči některým přirozeně se vyskytujícím antinutričním látkám. Hlavním předmětem zkoumání byly tedy zdroje jodu a strumigenních látek ve stravě a jejich výskyt ve stravě dospělých osob. Mezi hlavní prameny, z nichž bylo pro tuto práci čerpáno, patří monografie Štítná žláza, uspořádaná Zdeňkou Límanovou, webové stránky odborných institucí Ministerstva zdravotnictví ČR a Světové zdravotnická organizace a samozřejmě aktuální studie zabývající se touto problematikou dostupné ve světových zdravotnických databázích. Téma bylo zvoleno autorkou na základě vyhledání aktuálních témat v oblasti výživy, jež nebyla v posledních letech v rámci oboru Nutriční specialista zpracována jiným studentem. Cíle práce: Primárním cílem diplomové práce bylo prozkoumat a zpracovat aktuální problematiku funkce štítné žlázy, a to hlavně v souvislosti s konzumací potravin, které tuto funkci ovlivňují. Pro tyto účely byl sestaven dotazník usilující o získání dostatečného množství podkladů a dat s cílem určit průměrnou spotřebu jodu a strumigenů z potravin u jednotlivých skupin a...
|
|
|
Ekonomické aspekty screeningu tyreopatií v graviditě a u žen s poruchou fertility
Bartáková, Jana ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Zamrazil, Václav (oponent) ; Smutek, Daniel (oponent)
Výskyt tyreopatií v graviditě v České republice dosahuje 10-15 %. Důraz na včasnou diagnostiku a léčbu je kladen nejen v průběhu těhotenství, ale i v době před otěhotněním z důvodu vlivu tyreopatií na fertilitu, průběh těhotenství, porod a vývoj plodu. Cílem práce bylo zhodnotit efektivitu a ekonomické aspekty screeningu tyreopatií těhotných žen a žen s poruchou fertility v podmínkách České republiky. Práci tvoří čtyři publikované studie. První je prospektivní průřezová studie 200 pozitivně screenovaných těhotných žen. Ve studii docházíme k závěru, že těhotné ženy s vysokým a nízkým rizikem tyreopatií mají podobné klinické a laboratorní charakteristiky a screening, v současnosti zaměřený pouze na rizikové skupiny, je neefektivní. Druhá studie 5 223 těhotných žen je studií případů a kontrol. Zjišťujeme, že věk ženy nad 30 let není rizikovým faktorem pro tyreopatie v těhotenství, ačkoliv jeho přidání do strategie cíleného screeningu rizikových skupin zlepšuje záchyt a ATA (American Thyroid Association) jej přidala do svého doporučení 2011. Třetí publikace je retrospektivní průřezová studie 188 těhotných žen léčených levothyroxinem, které byly v graviditě pravidelně laboratorně kontrolovány v souladu s doporučením ATA 2011 a ES (Endocrine Society) 2012. Docházíme zde ke zjištění, že laboratorní...
|
|
|
Vliv tekutiny použité k zapití na gastrointestinální absorpci levothyroxinu.
Kročová, Radka ; Krátký, Jan (vedoucí práce) ; Hána, Václav (oponent)
Nemoci štítné žlázy jsou jednou z nejčastějších endokrinopatií, a proto také tyreoidální hormony patří mezi nejčastěji předepisované léky jak u nás, tak ve světě. Neléčené tyreopatie představují pro nemocné řadu zdravotních komplikací, ale také nesprávně vedená léčba je spojena s negativním dopadem na zdraví jedince. Existuje řada faktorů, které léčbu znesnadňují. Jedním z nich je právě vliv druhu tekutiny použité k zapití léčiva, o čemž pojednává tato diplomová práce. Jak již z názvu vyplývá, práce je konkrétně zaměřená na gastrointestinální absorpci levothyroxinu, poté co byl zapit vodou, černým čajem či kravským mlékem. Podstatou práce bylo zjistit do jaké míry a jestli vůbec mají dané tekutiny vliv na gastrointenstinální absorpci a na základě této myšlenky byl proveden výzkum se šesti testovanými osobami, které podstoupily poměrně náročný absorpční test se čtyřmi krevními odběry během šesti hodin. Z veškerých získaných dat v podobě 56 odběrů od všech testovaných osob bylo zjištěno, že gastrointestinální absorpce levothyroxinu je nejlepší v případě, že dané léčivo je zapito vodou. Ostatní testované tekutiny zhoršují biologickou dostupnost L - tyroxinu, a proto je možno si je dopřát s minimálně půlhodinovým odstupem od jeho podaní. Na základě výsledků výzkumu v mé práci a řady studií, které daný...
|
|
|
Tyroidní hormony, jejich význam a chladová expozice
Špínová, Šárka ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Tyroidní hormony jsou nezbytné hlavně pro prenatální vývoj jedince a v dospělosti udržují homeostázu mnoha orgánů a tělních procesů. Proto je velmi důležitá správná funkce regulační osy mezi hypotalamem, hypofýzou a štítnou žlázou. Nedostatek těchto hormonů se projevuje například tvorbou strumy, kretenismem a bradykardií, nadbytek zase hubnutím, oftalmopatií, nadměrným pocením, tachykardií a rovněž tvorbou strumy. Vážným problémem se ukazuje být i mutace receptorů tyroidních hormonů v cílových tkáních. Ta vyvolává poruchy nervové soustavy, sluchu, zraku, zažívacího systému, nesprávnou srdeční funkci, opoždění růstu i duševního vývoje. Tyroidní hormony jsou nezbytné pro formaci a aktivaci hnědé tukové tkáně. Ta se spolu s třesovou termogenezí kosterního svalstva podílí na fakultativní termogenezi a napomáhá tím homoiotermním savcům udržovat stálou teplotu tělního jádra. Vedle toho je hnědá tuková tkáň důležitým endokrinním orgánem, který po aktivaci chladem vylučuje aktivní látky zvané batokiny. Batokiny mají blahodárné účinky při léčbě obezity, diabetu a kardiovaskulárních onemocnění. Můžeme tedy předpokládat, že chladová adaptace by mohla účinně pomoci v léčbě civilizačních chorob. Klíčová slova: tyroidní hormony, hypotyreóza, hypertyreóza, receptory tyroidních hormonů, termogeneze, hnědá tuková...
|
|
|
Vztah hmotnosti a BMI k dávce levotyroxinu nemocných s hypotyreózou
Radiměřská, Veronika ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Ježková, Jana (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi dávkou levothyroxinu, pozitivitou či negativitou thyreoidálních protilátek, BMI, obvodem pasu a dalšími antropometrickými parametry a analyzovat, jestli je dávka levothyroxinu ovlivněna příčinou a závažností hypotyreózy. Metodika: Vyšetřeno bylo 44 pacientů s hypotyreózou, kteří byli léčení levothyroxinem tak, že jejich tyreoidální funkce byla aktuálně v normě. U těchto pacientů jsem následně zjišťovala výšku, hmotnost a BMI pomocí kalibrované osobní váhy a dále obvod pasu a boků pomocí páskové míry. Za dozoru lékaře jsem z karty pacientů zjišťovala sérové koncentrace TSH, TPOAb a TgAb, které byly stanoveny ze vzorku krve metodou nekompetitivní imunoanalýzy. Výsledky: Průměrná denní dávka levothyroxinu v celém souboru pozitivně korelovala s BMI (Spearmanův koeficient 0,429, P=0,004) a obvodem pasu u žen (Spearmanův koeficient 0,332 P=0,028). Sérové koncentrace tyreoidálních protilátek neměly statisticky významný vztah k dávce levothyroxinu, BMI ani dalším antropometrickým údajům. Nejvyšší průměrná denní dávka levothyroxinu byla u skupiny po totální tyreoidektomii (medián 114 až 160,5 ug, průměr 135,4 ug), nižší u skupiny s manifestní hypotyreózou (medián 87,5 až 100 ug, průměr 100 ug) a nejnižší u skupiny se subklinickou hypotyreózou (medián 81,5 až...
|
|
|
Ekonomické aspekty screeningu tyreopatií v graviditě a u žen s poruchou fertility
Bartáková, Jana ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Zamrazil, Václav (oponent) ; Smutek, Daniel (oponent)
Výskyt tyreopatií v graviditě v České republice dosahuje 10-15 %. Důraz na včasnou diagnostiku a léčbu je kladen nejen v průběhu těhotenství, ale i v době před otěhotněním z důvodu vlivu tyreopatií na fertilitu, průběh těhotenství, porod a vývoj plodu. Cílem práce bylo zhodnotit efektivitu a ekonomické aspekty screeningu tyreopatií těhotných žen a žen s poruchou fertility v podmínkách České republiky. Práci tvoří čtyři publikované studie. První je prospektivní průřezová studie 200 pozitivně screenovaných těhotných žen. Ve studii docházíme k závěru, že těhotné ženy s vysokým a nízkým rizikem tyreopatií mají podobné klinické a laboratorní charakteristiky a screening, v současnosti zaměřený pouze na rizikové skupiny, je neefektivní. Druhá studie 5 223 těhotných žen je studií případů a kontrol. Zjišťujeme, že věk ženy nad 30 let není rizikovým faktorem pro tyreopatie v těhotenství, ačkoliv jeho přidání do strategie cíleného screeningu rizikových skupin zlepšuje záchyt a ATA (American Thyroid Association) jej přidala do svého doporučení 2011. Třetí publikace je retrospektivní průřezová studie 188 těhotných žen léčených levothyroxinem, které byly v graviditě pravidelně laboratorně kontrolovány v souladu s doporučením ATA 2011 a ES (Endocrine Society) 2012. Docházíme zde ke zjištění, že laboratorní...
|
|
|
Testování embryotoxicity thyroxinu na zárodku kuřete.
Petrušková, Michaela ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Thyroxin je hlavním hormonem štítné žlázy. Stav, kdy jej žláza nesecernuje do krevního oběhu dostatek - hypothyreóza, je spojen s celou řadou zdravotních komplikací a je tedy nutné podstupovat substituční léčbu tímto hormonem v adekvátních dávkách. U těhotných žen je obzvláště důležité udržovat hladinu thyroxinu v krvi v normě, neboť jak její snížení, tak zvýšení, má nejen nepříznivý vliv na zdravotní stav matky, ale hlavně na normální vývoj dítěte. Cílem mé diplomové práce bylo popsat malformační spektrum thyroxinu, zjistit jeho začátek pásma embryotoxicity pro kuřecí embrya a tuto hodnotu přepočítat pro embrya lidská, díky čemuž lze posoudit, zda může být substituční léčbou zvýšená hladina thyroxinu pro člověka embryotoxická. Experimentální částí práce bylo alternativní metodou testování embryotoxicity využívající zárodek kuřete in ovo - CHEST, otestovat embryotoxický potenciál hormonu thyroxinu. Embryotoxicita je vlastnost zevního faktoru působícího na zárodek, může se manifestovat jako letalita, růstová retardace nebo teratogenita, což je schopnost zevního faktoru vyvolat vývojovou vadu. Nejfrekventovanějším projevem embryotoxicity v tomto experimentu byla letalita, z vývojových vad se nejčastěji objevoval srdeční defekt mezikomorové přepážky, dále pak vyhřeznutí břišních orgánů, transpozice...
|
|
|
Změny termického prahu u pacientů léčených pro hypothyreózu
Zůna, Miroslav ; Marčišová, Hana (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Diplomová práce Miroslav Zůna 2 Jméno a příjmení autora: Bc. Miroslav Zůna Název diplomové práce: Změny termického prahu u pacientů léčených pro hypothyreózu Pracoviště: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství Vedoucí diplomové práce: Mgr. Hana Marčišová Rok obhajoby diplomové práce: 2013 Abstrakt: Poruchy funkce štítné žlázy jsou společně s diabetem nejčastějším endokrinologickým onemocněním nejen u nás ale i na světě. Myopatie a neuropatie u tyreopatií jsou v odborné literatuře zmiňovány, nicméně patofyziologické procesy nejsou prozatím objasněny. Naše diplomová práce se zaměřuje na dysfunkci tenkých nervových vláken u pacientů s hypothyreózou. K vyhodnocení stavu tenkých nervových vláken, která by měla být postižena jako první, používáme vyšetření termického čití a stanovujeme tak termický práh pro teplé a chladné podněty v různých lokalitách. Hypothyreotičtí pacienti vykazují ve většině měřených lokalit vyšší termický práh než je tomu u kontrolní skupiny, tyto výsledky však nejsou signifikantní. Signifikantní změnu termického čití pro chladný podnět prokazujeme v lokalitě tenar. Pacienti s hypothyreózou také vykazují vyšší míru nepřesnosti detekce termických podnětů. Větší počet signifikantních závěrů není možno dosáhnout zřejmě pro malý počet probandů zúčastněných v naší studii nebo z důvodu...
|
host ::
RSS.